Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1.1.2015, 1. část

Vydáno: 21 minut čtení

Zákon o daních z příjmů je novelizován s účinností od 1.1.2015 zákonem č. 267/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a také zákonem č. 247/2014 Sb. , o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Oba zákony přinášejí řadu změn pro rok 2015, ale i řadu ustanovení, která lze aplikovat se zpětnou platností pro rok 2014.

Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1.1.2015
Ing.
Ivana
Pilařová
První ze jmenovaných novel je poměrně rozsáhlá a týká se kromě daně z příjmů dalších 17 předpisů s řadou ustanovení, které je možné uplatnit i zpětně pro zdaňovací období roku 2014. V souvislosti s novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je novelizován také zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“), zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a částečně je rušen zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
První část věnujeme změnám, které nastanou v dani z příjmů fyzických osob, druhá část bude komentovat změny v dani z příjmů právnických osob a také společná ustanovení zákona a změny zákona o rezervách.
 
Daň z příjmů fyzických osob
 
Přesun majetkového prospěchu do příjmů od daně osvobozených
Z důvodu zavedení oznámení o osvobozených příjmech (§ 38v ZDP) jsou všechny tři typy majetkového prospěchu, které byly dříve vyčleněny mimo předmět daně, zařazeny do § 4a písm. m) ZDP, tj. mezi osvobozené příjmy.
Majetkový prospěch, vzniklý fyzické osobě jako vydlužiteli při bezúročné zápůjčce, vypůjčiteli při výpůjčce a výprosníkovi při výprose
se od daně osvobodí (s výjimkou takového příjmu ze závislé činnosti) za předpokladu, že se jedná o:
-
majetkový prospěch od příbuzného v linii přímé a vedlejší, nebo
-
majetkový prospěch od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním příjmu ve společné domácnosti a pečoval o ni, nebo byl na ni odkázán výživou, nebo
-
příjmy obmyšleného, který sám majetek do svěřenského fondu vyčlenil, nebo ho tam vyčlenila osoba výše uvedená, nebo
-
příjmy v úhrnu z těchto majetkových prospěchů (z výpros, výpůjček a bezúročných zápůjček) od téhož poplatníka nepřesáhnou roční limit 100 000 Kč; v případě, že majetkový prospěch tento limit převýší, je třeba celou hodnotu majetkového prospěchu považovat za příjem zdanitelný.
 
Změny ve zdanění příjmů z prodeje cenných papírů
Nová úprava zajišťuje, aby se jednotlivý příjem z prodeje cenných papírů v otázce splnění podmínek osvobození zkoumal jako celek. Buď
je osvobozen z důvodu časového testu
[§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP],
nebo z důvodu finančního limitu 100 000 Kč
[§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP].
Obě osvobození nelze kombinovat.
Nejprve se celkové roční příjmy z prodeje cenných papírů (bez ohledu na časový test doby držby) podrobí finančnímu limitu. Pokud celkové roční příjmy z prodeje cenných papírů nepřevýší limit 100 000 Kč, jedná se o příjmy od daně osvobozené a s nabývacími cenami prodaných cenných papírů se již nepracuje. Pokud jsou příjmy nad limitem 100 000 Kč, aplikuje se osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Zdanitelné příjmy snížené o nabývací ceny a další náklady spojené s prodejem cenných papírů se uvedou v daňovém přiznání jako příjem podle § 10 ZDP, přičemž zisky a ztráty z jednotlivých obchodů s cennými papíry se mezi sebou kompenzují. Toto platí pouze za předpokladu, kdy cenné papíry nejsou zařazeny do obchodního majetku fyzické osoby.
 
Ekonomicky činní starobní důchodci
Základní sleva na poplatníka v roční výši 24 840 Kč se vztahuje i na starobní důchodce, nicméně pro rok 2015 musí
ekonomicky činní starobní důchodci počítat se dvěma restrikcemi
:
a)
Do zákona se zpět vrací ustanovení, které bylo platné naposledy ve zdaňovacím období roku 2012, a to v podobě § 4 odst. 3 ZDP. Jedná se o zdanění pravidelně vypláceného důchodu u poplatníka, jehož součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP
přesáhne limit 840 000 Kč.
Do tohoto limitu se započítá i příjem ze závislé činnosti zdaněný srážkovou daní, pokud tento příjem poplatník přizná v daňovém přiznání.
b)
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se posuzuje
ve vztahu k minimální mzdě platné k 1.1.2015 ve výši 9 200 Kč.
Příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze jsou od daně osvobozeny pouze do limitu 36 násobku minimální mzdy (tj. 331 200 Kč). Nadlimitní příjmy jsou zdanitelné podle § 10 ZDP.
 
Prominutá daň z příjmů
V případě, kdy ministr financí takové výjimečné rozhodnutí o prominutí daně či o prominutí úhrady daně z příjmů vydá, zejména v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu ve vztahu k živelným pohromám (např. povodňové slevy z úhrady daně za zdaňovací období roku 2013), bude zcela zřejmé, že takto zaniklý závazek nebude zvyšovat základ daně [§ 5 odst. 10 písm. a) ZDP].
 
Změny v závislé činnosti
V této oblasti nastala řada změn a upřesnění:
-
Formálně se doplňuje, že příjmy jednatelů za výkon funkce se považují za příjmy ze závislé činnosti, přičemž se nejedná o věcnou změnu, ale jen o doplnění zákona pro zvýšení právní jistoty poplatníků.
-
Majetkový prospěch vzniklý zaměstnanci jako vydlužiteli
z titulu bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele se osvobozuje až do úhrnné výše nesplacených jistin 300 000 Kč.
Majetkový prospěch ve výši obvyklého úroku z jistin převyšujících tuto částku se bude zdaňovat jako příjem ze závislé činnosti [§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP].
-
Majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci
z titulu výpůjčky a výprosy
není od daně osvobozen a
zahrnuje se do základu daně v plné výši
v úrovni tzv. superhrubé mzdy.
-
Ustanovení § 6 odst. 6 ZDP týkající se poskytnutí vozidla zaměstnavatele také k soukromým účelům zaměstnance doznalo pouze upřesnění ve vztahu k tomu, že se zdaňuje nepeněžní příjem
ze všech vozidel poskytnutých zaměstnanci
(nikoliv použitých zaměstnancem) k soukromým účelům.
-
U zdaňovaných příjmů z dohody o provedení práce (§ 6 odst. 4 ZDP) se nově umožňuje i daňovým nerezidentům, kteří si podávají daňové přiznání, započíst srážkovou daň z těchto příjmů na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 8 ZDP). Rezidenti mají tuto možnost již počínaje 1.1.2014 a pro rok 2015 se na této možnosti nic nemění.
 
Procesní ustanovení v závislé činnosti
Z důvodu značné administrativní náročnosti se
zpět vrací původně zkrácená lhůta pro zpracování ročního zúčtování záloh
na daň ze závislé činnosti, a to na 31.3.2015, namísto původního data 15.3.2015. S tím je spojeno i prodloužení původně zkrácené lhůty pro vrácení přeplatků na dani vypočtených z ročního zúčtování daně ze závislé činnosti, či pro vrácení daňových bonusů. Tyto částky budou zaměstnancům vráceny nejpozději při zúčtování mzdy za březen (nikoliv do 31.3.2015, jak ukládalo původní znění zákona). Nové lhůty lze najít v 38ch odst. 4 a 5 ZDP.
Dochází
k rozšíření povinnosti podat daňové přiznání,
a to poplatníkem s příjmy ze závislé činnosti, který
zaviní daňový nedoplatek
(§ 38g odst. 5 ZDP). Plátce daně tak bude moci řešit opravu chyb vzniklých ze zavinění poplatníka (např. z titulu chybných údajů v Prohlášení) pouze oznámením o vzniklých chybách správci daně. Dlužnou částku pak musí uhradit zaměstnanec, a to podáním daňového přiznání na základě výzvy, kterou obdrží od správce daně. Správce daně v tomto případě neuplatní pokutu za opožděné podání daňového tvrzení, pokud poplatník daňové tvrzení podá ve lhůtě stanovené ve výzvě.
Souběžně s rozšířením povinnosti k podání daňového přiznání zaměstnanci dochází také k redukci těchto povinností. Na základě ustanovení § 38g odst. 4 ZDP vzniká
povinnost podat daňové přiznání v důsledku solidárního zvýšení daně
pouze zaměstnancům, u kterých dochází
k překročení „ročního limitu“
solidárního zvýšení daně, a to bez ohledu na to, že byl překročen tento limit při výpočtu měsíční zálohy. Tato změna platí zpětně i pro rok 2014, přičemž „roční limit“ pro uplatnění solidárního zvýšení daně za rok 2014 se rovná maximálnímu vyměřovacímu základu pro odvod sociálního pojištění (1 245 216 Kč). Dotyční zaměstnanci pak mohou
požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování
daně ze závislé činnosti již za rok 2014.
 
Změny v životním pojištění hrazeném zaměstnavatelem
Z důvodu zamezení zneužívání soukromého životního pojištění k obcházení daňové povinnosti
se omezuje možnost osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění
zaměstnance, pokud platba obsahuje tzv. „investiční“ složku, namísto klasického kapitálového životního pojištění [§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP]. Účelem je neosvobozovat tu složku placeného pojistného, kterou mohou zaměstnanci získat jako příjem (tj. vybrat), aniž by se jednalo o pojistné plnění či zánik pojistné smlouvy.
Osvobození příspěvků zaměstnavatele placených na výše uvedené („investiční“) soukromé životní pojištění zaměstnance zaniká, a to počínaje příspěvky placenými po 1.1.2015.
Vybrané prostředky po 1.1.2015 se tak stávají jednorázovým zdanitelným příjmem zaměstnance, a to zpětně za dobu 10 let
(pro tyto účely je rok 2015 prvním z desetileté doby). Dodanění zaměstnancem předčasně vybraných prostředků (příspěvků od zaměstnavatele) se provede v rámci § 6 ZDP, a to prostřednictví daňového přiznání podaného poplatníkem (§ 38g odst. 6 ZDP). Toto se nevztahuje na příspěvky zaměstnavatele, které byly zaměstnanci poskytnuty a osvobozeny do konce roku 2014.
 
Příjmy ze samostatné činnosti
Podnikání bez podnikatelského oprávnění
Výslovně se stanoví, že příjmem ze samostatné činnosti je také
příjem, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, přestože dotyčný poplatník potřebné oprávnění nemá
. Tato změna vyplývá z ustanovení § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který podnikatele definuje bez vazby na držbu živnostenského či jiného oprávnění k podnikání. Nejedná se o zpochybnění či zrušení oprávnění k podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ale o novou vazbu soukromého práva a ZDP. Tuto změnu je možné použít i pro rok 2014.
Zdanění autorských honorářů
Opětovně se mění přístup ke zdanění autorů, kteří mají příjmy na základě zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dochází k částečnému návratu do legislativy platné do konce roku 2013, kdy se srážková daň ve výši 15% vztahovala pouze k honorářům za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize,
nikoliv k honorářům za autorská práva v širokém slova smyslu
. Limit měsíčního příjmu od jednoho plátce příjemci však zůstává stejný jako v roce 2014, tj.
nesmí přesáhnout 10 000 Kč měsíčně
(§ 7 odst. 6 ZDP). Pro rok 2015 také
odpadá možnost přiznání těchto příjmů zdaněných srážkovou daní v daňovém přiznání
a započtení této sražené daně na skutečnou výši daňové povinnosti v daňovém přiznání. Tato možnost existovala pouze za rok 2014.
Limitování výše paušálních výdajů
Dochází k
„zastropování“ všech druhů paušálních výdajů
(tj. výdajů stanovených procentem z příjmů), přičemž při stanovení limitů se vycházelo z ročních příjmů ve výši 2 mil. Kč. Vazba příjmů a nové nepřekročitelné výše paušálních výdajů je následující:
-
80%, limit 1 600 000 Kč;
-
60%, limit 1 200 000 Kč;
-
30%, limit 600 000 Kč;
-
40%, limit 800 000 Kč.
Zápočet ztráty podle § 7 ZDP na základ daně pro solidární zvýšení daně
Zásadní novinkou je možnost snížení základu daně pro solidární zvýšení daně ve výši 7% o aktuálně vykázanou daňovou ztrátu ze samostatné činnosti podle § 7 (§ 16a odst. 3 ZDP).
 
Příjmy z kapitálového majetku
Právo na výplatu podílu na zisku, umožní-li to společenská smlouva, mají počínaje 1.1.2014 i jiné osoby než společníci. V případě, že podíl na zisku obdrží jiná osoba než společník, jedná se o podíl na zisku zdaňovaný „klasicky“, tj. pokud je příjemcem fyzická osoba, uplatní se
srážková daň ve výši 15%. Výjimkou je situace, kdy se podíl na zisku vyplácí zaměstnanci, který není společníkem
. V takovém případě se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Novinkou je také možnost uplatnění výdajů v § 8 ZDP, pokud se jedná o zaplacené úroky z částek použitých na poskytnutí úročené zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmů z přijatých úroků. Neumožňuje se tedy vznik daňové ztráty.
 
Ostatní příjmy
Pro zvýšení právní jistoty poplatníků se vymezují jednotlivé druhy příjmů. Toto vymezení limituje zápočet příjmů a výdajů v rámci jednotlivých druhů příjmů, přičemž celkově vykázaná ztráta z jednoho druhu příjmů se nemůže započítat na zisk z jiného druhu příjmů. Do zákona je doplněno přesné
vymezení druhů příjmů z prodeje majetku, který není součástí obchodního majetku
. Jedná se o příjmy z prodeje:
-
nemovitých věcí,
-
cenných papírů,
-
jiných věcí.
Mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP se
nově řadí i příjem z rozdělení rezervního fondu
vytvořeného ze zisku mezi společníky - fyzické osoby [§ 10 odst. 1 písm. o) ZDP]. Reálně se však příjem do daňového přiznání nezahrne, neboť bude zdaněn srážkovou daní. Pouze v případě, kdy by se jednalo o výplatu rezervního fondu vzniklého vkladem, jedná se o příjem podle § 10 ZDP a jako výdaj bude uvedena nabývací hodnota obchodního podílu (aplikace režimu efektivního snížení základního kapitálu). Novinka se vztahuje pouze na ty obchodní
korporace
(a její společníky), které se podřídily zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jako celku (§ 777 odst. 5 tohoto zákona) a povinnost tvořit rezervní fond nevyplývá z jejich společenské smlouvy.
Osvobození příležitostně přijatých darů
u fyzických osob od dárců, kteří nejsou příbuznými v řadě přímé a pobočné a nejedná se o osoby žijící spolu ve společné domácnosti, je vázáno na
limit 15 000 Kč ročně
od téhož poplatníka [§ 10 odst. 3 písm. c) bod 4 ZDP]. Je přitom velmi důležité, že se nejedná o dar přijatý v souvislosti se samostatnou činností, neboť zde žádný limit osvobozených darů neexistuje. Výjimku tvoří i dar přijatý v souvislosti se závislou činností, jehož příp. osvobození je při splnění specifických podmínek uvedeno v § 6 odst. 9 ZDP.
 
Novinky vyplývající ze zákona o dětských skupinách
Zásadní změny ZDP, vyplývající ze zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 247/2014“), jsou následující.
V souvislosti s možností provozování dětské skupiny či mateřské školky zaměstnavatelem, či v souvislosti s příspěvkem zaměstnavatele na toto zařízení provozované jiným subjektem, je možné volit dvojí daňový režim uplatňování daňové ztráty z provozu dětské skupiny (nebo mateřské školky), či příspěvku na provoz podobného zařízení provozovaného jiným subjektem a následného dopadu do základu daně zaměstnance, který své dítě do dotyčného zařízení péče o děti předškolního věku umístí:
a)
poskytnutí příspěvku zaměstnavatele
v nepeněžité podobě
na péči dítěte v předškolním zařízení či dětské skupině z FKSP,
či daňově neuznatelných nákladů,
nebo provozování dětské skupiny či mateřské školky s neuznatelností daňové ztráty v kombinaci
s následným osvobozením nepeněžního příjmu u zaměstnance
[§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP], nebo
b)
příspěvek zaměstnavatele
z daňově uznatelných nákladů,
nebo provozování dětské skupiny či mateřské školky s uznatelností daňové ztráty z jejího provozu [§ 24 odst. 2 písm. zw) a § 25 odst. 1 písm. k) ZDP], v kombinaci
s následným zdaněním příjmů u zaměstnance
[nenaplněny podmínky § 6 odst. 9 písm. d) ZDP].
Současně dochází k zavedení
slevy za umístění dítěte
v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky (§ 35bb ZDP). Sleva může být poskytována ve výši skutečných výdajů placených poplatníkem do zařízení na umístění dítěte, maximálně však do výše minimální mzdy. Na základě § 31 zákona č. 247/2014 Sb. platí sleva za umístění dítěte již za zdaňovací období roku 2014. Jedná se o slevu roční, uplatnitelnou v daňovém přiznání či ročním zúčtování daně ze závislé činnosti.
Uplatnění této slevy nijak nesouvisí s restrikcí na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě a slevy na dani na vyživovaného manžela pro fyzické osoby uplatňující výdaje procentem z příjmů (§ 35ca ZDP), pokud součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně.
Uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti a slevy za umístění dítěte se u jednoho poplatníka vzájemně nepodmiňuje.
Maximální výše této slevy za rok činí:
-
v roce 2014 částku 8 500 Kč,
-
v roce 2015 částku 9 200 Kč.
 
Odčitatelné položky fyzických osob
Dary a dárci krve
Odpočet na dary z titulu darování krve je podmíněn tím, že dárci nedostávají finanční úhradu výdajů spojených s odběrem krve, s výjimkou prokázaných cestovních výdajů. „Úplatné dárcovství“ krve již neexistuje, dárci však mohou žádat úhradu prokazatelně vynaložených výdajů až do výše 5% minimální mzdy. Tyto příjmy jsou pak od daně osvobozené, dárci však nemohou souběžně čerpat odčitatelnou položku jako dar pro účely zdravotnictví.
Zdaňování dříve uplatněné odčitatelné položky předčasně zrušeného penzijního připojištění
Poplatníci, kteří poruší daňové podmínky smlouvy na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření (§ 15 odst. 5 ZDP), musí dříve uplatněné odčitatelné položky od základu daně z tohoto titulu „dodanit“ jejich celkovým vyčíslením v § 10 ZDP jako jednorázový příjem bez možnosti uplatnění výdaje. Toto se vztahuje
na dobu uplynulých 10 let
s tím, že s ohledem na čl. II. bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 545/2005 Sb. (kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony), se dodanění netýká příspěvků uplatněných před 1.1.2006. Pokud tedy k předčasnému ukončení smlouvy dojde v roce 2016, zdaňují se uplatněné odpočty za roky 2006 až 2015.
Odčitatelná položka na životní pojištění
Od základu daně
nelze počínaje 1.1.2015 odečíst tu část poplatníkem zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, která je určena k investování
s investičním rizikem pojistníka. I zde dochází k „dodanění“ v případě předčasného ukončení smlouvy, pokud placené pojistné bylo v minulých zdaňovacích obdobích uplatněno jako odčitatelná položka od základu daně. I v tomto případě dochází k omezení
zpětného dodanění na dobu uplynulých 10 let.
Povinnost zdanění dříve uplatněných odčitatelných položek od základu daně se neuplatní v případě, kdy bude rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné převedeno na jakoukoliv jinou (i již existující) smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky zákona.
 
Daňové zvýhodnění na vyživované děti
Za otevřenou podporu rodin s více dětmi lze považovat
změny v daňovém zvýhodnění na dítě
(§ 35c ZDP). Jedná se o „progresivní“ daňové zvýhodnění při vyšším počtu vyživovaných dětí ve společné domácnosti poplatníka:
Výše daňového zvýhodnění na děti:
-
na první dítě 13 404 Kč ročně, 1 117 Kč měsíčně;
-
na druhé dítě 15 804 Kč ročně, 1 317 Kč měsíčně;
-
na třetí a další dítě 17 004 Kč ročně, 1 417 Kč měsíčně.
Rozhodující pro stanovení výše daňového zvýhodnění je celkový počet dětí vyživovaných ve společné domácnosti s poplatníkem, přičemž není podstatné pořadí narození jednotlivých dětí. Pokud se v průběhu zdaňovacího období počet dětí v rodině změní (zvýší nebo sníží), dochází k modifikaci výše daňového zvýhodnění. Pro výpočet daňového bonusu je stále požadován příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. aktuálně pro rok 2015 příjem ve výši 55 200 Kč. Do limitu příjmů se započítává i příjem z dohod o provedení práce zdaněných srážkovou daní, pokud budou tyto příjmy poplatníkem přiznány v daňovém přiznání.
 
Speciální ustanovení k zemřelým poplatníkům
Placení záloh z ležící pozůstalosti a možnost uplatnění daňové ztráty
Zálohy neplatí správce pozůstalosti jménem zůstavitele ode dne úmrtí do dne ukončení řízení o pozůstalosti. Jedná se o
výjimku v placení záloh
(§ 38a ZDP) vztahující se k fikci tzv. „daňového života“. Tuto fikci stanoví daňový řád již s účinností od 1.1.2014 pro poplatníky zemřelé počínaje 1.1.2014 (§ 239a a násl. daňového řádu).
Ve stejné situaci, tj. za dobu „daňového života“, se upřesňuje
možnost snížit základ daně z ležící pozůstalosti o v minulosti vzniklou a dosud neuplatněnou daňovou ztrátu
zemřelého poplatníka. Zdůrazněme závěrem, že dědic již počínaje 1.1.2014 nemá možnost uplatnit daňovou ztrátu zůstavitele jako svoji odčitatelnou položku od základu daně, a to ani v případě, kdy v jeho činnosti pokračuje.
V druhé části příspěvku, na který se můžete těšit v únorovém čísle časopisu, budeme pokračovat daní z příjmů právnických osob, společnými ustanoveními, procesními ustanoveními a novelou zákona o rezervách.