V následujícím příspěvku si uvedeme případy uplatnění sankcí dle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, v situaci, kdy poplatník daně z příjmů podá v opožděném termínu řádné daňové přiznání k dani z příjmů, a kdy v opožděném termínu uhradí daň z příjmů vyčíslenou v daňovém přiznání. V závěru si uvedeme postup v případě, kdy poplatník daně z příjmů podává dodatečné daňové přiznání.
Sankce za pozdě podané daňové přiznání a pozdě zaplacenou daň za rok 2013
Ing.
Ivan
Macháček
Sankce za opožděné podání daňového přiznání
Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává podle § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),
nejpozději do 3 měsíců
po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. Poradcem se rozumí ve smyslu daňového řádu jak daňový poradce, tak advokát.Důležité je počítání času v daňovém řízení. Ve smyslu znění § 33 daňového řádu lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
Z výše uvedeného znění daňového řádu vyplývá, že poslední možnost k včasnému podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2013 i splatnost daně je 1.4.2014, a v případě, že daňové přiznání zpracovává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1.7.2014.
Podle znění § 250 daňového řádu daňovému subjektu vzniká
povinnost uhradit pokutu
:-
nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání
, ačkoliv měl tuto povinnost;-
nebo
podá-li daňové přiznání
nebo dodatečné daňové přiznání po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
Pokuta
je stanovena ve výši:-
0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně;
-
0,01% stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty.
Ve smyslu znění § 250 odst. 3 daňového řádu (aktualizované znění s účinností od 1.1.2013 provedené zákonem č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření, ve vazbě na zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů) pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se
nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její vypočtená výše částku menší než 200 Kč.
V případě, kdy daňový subjekt
nepodá řádné daňové tvrzení
nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty postup podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu, přičemž výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta tedy není součástí platebního výměru na daň dle daňového přiznání, ale je součástí samostatného platebního výměru.
Na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, dochází s účinností od 1.1.2014 k doplnění § 250 daňového řádu o odst. 7, ve kterém se uvádí:
„Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud
a)
daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b)
v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.“
Při splnění obou podmínek
správce daně sníží pokutu
za opožděné podání daňového přiznání na polovinu obligatorně, takže daňový subjekt nemusí o toto snížení pokuty žádat.příklad 1
Zemědělský podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 namísto zákonného termínu 1.4.2014 až dne 19.4.2014. V tomto daňovém přiznání vyčíslí daňovou ztrátu ve výši 51 000 Kč.
Výpočet pokuty za pozdní podání daňového přiznání za dobu od 9.4. do 19.4.2014 = 51 000 Kč × 0,01% × 11 dnů / 100 = 56 Kč.
Protože vypočtená pokuta nedosáhla částky 200 Kč, nebude poplatníkovi podle znění § 250 odst. 3 daňového řádu předepsána.
příklad 2
Zemědělský podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 namísto zákonného termínu 1.4.2014 až dne 7.4.2014. V tomto daňovém přiznání vyčíslí daňovou povinnost ve výši 39 000 Kč.
Poplatník sice podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 v opožděném termínu, ale toto zpoždění není delší než 5 pracovních dnů. Proto mu podle znění § 250 odst. 1 daňového řádu nevzniká povinnost uhradit pokutu.
Sankce za opožděnou úhradu daně
Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Podle § 252 odst. 2 daňového řádu vzniká daňovému subjektu
povinnost uhradit úrok z prodlení
za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.Úrok z prodlení
se dle § 253 odst. 1 daňového řádu nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit
, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.Úrok z prodlení podle § 253 odst. 2 daňového řádu rovněž nevzniká u nedoplatků zůstavitele ode dne jeho úmrtí do konce běhu lhůty pro podání řádného daňového tvrzení dědicem.
Pro rok 2014 pak platí znění tohoto ustanovení, že ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti nevzniká úrok z prodlení u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele.
V souladu se zněním § 166 daňového řádu se
za den platby považuje:
-
u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně;
-
u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.
Daňový subjekt tedy musí počítat s tím, že daň je uhrazena
až připsáním částky na účet správce daně.
příklad 3
Zemědělský podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 ve stanoveném zákonném termínu do dne 1.4.2014. V přiznání vyčíslí daňovou povinnost ve výši 58 000 Kč. Na účet správce daně byla platba daně připsána až dne 7.4.2014, protože poplatník dal příkaz do banky k úhradě daně opožděně až dne 4.4.2014.
Vzhledem k tomu, že k připsání daně na účet správce daně došlo 4. pracovní den po termínu stanoveném pro splatnost daně, nevzniká s odvoláním na znění § 252 odst. 2 daňového řádu povinnost uhradit úrok z prodlení.
příklad 4
Zemědělský podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 s využitím daňového poradce dne 1.7.2014. V daňovém přiznání je vyčíslena daňová povinnost ve výši 54 500 Kč. Z důvodu nedostatku peněžních prostředků podnikatel uhradí daň až v srpnu a platba daně bude připsána na účet správce daně dne 4.8.2014. Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán jen úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 8.7.2014 do platby daně. Předpokládejme, že repo sazba k 1.7.2014 činí 0,05%. Úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň = 54 500 Kč × (0,05% + 14%) × 28 dnů / 365 dnů / 100 = 587 Kč.
příklad 5
Zemědělské družstvo podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 v zákonném termínu 1.4.2014 a v tomto daňovém přiznání vyčíslí daň ve výši 32 000 Kč. Daň je však připsána na účet správce daně až dne 17.4.2014.
Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán jen úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 8.4.2014 do platby daně. Repo sazba k 1.1.2014 činí 0,05%. Úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň = 32 000 Kč × (0,05% + 14%) × 10 dnů / 365 dnů / 100 = 123 Kč. S odvoláním na znění § 253 odst. 1 daňového řádu nebude úrok z prodlení předepsán, protože výše tohoto úroku nepřesáhla částku 200 Kč.
Sankce za opožděné podání daňového přiznání a za opožděnou úhradu daně
Pokud daňový subjekt podá daňové přiznání po stanovené lhůtě a zpoždění je delší než 5 pracovních dnů a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit
nejen pokutu za opožděné podání daňového přiznání, ale i úrok z prodlení za pozdní uhrazení daně
počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně.Pokud daňový subjekt podá v zákonném termínu daňové přiznání, ale uhradí daň v opožděném termínu, musí zaplatit pouze úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně.
příklad 6
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti, která v roce 2013 prodala byt, u něhož došlo k nedodržení testu pro osvobození příjmů z prodeje podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů, opomenula v zákonném termínu podat daňové přiznání za rok 2013 a toto podala až dne 2.5.2014. V daňovém přiznání vyčíslila po odpočtu sražených měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti na řádku 91 daňového přiznání daň k doplacení ve výši 45 500 Kč.
Za pozdní předání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob bude povinen poplatník uhradit pokutu za dobu od 9.4.2014 do 2.5.2014 ve výši: 45 500 Kč × 0,05% × 24 dnů / 100 = 546 Kč.
Za pozdní platbu daně činí úrok z prodlení od 8.4.2014 do 2.5.2014: 45 500 Kč × (0,05% + 14%) × 25 dnů / / 365 dnů / 100 = 438 Kč.
Celková sankce za pozdě podané daňové přiznání a pozdě odvedenou daň činí 984 Kč.
příklad 7
Společnost s r. o. vyčíslila daň za rok 2013 v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob ve výši 250 000 Kč. Daňové přiznání však podala namísto zákonného termínu 1.4.2014 až dne 23.4.2014. V tomto termínu byla daň připsána na účet správce daně. Za pozdní předání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 9.4. do 23.4.2014 ve výši: 250 000 Kč × 0,05% × 15 dnů / 100 = 1 875 Kč. Úrok z prodlení se stanoví za období od 8.4.2014 do platby daně. Repo sazba k 1.1.2014 činí 0,05%. Úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň = 250 000 Kč × × (0,05% + 14%) × 16 dnů / 365 dnů / 100 = 1 540 Kč. Celková sankce za pozdě podané daňové přiznání a pozdě odvedenou daň činí 3 415 Kč.
Sankce v rámci dodatečného daňového přiznání
Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podle § 141 odst. 1 daňového řádu
podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání
a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Pod pojmem poslední známá daň se rozumí výsledná daň ve výši, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.Podle ustanovení § 141 odst. 2 daňového řádu je daňový subjekt
oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší
, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. V tomto dodatečném daňovém přiznání nelze namítat vady postupu správce daně. Toto dodatečné daňové přiznání na daň nižší je oprávněn daňový subjekt podat ve lhůtě shodné jako v případě podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Toto dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.V dodatečném daňovém přiznání uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. V případě dodatečného daňového přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a v případě podání dodatečného daňového přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, uvede daňový subjekt i důvody pro jeho podání.
Pokud
je doměřována daň na základě včas podaného dodatečného daňového přiznání
, pak podle znění § 251 odst. 4 daňového řádu nevzniká povinnost úhrady penále z částky, která je v něm uvedena, a daňovému subjektu vzniká pouze
podle § 252 odst. 2 daňového řádu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení
, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně.příklad 8
Zemědělský podnikatel vyčíslil v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2013, podaném ke dni 1.4.2014 daňovou povinnost ve výši 38 000 Kč a platba byla připsána na účet správce daně dne 4.4.2014. Poplatník při kontrole dokladů zjistí v září roku 2014, že opomenul do daňových příjmů za rok 2013 zahrnout fakturu ve výši 42 000 Kč za prodej živočišných produktů, která byla připsána na jeho bankovní účet dne 28.12.2013. Proto poplatník dne 21.10.2014 podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daň za zdaňovací období roku 2013 a vyčíslí v něm novou daň z příjmů ve výši 44 300 Kč. Nedoplatek na dani ve výši 6 300 Kč je připsán na účet správce daně dne 23.10.2014.
Při podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost nepřipadá v úvahu penále z nedoplatku daně. Úrok z prodlení za období od 8.4.2014 do 23.10.2014 (předpokládejme výši repo sazby 0,05%) = 6 300 Kč × (0,05% + 14%) × 199 dnů / 365 dnů / 100 = 483 Kč.
Pokud nepodá
poplatník daně z příjmů dodatečné daňové přiznání na daň vyšší v termínu
do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistí, že daň má být vyšší, než poslední známá daň ve smyslu znění § 141 daňového řádu, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, pak podle znění § 250 daňového řádu daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu.