Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky - rok, čtvrtletí, kalendářní měsíc, které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani jeden den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto "zdaňovacích období" se daňovým subjektům i správcům daně značně usnadňuje související administrativa. Podnikatelé tak např. u daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") nemusejí běžet s 21% nebo 15% daní samostatně za každou jednotlivou tržbu v obchodě, ale jednoduše sečtou uskutečněné obchody za celý měsíc (nebo čtvrtletí) a teprve takto vypočtenou úhrnnou DPH pošlou na finanční úřad (silně zjednodušeně řečeno).
Zdaňovací období v daních
Ing.
Martin
Děrgel
Nejpestřejší paleta možných zdaňovacích období stíhá daň z příjmů právnických osob, nejvíce změn v poslední době- od 1. 1. 2013- postihlo systém zdaňovacích období DPH. A tři druhy daní nemají zdaňovací období.
Daňový systém
Daňový systém v Česku, obdobně jako ve většině vyspělých států světa, sestává ze dvou složek:
*
Procesní právo,
upravující proces daňového řízení mezi poplatníky/plátci a správci daně,*
Hmotné právo,
vymezující předmět, způsob a režim zdanění jednotlivých daní.Procesní daňové právo
zaštiťuje jeden zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"), ovšem mnohdy jsou v něm uvedená obecná pravidla více či méně narušena speciálními pravidly z jiných (hmotněprávních) daňových zákonů. Přičemž i v daních platí, že speciální pravidlo má přednost před pravidlem obecným.Známější je druhá složka daňového práva -
hmotné právo,
které řeší samostatné zákony. Těch máme v Česku 7 a stanoví 16 druhů daní, z nichž zemědělce zajímá obvykle jen 5, na které se zaměříme:*
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDNE");*
zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů;
*
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), členěný na fyzické osoby (daň z příjmů fyzických osob, dále jen "DPFO") a právnické osoby (daň z příjmů právnických osob, dále jen "DPPO");*
zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,
ve znění pozdějších předpisů;*
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který zahrnuje 5 daní- daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků;
*
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH");*
zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který teprve od roku 2008 zavedl nové tři druhy tzv. ekologických daní- daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.
Daňový řád
Úkolem procesního daňového práva je vymezení průběhu daňové řízení
mezi daňovými subjekty a správci daně (zosobněnými zejména finančními úřady). Stručně řečeno stanoví pravidla "hry", ale také např. definuje pojmy (legislativní zkratky), vymezuje možné sankce atd. Byť jde o právní normu z povahy věci určenou hlavně správcům daně, je dobré vědět, že stanoví i řadu povinností a práv poplatníků a plátců daně.Nás ale v tuto chvíli především zajímá, co DŘ uvádí ohledně pojmu "zdaňovací období", přičemž oprávněně předpokládáme, že kvůli jeho výše nastíněné vele-důležitosti to bude velmi dlouhé a podrobné počtení. A to se pleteme. V jeho 266 paragrafech je sice 27 výskytů inkriminovaného pojmu, ale v žádném z nich se nedočteme
"Zdaňovacím obdobím je ..."
nebo že "trvá od ... do ...".
S ohledem na různorodé daňové podmínky jednotlivých daní tyto starosti přenechává DŘ příslušným hmotněprávním daňovým zákonům. Nicméně přesto hraje "zdaňovací období" klíčovou roli také v tomto procesním zákoně, a to zejména z následujících tří důvodů:1.
Stanoví, že
každé daňové řízení se vede vždy o jedné dani za jedno zdaňovací období,
resp. u daní, které zdaňovací období nemají, se vede řízení o dani vztahující se k jednotlivé skutečnosti.2.
Vymezuje, do
kdy je nutno podat daňové přiznání
za každé zdaňovací období, nebo za jeho část.3.
Určuje obecná
pravidla placení a započtení záloh na daň,
jejichž zdaňovací období je dlouhé.příklad
Zdaňovací období v DŘ
Pan Přemysl je zemědělský podnikatel a je registrován u správce daně jako poplatník DPFO a plátce DPH. Pro účely daně z příjmů je jeho zdaňovacím obdobím kalendářní rok, což se nedozvíme z DŘ, ale ze ZDP, přičemž za již ukončený rok 2012 vykázal slušný zisk, z něhož vzešla DPFO ve výši 200 000 Kč (pravidla jejího výpočtu rovněž určuje ZDP). Naproti tomu se ale z hmotněprávního daňového zákona nedozví, do kdy má podat přiznání k DPFO. Tuto lhůtu vyčte z § 136 DŘ - do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, kde jsou rovněž výjimky umožňující prodloužení této lhůty, např. zpracovává-li přiznání za poplatníka poradce, nebo jsou-li předmětem daně i příjmy zdaňované v zahraničí, anebo požádá-li poplatník (poradce) o prodloužení lhůty.
Roční zdaňovací období je docela dlouhá doba a DPFO pana Přemysla za rok 2012 je dosti významná, proto mu v zájmu průběžného plnění veřejných rozpočtů § 38a ZDP na základě posvěcení § 174 DŘ ukládá povinnost platit čtvrtletní zálohy na doposud neznámou DPFO za zdaňovací období právě probíhajícího kalendářního roku 2013. Tyto zálohy se pak samozřejmě započtou na úhradu splatné daně za rok 2013, takže poplatník bude hradit už jen případný nedoplatek, anebo naopak bude moci požádat o vrácení přeplatku. Navíc DŘ umožňuje, aby správce daně na žádost poplatníka zálohy na daň snížil, nebo zálohovou povinnost zcela zrušil, pokud průběžné výsledky hospodaření roku 2013 budou významně horší, než byly za rok 2012.
Naproti tomu zdaňovací období pana Přemysla pro účely DPH trvají pouze kalendářní měsíc, což
a priori
znamená, že nemá smysl komplikovat systém DPH zálohami na daň za další měsíční zdaňovací období. Relativně krátké měsíční období ovšem plátce nepříjemně zatěžuje související administrativou plátce 12krát v roce. Přiznání k DPH je navíc plátce povinen správci daně podat, v termínu speciálně stanoveném ZDPH, i v případě, že pro něj nemá věcnou náplň, jelikož neuskutečnil ani nepřijal v daném měsíci žádné plnění. A když se správci daně nebude v přiznáních pana Přemysla zdát něco v pořádku, vyzve jej k odstranění pochybností nebo jej úřední osoby přímo navštíví formou daňové kontroly, aby osvětlil stanovení daně (DPFO nebo DPH) za konkrétní jedno či více zdaňovacích období. Přičemž § 148 DŘ stanoví, do kdy toto riziko hrozí.
Daň z příjmů fyzických osob
Podle § 5 odst. 1 ZDP
je zdaňovacím obdobím fyzických osob
- pro účely DPFO - vždy kalendářní rok.
A to i v případě, že poplatník se v průběhu roku stane nebo naopak přestane být daňovým rezidentem ČR, např. ve vazbě na přestěhování, čímž se mu rozšíří nebo naopak omezí předmět DPFO.příklad
Zdaňovací období rezidenta, který se stane nerezi-dentem
Pan Tichý je starým mládencem a dlouhá léta žil spořádaně v malé podhorské vesničce v Jeseníkách, kde v poklidu pracoval na poště. Na přilepšenou pronajímal byt zděděný po rodičích na Slovensku. Jeho jediným hříchem byly stírací losy, které se mu samozřejmě podbízely na poště den co den. Jedno kalné podzimní ráno se ale na pana Tichého doslova rozchechtalo štěstí a sestíral si mnohamilionovou výhru. Ihned po jejím zinkasování 10. 10. 2012 sbalil kufry a odstěhoval se natrvalo na vysněné chorvatské pobřeží.
Pan Tichý byl až do 9. 10. 2012 daňovým rezidentem ČR, pročež zde obecně podléhaly zdanění jeho celosvětové příjmy (nestanoví-li mezinárodní daňové smlouvy jinak). Tedy především příjem ze zaměstnání na poště a nájemné za slovenský byt. Doplňme, že tento příjem již byl zdaněn na Slovensku, takže si v souladu s daňovou smlouvou mezi ČR a SR v českém daňovém přiznání uplatnil jako metodu zamezující dvojímu zdanění tzv. prostý zápočet daně zaplacené na Slovensku.
Od 10.10. 2012 se poplatník stal daňovým rezidentem Chorvatska, a protože jde o tzv. smluvní stát vůči ČR, přestal být daňovým rezidentem Česka. Pročež v ČR podléhaly zdanění již pouze jeho příjmy ze zdrojů na území ČR. Což bude zřejmě jen příjem z prodeje podhorské chaloupky, kde dosud bydlel. Naproti tomu nájemné ze Slovenska, příp. příjem z prodeje tamního bytu bude primárně zdaňován na Slovensku a ve vazbě na chorvatský daňový zákon a mezinárodní daňovou smlouvu mezi Chorvatskem a Slovenskem také na Chorvatsku.
Pro naše potřeby je podstatné, že i když došlo v průběhu zdaňovacího období ke změně jeho daňové rezidence, zůstává v ČR jeho zdaňovacím obdobím u daně z příjmů celý kalendářní rok. Třebaže do svého daňového přiznání k české DPFO za celý rok 2012 zahrne nájemné z pronájmu slovenského bytu plynoucí pouze do 9. 10. 2012. Obdobně zřejmě i v Chorvatsku bude pan Tichý podávat daňové přiznání za celé zdaňovací období kalendářního roku 2012, kde patrně z titulu své tamní daňové rezidence přizná pouze příjmy z pronájmu bytu na Slovensku plynoucí mu od 10. 10. 2012 do konce tohoto roku, případně příjem z prodeje tohoto bytu a jeho české podhorské chaloupky, nepůjde-li podle chorvatského daňového zákona o příjmy osvobozené od daně.
Existují ale dvě výjimky, kdy se podává
přiznání k DPFO jen za část zdaňovacího období:
1.
Poplatník zemře
(§ 239 DŘ): *
Dědic,
na kterého přešla daňová povinnost, je povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za zůstavitele do 6 měsíců po jeho úmrtí,
a to za uplynulou část běžného zdaňovacího období a daň ve stejné lhůtě uhradit.*
Pokud je ustanoven správce dědictví, plní daňové povinnosti dědice vlastním jménem na účet svěřeného majetku.
2.
Insolvenční řízení s poplatníkem
(§ 244 DŘ spolu s § 38gb ZDP): *
Při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději
do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku
řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno.*
Ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkursu,
ke dni zrušení konkursu
a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku je daňový subjekt povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu a podat do 15 dnů.
příklad
Přiznání k DPFO při insolvenčním řízení
Jak bude postupovat zemědělský podnikatel (OSVČ), o jehož úpadku rozhodne insolvenční soud:
a)
Podle § 244 DŘ
do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku podá přiznání v průběhu zdaňovacího období:
-
Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření,
za tu část zdaňovacího období,
za kterou se podává daňové přiznání.-
Uplatní:
*
základní osobní slevu na dani na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP], a to ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou podává přiznání,
*
daňové zvýhodnění na vyživované děti pouze ve formě slevy na dani, a to jen ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kte rou podává přiznání.
-
Neuplatní:
*
žádnou jinou slevu na dani [podle § 35 ani § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP],
*
ani poměrnou část daňového bonusu z titulu daňového zvýhodnění při nedostatečné výši daně,
*
žádné nezdanitelné části základu daně (podle § 15 ZDP),
*
žádné položky odčitatelné od základu daně (podle § 34 ZDP, zejména daňovou ztrátu).
b)
Podle § 136 DŘ
standardně do 3 (6) měsíců po skončení zdaňovacího období podá přiznání kDPFO:
-
Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) za celé zdaňovací období, kterým je právě uplynulý kalendářní rok, v jehož průběhu došlo k jeho úpadku.
-
Splňuje-li stanovené podmínky, může si standardně
uplatnit za celé zdaňovací období:
*
nezdanitelné části základu daně,
*
položky odčitatelné od základu daně,
*
slevy na dani
(včetně plné základní osobní slevy na poplatníka za celý rok, nejen zbylou část, kterou nenárokoval v předešlém přiznání za část zdaňovacího období za období před úpadkem),*
daňové zvýhodnění
(a to opět v plné roční výši, ať už formou slevy na dani či daňového bonusu).-
Daň vyměřená na základě podání daňového přiznání ad a) se přitom považuje za
zálohu na daň po vyměření daně
podle daňového při znání podaného po uplynutí zdaňovacího obdo bí ad b).Obdobně se rozdělí sleva na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění mezi přiznání k DPFO při ukončení insolventního řízení v průběhu roku, za který tak bude poplatník podávat opět dvě daňová přiznání.
Zdaňovací období pevně navázané na kalendářní rok u fyzických osob nijak nenaruší ani situace, kdy vede účetnictví a v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZU"), přejde z účetního období kalendářního roku na účetní období hospodářského roku. Poznamenejme, že určitá omezení této volby stanoví § 7 odst. 12 ZDP. Ovšem tato změna účetního období bude jistou komplikací při sestavení přiznání k DPFO. Důvodem je skutečnost, že
zdaňovacím obdobím i pro fyzickou osobu účtující v hospodářském roce zůstává kalendářní rok.
příklad
Zemědělec přecházející na hospodářský rok
Pan Honza je zemědělský podnikatel a vede účetnictví. Přišlo mu nepraktické a zbytečně komplikované přerušovat přirozený hospodářský cyklus, který u něj začíná zpravidla již v říjnu, účetní závěrkou k 31. 12. Proto se rozhodl a v souladu se ZU přešel na účtování v hospodářském roce od 1. 10. 2012.
Vedle příjmů ze zemědělské činnosti má ještě také příjmy z pronájmu restituovaných nemovitostí, které nezahrnul do svého obchodního majetku, a nejedná se proto o příjmy z podnikání ale z pronájmu podle § 9 ZDP.
Účetní období předcházející změně účetního období z kalendářního roku na rok hospodářský bude kratší než tradičních 12 měsíců. K poslednímu dni tohoto zkráceného účetního období (tj. k 30. 9. 2012) pan Honza podle § 17 odst. 2 písm. b) a § 19 odst. 1 ZU uzavře účetní knihy a sestaví řádnou účetní závěrku. K prvnímu dni následujícího účetního období- hospodářského roku (HR-|) trvajícího od 1. 10. 2012 do 30. 9. 2013 - tedy k 1. 10. 2012 zemědělský podnikatel podle § 17 odst. 1 písm. b) ZU otevře účetní knihy.
Do přiznání k DPFO za zdaňovací období kalendářního roku 2012 poplatník zahrne:
*
účetní výsledek hospodaření za zkrácené účetní období od 1. 1. 2012 do 30. 9. 2012 (tedy za část kalendářního roku předcházející změně účetního období z kalendářního roku na rok hospodářský),
*
příjmy a výdaje vztahující se k pronájmu za celý kalendářní rok 2012 (tj. za období 1. 1. 2012 až 31. 12. 2012).
Toto daňové přiznání za rok 2012 musel pan Honza podat v tradičním termínu do 1., resp. 2. 4. 2013.
K poslednímu dni svého prvého HR-| (od 1.10. 2012 do 30. 9. 2013), tj. k 30. 9. 2013 pan Honza opět uzavře účetní knihy a sestaví řádnou účetní závěrku. K prvnímu dni následujícího účetního období- druhého HR
2
(od1. 10. 2013 do 30. 9. 2014), tedy k 1. 10.2013 zemědělský podnikatel otevře účetní knihy.Do přiznání k DPFO za zdaňovací období kalendářního roku 2013 poplatník zahrne:
*
účetní výsledek hospodaření za roční účetní období prvního HR
1
trvajícího od 1. 10. 2012 do 30. 9. 2013,*
příjmy a výdaje vztahující se k pronájmu za celý kalendářní rok 2013 (tj. za období 1. 1. 2013 až 31. 12. 2013).
Toto daňové přiznání za rok 2013 bude muset pan Honza podat opět v obvyklé lhůtě do 1. 4. 2014. Obdobně bude zemědělský podnikatel postupovat i v dalších kalendářních, resp. hospodářských letech.
Daň z příjmů právnických osob
Zatímco zdaňovacím obdobím fyzických osob zůstává vždy kalendářní rok ("KR"), a to i po přechodu na účtování v hospodářském roce ("HR"),
u osob právnických může být zdaňovacím obdobím
(§ 17a ZDP):a)
kalendářní rok;
b)
hospodářský rok;
c)
období od: do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly: zapsány do obchodního rejstříku;
-
rozhodného dne fúze nebo
-
převodu jmění na společníka anebo
-
rozdělení obchodní společnosti nebo družstva
-
fúze nebo
-
převod jmění na společníka anebo
-
rozdělení
d)
účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
Za zdaňovací období se naproti tomu nepovažuje, mimo jiné:
*
účetní období při změně účetního období, je-li kratší než 12 měsíců.
Přestože jde o účetní období,
nejedná se o zdaňovací období.
Takže by při změně účetního období reálně hrozilo nezdanění příjmů (výnosů) za takovéto účetní období kratší než 12 měsíců, které by se nacházelo mezi dvěma zdaňovacími obdobími, ale samo o sobě by zdaňovacím obdobím nebylo; viz doba "?" na obrázku na straně 18.
Proto se do § 38m odst. 2 a 3 ZDP dostala speciální daňová úprava, podle které
musí právnická osoba podat daňové přiznání
nejen za zdaňovací období, ale také za část zdaňovacího období,
předcházející změně:*
zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok (tj. za první "?"), nebo
*
zdaňovacího období z hospodářského roku na kalendářní rok (tj. za druhý "?"), anebo
*
ve vymezení hospodářského roku,
nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno. Přiznání za část zdaňovacího období se podává
do konce 3. měsíce následujícího
po měsíci, do něhož spadá den předcházející prvnímu dni HR nebo KR.Další komplikací je, že podle ZU při změně účetního období se může účetní jednotka rozhodnout, že její přechodové účetní období bude naopak delší než 12 měsíců, neboť jej sloučí s bezprostředně předcházejícím KR nebo HR. Čímž se však daňově dostane do zcela jiné situace, protože jak jsme si výše uvedli, toto
účetní období delší než 12 měsíců představuje současně také "plnohodnotné" zdaňovací období
pro účely DPPO, za které se standardně podává daňové přiznání do 3, resp. 6 měsíců. Volba přechodného účetního období - kratší než 12 měsíců (nejde o zdaňovací období, ale o jeho část, za níž se samostatně podává přiznání k DPPO)
versus
delší než 12 měsíců (jedná se o zdaňovací období) - má u právnických osob vliv na uplatnění některých daňových položek,
ukažme si to např. u odpočtu ztráty.příklad
Uplatnění daňové ztráty po změně účetního období
S. r. o. vykázala v roce svého vzniku (kalendářní rok 2009) výraznou daňovou ztrátu, kterou se nepodaří plně zužitkovat jako položku odčitatelnou od základu daně asi ani v kalendářním roce 2014, který je posledním 5. zdaňovacím obdobím pro uplatnění této daňové ztráty. Pro s. r. o. tak bude výhodné přejít na hospodářský rok.
Může tak přejít na hospodářský rok např. od 1. 11. 2013, čímž se poplatníkovi prodlouží časové období, v němž bude moci uplatnit daňovou ztrátu za rok 2009 jako odčitatelnou položku až do 30. 11. 2015. A to jak v případě, že přechodové období vymezí jako účetní období delší než 12 měsíců nebo kratší než 12 měsíců.
Nejprve situace, kdy s. r. o. zvolí přechodové období delší než 12 měsíců, které je zdaňovacím obdobím:
Máme před sebou pět zdaňovacích období: KR 1, KR 2, KR 3 + ?, HR 1 a HR 2, v nichž lze kdykoli uplatnit daňovou ztrátu vyměřenou za zdaňovací období kalendářního roku 2009.
A nyní situace, kdys. r. o. zvolí přechodové období kratší než 12 měsíců, které sice není zdaňovacím obdobím, ale za které musí taktéž podat daňové přiznání, kde si může uplatnit mj. i daňovou ztrátu z roku 2009:
Opět vidíme jen 5 zdaňovacích období: KR 1, KR 2, KR 3, HR 1 a HR 2, v nichž lze uplatnit daňovou ztrátu vyměřenou za zdaňovací období (KR) 2004; šesté účetní období "?" totiž zdaňovacím obdobím není.
Donedávna bylo silným motivem změny účetního období postupné snižování sazeb DPPO, protože se uplatnila sazba daně účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se přiznání podává. Zákonodárci se již ale poučili, a aby omezili čistě daňové spekulace změny účetního období, tak od roku 2008 je již určující
sazba daně účinná k 1. dni zdaňovacího období
nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.V § 38m ZDP je vymezena celá řada dalších částí zdaňovacího období, za které musejí právnické osoby speciálně podávat přiznání k DPPO, jinak by reálně hrozilo, že tato období nebudou zdaněna. Jedná se zejména o specifické situace u přeměn společností. A podobně jak jsme si uvedli na poli DPFO, tak rovněž v případě DPPO je dle § 244 DŘ nutno podávat přiznání k dani z příjmů speciálně v návaznosti na insol-venční řízení poplatníka. Naopak pouze právnické osoby ještě v souladu s § 240 DŘ podávají přiznání také z důvodu likvidace a zániku.
Skutečnost, že zdaňovací období právnických osob nemusí vždy trvat obvyklých 12 měsíců, má dohru také v systému placení záloh na DPPO v souladu s § 38a ZDP. Obecně platí, že při stanovení
výše a periodicity záloh
se vychází z tzv. poslední známé daňové povinnosti (obvykle podle posledního přiznání), a pokud činila:*
do 30 000 Kč včetně - zálohy se neplatí,
*
od 30 001 Kč do 150 000 Kč - platí se "pololetní" zálohy á 40 % poslední známé daňové povinnosti,
*
od 150 001 Kč - platí se "čtvrtletní" zálohy á 25 % poslední známé daňové povinnosti.
Jestliže se ale poslední známá
daňová povinnost právnické osoby (!) týkala jen části zdaňovacího období
nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník DPPO povinen si pro placení záloh přepočítat jí tak, jako by se týkala standardního zdaňovacího období o 12 měsících. Poměrně složitá pravidla stanoví § 38a odst. 10 ZDP pro zálohy na DPPO u přeměn společností.příklad
Přepočet zálohy na daň za kratší období
S. r. o. vznikla 1. 7. 2012 a za zdaňovací období tohoto kalendářního roku podala ve lhůtě do 2. 4. 2013 přiznání k DPPO na daňovou povinnost 100 000 Kč.
Návazně na to chtěla platit pololetní zálohy na daň ve výši á 40 000 Kč. Pozorná účetní ovšem vedení společnosti upozornila, že jelikož se poslední známá daňová povinnost týkala zdaňovacího období kratšího než 12 měsíců, je nutno jí pro účely placení záloh pře-počíst. A to následovně: fiktivní poslední známá daňová povinnost čistě pro účely záloh na daň = skutečná daň za 6 měsíců roku 2012 / počet měsíců pobírání příjmů podléhajících dani x 12 = 100 000 Kč / 6 měsíců x 12 měsíců = 200 000 Kč. Takže rázem firmě vznikla čtvrtletní zálohová povinnost á 50 000 Kč.
Daň z přidané hodnoty
Do konce roku 2012
platil v DPH následující systém zdaňovacích období:*
Kalendářní čtvrtletí:
*
povinně, pokud obrat plátce nepřekročil 2 mil. Kč za minulý rok,
*
povinně pro tzv. osobu identifikovanou k dani,
*
povinně pro plátce, který v Česku nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu,
*
dobrovolně, když si při obratu mezi 2 a 10 mil. Kč za minulý rok nezvolil kalendářní měsíc.
*
Kalendářní měsíc:
*
povinně, pokud obrat plátce dosáhl 10 mil. Kč za minulý rok,
*
povinně pro tzv. skupinu kapitálově spojených osob vystupujících pro účely DPH jako jeden plátce,
*
dobrovolně, když si při obratu mezi 2 a 10 mil. Kč za minulý rok zvolil kalendářní měsíc.
Poznámka:
Speciální pravidla pro zjištění relevantního obratu platí pro
podnikání ve sdružení,
dále pro přeměny společností, a když není znám obrat za předcházející kalendářní rok (tj. u novopečených podnikatelů). Pouze v případě zahájení nebo ukončení insolvenč-ního řízení
v průběhu zdaňovacího období se toto období přerušovalo a vznikala speciální povinnost podat přiznání za zkrácené zdaňovacího období.Od roku 2013
došlo k věcné změně zdaňovacích období v DPH,
přičemž se zejména omezila možnost zvolit si kalendářní čtvrtletí.
Obecně totiž platí, že zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc,
což se týká jak plátců DPH - ať už jsou usazeni v Česku nebo nejsou - tak i tzv. identifikovaných osob.Plátce se ale může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro kalendářní rok je
čtvrtletí, pokud:
*
jeho
obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 mil. Kč,
*
není nespolehlivým plátcem (tento nový pojem definuje § 106a ZDPH),
*
není skupinou a
*
změnu oznámí správci daně do konce ledna (ledaže by v minulém roce již byl čtvrtletním plátcem).
Tuto změnu zdaňovacího období ovšem není možno učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok
(výjimka se týká plátců registrovaných v roce 2012). Pouze z důvodů "hodných zvláštního zřetele" může správce daně na žádost plátce podanou do konce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout o změně zdaňovacího období pro následující kalendářní rok. Pro zjištění relevantního obratu při přeměnách společností platí speciální pravidla. A při zahájení nebo ukončení insolvenčního řízení během zdaňovacího období se opět toto období přerušuje a vzniká povinnost podat přiznání za zkrácené zdaňovacího období. Následující zdaňovací období jsou pak povinně měsíční.
Pro účely
oznámení změny zdaňovacího období pro
následující kalendářní rok
slouží speciální kolonka vtiskopise přiznáník DPH (vzorč. 18 platný pro rok2013): "Kód zdaňovacího období následujícího roku",
kterou najdeme kousek napravo pod označením aktuálního zdaňovacího období. Tato se dostane ke slovu až v posledním zdaňovacím období kalendářního roku, tedy v přiznání za "Prosinec", resp. za "4. čtvrtletí":*
Q
- uvede plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a který se rozhodl, že v dalším kalendářním roce bude jeho zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí.
*
M
- uvede plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a který se rozhodl, že v dalším roce to bude kalendářní měsíc,
příp. již nesplňuje podmínky pro čtvrtletní zdaňovací období.*
Plátci, jejichž
zdaňovací období se
v následujícím kalendářním roce nemění, žádný kód nevyplňují.
Daň z nemovitostí
Vedle fiskálně významných daní důchodových (z příjmů) a výdajových (spotřební daně a DPH), jejichž předmětem zdanění je toková veličina, existují i daně vybírané z veličin stavových. Jedná se o daně majetkové, což jsou fakticky daně ze zásob důchodů poplatníků, pročež jsou také někdy označované jako daně kapitálové.
Nejznámější majetkovou daní je
daň z nemovitostí,
kterou tvoří daň z pozemků a daň ze staveb:*
Předmětem daně z pozemků
jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí, s výjimkou: *
v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami (zpravidla totiž podléhají dani ze staveb);
*
lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení;
*
vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb;
*
pozemky určené pro obranu státu.
*
Předmětem daně ze staveb
jsou (s výjimkou určitých vodních, energetických a dopravních staveb) v ČR: *
stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo užívané před vydáním kolaudačního souhlasu;
*
stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané;
*
stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení a užívané;
*
stavby, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních předpisů dokončené;
*
byty a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (stavby, v nichž jsou samostatné byty nebo nebytové prostory již nejsou předmětem daně).
ZDNE stanoví
řadu osvobození
od daně, které se ale většinou týkají veřejného a neziskového sektoru. Základem daně z pozemků
- orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů - je průměrná cena půdy stanovená v každoročně vydávané prováděcí vyhlášce. U hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je základem daně buď cena zjištěná podle cenových předpisů, nebo součin 3,80 Kč x výměry v m2. Základem daně u ostatních pozemků je jejich výměra v m2.Základem daně ze staveb
je zastavěná plocha (výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2), pouze u samostatných bytů a nebytových prostor výměra podlahové plochy vynásobené koeficientem 1,20.Daň z nemovitostí je specifická
složitým a strukturovaným systémem sazeb daně,
kde rozhoduje např. lidnatost dané obce a účel využití nemovitosti. Navíc výši sazeb daně může ovlivnit vyhláška příslušné obce,
která také může vypočtenou daň dále ještě zvýšit tzv místním koeficientem až na pětinásobek.Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok
a daň z nemovitostí se vyměřuje dle stavu k 1. lednu daného roku. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Daňové přiznání
se podává pouze, pokud došlo meziročně k nějaké relevantní
změně (netýká se změny sazeb daně nebo obecních koeficientů, ani změn vyhlašované průměrné ceny půdy), a to do konce ledna běžného zdaňovacího období.
Platí to, i když přiznání zpracovává daňový poradce nebo jde o poplatníka v insolvenčním řízení. Pokud nepřesáhne daň z nemovitostí 5 000 Kč, je splatná do konce května
daného roku. Vyšší daň lze platit ve dvou stejných splátkách do 31. 5. a 30. 11., resp. u zemědělců a chovatelů ryb do 31. 8. a 30. 11.Celá daň z nemovitostí
zůstává v rozpočtu dané obce,
což jí staví do přijatelnější role než jiné daně nekontrolovatelně mizící v bezedné státní kase. Asi každý totiž raději přispěje na chod své obce, kde má reálnější možnost kontroly a posouzení efektivity a přínosu (plynofikace, kanalizace s čističkou, nové chodníky apod.).Daň silniční
Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla ("vozidla"):
*
registrovaná v ČR,
a současně*
provozovaná na území ČR,
jsou-li*
používána k podnikání
nebo v přímé souvislosti s ním (např. pracovní cesty auty zaměstnanců), anebo k činnostem, z nichž "neziskovkám" plynou příjmy podléhající DPPO.příklad
Předmět silniční daně
Z vymezení předmětu daně vyplývá, že
pokud nejsou vozidla provozována na území ČR,
ale např. jezdí po silnicích v zahraničí, nebo stojí ve skladech či na firemním parkovišti jako zboží anebo nejezdí proto, že jsou v opravě apod., nepodléhají dani silniční.
Taktéž v případě, že firemní a v ČR registrované vozidlo po nějaký čas jezdí jen pro soukromé účely (není používáno k podnikání apod.), pak také není předmětem této daně. S ohledem na měsíční režim placení daně silniční je pro vyhnutí se této dani nutné, aby vozidlo nebylo předmětem daně (nebylo registrováno v ČR nebo provozováno v ČR anebo používáno pro podnikání) celý měsíc. Předmětem daně silniční nejsou ani vozidla používaná občany jen v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo příjmů ostatních podle § 6, 8, 9 a 10 ZDP.
Výjimka se týká
"těžkých" vozidel
s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny,
které podléhají dani silniční-bez ohledu na použití k podnikání-jsou-li určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR.Zemědělské podnikatele jistě těší, že
předmětem daně silniční nejsou mj. ani zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla.
Tato vozidla se ani neuvádějí do přiznání k dani silniční.Zdaňovacím obdobím daně silniční je kalendářní rok.
Placení této daně je na bedrech poplatníků - na což se někdy zapomíná u nájemců vozidel, kteří nejsou poplatníky - stejně tak i každoroční podání daňového přiznání za uplynulý rok. Přiznání k dani silniční podává poplatník, jemuž během zdaňovacího období vznikla daňová povinnost,
a to do 31. ledna následujícího roku. V téže lhůtě je splatná i daň, resp. její doplatek. Platí to, i když přiznání zpracovává daňový poradce nebo jde o poplatníka, jehož úpadek se řeší v insolvenčním řízení.Daň silniční je po daních z příjmů druhou a poslední
povinně zálohovanou daní.
Tentokrát se čtvrtletní zálohy neplatí ve vazbě na poslední známou daňovou povinnost, nýbrž podle daňové povinnosti za právě uplynulé čtvrtletí.
Což prakticky znamená, že daňová povinnost je během zdaňovacího období (které lze současně označit i jako zálohové období) téměř plně vypořádána již zaplacenými zálohami. Doplatek daně bude odpovídat zpravidla pouze daňové povinnosti za prosinec, která není zahrnuta do poslední čtvrtletní zálohy. Nový poplatník má vůči správci daně
registrační povinnost
ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň.příklad
Zálohy na silniční daň
Pan Jan začal podnikat ve stavebnictví, pročež si v lednu koupil osobní auto v bazaru. Během ledna jej opravoval, v únoru a březnu neměl zakázky, takže vozidlo poprvé využil pro podnikání až v dubnu. Proto bude platit zálohu na daň silniční poprvé za toto vozidlo až 15. 7., a to podle zdvihového objemu motoru. Ve stejné lhůtě je povinen se Jan registrovat na finančním úřadě jako poplatník silniční daně. Pokud by opět od října nepodnikal, nebude platit ani zálohu za říjen a listopad splatnou 15. 12. Daňové přiznání musí podat do 31. 1. dalšího roku.