Z veřejnoprávních povinností netrápí podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) jen daně z příjmů. Mnohdy ještě hlubší vrásky na čele jim působí starosti s povinným zdravotním a sociálním pojištěním, kde jsou na rozdíl od daní stanoveny minimální povinné platby, kterým se nelze vyhnout ani sebevětší daňovou ztrátou. A jako každý rok nastává právě čas pro zúčtování pojistného za rok 2011, pro něž je stanovena jednotná forma - obdobně jako u přiznání daně z příjmů - pojistné přehledy o příjmech a výdajích.
Pojistné přehledy OSVČ za rok 2011
Ing.
Martin
Děrgel
Přehled OSVČ pro zdravotní pojištění
Podle
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), jsou zdravotně pojištěny všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území Česka
a ostatní osoby, pokud jsou zaměstnanci českého zaměstnavatele (až na výjimky tzv. vyňatých osob). Takto pojištěné osoby se označují za „pojištěnce"
.Účast v systému zdravotního pojištění ovšem není zadarmo, za každého pojištěnce je třeba přispívat, respektive platit zdravotní pojišťovně, která tyto prostředky v souladu s předpisy a zdravotní péčí čerpanou pojištěnci přerozděluje poskytovatelům zdravotních služeb.
Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou:
*
Samotní pojištěnci, a to ve třech případech:
*
zaměstnanci;
*
OSVČ, za které se považují:
•
osoby podnikající v zemědělství,
•
osoby provozující živnost,
•
osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů (například lékaři, advokáti, architekti...),
•
osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů (s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy zdaněny konečnou tzv. srážkovou daní plátcem daně),
•
společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,
•
osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním (například herci, režiséři),
•
osoby vykonávající činnost mandatáře (nejde-li o zaměstnání ani o součást jejich jiné samostatné výdělečné činnosti),
•
spolupracující osoby OSVČ, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a související výdaje;
*
osoby bez zdanitelných příjmů, což jsou pojištěnci s trvalým pobytem v ČR, kteří nejsou zaměstnanci ani OSVČ a plátcem pojistného za ně není stát, pokud tato situace trvá po celý kalendářní měsíc.
*
Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance (s výjimkou těch, kteří jsou dlouhodobě účastni zdravotního pojištění v zahraničí), případně u příjmů zúčtovaných bývalému zaměstnanci.
*
Stát, který platí pojistné za celou řadu sociálně citlivých kategorií osob, které se označují za „státní pojištěnce", kam patří například:
*
nezaopatřené děti,
*
poživatelé důchodů z důchodového pojištění,
*
příjemci rodičovského příspěvku,
*
uchazeči o zaměstnání,
*
osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi apod.
Dále se již zaměříme výhradně na OSVČ.
Podstatné je, že pokud mají „státní pojištěnci“ příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby, takže například podnikající důchodce se nemůže vyhýbat placení pojistného s tím, že přece již za něj platí stát. Stát sice za něj pojistné platí, i když důchodce podniká, ovšem dále bude do zdravotního systému přispívat i samotný pojištěnec ze svých podnikatelských příjmů.
Pro posouzení, zda je pojištěnec OSVČ pro účely zdravotního pojištění, je přitom rozhodující pouze skutečnost, že jde o vyjmenovaný druh příjmu. Soustavnost, výše příjmu ani zdroj příjmu nejsou rozhodující. Pro účast nemá ani význam, zda OSVČ vystupuje pro účely sociální pojištění jako OSVČ hlavní nebo vedlejší.
Příklad
Státní pojištěnec
versus
OSVČPaní Jana je v domácnosti s dvouletým dítětem, takže je „státním pojištěncem“ a zdravotní pojištění ji nemusí příliš zajímat, pojistné za ni hradí stát. Protože je ale činorodá a dítko je docela klidné, má živnostenské oprávnění na výrobu a prodej keramiky. Jde však spíše o její koníček, takže za celý rok si takto vydělala pouze 10 000 Kč příjmů, nemusí proto podávat přiznání k dani z příjmů. Nicméně pojistnému na zdravotní pojištění z principu neuteče a jak si dále upřesníme, musí za daný rok zdravotní pojišťovně podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Ovšem jelikož je „státním pojištěncem“, nemusí se obávat minimálního pojistného OSVČ, které se na ni nevztahuje, proto vypočte a odvede pojistné pouze ze skutečně dosaženého rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Paní Helena je sousedkou paní Jany a také je tzv. v domácnosti s dítětem, kterému je ale již 8 let, takže nespadá mezi „státní pojištěnce“, kde je limitem celodenní péče o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. I paní Helena má živnostenské oprávnění k výrobě a prodeji keramiky, a shodou okolností vydělala za celý rok rovněž jen 10 000 Kč příjmů. Tentokrát ale není v chráněné pozici „státního pojištěnce“, a proto musí coby pojištěnec čistě v kategorii OSVČ platit poměrně vysoké minimální pojistné na zdravotní pojištění.
V systému zdravotního pojištění mají OSVČ vůči své zvolené (příslušné) zdravotní pojišťovně sice jen nemnoho povinností, ale i přesto na ně nenína které ovšem není radno zapomínat (penále je 0,05 % denně, respektive pokuta až 50 000 Kč). Jde o tyto povinnosti:
*
oznámit do 8 dnů:
*
zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti (lze oznámit prostřednictvím živnostenského úřadu),
*
změny údajů uvedených při registraci (jméno, adresa, místo podnikání, číslo bankovního účtu),
*
skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za OSVČ pojistné;
*
hradit pojistné
, pokud příslušný pojistný zákon nestanoví jinak, přičemž:*
až na výjimky je OSVČ v průběhu roku povinna
platit zálohy na pojistné
, a to vždy nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce (tedy odlišně od záloh na sociální pojištění, viz dále),*
doplatek
pojistného, případně celé pojistné je pak splatné do 8 dnů po podání Přehledu
o příjmech a výdajích (jde o novinku roku 2012, ještě v roce 2011 byla lhůta do 8 dnů po podání daňového přiznání);*
předložit své zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ:*
do jednoho měsíce od termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok, tj. při základní tříměsíční lhůtě pro přiznání (do 2. 4. 2012) je nutno přehled předložit do pondělí
2. 5. 2012
,*
pokud pojištěnci zpracovává přiznání daňový poradce - a proto jej podá až ve lhůtě do 2. 7. 2012 - musí to doložit zdravotní pojišťovně předložením plné moci do 30. 4. 2012 a přehled podá do 1. 8. 2012,
*
do 10. dubna 2012, pokud OSVČ není povinna podávat přiznání k dani z příjmů;
*
podrobit se kontrole placení pojistného, na vyžádání předložit a nezatajovat účetní a jiné
relevantní
doklady.Obdobně jako se daně počítají ze základu daně, tak se i pojistné na zdravotní pojištění počítá z vyměřovacího základu (dále také jen „VZ“). Ten je stanoven pro
OSVČ
ve výši 50 % příjmu z podnikání
a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů
vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (dále také jen „příjem po odpočtu výdajů"
). Pro rok 2011 však minimálně 148 440 Kč a maximálně 1 781 280 Kč.Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), ovšem toto jednoduché stanovení VZ OSVČ komplikuje ve čtyřech směrech:*
V určitých případech bude VZ vycházet z jiných údajů:
*
Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů se u spolupracující osoby a u OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její
podíl na společných příjmech
(podle § 13 ZDP); u OSVČ, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.*
Vede-li OSVČ účetnictví
, jde-li o společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s., je VZ roven 50 % základu daně z příjmů z této činnosti.*
U OSVČ, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a ZDP, se vychází z předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů za takový rok.
*
U OSVČ účtující v hospodářském roce se příjem a výdaje zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.
*
Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ, která po celý rok byla osobou:
*
s těžkým zdravotním postižením, a je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
*
která dosáhla „důchodového věku“, avšak nesplňuje další podmínky pro přiznání starobního důchodu,
*
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let,
*
která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
*
která je „státním pojištěncem“.
*
Minimální VZ se poměrově sníží o celé kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc OSVČ:
*
byla sice výše uvedenou osobou, pro kterou neplatí minimální VZ, ale jen po část kalendářního roku,
*
nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost (ani jeden den v daném kalendářním měsíci),
*
měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ.
*
Snížení VZ OSVČ kvůli překročení maximálního VZ:
*
Byla-li OSVČ v kalendářním roce též zaměstnancem a součet VZ (nebo jejich úhrnu) zaměstnance a VZ OSVČ přesáhl maximální VZ (pro rok 2011 jde o částku 1 781 280 Kč), sníží se o tuto přesahující částku nejdříve VZ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než tento VZ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.
Výše pojistného na zdravotní pojištění činí
13,5 % z vyměřovacího základu
za rozhodné období, kterým je v případě OSVČ kalendářní rok (jinak je to kalendářní měsíc). Na rozdíl od sociálního pojištění se VZ pro účely zdravotního pojištění nezaokrouhluje, zaokrouhlí se až pojistné, a to na celé koruny nahoru
.OSVČ platí obvykle pojistné formou záloh na pojistné a doplatku
pojistného, přitom od druhého roku výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše záloh stanoví sazbou 13,5 % z měsíčního VZ (měsíční průměr z loňského VZ), pro který rovněž platí obdobná minima a maxima. V roce zahájení „podnikání“ se platí zálohy alespoň z minimálního VZ (lze si ale dobrovolně stanovit i zálohy vyšší).Zálohy nemusí platit OSVČ:
*
v prvním roce samostatné výdělečné činnosti, jde-li o „státního pojištěnce",
*
za kalendářní měsíc, v němž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce (byla nařízena karanténa),
*
která je také zaměstnána a zaměstnání je jejím hlavním zdrojem příjmů (podle hrubé výše příjmů),
*
na kterou se nevztahuje minimální VZ a jako OSVČ jí vyšla nulová záloha (loni měla příjmy pod výdaji).
Záloha na pojistné je splatná
od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce
. Zdravotní pojišťovny přitom běžně a bez formalit umožňují placení záloh na libovolně dlouhý čas, netřeba to na rozdíl od pojistného na sociální pojištění předem oznámit. Dnem platby je až den připsání peněz
na účet zdravotní pojišťovny, případně den převzetí hotovosti jejím zaměstnancem.Nejde-li o uvedené výjimky, tak je OSVČ povinna hradit zálohy na pojistné od měsíce, kdy zahájila „podnikání“, až do měsíce jeho ukončení, případně přerušení. Přičemž výše
zálohy se mění
:*
vždy od měsíce, kdy byl nebo měl být podán Přehled
o příjmech a výdajích za minulý rok,*
již
od ledna
nového kalendářního roku, pokud je záloha nižší než minimální měsíční VZ pro nový rok
,*
na základě žádosti
OSVČ kvůli poklesu příjmů po odpočtu výdajů minimálně o jednu třetinu oproti loňsku.+----------------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+ | Stěžejní parametrické údaje zdravotního pojištění OSVČ | Rok 2011 | Rok 2012 | +----------------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+ | Průměrná mzda (nařízení vlády č. 283/2010 Sb. a vyhláška č. 286/2011 Sb.) | 24 740 Kč | 25 137 Kč | | Maximální roční vyměřovací základ | 1 781 280 Kč | 1 809 864 Kč | | Minimální roční vyměřovací základ | 148 440 Kč | 150 822 Kč | | Minimální měsíční vyměřovací základ | 12 370 Kč | 12 568,50 Kč | | Minimální (měsíční) záloha na zdravotní pojištění | 1 670 Kč | 1 697 Kč | +----------------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+
Příklad
Přehled OSVČ pro účely zdravotního pojištění
Pan Oliver začal podnikat 10. 10. 2011, přičemž nepatří mezi osoby, pro které neplatí minimální VZ. Do 18. 10. 2011 měl tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně spolu s dalšími požadovanými údaji.
Již od měsíce října 2011 musel začít platit zálohy na pojistné, a to alespoň v minimální výši, platné pro OSVČ v roce 2011, což bylo 1 670 Kč. Na úhradu zálohy za říjen měl časový prostor od 10. 10. do 8. 11., zálohu za listopad musel uhradit v době od 1. 11. do 8. 12. a zálohu na prosinec měl odvést od 1. 12. do 9. 1. 2012 (poslední den lhůty 8. 1. 2012 připadl na neděli, tudíž se lhůta automaticky protáhla na následující pracovní den).
Ovšem zálohu za prosinec 2011 ve staré výši (1 670 Kč) mohl uhradit jen do konce prosince 2011. Pokud by ji platil až v lednu 2012 (tj. mezi 1. až 9. lednem 2011), musel by již vycházet z nové výše minimálního měsíčního VZ, platné pro celý kalendářní rok 2012, která v návaznosti na zvýšení příměrné mzdy opět poněkud povyrostla. Takže v těchto případech by musela být již záloha za prosinec zvýšena na nové minimum 1 697 Kč.
Stejnou novou výši zálohy (1 697 Kč) pak bude pan Oliver platit za leden 2012 (do 8. 2.) a také za únor 2012 (do 8. 3.). Daňové přiznání za rok 2011 podal podnikatel mírně v předstihu, ale zato v klidu již 1. 3. 2012, přičemž dílčí základ daně z „podnikání“ vyšel 90 000 Kč. Protože chtěl mít byrokracii rychle za sebou, tak nelenil a záhy sestavil Přehled příjmů a výdajů OSVČ, který zdravotní pojišťovně předložil první jarní den 21. 3. 2012. VZ vypočetl jako polovinu základu daně, tedy na 45 000 Kč, z čehož pojistné za rok 2011 při sazbě 13,5 % vychází 6 075 Kč. Po odečtení záloh (3 x 1 670 Kč) tak vyšel panu Oliverovi doplatek pojistného 1 065 Kč.
Musí si dát pozor na to, že doplatek je splatný do 8 dnů ode dne skutečného podání přehledu, tedy do 29. 3. 2012, a nikoli do 8 dnů od posledního dne lhůty pro podání přehledu (tedy do 10. května 2012).
Z Přehledu příjmů a výdajů za rok 2011 vzešla i nová výše záloh, které musí pan Oliver platit počínaje za měsíc březen 2012, kdy přehled podal své zdravotní pojišťovně. Protože v roce 2011 podnikal jen tři měsíce, vychází nová výše zálohy vyšší, než kdyby šlo o výsledek za celoroční podnikání = 0,135 x 0,50 x x 90 000 Kč/3 = 2 025 Kč. Novou výši zálohy, která převyšuje minimum pro rok 2012 (1 697 Kč), bude tedy platit poprvé za březen 2012 (do 10. 4.) a naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci podání přehledu za rok 2012.
Přehled OSVČ pro sociální pojištění
Podle
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDůchP“), jsou při splnění stanovených podmínek účastni důchodového pojištění
povinně fyzické osoby uvedené v § 5, kde najdeme i OSVČ
, a dobrovolně fyzické osoby uvedené v § 6. Takto pojištěné osoby se označují za „pojištěnce"
.Účast v systému důchodového pojištění ovšem není zadarmo, za každého pojištěnce je třeba přispívat, respektive platit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení („OSSZ“) pojistné. Problematiku pojistného upravuje speciální zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSocP“). Přitom je třeba dávat pozor na to, že hovoří-li ZSocP pouze o „pojistném“ bez dalšího upřesnění, rozumí se jím jednak pojistné na sociální zabezpečení - zahrnující pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění - a jednak příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Toto „pojistné“ je sice příjmem státního rozpočtu, ovšem z něj vyčleněné pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a vykazuje se jako samostatná položka příjmů státu.
V rozsahu a za podmínek ZSocP jsou povinni platit „pojistné“
poplatníci pojistného
, kterých je pět typů:1)
Zaměstnanci
[kdo se za ně pro tyto účely považuje, stanoví § 3 odst. 1 písm. b) ZSocP] jsou poplatníky:*
pouze pojistného na důchodové pojištění.
2)
Zaměstnavatelé
, kteří jsou kvůli svým zaměstnancům poplatníky:*
pojistného na důchodové pojištění, pojistného na nemocenské pojištění a také příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
3)
OSVČ
jsou poplatníky:*
obvykle jen pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění (až na výjimky musejí během roku platit zálohy na pojistné),
*
jen málokdy také pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění (které ale dnes již není moc výhodné).
4)
Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění
jsou poplatníky:*
pojistného na důchodové pojištění, a to za dobu této jejich dobrovolné účasti.
5)
Zahraniční zaměstnanci
(tj. zaměstnanci činní v Česku pro zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě, s nímž nemá ČR smlouvu o sociálním zabezpečení) dobrovolně účastni nemocenského pojištění
jsou poplatníky:*
pojistného na nemocenské pojištění, a to za dobu této jejich dobrovolné účasti.
Dále se již zaměříme pouze na OSVČ, jejichž vymezení je obdobné jako výše u zdravotního pojištění.
Na rozdíl od zdravotního pojištění
nenajdeme v systému důchodového, respektive sociálního pojištění tzv. státní pojištěnce
, za které by platil pojistné stát. Pojistné na důchodové pojištění se totiž zásadně platí pouze z dosažených příjmů - s přihlédnutím ke stanoveným minimálním a maximálním limitům. Nicméně určité sociálně citlivé kategorie „chráněných osob“ jsou i zde. Jednak tím, že nemusí být účastny důchodového pojištění OSVČ, a jednak i tím, že se na ně nevztahují minimální pojistné vyměřovací základy alias
minimální pojistné.Příklad
Zvýhodnění některých sociálně slabších pojištěnců
Paní Jana je v domácnosti s dvouletým dítětem, na které pobírá rodičovský příspěvek. Protože je ale činorodá a dítko je docela klidné, má živnostenské oprávnění na výrobu a prodej keramiky. Jde však spíše o její koníček, takže za celý rok si takto vydělala pouze 15.000 Kč příjmů, nemusí proto podávat přiznání k dani z příjmů. Nicméně pro účely důchodového pojištění se považuje za OSVČ, takže jak si dále upřesníme, musí za daný rok své OSSZ podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Ovšem z titulu nároku na rodičovský příspěvek je v určitém zvýhodněném postavení, takže jí nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění. Tím pádem nebude muset za daný rok platit žádné (ani minimální) pojistné na důchodové pojištění OSVČ. A pokud by se přesto rozhodla k dobrovolné účasti na tomto pojištění, tak i poté bude zvýhodněna tím, že bude platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu jen 29 688 Kč, a zálohy na pojistné „jen“ 723 Kč měsíčně (v roce 2011).
Paní Helena je sousedkou paní Jany a také je tzv. v domácnosti s dítětem, kterému je ale již 5 let, takže na něj nepobírá rodičovský příspěvek, a nespadá tak již mezi „chráněné osoby“, které jsou jistým způsobem zvýhodněny v systému důchodového pojištění OSVČ. Helena má také živnostenské oprávnění k výrobě a prodeji keramiky, a shodou okolností vydělala za celý rok rovněž jen 15 000 Kč příjmů, pročež ani ona nemusí podávat přiznání k dani z příjmů. Tato podnikatelka je ovšem povinně účastna důchodového pojištění OSVČ, a navíc musí uhradit pojistné na důchodové pojištění OSVČ z podstatně vyššího minimálního vyměřovacího základu 74 220 Kč, a také zálohy na toto pojistné budou citelně vyšší, plných 1 807 Kč měsíčně (opět v podmínkách roku 2011).
Pro účely důchodového pojištění a jeho pojistného má stěžejní význam
rozdělení činnosti OSVČ
na:*
hlavní samostatnou výdělečnou činnost („hlavní SVČ“), s níž je vždy spojena
povinná účast na důchodovém pojištění
a také vyšší minimální pojistné i nižší zálohy na pojistné během roku,*
vedlejší samostatnou výdělečnou činnost („vedlejší SVČ“), která
zakládá povinnou účast
na důchodovém pojištění pouze, když daňový základ OSVČ přesáhne stanovenou mez (59 374 Kč
pro rok 2011) nebo je-li OSVČ účastna dobrovolného nemocenského pojištění anebo se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění; dále se k vedlejší SVČ váže nižší minimální pojistné i nižší zálohy na pojistné během roku.Zejména pro méně ziskové OSVČ je výhodné udržet si statut vedlejší SVČ, kdy mohou ušetřit tisíce na pojistném na důchodové pojištění; samozřejmě pokud si nechtějí dobrovolně více přispět na budoucí důchod.
Za hlavní SVČ se automaticky považuje každá činnost OSVČ, nejde-li o vedlejší SVČ.
O vedlejší SVČ jde
, pokud OSVČ není účastna nemocenského pojištění OSVČ
a v daném roce:a)
vykonávala zaměstnání:
*
zakládající účast na nemocenském pojištění
zaměstnanců;b)
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod;
c)
měla nárok na rodičovský příspěvek
, na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou pro těhotenství a porod, anebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby ve stupni I až IV;d)
vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání; nebo
e)
byla nezaopatřeným dítětem
, za které se zde považuje dítě:*
do skončení povinné školní docházky, a poté * nejdéle do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (až na malé výjimky).
S výjimkou ad b) je nutné uvedené skutečnosti prokázat do konce měsíce po měsíci podání přehledu.
Příklad
Hlavní
versus
vedlejší SVČPan Tomáš začal v březnu 2011 podnikat jako živnostník, přičemž byl souběžně zaměstnán v pracovním poměru. Až do srpna měl příjem v zaměstnání 20 000 Kč měsíčně, poté ale nestíhal v podnikání, tak čerpal dovolenou a neplacené volno, pročež jeho mzda v září a říjnu klesla na 5 000 Kč měsíčně. To ale není podstatné pro jeho statut vedlejší SVČ, jelikož již od roku 2009 na výši příjmů ze zaměstnání pro tyto účely nezáleží.
Pak ale zaměstnavatel ztratil trpělivost a k 11. 11. 2011 s panem Tomášem ukončil pracovní poměr. Tím pádem přestala být jeho SVČ považována za vedlejší (a u dotyčné OSVČ nebyly ani jiné tituly pro takovéto zařazení), a to již počínaje měsícem listopadem, protože zaměstnání netrvalo celý tento kalendářní měsíc. Tudíž od listopadu včetně byla SVČ Tomáše automaticky považována za hlavní. Na toto posouzení nemá přitom žádný vliv výše příjmů ani případná daňová ztráta z podnikání za listopad a prosinec, respektive za celý rok 2011.
Za rok 2011 má tedy pan Tomáš souběh vedlejší SVČ (březen až říjen) a hlavní SVČ (listopad a prosinec). Je tedy jasné, že za poslední dva měsíce roku, kdy byl povinně účasten důchodového pojištění OSVČ, bude muset zaplatit pojistné na toto pojištění minimálně ve výši 1 807 Kč za každý z těchto měsíců. Bez bližších údajů o jeho příjmech ze SVČ, respektive o základu daně za rok 2011, ale ještě nevíme, zda bude povinně účasten důchodového pojištění OSVČ také od března do října. Pokud by tomu tak s ohledem na relativně vyšší základ daně bylo, byl by i přesto za toto období roku v jisté výhodě, protože by se na něj vztahovalo v přepočtu minimální pojistné jen 723 Kč za každý měsíc, ledaže by pojistné vypočtené ze skutečných příjmů bylo vyšší.
V systému důchodového pojištění mají OSVČ vůči své OSSZ sice jen nemnoho povinností, na ně ovšem není radno zapomínat (penále je 0,05 % denně a pokuta podle druhu provinění až 10 000 Kč/20 000 Kč). Jsou to tyto povinnosti:
*
oznámit do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nastala rozhodná skutečnost:
*
zahájení (opětovné zahájení) samostatné výdělečné činnosti; živnostníci tak mohou jednoduše učinit oznámením prostřednictvím živnostenského úřadu, kde za tímto účelem vyplní odpovídající tiskopis,
*
ukončení samostatné výdělečné činnosti; za něž se považuje také přerušení na více než šest měsíců,
*
zánik oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo jeho úřední pozastavení,
*
zánik nároku na výplatu invalidního důchodu, rodičovského příspěvku či peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo ukončení osobní péče o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby ve stupni I až IV, pokud je osobou blízkou nebo s ní žije v domácnosti,
*
osoba spolupracující navíc oznamuje také den úmrtí OSVČ, s níž spolupracuje, a zda pokračuje v živnostenském podnikání, či nikoliv;
*
pokud chce mít OSVČ statut vedlejší SVČ z důvodu osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I až IV, pokud je osobou blízkou nebo s ní žije v domácnosti, musí OSVČ předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu takto pečující v největším rozsahu;
*
hradit pojistné
, pokud ZSocP nestanoví jinak, přičemž:*
při účasti na důchodovém pojištění je nutno v průběhu roku
platit zálohy na pojistné
, a to vždy od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (lze požádat o snížení záloh pro pokles příjmů o 1/3),*
doplatek pojistného
, případně celé pojistné je pak splatné do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok,*
nová výše zálohy
vypočtená v přehledu se platí od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled;*
podávat Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ:*
do jednoho měsíce od termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok, tj. při základní tříměsíční lhůtě pro přiznání (do 2. 4. 2012) je nutno přehled předložit do pondělí
2. 5. 2012
,*
pokud OSVČ zpracovává přiznání daňový poradce, a proto jej bude podávat v prodloužené lhůtě do 2. 7. 2012 a přehled do 1. 8. 2012, musí to doložit OSSZ, a tedy předložit plnou moc do 30. dubna 2012;
*
podrobit se kontrole placení pojistného, na vyžádání předložit a nezatajovat účetní a jiné
relevantní
doklady.Také pojistné na důchodové pojištění počítá z vyměřovacího základu. Ten v případě OSVČ činí nejméně
50 % daňového základu
, kterým se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP po úpravě podle § 5 a 23 dtto. Při celoročním podnikání v podmínkách roku 2011 činí minimální VZ při hlavní SVČ 74 220 Kč, při vedlejší SVČ 29 688 Kč a maximální roční VZ je 1 781 280 Kč. Složitější vyčíslení VZ nastává při souběhu hlavní a vedlejší SVČ v roce.Výše pojistného OSVČ činí
29,2 % z vyměřovacího základu
(z toho 28 % připadá na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) za rozhodné období, kterým je v případě OSVČ kalendářní rok (jinak je to kalendářní měsíc). Vyměřovací základy se stejně jako pojistné zaokrouhlují na celé koruny nahoru.+--------------------+---------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+ | SVČ | Stěžejní parametrické údaje sociálního pojištění OSVČ | Rok 2011 | Rok 2012 | +--------------------+---------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+ | Hlavní i vedlejší | Průměrná mzda (nařízení vlády 283/2010 Sb., vyhláška 286/2011 Sb.) | 24 740 Kč | 25 137 Kč | | | Maximální (roční) vyměřovací základ | 1 781 280 Kč | 1 206 576 Kč | | | Sazba pojistného na důchodové pojištění OSVČ („DP") | 29,20 % | 29,20 % | +--------------------+---------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+ | Hlavní | Minimální měsíční vyměřovací základ pro DP | 6 185 Kč | 6 285 Kč | | | Minimální (měsíční) záloha na DP | 1 807 Kč | 1 836 Kč | | | Minimální (roční) vyměřovací základ | 74 220 Kč | 75 420 Kč | +--------------------+---------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+ | Vedlejší | Roční daňový základ zakládající povinnou účast na DP | 59 374 Kč | 60 329 Kč | | | Minimální měsíční vyměřovací základ pro DP | 2 474 Kč | 2 514 Kč | | | Minimální (měsíční) záloha na DP | 723 Kč | 735 Kč | | | Minimální (roční) vyměřovací základ | 29 688 Kč | 30 168 Kč | +--------------------+---------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+
Příklad
Pojistné při vedlejší SVČ
Paní Helena podnikala jako OSVČ od 10. března 2011, přičemž například z důvodu souběhu s pracovním poměrem byla její SVČ považována po celý rok za vedlejší. Za rok 2011 dosáhla dílčího základu daně z příjmů z podnikání podle § 7 ZDP pouze ve výši 50.000 Kč, a to po případné úpravě rozdílu příjmů a výdajů ve smyslu § 5 a 23 ZDP (například z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů ze skutečných na paušální).
Při výkonu jen vedlejší SVČ je pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ rozhodující, jestli daňový základ OSVČ přesáhl rozhodný příjem. Podnikatelka se radovala, že je pod limitem 59 374 Kč. Protože ale nepodnikala celý rok, nepůjde o tuto celou částku platící pro rok 2011, ale tato se sníží za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána SVČ o 1/12, tedy o 4 948 Kč. Takže se takto rozhodný příjem sníží za dva celé měsíce - leden a únor - čímž klesne na 59 374 Kč - 2 x (4 948 Kč) = 49 478 Kč. Kvůli zhruba pětistovce tak bohužel paní Helena je v rámci své vedlejší SVČ povinně účastna důchodového pojištění OSVČ.
Pozor na to, že sice § 10 ZDůchP hovoří o „příjmech“, ovšem záhy vysvětluje, že tím míní právě daňový základ po případných úpravách, tedy u Heleny 50 000 Kč, a nikoli jeho polovina představující vypočtený VZ.
Takže chtě nechtě o zhruba 500 Kč je podnikatelka pro rok 2011 v režimu povinné účasti na důchodovém pojištění OSVČ, s čímž je spojena povinnost platit pojistné na toto pojištění alespoň v minimální stanovené výši. Nejprve vypočte VZ jako 50 % daňového základu = 0,50 x 50 000 Kč = 25 000 Kč. Nyní musí posoudit, zda tato vypočtená částka není pod stanoveným minimem. Pro vedlejší SVČ nesmí být vyměřovací základ pro pojistné obecně nižší než 29 688 Kč (12 x 2 474 Kč), to se ovšem týká pouze celoročního podnikání, což není případ paní Heleny v roce 2011. Takže za 10 měsíců vedlejší SVČ paní Heleny nemůže být VZ nižší než 10 x 2 474 Kč = 24 740 Kč. Čemuž vypočtený VZ (25 000 Kč) vyhovuje, tudíž zůstává minimálním VZ, který si lze libovolně navýšit až do maximální částky 1 781 280 Kč, což se ale téměř nevyužívá. Paní Helena tak za rok 2011 zaplatí pojistné na důchodové pojištění OSVČ v sazbě 29,2 % minimálně z 25 000 Kč, tj. ve výši 0,292 x 25 000 Kč = = 7 300 Kč.
Příklad
Přehled OSVČ pro účely sociálního pojištění
Pan Oliver začal podnikat 10. 10. 2011, přičemž u něj nejsou podmínky pro posouzení SVČ jako vedlejší, takže je v režimu hlavní SVČ. Do 8. 11. 2011 měl tuto skutečnost oznámit své místně příslušné OSSZ.
Již od měsíce října 2011 musel začít platit zálohy na pojistné, a to alespoň v minimální výši pro hlavní SVČ v roce 2011, což bylo 1 807 Kč. Na úhradu zálohy za říjen měl časový prostor od 1. 11. do 20. 11., zálohu za listopad musel uhradit v době od 1. 12. do 20. 12. a zálohu na prosinec měl odvést od 1. 1. do 20. 1. 2012. Protože výše zálohy nebyla určena na základě Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 (kdy Oliver ještě nepodnikal), musí počínaje zálohou na leden 2012 přejít na novou (vyšší) minimální zálohu 1 836 Kč. Tuto novou (minimální) zálohu bude platit za leden 2012 (od 1. do 20. února) a za únor 2012 (od 1. do 20. 3.).
Daňové přiznání za rok 2011 podal podnikatel mírně v předstihu již 1. 3. 2012, přičemž dílčí základ daně z „podnikání“ vyšel 90 000 Kč. Protože chtěl mít byrokracii rychle za sebou, tak nelenil, a záhy sestavil Přehled příjmů a výdajů OSVČ, který své OSSZ předložil první jarní den 21. 3. 2012. VZ vypočetl jako polovinu základu daně, tedy na 45 000 Kč, z čehož pojistné na sociální pojištění za rok 2011 při sazbě 29,2 % vychází 13 140 Kč. Po odečtení záloh (3 x 1 807 Kč) tak vyšel panu Oliverovi doplatek pojistného 7 719 Kč.
Musí si dát pozor na to, že doplatek je splatný do 8 dnů ode dne skutečného podání přehledu, tedy do 29. 3. 2012, a nikoli do 8 dnů od posledního dne lhůty pro podání přehledu (tedy do 10. května 2012).
Z Přehledu příjmů a výdajů za rok 2011 vzešla i nová výše záloh, kterou musí pan Oliver platit počínaje za měsíc březen 2012, kdy přehled podal své příslušné OSSZ. Protože v roce 2011 podnikal jen tři měsíce, vychází nová výše zálohy vyšší, než kdyby šlo o jeho celoroční podnikání = 0,292 x 0,50 x 90 000 Kč/3 = = 4 380 Kč. Novou výši zálohy - která převyšuje minimum pro rok 2012 (1 836 Kč) - bude tedy platit poprvé za březen 2012 (od 1. do 20. 4.) a naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci podání přehledu za rok 2012.
