Pokud se občan - pojištěnec rozhodne začít v roce 2012 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), musí respektovat podmínky platné ve zdravotním pojištění, kdy podstatnou roli hraje skutečnost, zda je samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů.
Osoby samostatně výdělečně činné a zdravotní pojištění v roce 2012
Ing.
Antonín
Daněk
Zahájení samostatné výdělečné činnosti – hlavní zdroj příjmů
Pojištěnec, který se rozhodl podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To znamená, že
do osmi dnů od zahájení této samostatné výdělečné činnosti je povinen přihlásit se
u příslušné zdravotní pojišťovny, kde samozřejmě musí být pojištěn z titulu všech svých činností. Jednoduše řečeno, pokud je občan pojištěn např. u VZP ČR, je u této zdravotní pojišťovny pojištěn jak z titulu zaměstnání, tak v případě samostatné výdělečné činnosti. S účinností od 1. 8. 2006 lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit tuto povinnost i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Upozorňuji, že i v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností, která je vedlejším zdrojem příjmů, musí pojištěnec oznámit zdravotní pojišťovně zahájení své samostatné výdělečné činnosti.Placení minimálních záloh
Minimální výše zálohy OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, činí pro rok 2012 částku 1 697 Kč. Tuto minimální zálohu platí jak OSVČ, zahajující v roce 2012 samostatnou výdělečnou činnost, tak OSVČ, která podnikala v roce 2012 nebo i v letech předcházejících. Jelikož tato záloha představuje minimum, nevrací se. Maximální výše zálohy může od měsíce podání Přehledu v roce 2012 (tedy za rok 2011) činit až 20 361 Kč.
Samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů
Je-li samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, není tento povinen platit zálohy a pojistné pak doplácí formou jednorázové úhrady. Ačkoliv se v tomto případě zálohy nehradí, může si přesto takto podnikající osoba zálohy platit a následně pak doplatí rozdíl mezi úhrnem zaplacených záloh a vypočtenou výší pojistného.
Pokud v případě daného souběhu poklesne příjem zaměstnance pod hranici minimální mzdy, stává se otázka výkonu samostatné výdělečné činnosti důležitou z hlediska řešení pojistného vztahu pojištěnce a dodržování minimálního vyměřovacího základu, kdy mohou nastat tyto varianty:
*
samostatná výdělečná činnost se stane hlavním zdrojem příjmů - pojištěnec začne platit minimální zálohy (což zaměstnavateli potvrdí Čestným prohlášením) a v zaměstnání se bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do 8 000 Kč,
*
samostatná výdělečná činnost i nadále zůstane vedlejším zdrojem příjmů - v zaměstnání provede zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu.
Alespoň v jedné z činností musí být v příslušném kalendářním měsíci zajištěno placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, pro tento účel nelze příjmy v zaměstnání a v samostatné výdělečné činnosti sčítat. V podstatě závisí na vůli pojištěnce, pro kterou z uvedených alternativ se rozhodne.
OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát
Do kategorie osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, patří například poživatelé důchodů z důchodového pojištění, studenti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené apod.
Tato skupina OSVČ nemá stanoven minimální vyměřovací základ a následně se tedy na ni nevztahuje povinnost odvodu minimálního ročního pojistného. Vyměřovacím základem je u těchto osob jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu. V prvním roce samostatné výdělečné činnosti nemusí tyto osoby platit zálohy na pojistné.
K významné změně v oblasti placení pojistného OSVČ došlo novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb., kdy byly s účinností od 1. 8. 2004 zrušeny odpočty od dosaženého příjmu.
Snížení záloh OSVČ
Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2012 částka 1 697 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Do nabytí účinnosti novely zákona (tj. do 30. 11. 2011) mohla zdravotní pojišťovna povolit žadateli - OSVČ snížení záloh na dobu nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž o snížení záloh mohla OSVČ žádat i opakovaně. Podmínkou pro podání žádosti o snížení zálohy - a následné vyhovění ze strany zdravotní pojišťovny - byla skutečnost, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném kalendářním roce byl alespoň o jednu třetinu nižší, než takový průměrný měsíční příjem v roce předcházejícím. Podkladem pro postup zdravotní pojišťovny byl peněžní deník podnikatele, dokladující příjmy a výdaje v roce podávání žádosti o snížení zálohy.
Novelou došlo s účinností od 1. 12. 2011 ke změně v ust. § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, které nově zní:
„Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2.”
Snížení zálohy placené OSVČ tak již není omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat, zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2011 v měsíci dubnu 2012 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2013. I v tomto případě se pro daný účel dokladují příjmy a výdaje v roce 2012.
Ukončení samostatné výdělečné činnosti
Rozhodne-li se OSVČ ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost, oznamuje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna. Pro hlášení těchto změn platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta, v rámci které je zapotřebí tuto povinnost splnit. Tato skutečnost (ukončení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek:
*
jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je hlavním zdrojem jeho příjmů),
*
jednak dochází ke změně v pojistném vztahu.
Pokud dojde k situaci, že OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto kalendářního měsíce.
Odhlášením z podnikání je kategorie OSVČ tímto ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:
1.
Zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
3.
Placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů.
4.
Odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, případně ve státech Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu příslušných „evropských“ koordinačních nařízení anebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.
Poznámka:
Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění ukončení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění včetně placení pojistného je řešena zaměstnáním.
Pozor na platby záloh
Pokud se OSVČ nechce dostat do „konfliktu“ se zdravotní pojišťovnou, musí poukazovat pojistné (zálohy na pojistné):
*
na správný účet,
*
pod správným variabilním symbolem,
*
včas,
*
ve správné výši.
Placení pojistného buď na nesprávný účet nebo pod chybným variabilním symbolem způsobuje zbytečné komplikace jak plátcům pojistného, tak zaměstnancům zdravotních pojišťoven. Neplacení pojistného, jeho odvádění opožděně či v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, způsobuje vznik dlužného pojistného a současně i penále, jehož výše od 1. ledna 2007 činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.
Podání Přehledu zdravotní pojišťovně za rok 2011
Pokud OSVČ podnikala v roce 2011, je povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla v roce 2012 podat daňové přiznání. Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna (postačí kopie plné moci k zastupování).
OSVČ, která není povinna daňové přiznání podávat, předkládá Přehled do 8. dubna.
Od měsíce podání Přehledu platí OSVČ v roce 2012 zálohy na pojistné na základě výsledku samostatné výdělečné činnosti za rok 2011. Případný
doplatek pojistného za rok 2011 je splatný do osmi dnů
po dni, ve kterém OSVČ v roce 2012 podá (resp. měla podat) Přehled za předcházející kalendářní rok.