Účetní závěrka a inventarizace roku 2011, 2. část

Tvorba rezerv je aktuální již v průběhu účetního období, inventarizace se má k již vytvořeným rezervám vyjádřit co do výše a opodstatněnosti. Rezervy jsou nástrojem k dodržení principu opatrnosti, účetní jednotka tvorbou rezervy reaguje na blížící se rizika či předpokládané ztráty.

Účetní jednotky vytvářejí:

Účetní rezervy jsou rezervy v zásadě povinné, pokud v účetní jednotce dojde k situaci, která tvorbu rezervy vyžaduje. Častou účetní chybou, která vede ke zkreslení reálného obrazu účetnictví ve vztahu ke skutečnosti, je zanedbání tvorby účetní rezervy se zdůvodněním - „vždyť se stejně jedná o nedaňový náklad“. Účetní rezerva je důležitým nástrojem k dodržení zásady opatrnosti v účetnictví - k vyjádření budoucích očekávaných nákladů či rizik v období, kdy ještě nenastaly, ale je pravděpodobné, že nastanou. Účetní rezervy vytváříme souvztažností MD 554/D 459, rušíme obráceným zápisem MD 459/D 554.

Rezervy na opravu hmotného majetku jsou tvořeny nejen z důvodů zreálnění pohledu účetnictví na skutečnost. Zákonné rezervy jsou zároveň daňově optimalizačním nástrojem, který pomáhá ke snížení daňové povinnosti, což dále umožňuje (a přikazuje) kumulaci prostředků na opravu hmotného majetku. Tento daňový nástroj však nepatří k těm jednoduchým. Jeho použití je dvousečnou zbraní - na jedné straně pomáhá ke snížení daňové povinnosti, na druhé straně je však třeba pamatovat jednak na uhrazovací povinnost (viz dále) a dále na skutečnost, že rezervu bude třeba čerpat či zrušit, což sebou později přináší zvýšení daňové povinnosti.

V oblasti tvorby rezerv je třeba věnovat pozornost především - jedná se o rezervu na opravu, nikoliv na technické zhodnocení či na údržbu. Zákon stanoví, kdo je oprávněn tvořit rezervu, přesný způsob výpočtu (jde o stejné částky po celou dobu tvorby rezervy) a maximální možnou dobu, po kterou je možné rezervu tvořit.

V oblasti je třeba věnovat pozornost především době, ve které musí dojít k čerpání či zrušení rezervy. ZOR přesně vymezuje situace, kdy dojde k čerpání rezervy podle plánu, kdy naopak k opravě vůbec nedojde, kdy dojde k opravě s ročním zpožděním, kdy je sice oprava zahájena, ale není dosud dokončena. Každá z těchto situací způsobuje v různých obdobích jiné dopady do základu daně. Vzhledem k tomu, že rezervy jsou tvořeny na relativně vysoké částky, každé pochybení sebou nese rizika velkých daňových doměrků.

Ve vztahu k daňově účinným nákladům je třeba si uvědomit, a to do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud by tato povinnost nebyla splněna, jedná se o rezervy, jejichž tvorba není daňově účinná.

Zákonné rezervy vytváříme souvztažností MD 552/D 451, rušíme obráceným zápisem MD 451/D 552.

Rezervu na daň z příjmů tvoří účetní jednotky, u nichž okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku stanovení výše daňové povinnosti, a to ve výši předpokládané daňové povinnosti na dani z příjmů právnických osob. Rezerva na daň z příjmů se tvoří v plné výši odhadnuté daňové povinnosti souvztažností MD 591/D 453. V následujícím účetním období se rezerva rozpustí (MD 453/D 591) a zaúčtuje se skutečně zjištěná daňová povinnost na základě podávaného daňového přiznání (MD 591/D341).

V průběhu roku 2011 můžeme použít pro přepočet cizí měny na českou měnu v rámci účetního období aktuálního kursu ČNB k datu uskutečnění účetního případu. ZU dále (s výjimkou taxativně vymezených účetních jednotek) umožňuje používat pevný kurs - tj. kurs ČNB, který účetní jednotka používá po předem stanovenou dobu, která je definována vnitřním účetním předpisem. Pevným kursem je pak aktuální kurs ČNB platný k prvnímu dni období, po které má pevný kurs platit. V jedné účetní jednotce je možné kombinovat a používat denní i pevné kursy pro různé druhy účetních operací. Zvolené kursy, které si pro dané účetní období účetní jednotka pro dané operace zvolila, budou definovány ve vnitropodnikové směrnici.

Ke konci rozvahového dne se kursový rozdíl z ocenění majetku a závazků aktuálním kursem ČNB k rozvahovému dni zaúčtuje - tedy na účty 563 a 663. Tato výsledková metoda bude použita pro přepočet všech druhů účtů, které k rozvahovému dni vykazují zůstatky v cizích měnách - tedy jak účtů valutových pokladen, cenin v cizí měně, devizových účtů, tak i pohledávek, závazků a úvěrů v cizích měnách. Pro přepočet kursových rozdílů k rozvahovému dni nelze použít pevného kursu.

Pokud tvoříme opravnou položku k cizoměnné pohledávce, je třeba nejprve provést přecenění aktuálním kursem ČNB, a teprve poté k této aktuální hodnotě pohledávky tvořit účetní či zákonnou opravnou položku. Pokud se však jedná o pohledávku, ke které je opravná položka již vytvořena, volíme jiný postup. Na základě pohybu kursu k rozvahovému dni dojde k vyčíslení kursového rozdílu na účtech 663 a 563, a tudíž i ke změně hodnoty pohledávky. Následkem toho je třeba dopočítat i výši opravné položky ke změněné hodnotě pohledávky. Vzniklý rozdíl není účtován jako kursový rozdíl, ale jako změna stavu opravné položky (tj. na účtech 558 nebo 559).

Odpisem pohledávky, která vznikla v cizí měně, se zabývá nová NÚR I-21. Při odpisu musí být cizoměnná pohledávka přepočítána na české koruny kursem, který v účetní jednotce platí ke dni, kdy vedení společnosti rozhodlo o odpisu této pohledávky. Při účtování odpisu pohledávky logicky vzniká kursový rozdíl. Stejný způsob se analogicky použije při odpisu závazku.

jsou oceňovány

Změna ocenění se u těchto pohledávek určených k obchodování účtuje jako finanční náklad nebo finanční výnos na účty 568 a 668.

je možné přecenit obchodní podíly a akcie s rozhodujícím a podstatným vlivem (souvztažný účet je 414). Pokud účetní jednotka tuto možnost nevyužije, musí zvážit existenci opravných položek v případě snížení hodnoty dlouhodobého majetku.

O odložené daňové pohledávce či odloženém daňovém závazku povinně účtují všechny účetní jednotky, které podléhají povinnému auditu účetní závěrky a dále veškeré akciové společnosti. Stejně jako v roce 2010, se i v roce 2011:

Pro výpočet odložené daně k rozvahovému dni účetního období roku 2011 se použije 19% sazba daně z příjmů právnických osob, která bude platit také pro rok 2012.

Účetní jednotky, pro které není stanovena povinnost ověření účetní závěrky auditorem, zasílají do Sbírky listin v elektronické podobě:

Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky s povinným auditem po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem uložením do sbírky listin, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Přitom valná hromada schvalující roční účetní závěrku roku 2011 se musí konat ve všech společnostech nejpozději do šesti měsíců po rozvahovém dni.

Do se ukládá v elektronické podobě:

Pokud je součástí výroční zprávy i účetní závěrka, nemají tyto účetní jednotky povinnost zasílat do Sbírky listin samostatně účetní závěrku.