Předražek v daňovém řádu - ano, či ne?

Vydáno: 38 minut čtení

Dne 9. 10. 2012 podepsal Václav Klaus spolu s Petrem Nečasem a Miroslavou Němcovou novelu zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), kterou se tak od 1. 1. 2013 do českého právní řádu vrátil po cca 60 letech institut předražku. Na Slovensku je zachován právní status quo ante – absolutní absence předražku. Posledním procesním předpisem, který jej upravoval, byl rakouský exekuční řád , který byl na českém území v účinnosti do 31. 12. 1950. Předražek byl navrácen do českého právního řádu zákonem č. 396/2012 Sb. , tzv. velkou exekuční novelou, s níž přišly mimo jiné i nové právní instituty mající za cíl zvýšit výtěžnost exekucí (dražeb) – sekvestura,1) soupis na místě samém,2) možnost dražit podíl v obchodních společnostech a bytových družstvech aj. Ačkoliv úmyslem racionálního zákonodárce bylo zvýšení výtěžnosti exekucí (dražeb), možnost aplikace předražku se daňové exekuci prodejem nemovitých věcí vyhnula obloukem, a to z důvodu nešťastně formulovaného § 177 odst. 2 věta první zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „daňový řád “ nebo „d. ř. “). Cílem článku je aktivizovat zákonodárce k novelizaci daňového řádu tak, aby byl předražek aplikovatelný v rámci daňového řádu a tím i v rámci zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád “), neboť cesta (judikatorního) dotváření práva je vždy více či méně spjata s nežádoucím zásahem do právní jistoty adresátů právních norem.

Předražek v daňovém řádu – ano, či ne?
Mgr. Bc.
David
Kyzlink,
Odvolací finanční ředitelství
 
1. Historický exkurz
Předražek český lid poznal již za dob Rakouska-Uherska. Jeho úprava byla rozprostřena v § 195 až 199 zákona č. 79/1896 ř. z., o řízení exekučním a zajišťovacím (exekuční řád).3)
Srovnáme-li právní úpravu historického předražku s nynější, musíme dojít k závěru, že jsou obě právní úpravy v zásadě velmi podobné. Stojí prakticky na stejných principech a sledují tentýž účel (zvýšení výtěžnosti dražeb nemovitých věcí). Nelze tedy českému zákonodárci inspiraci rakouským exekučním řádem upřít. O tomto závěru svědčí zejména § 195 výše uvedeného (říšského) zákona:
„(1) Nedosahuje-li nejmenší podání, z které byl udělen příklep,
tří čtvrtin
odhadní ceny nemovitosti a příslušenství, může dražba předražkem učiněna býti neúčinnou.
(2) K takovému předražku budiž přihlíženo, není-li proti předražiteli žádné překážky, která by ho z podávání při dražebním roku vylučovala, a prohlásí-li předražitel, že jest ochoten zapraviti cenu, která dřívější nejvyšší podání
alespoň o čtvrtý díl převyšuje,
a splniti dražební podmínky pro dřívější dražbu stanovené.“
Výše předrážkového podání činila – stejně jako dnes – alespoň čtvrtinu (25 %) nejvyššího dražebního podání. Rozdíl byl však patrný (co do jeho základních aplikačních podmínek) v přípustnosti předražkového podání. Předražek byl přípustný až tehdy, dosahovalo-li nejvyšší dražební podání alespoň tří čtvrtin (75 %) odhadní ceny. V tomto ohledu je dnešní právní úprava liberálnější, neboť tato podmínka recipována nebyla.
 
2. Krátký vhled do dražby nemovitých věcí
Jelikož předražek není izolovanou fází v rámci dražby nemovité věci, ale předchází mu několik dalších fází, autor si dovoluje uvedené zasadit – pro lepší uchopení – do značně zjednodušeného širšího kontextu. Pakliže je čtenář dražeb znalý, nechť tuto pasáž přeskočí.
Exekuce
je státní mocí posvěcený krajní prostředek
(
ultima ratio
),
který nastupuje až tam, kde nebylo dlužníkem plněno dobrovolně. Na počátku všeho je tedy dluh, který nebyl splněn dobrovolně, jež se v souladu s tou kterou právní úpravou následně stane exekučním titulem. Teprve na základě exekučního titulu může být nařízena
exekuce
, kdy je vydán exekuční příkaz provádějící exekuci přiměřeným způsobem. V daném případě od přiměřenosti odhlédněme a bez dalšího považujme za nejvhodnější způsob provedení
exekuce
prodejem nemovitých věcí. Poté je exekučním orgánem ustanoven znalec, aby ocenil nemovitou věc (znalecký posudek). Na základě znaleckého ocenění stanoví exekuční orgán výslednou cenu nemovité věci. Následně exekuční orgán vydá dražební vyhlášku, jejímž prostřednictvím je nařízeno konání dražby, včetně relevantních informací (zejména výše nejnižšího dražebního podání). Následuje dražba samotná (fyzicky či elektronicky), kdy se jednotliví dražitelé předhánějí (licitace) v tom, kdo učiní nejvyšší dražební podání. Ten z dražitelů, jemuž je z důvodu učinění nejvyššího dražebního podání udělen příklep, se stává vydražitelem.
Nyní se ke slovu dostává možnost předražku,
který lze činit do 15 dnů od jeho uveřejnění na úřední desce. Není-li předražek učiněn, vlastníkem dražené nemovité věci se stává vydražitel. Je-li předražek učiněn, vlastníkem dražené nemovité věci se stane předražitel za předpokladu, že vydražitel jeho podání nedorovná. Poté se vydáním rozhodnutí o předražku automaticky ruší příklep vydražiteli. Dorovná-li vydražitel výši předrážkového příhozu, zůstává mu příklep udělen. Závěrem je výtěžek dražby (po úhradě exekučních nákladů) rozdělen mezi oprávněného a jiné věřitele povinného dle zákonem stanovených pravidel.
Shora uvedenou posloupnost exekučních kroků lze schematicky znázornit následovně.
Dluh --> exekuční titul --> nařízení
exekuce
(exekuční příkaz) --> ustanovení znalce --> ocenění (znalecký posudek) --> stanovení výsledné ceny --> dražební vyhláška --> konání dražby --> příklep --> PŘEDRAŽEK --> rozvrh (výtěžku dražby).
 
3. Předražek v českém právním řádu
Předražek byl do českého právního řádu opětovně4) zaveden zákonem č. 396/2012 Sb., který s účinností ke dni 1. 1. 2013 novelizoval o. s. ř. o nový § 336ja a jiné zásadní změny. Leitmotivem znovuzavedení předražku byla, jak uvádí i důvodová zpráva k velké exekuční novele, snaha o zvýšení výtěžnosti dražeb. Textace předražku v § 336ja o. s. ř. zůstala následnými novelami o. s. ř. nedotčena. Níže si ji autor dovoluje čtenáři, aby se nemusel obtěžovat listováním v o. s. ř, předestřít.
„(1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle