Předražek v daňovém řádu - ano, či ne?

Předražek český lid poznal již za dob Rakouska-Uherska. Jeho úprava byla rozprostřena v § 195 až 199 zákona č. 79/1896 ř. z., o řízení exekučním a zajišťovacím (exekuční řád).³⁾

Srovnáme-li právní úpravu historického předražku s nynější, musíme dojít k závěru, že jsou obě právní úpravy v zásadě velmi podobné. Stojí prakticky na stejných principech a sledují tentýž účel (zvýšení výtěžnosti dražeb nemovitých věcí). Nelze tedy českému zákonodárci inspiraci rakouským exekučním řádem upřít. O tomto závěru svědčí zejména § 195 výše uvedeného (říšského) zákona:

Výše předrážkového podání činila – stejně jako dnes – alespoň čtvrtinu (25 %) nejvyššího dražebního podání. Rozdíl byl však patrný (co do jeho základních aplikačních podmínek) v přípustnosti předražkového podání. Předražek byl přípustný až tehdy, dosahovalo-li nejvyšší dražební podání alespoň tří čtvrtin (75 %) odhadní ceny. V tomto ohledu je dnešní právní úprava liberálnější, neboť tato podmínka recipována nebyla.

Jelikož předražek není izolovanou fází v rámci dražby nemovité věci, ale předchází mu několik dalších fází, autor si dovoluje uvedené zasadit – pro lepší uchopení – do značně zjednodušeného širšího kontextu. Pakliže je čtenář dražeb znalý, nechť tuto pasáž přeskočí.

je státní mocí posvěcený krajní prostředek který nastupuje až tam, kde nebylo dlužníkem plněno dobrovolně. Na počátku všeho je tedy dluh, který nebyl splněn dobrovolně, jež se v souladu s tou kterou právní úpravou následně stane exekučním titulem. Teprve na základě exekučního titulu může být nařízena , kdy je vydán exekuční příkaz provádějící exekuci přiměřeným způsobem. V daném případě od přiměřenosti odhlédněme a bez dalšího považujme za nejvhodnější způsob provedení prodejem nemovitých věcí. Poté je exekučním orgánem ustanoven znalec, aby ocenil nemovitou věc (znalecký posudek). Na základě znaleckého ocenění stanoví exekuční orgán výslednou cenu nemovité věci. Následně exekuční orgán vydá dražební vyhlášku, jejímž prostřednictvím je nařízeno konání dražby, včetně relevantních informací (zejména výše nejnižšího dražebního podání). Následuje dražba samotná (fyzicky či elektronicky), kdy se jednotliví dražitelé předhánějí (licitace) v tom, kdo učiní nejvyšší dražební podání. Ten z dražitelů, jemuž je z důvodu učinění nejvyššího dražebního podání udělen příklep, se stává vydražitelem. který lze činit do 15 dnů od jeho uveřejnění na úřední desce. Není-li předražek učiněn, vlastníkem dražené nemovité věci se stává vydražitel. Je-li předražek učiněn, vlastníkem dražené nemovité věci se stane předražitel za předpokladu, že vydražitel jeho podání nedorovná. Poté se vydáním rozhodnutí o předražku automaticky ruší příklep vydražiteli. Dorovná-li vydražitel výši předrážkového příhozu, zůstává mu příklep udělen. Závěrem je výtěžek dražby (po úhradě exekučních nákladů) rozdělen mezi oprávněného a jiné věřitele povinného dle zákonem stanovených pravidel.

Shora uvedenou posloupnost exekučních kroků lze schematicky znázornit následovně.

Dluh --> exekuční titul --> nařízení (exekuční příkaz) --> ustanovení znalce --> ocenění (znalecký posudek) --> stanovení výsledné ceny --> dražební vyhláška --> konání dražby --> příklep --> PŘEDRAŽEK --> rozvrh (výtěžku dražby).

Předražek byl do českého právního řádu opětovně⁴⁾ zaveden zákonem č. 396/2012 Sb., který s účinností ke dni 1. 1. 2013 novelizoval o. s. ř. o nový § 336ja a jiné zásadní změny. Leitmotivem znovuzavedení předražku byla, jak uvádí i důvodová zpráva k velké exekuční novele, snaha o zvýšení výtěžnosti dražeb. Textace předražku v § 336ja o. s. ř. zůstala následnými novelami o. s. ř. nedotčena. Níže si ji autor dovoluje čtenáři, aby se nemusel obtěžovat listováním v o. s. ř, předestřít.