Daňové novinky 2021

K nabyla účinnosti zásadní novela zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), zákon č. Tato novela byla poměrně dlouho připravována a původně měla nabýt účinnosti 1. 7. 2020. Přijetí této novely bylo poměrně zajímavé, protože nejprve Poslanecká sněmovna schválila 12. 2. 2020 původní vládní návrh, který především obsahoval posun lhůty pro vyměření daně. V případě, kdy je daňové přiznání podáno včas a není zahájen postup k odstranění pochybností či daňová kontrola, z § 140 plyne, že daň se považuje za vyměřenou uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání. Původní vládní návrh však chtěl lhůtu uvedenou lhůtu posunout o 15 dnů, čímž by se např. posouvala lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu DPH o těchto 15 dnů, tedy na 45 dnů. Senát však novelu daňového řádu v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou 12. 2. 2020 vrátil s pozměňovacími návrhy, přičemž zejména šlo o popisovaný posun lhůty pro vyměření daně. Následně došlo k nečekanému vývoji, když Poslanecká sněmovna 22. 4. 2020 ani neodsouhlasila senátní verzi, ani neprosadila svou verzi z 12. 2. 2020. Vláda na vzniklou situaci reagovala 28. 4. 2020 předložením nového návrhu, který již neobsahoval kontroverzní posun lhůty pro vyměření daně. Ten byl velice rychle přijat a dne 19. 6. 2020 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 283/2020 Sb. Lhůta pro vyměření daně podle § 140, resp. pro fiktivní okamžik, který se považuje za den doručení platebního výměru (v případech, kdy se platební výměr nedoručuje), tak zůstává bez uvedené změny.

Z hlediska běžné praxe je zásadní novinkou , jak je vysvětleno v kapitole věnované daním z příjmů za rok 2020.

Novela reaguje na nález Ústavního soudu v kauze Kovové profily sp. zn. II. ÚS 819/18 ze dne 22. 10. 2019 a rozsudek Soudního dvora EU C-446/18 v kauze Agrobet ze dne 14. 5. 2020, pokud jde o .

V kauze Agrobet položil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 31. 5. 2018 sp. zn. 1 Afs 271/2017-56 Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku:

Soudní dvůr EU k uvedené otázce zaujal toto stanovisko:

Možnost vracení nesporné části nadměrného odpočtu je od 1. 1. 2021 upravena v novele daňového řádu nově vloženém ustanovení § 174a „záloha na daňový odpočet“ a do zákona č. 235/2002 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) je od 1. 1. 2021 vložen § 105a „záloha na nadměrný odpočet“. Podle této úpravy, pokud část nadměrného odpočtu, kterou již správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly, dosáhne alespoň 50 000 Kč, vznikne nárok na jeho výplatu.

Novela daňového řádu snižuje výši za pozdní úhradu daně (§ 252). Do 31. 12. 2020 výše úroků činila příslušnou reposazbu (ve druhém pololetí 0,05 p. b.) zvýšenou o 14 p. b., za prodlení v druhém pololetí 14,05 % Pro rok 2021 nedošlo oproti 1. 7. 2020 ke změn reposazby (ta k 1. 1. 2021 činí rovněž 0,05 p. b.), avšak pro 1. pololetí roku 2021 se tento úrok zvyšuje již o 8 p. b. a činí tedy za prodlení spadající do 1. pololetí roku 2021 8,05 %

Před 1. 1. 2021 se úrok z prodlení uplatňoval počínaje pátým pracovním dnem po prodlení, od roku 2021 se uplatňuje počínaje čtvrtým kalendářním dnem po prodlení. Před 1. 1. 2021 se nepředepisoval úrok do 200 Kč, v roce 2021 se nepředepisuje úrok z prodlení nižší než 1 000 Kč.

Úrok z prodlení se podle úpravy od 1. 1. 2021 uplatňuje také na vratku vzniklou v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně – např. by bylo možné použít na neoprávněně vyplacený kompenzační .

Výše (§ 250 novely daňového řádu) zůstává nezměněna – např. tedy 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení počínaje šestým pracovním dnem po lhůtě pro podání daňového přiznání, nejvýše však 5 % stanovené daně a současně maximálně 300 000 Kč. V případě pokuty za opožděné tvrzení daně tedy zůstala zachována toleranční lhůta pěti pracovních dnů po lhůtě pro podání daňového přiznání. Změnou je, že pokuta nepřesahující 1 000 Kč se nepředepisuje – do 31. 12. 2020 tato tolerance činila jen 200 Kč.

Novela daňového řádu umožňuje rozšíření funkčnosti daňových informačních schránek a také (§ 71) – podání je možné nově podepsat tzv. e-identitou (s využitím přístupu se zaručenou identitou) či prostřednictvím daňové informační schránky.

Novela daňového řádu reaguje také na nález Ústavního soudu 337/2019 Sb., ve věci návrhu na zrušení § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, pokud jde o (§ 72 novely daňového řádu). Formuláře daňových tiskopisů jsou tak vyhlašovány ve formě vyhlášky – např. formuláře pro DPH byly vyhlášeny Vyhláškou ministerstva financí č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty. „Formulářové“ vyhlášky však neobsahují strukturu elektronických podání – např. uvedená vyhláška Ministerstva financí č. 457/2020 Sb. obsahuje vzor daňového přiznání či souhrnného hlášení, ale neobsahuje vzor kontrolního hlášení, což lze považovat za nepraktické. Naproti tomu vyhlášky obsahují i pokyny k daňovým přiznáním, což lze zase považovat spíše za zbytečné.

„Charitativní“ novela zákona o daních z příjmů č. …./2020 Sb., která nabyla účinnosti ….12.2020 přechodně pro období roku 2020 a 2021, zvyšuje od základu daně podle § 15 odst. 1 resp. § 20 odst. 8 na . Právnické osoby mohou tento vyšší odpočet uplatnit i v případě hospodářského roku, a to pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 – tedy např. již pro hospodářský rok 04/2019 až 03/2020 nebo 01/2021 až 02/2022. V případě hospodářského roku, který skončil v roce 2020 (např. tedy hospodářský rok 12/2019 až 11/2020), lze zvýšený odpočet uplatnit v dodatečném daňovém přiznání nejpozději do konce ledna 2021.

Některé změny účinné od 1. 1. 2021 se použijí při podávání daňových přiznání za rok 2020. Z procesního hlediska se jedná o změnu ve věci (§ 136 daňového řádu). Změny v , které přinesl , lze (dobrovolně, pokud poplatník této možnosti využije) uplatnit již pro období roku 2020.

Standardní tříměsíční lhůta zůstává nezměněna a standardní termín pro podání daňového přiznání za rok 2020 tak bude 1. 4. 2021. Novela daňového řádu však zvýhodňuje elektronická podání, a to následovně:

Lhůta 3. 5. 2021 pro elektronické podání zůstane zachována i při jejím nedodržení. Jestliže tedy bude za rok 2020 podáno daňové přiznání v červnu 2021, tak v případě „papírového“ přiznání bude poplatník v prodlení od 1. 4. 2021, ale v případě elektronického podání až od 3. 5. 2021. Poplatník přitom nemá žádnou oznamovací povinnost, že bude přiznání podávat elektronicky.

U poplatníků s povinným auditem zůstává lhůta šest měsíců po skončení zdaňovacího období beze změny. Šestiměsíční lhůta (za rok 2020 tedy k 1. 7. 2021) zůstává zachována pro podávání daňových přiznání daňovými poradci, avšak s dvěma důležitými změnami. Obdobně jako u elektronických podání nově platí, že pokud podá poplatníkovi daňové přiznání za rok 2020 daňový poradce před 1. 4. 2021, pak se lhůta neprodlužuje a platí standardní lhůta 1. 4. 2021. Druhou změnou je to, že plná moc pro zpracování a předložení daňového přiznání nemusí být u správce daně doložena před 1. 4. 2020.

V návaznosti na novou úpravu lhůt pro podání daňového přiznání zákon č. …./2020 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, nadále zachovává povinnost oznámit správě sociálního zabezpečení, resp. zdravotní pojišťovně, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, avšak bude stačit, když toto oznámení učiní až na formuláři přehledu podávaného za rok 2020.

U lhůt pro podání daňového přiznání je výše uvažováno o zdaňovacím období kalendářního roku 2020. V případě hospodářského roku se nová úprava lhůt pro podávání daňového přiznání uplatní až u hospodářského roku 02/2020 až 01/2021.

Daňový balíček 2021 přináší důležité změny od 1. 1. 2021, avšak pro pořízený od 1. 1. 2020 lze použít změny v daňovém odpisování hmotného a nehmotného majetku. Tyto změny jsou využitelné u zdaňovacího období roku 2020, resp. např. i u hospodářského roku započatého před 1. 1. 2021.

V oblasti hmotného majetku je prvou zásadní změnou zvýšení hodnotové hranice pro hmotný majetek a pro jeho technické zhodnocení ze 40 000 Kč na 80 000 Kč. V případě nehmotného majetku je zrušeno daňové odepisování dle § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“), účinného k 31. 1. 2020. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, tak mohou výdaje na pořízení majetku nehmotné povahy uplatnit jako jednorázový daňový výdaj roku 2020 bez ohledu na výši výdajů na jeho pořízení. V případě pořízení movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok mohou výdaje na jejich pořízení uplatnit jako daňový výdaj roku 2020, pokud výdaje na pořízení nepřesáhnou hranici 80 000 Kč. Účetní jednotky mohou u majetku pořízeného od 1. 1. 2020 uplatnit jako daňový náklad účetní odpisy dlouhodobého nehmotného majetku a účetní odpisy samostatných movitých věcí odpisovaných jako dlouhodobý hmotný majetek s oceněním do 80 000 Kč.

Druhou zásadní změnou pro hmotný majetek zařazený do odpisových skupin 1 či 2 a pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2021 je možnost mimořádných odpisů podle § 32a zákona o daních z příjmů.

Změny zákona o daních z příjmů pro rok 2021 přinesly tři důležité novelizace:

Zákon 386/2020 Sb., zrušení zákonného opatření k dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, především prodloužil z 5 na 10 let [§ 4 odst. 1 písm. a)]. Podle přechodného ustanovení se však pro nemovitosti nabyté před 1. 1. 2021 použije dřívější pětiletý časový test. Pokud tedy např. syn zdědil po otci nemovitost a otec zemřel před 1. 1. 2021, použije se pětiletý časový test (i když bude dědické řízení ukončeno až po 1. 1. 2021), do kterého se bude započítávat doba, po kterou nemovitost vlastnil otec. Pokud by otec zemřel po 1. 1. 2021, doba vlastnictví otce se bude sice také započítávat, ale použije se již desetiletý časový test.

Další důležitou změnou je snížení limitu úroků z hypoték na pořízení bydlení odčitatelných od daňového základu z 300 000 Kč na 150 000 Kč. Nový limit 150 000 Kč se použije na úroky z hypoték, které byly použity na pořízení bytové potřeby od 1. 1. 2021.

Zákon č. 386/2020 Sb., zrušení zákonného opatření k dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, zachovává osvobození pro příjmy z prodeje nemovitých věcí, ve kterém měl prodávající bydliště dva roky před prodejem. Zachováno je také osvobození pro případ nesplnění časového dvouletého časového testu, pokud jsou prostředky použity na obstarání bytové potřeby – zde se však nově osvobození uplatní jej tehdy, pokud poplatník splní svoji oznamovací povinnost vůči správci daně (§ 4b citovaného zákona). Ze změny § 4 odst. 1 písm. b) v tomto zákonu plyne důležitá změna spočívající v tom, že osvobození příjmů z prodeje nemovité věci se v případě vynaložení těchto příjmů na obstarání vlastní bytové potřeby použije i pro příjmy z prodeje nemovité věci, ve které prodávající neměl bezprostředně před prodejem bydliště.

Zavedení spočívá především v úpravě paušálního režimu (§ 2a), paušální daně (§ 7a) a procesních pravidel (§ 38la a násl.) včetně úpravy paušální zálohy (§ 38lk zákona č. 386/2020 Sb., zrušení zákonného opatření k dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,. Vstup do paušálního režimu pro rok 2021 bylo nutné oznámit nejpozději do 10. 1. 2021. OSVČ, která zahájí činnost po 10. 1. 2021 (to se týká i obnovení činnosti po jejím přerušení), může do paušálního režimu vstoupit měsícem zahájení činnosti – vstup do paušálního režimu však musí oznámit nejpozději v den zahájení činnosti.

Daňový balíček 2021 především a zachoval 15 % sazbu daně z příjmů fyzických osob do základu daně nepřevyšujícího osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy (za rok 2021 do základu daně 1 701 168 Kč) a zavedl progresivní sazbu 23 % pro základ daně nad osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy.

Daňový balíček 2021 dále zavedl např. tzv. , tedy peněžitý příspěvek na stravování, který by byl do částky cca 75,60 Kč na straně zaměstnance osvobozen od daně a na straně zaměstnavatele by byl bez limitu daňovým nákladem. Možnost peněžitého příspěvku na stravování (tedy vedle příspěvku v nepeněžité formě) byla promítnuta např. do vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Změnami daní z příjmů daňovým balíčkem 2021 se podrobněji bude zabývat článek v únorovém čísle.

Poměrně důležitou změnou ZDPH od 1. 1. 2021 je změna v dobrovolném , kterou přinesl daňový balíček 2019 (zákon 80/2019 Sb., změna některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů, který jako celek nabyl účinnosti 1. 4. 2019). Nájmy některých nemovitých věcí (např. rodinných domů) nelze od 1. 1. 2021 dobrovolně zdaňovat, což má vliv na odpočet DPH z přijatých plnění souvisejících s tímto nájmem. Pokud byl u nemovitostí, které již nelze zdaňovat, uplatněn odpočet DPH, projeví se to úpravou odpočtu daně za poslední období roku 2021.

Daňový balíček 2021 přinesl do ZDPH změny reagující na zvýšení hodnotové hranice pro a jeho technické zhodnocení ze 40 000 na 80 000 Kč a dále na zrušení kategorie v zákoně o daních z příjmů. Ačkoli z pohledu daní z příjmů lze tyto změny použít již pro období roku 2020, pro účely DPH se projeví až od 1. 1. 2021.

Daňový balíček 2021 od 1. 1. 2021 přeřadil do 15 % sazby DPH zpracování komunálního odpadu (kód 38.3), k jiným změnám v oblasti sazeb DPH nedošlo.

Od 1. 1. 2021 mělo dojít na úrovni EU ke změnám, které se týkají např. zasílání zboží – tyto změny byly odloženy na 1. 7. 2021 a příslušná implementační novela, která tyto změny zapracuje do ZDPH, je teprve projednávána Poslaneckou sněmovnou.

Pro rok 2021 zůstal beze změny zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“. se pro rok 2021 použijí ve stejné výši jako pro rok 2020, tedy. ve výši změněné „protikrizovým“ balíčkem 299/2020 Sb., změna některých zákonů a zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s výskytem SARS CoV-2).

Do přinesl daňový balíček 2021 nové ustanovení § 12e zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), podle kterého je pro účely daně z pozemků rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu. Druhou změnou je místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí, kterým může obec ovlivnit výši daně v dané obci. Tento místní koeficient doznal od 1. 1. 2021 dvou změn. Prvou změnou je, že koeficient nemusí být 2, 3, 4 nebo 5, ale může být v rozmezí 1,1 až 5 s přesností na jedno desetinné místo. Druhou změnou je, že tento místní koeficient nemusí platit pro celou obec, ale nově také pro její části. Protože však koeficient musí obec vyhlásit nejpozději do 1. 10. předchozího roku, může se změna koeficientu dle § 12 zákona o dani z nemovitostí projevit nejdříve pro rok 2022.

Novela zákona o spotřebních daní č…../2020 Sb. na konci roku 2020přinesla sice drobnou, ale významnou změnu v nároku na podzimní . Podle původní úpravy zákona 461/2020 Sb. o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu“) kompenzační nenáležel za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu (OSVČ, společník, zaměstnanec na dohodu mimo pracovní poměr) obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Podle původní úpravy tak nebyl možný souběh kompenzačního bonusu a „ošetřovné pro OSVČ“. Podle původní úpravy nebyl nárok také u OSVČ se zaměstnanci, která na tyto zaměstnance čerpala podporu z programu Antivirus. Novela tyto souběhy umožňuje a také umožňuje případný souběh kompenzačního bonusu s podporou, která slouží k úhradě nájemného (tedy pro případ prodloužení Covid – nájemné i pro období od října 2020). Pokud nárok na vznikl až na základě této novely, pak se běh dvouměsíční lhůty pro podání žádosti o rozeběhl až účinností této novely v závěru roku 2020.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 1/2021.