Způsoby nabytí i pozbytí majetku v podnikání

Vydáno: 26 minut čtení

V ČR je největší počet podnikatelů na metr čtverečný ve střední a východní Evropě. Nejsou to vždy jen osoby, které podnikají primárně, tzn. že mají podnikání jako hlavní zdroj svých příjmů. Spousta lidí má podnikání jako svou sekundární činnost, tedy vedlejší činnost kromě svého zaměstnání. Vesměs se jedná o služby, prodejní činnosti, překládání, psaní publikací apod., kdy lidé tyto činnosti vykonávají nad rámec svých běžných pracovních povinností svého hlavního zaměstnání. Někteří lidé dokonce využívají všech 3 forem výkonů profesí, tj. jako zaměstnanci, FO i PO. Jaká je motivace k takovému pracovnímu vypětí, co vede řady lidí ke kombinaci právních forem výkonů profese, pomineme-li takové vlastnosti jako je pracovitost, nebo touha dosáhnout úspěchu. Budeme se zabývat pouze ekonomickými podněty proč lidé zakládají nebo nakupují podniky a podnikají.

Způsoby nabytí i pozbytí majetku v podnikání
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.
Obrázek ukazuje 4 hlavní důvody, proč lidé podnikají, proč se snaží být vlastníkem nějakého podniku. Oblouk nad horizontem označuje ziskovou oblast, je označen černě, stejně jako označujeme hospodářské výsledky, pohybujeme se v černých číslech.
a)
Při pohledu na obrázek vidíme vpravo tendenci k tvorbě zisku (respektive přímo peněz, tedy pasiva, majícího konkrétní aktivum představovaného penězi). Tento směr úsilí, stejně jako všechny ostatní dále charakterizujeme v následujícím textu.
Směr označovaný jako „peníze“ (čím více se blíží krajnosti) pro nás představuje úsilí podnikatele získat co nejvíce peněz, příliš je nešetřit, užít si, neinvestovat, zvláště ne do příliš vzdálené budoucnosti čili směr založený spíše na spotřebě.
b)
Směr označený jako „majetek“ představuje spíše protichůdný směr, co nejvíce vložit do rozvoje podniku, omezit spotřebu (podnik, akciová společnost, například několik let nevyplácí dividendy nebo podíly na zisku společníkům, nýbrž šetří, akumuluje bohatství, investuje do dlouhodobého majetku).
Tyto 2 směry vycházejí z dobře prosperujícího podniku, dosahujícího zisku, uvedené krajní body jsou extrémy. Realita se pohybuje někde mezi těmito přímkami, někdy jde spíše doleva, jindy doprava, označujeme tak pouze tendenci, podnikatelskou koncepci.
Pod horizontem leží podniky nalézající se v oblasti záporného hospodářského výsledku, tedy z účetního hlediska v oblasti červených čísel. I tyto podniky mohou být předmětem zájmu podnikatelů a snahy o jejich nákup. Podnikatelé pro to mohou mít dobré důvody.
c)
Jedním z důvodů, proč nakoupit ztrátový podnik je vyloučit jej takto z konkurence, jeho likvidací snížíme počet nám konkurujících subjektů. Kromě toho tím získáme další majetek, který může být využitelný v naší dosavadní, původní formě podnikání, anebo bude například možné tuto techniku, budovy, stroje a přístroje, popřípadě pozemky použít po rekonstrukci či restitučních opravách dále požít k rozvoji našeho podnikání.
Často také vůbec nejde o majetek fyzický, ale spíše nehmotný, kupuje se jméno, značka, poloha
podniku, místo, okruh dodavatelů, odběratelů a další specifické položky.
d)
Čtvrtým typem úsilí o nabytí vlastnictví ztrátového podniku je prakticky právě nákup špatného hospodářského výsledku, tedy ztráty, a tím si zlepšit zdaňovací základnu čili snížit si výšku daní, zejména daně z příjmu a několika dalších.
 
Formy úsilí o vlastnictví podniku
 
1. Důvody vlastnictví podniku
Vlastnictví podniku může mít různé důvody. Je přirozené, že lidé, kteří chtějí podnikat, si sami vytvářejí a budují svůj vlastní podnik. Podnikat se dá ale i formou majetkové spoluúčasti, podnikat se dá společně, podniky se slučují, rozdělují atd., to vše souvisí s pojetím podniku, které může mít několik podob.
a) Pojetí podniku jakožto producenta peněz
Toto pojetí vychází z názoru, že podnik je nástrojem, jehož prostřednictvím dosahuje vlastník postupného návratu vložených prostředků, a po určité době nástroje přinášejícího trvalý zdroj peněz. Podnik je chápán jako ,,
stroj k výrobě peněz
“.
Toto pojetí má své opodstatnění: podnik vytváří nové hodnoty, je zaměřen speciálně na tvorbu peněz, také je generuje, peníze si vlastníci rozdělují, jsou tudíž obvykle spokojeni, neboť mají dostatek peněz v průběhu účetního období. Výše majetku není v tomto případě rozhodujícím objektem zájmu. Faktem ovšem je, že
pouhou spotřebou vytvořených peněz podnik postupně ztrácí svou majetkovou podstatu
. Majetek se tak většinou při dlouhodobějším uplatňování tohoto přístupu k existenci podniku postupně ztrácí (někdy úmyslně rychle).
Posuzování podniku pouze podle takto stanoveného kritéria může však být z dlouhodobého hlediska pro vlastníka, respektive investora nebezpečné, a to z hlediska času a možného snižování majetkové podstaty podniku. Za situace, kdy se tato majetková podstata trvale snižuje, pak pouhá tvorba peněž (odborně řečeno kladný Cash Flow) vytváří prakticky falešný dojem klapajícího motoru, avšak v jádru je již skryta skutečnost, že se motor brzy zadře. Majetek může produkovat peníze pouze za určitých předpokladů a v určité výši. O majetek je třeba se také starat, neboť pouze udržovaný, opravovaný a inovovaný majetek je schopen dlouhodobě
generovat
peníze. Je zřejmé, že tento přístup k pojetí podniku upřednostňují vlastníci, tj. společníci či akcionáři. Vložili do podniku své finanční prostředky a očekávají, že se jim jejich investice budou vracet. Pokud tomu tak není, podnik jakožto ,,stroj na peníze“ není z jejich pohledu dostatečně výkonný.
b) Pojetí podniku jako majetku
Druhý přístup k hodnocení výkonnosti podniku vychází z principu, že podnik představuje určitý souhrn majetku a je žádoucí jeho rozšiřování. Toto pojetí se uplatňuje především při koupi podniku novým investorem. Pokud kupující získává koupí podnik v chodu, získává nejen jakýsi souhrn fyzického majetku (účetně řečeno aktiva), ale současně i hodnotu mnohem vyšší, neboť získává totiž zaběhaný podnik s:
jeho stálými zákazníky,
dodavateli,
odběrateli,
managementem,
určitou technologií, zkušeností, dovednostmi,
lokální či širší pověstí atd.,
tedy s faktory, které také mají svou hodnotu a cenu a mnohdy právě tyto faktory vysoce převyšují hodnotu uvedených aktiv. Vlastnictví podniku je tedy založeno na určitém vynaložení peněz či uložení peněz do formy kapitálu. Podnik se tak stává kumulací bohatství majitele. Vlastnictví podniku v takovémto případě představuje určitou formu bohatství.
V případě získání velkého obnosu peněz je problémem, jak s nimi naložit. Peníze lze spotřebovat (utratit), uložit (spořit) nebo investovat do jiných majetkových (kapitálových) forem. Mohli bychom například koupit chatu, ale ta by sloužila pouze k našemu užívání, neprodukovala by další peníze ani nové majetkové formy, spíše bychom na její údržbu vynakládali další peníze. Efektivní kapitálovou investicí je právě vynaložení peněz na nákup podniku. Často se jedná o úspěšně vynaložené peníze, neboť hodnota takto investovaných peněz se může zvyšovat, bohatství může v této kapitálové formě vzrůstat.
Tato druhá forma důvodu pro vlastnictví působí často souběžně s uvedeným důvodem číslo jedna, tj. vlastnictvím podniku jakožto stroje na peníze. Zcela ideální situace je, pokud majitel vlastní prosperující podnik, jehož výsledkem je neustále se zvyšující produkce peněz, které jsou spotřebovány pouze z části, z druhé části jsou
opět reinvestovány
do vlastního podniku a zvyšují tak jeho hodnotu, tj. zvětšují bohatství majitele.
c) Vlastnictví podniku z důvodu získání tzv. nespecifikovatelných položek.
Mezi zajímavé obchodní strategie patří i strategie, kdy potenciální majitel kupovaného podniku je zaměřen právě a pouze na tzv. nespecifikovatelné položky
,
které pro něho
představují daleko větší hodnotu než celý soubor reálného majetku (aktiv
). Po nabytí vlastnictví pak obvykle dosavadní majetkovou strukturu postupně likviduje a ponechává si pro budoucnost výhradně pouze získané nespecifikovatelné položky. Odlišné hodnocení podniku včetně reálného majetku podniku či jeho případné likvidační hodnoty, specifikovatelných a nespecifikovatelných aktiv z hlediska prodávajícího a kupujícího, se pak projeví v odlišném hodnocení podniku oběma stranami a skutečná cena je pak vzájemným kompromisem mezi prodávajícím a kupujícím.
Obdobný princip nákup najdeme v běžném životě často. Podnikatel koupí starý dům v centru města, hodnota domu je malá. Starý dům je demolován a na jeho místě vyroste moderní novostavba s jiným obchodním zaměřením. Kupující nakoupil prakticky stavební místo, lokalitu v centru města, dostupnost, frekvenci a četnost potenciálních kupujících a jiné výhody, jejichž hodnota není dost dobře určitelná a přesně stanovitelná.
Při posuzování hodnoty podniku musíme totiž brát v úvahu nejen účetní hodnoty aktiv (tzn. cenu reálného majetku), ale i specifikovatelné položky (jejichž hodnota se dá, byť nepřesně vyjádřit, příkladem budiž „goodwill“ čili pověst, která je vyčíslovanou hodnotou v účetnictví), jakož i právě zmíněné tzv. nespecifikovatelné položky. Tyto položky jsou rozdílně hodnoceny kupujícím a prodávajícím. Vychází se z faktu, že co má pro někoho určitou cenu, může být pro jiného zcela bezcenné a naopak, co prodávající považuje za bezvýznamnou hodnotu, kupující velmi oceňuje (nedá to však pragmaticky najevo). Tento aspekt souvisí se základním ekonomickým pojmem ,,zboží“, kde rozlišujeme pojem hodnota a užitná hodnota. Užitné hodnoty pro dva různé subjekty mohou být rozdílné.
Vlastnictví lyží nemá prakticky žádnou užitnou hodnotu pro devadesátiletou babičku. Naopak pro její dvacetiletou vnučku má užitnou hodnotu značnou. Stejně tak je tomu s vlastnictvím věcí i práv, tj. i s vlastnictvím podniku.
Nový majitel nemusí mít například vůbec zájem o část pracovníků (byť kvalifikovaných), neboť zavede jinou organizaci práce, nemusí mít zájem o značku (ba právě naopak), neboť chce výrobky prodávat pod svou značkou atd. Na druhé straně si může více cenit stabilního trhu, okruhu zákazníků apod.
d) Pojetí podniku jakožto faktoru redukce daňové zátěže z jiného druhu podnikání
Příklad 1
Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu je případná
existence ztrát
podniku. Majitel ztrátového podniku má spolu s reálným majetkem i kumulovanou ztrátu z minulých let. Daňové předpisy řady států včetně ČR umožňují tuto ,,hodnotu“ odečítat od skutečně dosažených zisků, tím si snižovat zdaňovací základ a platit nižší daň z příjmů. Většinou se ztráta dá odečítat po dobu pěti let, v některých státech i více. To je samozřejmě hodnota, která rovněž musí být vzata do úvahy při posuzování pojetí podniku, neboť takováto ztráta je prakticky odčitatelnou položkou s určitou hodnotou a přináší majiteli v jiné oblasti úspěšného podnikání mnohdy značný daňový efekt.
Jak již bylo řečeno, všechny uvedené důvody mohou působit v kombinaci, současně a mohou být rozdílně posuzovány různými lidmi.
 
2. Sdružování podniků
Tvrdý konkurenční boj vede k procesům zvyšující se koncentrace ekonomické moci na straně jedné a oslabování pozic na trzích na straně druhé. Koncentrace znamená soustřeďování podnikatelských činností i výrobních zdrojů (práce, věcného i finančního kapitálu) do stále větších podnikatelských celků, které často přesahují hranice jednoho státu a rozšiřují se po celém světě.
Tato koncentrace ekonomické síly má 2 směry, které se projevují jako:
Majetkový a velikostní růst podniku, který bývá spojen i s růstem jeho trhů či zvyšujícím se podílem na stávajících trzích, (jde o tzv. věcnou koncentraci), nebo
organizační spojení více podniků pod jednu střechu, jednu organizaci, a to včetně spojení mezinárodního (jedná se o organizační koncentraci).
Tato druhá složka účelového spojování podniků má několik možných forem:
a)
Akvizice
(převzetí jiného podniku) – silnější podnik převezme slabší,
b)
Fúze
(splynutí) – dva (či více) podniky splynou v nový (třetí) podnik.
Oba způsoby znamenají zánik dosavadní právní a ekonomické samostatnosti alespoň jednoho z účastníků.
c)
Joint-venture
(společné podnikání, obvykle se zahraničním účastníkem) znamená, že vstupující účastník podniká s původním společně na základě své majetkové nebo finanční účasti, popřípadě předáním svého know-how (licence).
d)
Neformální sdružení
(může být i více podniků) znamená uchování si ekonomické i právní samostatnosti, vytvoření oblastí společného zájmu a jejich spolupráci v dané oblasti (například společného výzkumu a vývoje pro sdružené podniky).
e)
Důsledkem sílící koncentrace může být i
rozdělení podniku
na dva či více nových celků. Toto rozdělení může být dobrovolné, ale i nucené (viz soudní příkaz k rozdělení Microsoftu v USA).
Rostoucí koncentrace, která je výsledkem úspěšnosti, expanze, anebo naopak oslabování či zaostávání některých podniků za světovým rozvojem, má své ekonomické hranice, neboť i když výrobní koncentrace má za následek obvykle snižování nákladů, přepravní náklady rostou. Přepravní náklady jsou pak často limitem pro přílišnou koncentraci. Na druhé straně má koncentrace ekonomické síly jisté omezení v právní oblasti, neboť všechny vyspělé státy s tržní ekonomikou vytvářejí právní bariéry k přílišné moci silných ekonomických celků prostřednictvím antimonopolních úřadů. Koncentrace ekonomické síly, vytváření oligopolů či monopolů znamená narušení volné a svobodné hospodářské soutěže a negativní vliv na regulační činnost tržního mechanizmu.
Značná část výroby, obchodu a služeb je v současném světě zajišťována národními nebo i nadnárodními korporacemi (TNC), tj. transnacionálními korporacemi.
Korporace
mají často podobu:
trustu,
kartelu,
holdingu,
koncernu, nebo
konsorcia.
Český právní řád neuvádí pojem
konsorcium
, občanský zákoník však obsahuje definici pojmu „sdružení“, navíc je v platnosti i samostatný zákon o sdružení.
V trustu jednotlivé podniky nemají vlastní ekonomickou a většinou ani právní samostatnost
kartel
je pouze smluvní spojení samostatných subjektů.
Holding
je spojení více subjektů pod řízením holdera (mateřské organizace), který v dceřiných podnicích vlastní rozhodující podíl.
Koncern je založen buď na kapitálovém základě, nebo na smlouvě samostatných podniků podléhajících vedení koncernu, který jako celek žádnou právní osobnost (dříve subjektivitu) nemá, a kde nejvyšší vedení určuje hlavní směry rozvoje celého koncernu.
Konsorcium
je účelové a většinou dočasné sdružení podniků k realizaci jednoho či více ekonomických akcí na společný účet a za účasti všech členů konsorcia.
 
3. Způsoby nabytí a pozbytí majetku a jejich daňové aspekty
Majetek můžeme nabýt několika možnými způsoby, stejně tak jej můžeme pozbýt, a to dobrovolně i nedobrovolně. Podívejme se na jednotlivé způsoby nejprve nabytí majetku a daňové aspekty, které jsou s nabytím spjaté.
A) Nabytí majetku
Majetek lze nabýt několika způsoby:
1a) Koupě
Majetek a v tomto případě zřetelně dlouhodobý majetek je v případě koupě oceněn pořizovací cenou. Ta zahrnuje nejen vlastní fakturovanou cenu za věc samotnou, ale i výdaje spjaté s jejím pořízením.
Mezi výdaje spjaté s pořízením můžeme započítat mimo jiné i například:
dopravné,
cenu montáže,
výdaje na stavební dokumentaci,
clo,
cenu přípravných prací při výstavbě,
průzkumné práce,
úroky z investičního úvěru do dne uvedení do užívání,
u neplátce DPH cenu včetně DPH (stejně tak i u plátce DPH, který neuplatňuje nárok na odpočet DPH), atd.
1b) Dlouhodobý majetek pořízený vlastní činností
Je oceněn a následně odpisován z úrovně vlastních nákladů. Vlastní náklady jsou přímé náklady vynaložené na výrobu či tvorbu věci nebo služby a dále nepřímé náklady (režijní), které se k tvorbě věci vztahují.
1c) Dlouhodobý majetek získaný darováním nebo děděním
Je oceněn a odpisován cenou stanovenou pro účely daně darovací nebo dědické, pokud od nabytí neuplynula doba delší než 5 roků (pokud uplynula, použije se ceny reprodukční). Tuto cenu je možné zvýšit o náklady na opravy a technické zhodnocení.
Jestliže se jedná o dar přijatý v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatně výdělečnou činností a nejde o činnost spjatou s provozem školských, zdravotnických či určených humanitárních činností definovaných v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je přijatý dar předmětem daně z příjmů a
musí být zahrnut do zdanitelných příjmů.
V případě, že se jedná o právního nástupce, pokračuje majitel věci v odpisování ze stejné vstupní ceny jako původní vlastník.
1d) Dlouhodobý majetek získaný jiným způsobem
(např. restitucí, odpadem atd.)
Je oceněn pro účely odpisování tzv. reprodukční cenou. Ta je stanovena soudním znalcem podle zákona o oceňování. V tomto případě se odpisuje z této vstupní ceny.
A1) Odpisování prvním vlastníkem hmotného majetku
Při pořízení dlouhodobého majetku lze v některých případech použít určité formy daňového zvýhodnění, kterou je možnost využití jiné než standardní odpisové tabulky.
U rovnoměrného odpisování
se jedná o tabulku pro:
1a) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování
o 20 %
Odpisová skupina
V prvém roce odpisování
V dalších letech
Pro zvýšenou vstupní cenu
1
40 %
30 %
33,3, %
2
31
17,25
20
3
24,4
8,4
10
Tabulka č. 1
Tuto odpisovou tabulku může využít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA, označeného kódem 28.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 procent z celkových příjmů, přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.
1b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování
o 15 %
Tabulka č.2
Odpisová skupina
V prvém roce odpisování
V dalších letech
Pro zvýšenou vstupní cenu
1
35 %
32,5 %
33,3 %
2
26
18,5
20
3
19
190
Tuto odpisovou sazbu může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod označeného v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídící a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32.
1c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování
o 10 %
Tabulka č. 3
Odpisová skupina
V prvém roce odpisování
V dalších letech
Pro zvýšenou vstupní cenu
1
30 %
35 %
33,3 %
2
21
19,75
20
3
15,4
9,4
10
Tuto odpisovou sazbu může použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.
 
Upozornění
Roční odpisovou sazbu podle výše uvedených odstavců nelze uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané
koncese
a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a
osobních automobilů
, pokud nejsou vyžívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané
koncese
a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů), hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 27.5 (spotřebiče převážně do domácnosti) a kódem 30.12 (rekreační a sportovní čluny).
A2) Rovněž pro možnost
zrychleného odpisování
platí v případě pořízení dlouhodobého hmotného majetku prvním vlastníkem možnost použití zvýhodněné odpisové sazby. Ta je dána standardní tabulkou pro zrychlené odpisování (tabulka uvedená v § 32 zákona o daních z příjmů), ta se však upravuje následujícím způsobem:
Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování. Přitom poplatník, který je prvním vlastníkem
může tento odpis zvýšit o
:
1.
20 %
vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3., a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,
2.
15 %
vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označeného v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídící a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32,
3.
10 %
vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v§ 31 odst. 5 i podle zákona. Rovněž v tomto případě výjimka zahrnuje především osobní automobily, jejichž pořízení, byť prvním vlastníkem neumožňuje zvýhodnění formou zvýšeného odpisování.
Obecně platí, že použití tohoto zvýhodněného odpisování především v prvním roce pořízení
je možné:
v případě, že se jedná o prvního vlastníka dlouhodobého majetku,
nedojde do tří následujících let k vyřazení nebo pronájmu daného majetku (s výjimkou vyřazení majetku v důsledku škody způsobené živelnou pohromou).
Při spoluvlastnictví věci platí stejné pravidlo pro použití těchto zvýhodňujících odpisových tabulek jako u obecného principu odpisování. Při zániku nároku na uplatnění těchto tabulek (například při vyřazení věci za 2 roky) je nutné zvýšit příjmy o celou částku této položky. Využití těchto zvýhodňujících tabulek je například možné například i ve zdravotnictví (a v této oblasti nákupů dlouhodobého majetku je právě velmi časté při pořizování některých přístrojů a zařízení, neboť je možné použít oné 10 % přirážky k odpisu, to přispívá k rychlejší obnově nástrojové a přístrojové techniky a k modernizaci technického vybavení nemocnic a dalších poskytovatelů zdravotní péče).
Tyto zvýhodněné formy odpisování mají samozřejmě vliv na stanovení nákladů (přitom nepředstavují žádný odtok peněz), a tím i na hospodářský výsledek účetní jednotky.
Nyní se podívejme na možné formy pozbytí, vyřazení majetku podnikající osoby a daňové aspekty tohoto jevu.
B) Vyřazení majetku
K vyřazení dlouhodobého majetku u jeho vlastníka může zase dojít několika způsoby.
1) Prodejem
Při prodeji majetku je třeba v účetnictví učinit následující kroky:
prodejní cena se stává příjmem ovlivňujícím základ daně z příjmů,
do daňově uznatelných výdajů je možné zahrnout zůstatkovou cenu prodaného majetku (pokud není zcela odepsán),
do daňově uznatelných výdajů lze zahrnout polovinu ročních odpisů daného roku, pokud byl majetek evidován v majetku poplatníka od počátku zdaňovacího období,
v případě použití zvýhodněné odpisové sazby pro prvního vlastníka (viz předcházející bod), do tří následujících let po roce, kdy byla tato položka uplatněna, je nutné celou částku této položky započítat do daňových příjmů.
2) Darováním
Tento způsob vyřazení majetku z evidence poplatníka má několik specifických pravidel:
obecně platí, že při darování nelze do daňově uznatelných výdajů zahrnout zůstatkovou cenu takto vyřazeného majetku. Znamená to, že z hlediska daňového poplatníka
není darování věci efektivní, pokud věc není odepsaná
,
v případě, že věc není odepsaná však může daňový poplatník zahrnout do daňově uznatelných výdajů odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu za předpokladu, že tento majetek měl ve své evidenci od počátku zdaňovacího období,
při darování je třeba rozlišit komu je dar určen. Pokud se tak stane pro účely uvedené v § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (například na financování vědy a vzdělání, kulturu, školství, a jiné humanitární účely), pak je možné hodnotu tohoto daru použít jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů. To lze však učinit pouze za předpokladu, že úhrnná hodnota všech darů v daném zdaňovacím období činí alespoň 2000 Kč, avšak nepřesáhne více než 10 % ze základu daně,
darování věcí na jiné účely, než tímto zákonem jmenované není důvodem k využití možnosti zahrnout hodnotu tohoto daru do odčitatelných položek při regulaci základu daně z příjmů.
3) Převodem do osobního užívání
Převod věcí z obchodního majetku do osobního užívání je možný v době po ukončení odpisování, ale rovněž i v jejím průběhu. Skutečností je, že této možnosti se často využívá především v době, kdy věc ještě není zcela odepsána. V takovém případě je totiž možné
uplatnit poloviční odpis
. Ve většině případů se v praxi jedná o vyřazení osobního vozu a jeho převod do kategorie auta občanského, a to jak u samotného podnikatele, tak zejména jeho potomka nebo manžela či manželky.
4) Vyřazením v důsledku manka nebo škody
Důvody vyřazení je třeba více specifikovat, jinak se bude účtovat v případě manka a jinak v případě škody, a to ještě v závislosti na okolnostech.
4.1) v případě manka
nezaviněného nelze zahrnout do výdajů ovlivňujících daňový základ zůstatkovou cenu takto vyřazeného majetku, lze však uplatnit poloviční odpis. Pokud u věci byla uplatněna odčitatelná položka je třeba o tuto částku zvýšit daňové příjmy.
V případě manka zaviněného je obvykle předepsána úhrada (vesměs nižší, než je zůstatková cena), a to dle míry zavinění. V takovémto případě je možné uplatnit zůstatkovou cenu do zdanitelných výdajů, avšak jen do výše úhrady.
4.2) v případě škody
rozlišujeme důvod škody, a to, zda ke škodě došlo v důsledku živelné pohromy, neznámým pachatelem (dle potvrzení policie) nebo z jiných příčin.
Pokud ke škodě došlo v důsledku živelné pohromy či neznámým pachatelem, je možné do zdanitelných výdajů uplatnit celou zůstatkovou cenu i poloviční odpis,
pokud ke škodě došlo z jiných příčin lze uplatnit poloviční odpis, zůstatkovou cenu však jen do výše daňových příjmů (náhrady od škůdce, pojišťovny apod.).
5) Likvidací
Jedná se o vyřazení dlouhodobého majetku z ostatních dosud neuvedených důvodů jako je například demolice stavby, vyřazení vozu jeho rozebráním na náhradní díly apod. V takových případech lze uplatnit poloviční odpis, pokud tento majetek není již odepsán. Stejně jako v ostatních případech platí pravidlo o použití odčitatelné položky a jejím zahrnutí do daňových příjmů, pokud je majetek likvidován do tří let od uplatnění této položky.
 
Závěrem
Majetek patří mezi základní složky podnikání, jimž je zapotřebí věnovat náležitou pozornost. Akumulace majetku může být jednou ze základních strategií podnikání, cílem podnikání, stejně tak jako může být podnikateli chápána jako vlastní smysl podnikání, tj. vytváření nových hodnot a bohatství nejen podnikatelům či poskytovatelům služeb, ale celé společnosti. Majetek tvoří základní složku kapitálu, tedy něčeho, co je schopno při kooperaci s ostatními složkami kapitálu vytvářet větší hodnotu, než sám má. Zaměřili jsme se v tomto článku spíše na přehled způsobů nabytí i pozbytí majetku, což může být součástí obchodní strategie a podnikatelské koncepce, nikoliv projevem (při pozbytí majetku) negativního stavu podnikání, zvláště vezmeme-li v úvahu daňové aspekty těchto procesů. Pojem „majetek“ je pojem značně rozsáhlý, má řadu složek, všem je potřeba věnovat pozornost, stav i strukturu majetku je třeba sledovat, nejen účetně, ale i z hlediska použitelnosti, opotřebovanosti, potřeb modernizace, obnovy, rekonstrukce a dalším aspektům vývoje majetkových struktur. Tomu se budeme věnovat v navazujícím článku pro některé z příštích čísel tohoto časopisu.
Použitá literatura
Zákon č. 586/1992 S., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších novel
Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 280/2009 Sb., zákon o správě daní, ve znění pozdějších předpisů.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 04/2020.