Daň z nemovitých věcí - pozemky, které nelze žádným způsobem využívat, aneb před novelou a po novele

Vydáno: 30 minut čtení

Následující článek se zaměřuje na daň z nemovitých věcí, a to na jeden z mnoha nároků na osvobození, dlužno říci, že jeden z problémových. Snahou tak je přiblížit, v čem problém spočíval a jakým způsobem se jej naposledy přijatá novela snažila vyřešit.

Daň z nemovitých věcí – pozemky, které nelze žádným způsobem využívat, aneb před novelou a po novele
JUDr.
Alena
Koutná,
Finanční úřad pro Plzeňský kraj
 
Úvodem
Daň z nemovitých věcí je téma, které se počátkem roku stává aktuálním. Nadchází nové zdaňovací období a je třeba se vypořádat s daňovou povinností, tj. musíme zvážit, zda je třeba podat daňové přiznání či dílčí daňové přiznání, nebo zda je nutné oznámit, že daňová povinnost již zanikla. V neposlední řadě je třeba zvážit, zda je možné uplatnit ten který nárok na osvobození od této daně. Jedním z frekventovaných nároků je pak nárok podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“). Toto ustanovení, tak jak bylo v zákoně zachyceno do 31. 12. 2019, bylo možné uplatnit jen ve velmi výjimečných případech, proto nebylo divu, že poplatníci s jeho uplatněním často chybovali. V poslední době pak byli někteří poplatníci zneklidněni postupem finančních úřadů, které začaly věnovat větší pozornost uplatněným nárokům na osvobození od daně z pozemků, a to právě z titulu, že se jedná o pozemky, které nelze žádným způsobem využívat a které mají poplatníci často spojené s pojmem neplodná půda. Dobrou zprávou je, že novelou ZDNV, přijatou v samotném závěru roku pod číslem 364/2019 Sb., došlo k radikální změně, a tento nárok na osvobození od daně z pozemků tak získal konkrétnější formulace, které by měly zabránit jeho chybnému uplatňování.
 
Jak to tedy s těmito pozemky ve skutečnosti je?
Právní úpravu nalezneme ve shora uvedeném ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV. Pojďme se podívat, jak zněl zákon do 31. 12. 2019 a jaké problémy s tím byly spojené, což případně umožní zvážit, zda dříve uplatněný nárok na osvobození je uplatněn správně, nebo zda je nutné podat dodatečné daňové přiznání. Pak se podíváme, co přinesla novela a jaké jsou nové možnosti jeho uplatnění.
Pro období do 31. 12. 2019 tedy platí, že od daně z nemovitých věcí jsou osvobozeny pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Toto ustanovení se tak netýká jen pozemků, které nelze žádným způsobem využívat, ale prioritně se budeme věnovat především jim, neboť nárok na osvobození z titulu „nelze žádným způsobem využívat“ se totiž v praxi nejhůře prokazuje.
Pro řádné uplatnění tohoto nároku na osvobození je třeba důsledně vyjít z textu zákona, opřít se i o zápis v katastru nemovitostí a v neposlední řadě o skutečný stav v terénu u dotčených pozemků, na něž se zamýšlí nárok na osvobození uplatnit. Zákon klade důraz na pojem „ostatní plocha“. To znamená, že pozemek musí být v katastru nemovitostí zapsán jako ostatní plocha – nemůže se tedy jednat o lesní pozemek, o ornou půdu apod. Vždy jen o druh pozemku ostatní plocha. Potud by to bylo jednoduché. Složitější se to stává v okamžiku, kdy je třeba posoudit, zda se skutečně jedná o pozemek ostatní plochy, který nelze žádným způsobem využívat. Využívat (z pohledu pravidel českého jazyka se jedná o vid nedokonavý) zde znamená, že nelze využívat ani teď a ani v budoucnu. Vždy je tedy potřeba zvažovat i případné možné budoucí využití. Nemožnost nynějšího i budoucího využití pozemku je tak v objektivní rovině. Tomu není na závadu ani případná překážka na pozemku (např. nálety), neboť po jejím odstranění již pozemek může být využitelný. Ale tomu se budeme blíže věnov