Jednou ze základních povinností osoby samostatně výdělečně činné je ve zdravotním pojištění pravidelné měsíční placení záloh, není-li OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena.
OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2020
Ing.
Antonín
Daněk
Zvýšená minimální záloha a minimální vyměřovací základ OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2020 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 34 835 Kč, tj. 17 417,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2020 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 417,50 Kč a zvýšila se tak od ledna 2020 z dosavadních 2 208 Kč na
2 352 Kč
.Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:
–
zálohu za prosinec 2019 ve výši 2 208 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2020,
–
zálohu za leden 2020 ve výši 2 352 Kč uhradí nejpozději dne 10. 2. 2020 (8. 2. je v sobotu),
a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.
Od měsíce podání Přehledu za rok 2019 (tedy například od dubna 2020) platí OSVČ nadále zálohu 2 352 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2019 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 352 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2020 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.
Částka 2 352 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ, pro kterou platí zákonné minimum, povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.
Výše uvedené minimální zálohy hradí OSVČ tehdy, pokud pro ni platí ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v situaci, kdy:
–
je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů,
–
je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů.
Výše zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2020
Záloha v nulové výši
OSVČ není povinna platit v roce 2020 zálohy na pojistné v případech, kdy:
–
je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,
–
se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát,
–
byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
–
pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2019 jí v roce 2020 nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2019 byla ve ztrátě,
–
pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2020 je průběžně ve ztrátě),
–
má jako autor pouze příjmy zdaňované přímo subjektem, který je vyplácí (maximálně 10 000 Kč měsíčně). Za těchto podmínek není pojištěnec ve zdravotním pojištění OSVČ.
Nejsou-li zálohy placeny, pak OSVČ pojistné za rok 2020 uhradí v roce 2021 jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu za podmínky, že jí tato povinnost vznikne.
Podotýkám, že dnem platby je ve zdravotním pojištění bezhotovostní formou den jejího připsání na účet zdravotní pojišťovny anebo den úhrady v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Zálohy v rozpětí 1 Kč až 2 351 Kč
Takové zálohy (případně vyšší) hradí ty OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, kdy jsou v této souvislosti řešeny dvě varianty:
1.
OSVČ začala podnikat v průběhu roku 2019 a jako „státní pojištěnec“ v tomto roce zálohy neplatila (nebylo to její povinností): vykáže-li tato OSVČ za rok 2019 kladný hospodářský výsledek své činnosti, bude v roce 2020 platit zálohy od kalendářního měsíce, ve kterém podá Přehled za rok 2019;
2.
OSVČ, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimum, podnikala v roce 2019 (případně v letech předcházejících): pokud byla OSVČ za rok 2019 „v plusu“, pak hradí zálohy v roce 2020 do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá v roce 2021 Přehled za rok 2020.
Záloha 2 352 Kč
Tato částka představuje v roce 2020 minimální výši zálohy pro ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (nebo v případě souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů – viz dále.
Také platí, že v zaměstnání nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy, což dokladuje zaměstnavateli čestným prohlášením.
Z údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven dlouhodobě vyplývá, že minimální zálohu platí většina OSVČ.
Více než 2 352 Kč
Takovou zálohu budou platit od měsíce podání Přehledu v roce 2020 ty OSVČ, kterým po zúčtování roku 2019 vyjde částka vyšší než minimální. Od ledna 2020 budou OSVČ platit zálohy vyšší než 2 352 Kč i tehdy, pokud to bude dáno výsledky dosaženými za rok 2018, tedy ještě před podáním Přehledu za rok 2019.
Od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností od 1. 1. 2020
Pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu je důležité, kterou činnost pojištěnec v daném souběhu považuje za hlavní, resp. vedlejší, zdroj svých příjmů.
S ohledem na reálnou výši příjmů sděluje pojištěnec tuto důležitou skutečnost zdravotní pojišťovně při zahajování druhé činnosti a dále pak každoročně prostřednictvím bodu 2 v Přehledu podávaném OSVČ.
Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání
Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, tedy nejméně v částce 1 971 Kč, a zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.
Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost
OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2020 minimálně ve výši 2 352 Kč.
Zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, pro uplatnění tohoto postupu zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.
Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2019
Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2019 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
–
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2019 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 4. 5. 2020;
–
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2020, a Přehled tak může podat až do 3. 8. 2020.
Do 8. 4. 2020 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).
Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.
Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2019 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2019), podává Přehled za rok 2019 oběma zdravotním pojišťovnám.
Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.
Nepodání Přehledu – reakce zdravotní pojišťovny
Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly, v této fázi zpravidla ještě bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled v určené lhůtě předložen není), může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši příjmů a výdajů OSVČ za rok 2019) získat.
Spolupráce se státními organizacemi
Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá:
–
z ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v povinnosti orgánů sociálního zabezpečení poskytnout zdravotním pojišťovnám na jejich žádost údaje o výši příjmů a výdajů podle podaného Přehledu včetně dalších informací, potřebných k doplnění údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven,
–
z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.
Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se na místně příslušný finanční úřad, kde jsou příjmy a výdaje uvedeny v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.
Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání těchto možností (pokud je využije) nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o jejích příjmech a výdajích nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.
Další sankcí, kterou může zdravotní pojišťovna v případě takové nedisciplinovanosti OSVČ uplatnit, je uložení pokuty za nedodání (eventuálně opožděné dodání) Přehledu, a to až do výše 50 000 Kč.
Přerušení podnikání
Na základě poznatků z praxe doplňuji, že poměrně častým případem určitého „nedorozumění“ bývá skutečnost, kdy OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost a tuto skutečnost zdravotní pojišťovně neoznámí. Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností. Tato skutečnost, tedy přerušení samostatné výdělečné činnosti, má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena. Logicky vzato, pokud zdravotní pojišťovna nemá například informaci o přerušení podnikatelské činnosti v roce 2019, bude po OSVČ požadovat předložení Přehledu i za rok 2020, neboť pojištěnec je jako OSVČ v jejím informačním systému i v roce 2020 (a
de facto
i v letech následujících) registrován. Přehled za rok 2019 musí být podán, i když byla podnikatelská činnost vykonávána pouze po část roku.Řešení pojistného vztahu
Také platí, že přerušením nebo ukončením samostatné výdělečné činnosti nastupuje pro pojištěnce povinnost řešit jeho pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Takže od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla podnikatelská činnost ukončena, musí být pojištěnec veden u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Není-li využita žádná z těchto zákonných možností, přičemž pojištěnec není z českého systému veřejného zdravotního pojištění vyňat (například výkonem zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v rámci států Evropské unie podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009), stává se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie v zákonné osmidenní lhůtě a platit měsíční pojistné, což je v roce 2020 částka 1 971 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.