K zamýšleným změnám daňových zákonů

Úvodem se sluší pro úplnost připomenout, že spotřební daně jsou opakující se nepřímé daně selektivní povahy, neboť dopadají na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky, jejichž primární funkcí je funkce fiskální, tedy zajištění přílivu finančních prostředků do veřejných rozpočtů; sekundární funkcí pak může být snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel či životní prostředí. Tzv. energetické daně lze označit jako specifický typ daní spotřebních.

Cílem tohoto příspěvku je čtenáři stručně přiblížit změnu v oblasti spotřebních a energetických daní, které má ode dne 1. 1. 2020 přinést návrh zákona.

Návrh zákona je jakýmsi daňovým balíčkem, který obsahuje novelizaci celkem sedmi dílčích zákonů a jeho primárním cílem je prostřednictvím navrhovaných dílčích změn navýšit příjmy veřejných rozpočtů. Úprava českého daňového systému je tradičním a typickým nástrojem realizace vládní politiky, neboť pouze zajištěním dostatečných zdrojů příjmů může vláda následně realizovat svoji politiku vládních výdajů. Změny v oblasti daní jsou proto periodickým, neustále se opakujícím turbulentním cyklem, o čemž svědčí zejména počet novel zákona o spotřebních daních či zákona o daních z příjmů, byť jsem si vědom, že oblast spotřebních daní je silně harmonizována, a proto značná část změn zákona o spotřebních daních byla dána změnami v oblasti práva Evropské unie.

Návrh zákona v oblasti spotřebních daní zvyšuje spotřební daň z lihu a z tabákových výrobků, ale i ze zahřívaných tabákových výrobků.²⁾ Argumentováno je mimo navýšení příjmů veřejných rozpočtů rovněž zdravotními riziky, kdy jako nejefektivnější nástroj ke snížení spotřeby lihu a tabáku jsou zejména u rizikové skupiny mládeže opatření daňová, neboť v návaznosti na ně dojde ke zvýšení ceny těchto produktů. Uváděna je pak také skutečnost, že průměrná mzda v České republice dlouhodobě a vytrvale roste, zatímco k poslednímu navýšení spotřební daně z lihu došlo v roce 2010.

Daň z lihu má vzrůst průměrně o 13 %. U lihu, u něhož je doposud aplikována sazba spotřební daně ve výši 28 500 Kč/hl etanolu, dojde k navýšení na 32 500 Kč/hl etanolu, u lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu na rok a domácnost, u něhož je aktuálně aplikována sazba spotřební daně ve výši 14 300 Kč/hl etanolu, dojde k navýšení na 16 200 Kč/hl etanolu (viz navrhované znění § 70 odst. 1 ZSD).

Spotřební daně z tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků mají vzrůst průměrně o 10 %. Zvýšení těchto spotřebních daní je vyobrazeno v následující tabulce (viz navrhované znění § 104 odst. 1 ZSD a § 130c odst. 1 ZSD).

V oblasti tzv. energetických daní, které jsou ode dne 1. 1. 2008 upraveny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, má dojít ke zrušení daňového osvobození zemního plynu spotřebovaného tzv. domovními kotelnami [viz § 8 odst. 1 písm. a) Části čtyřicáté páté shora citovaného zákona, kdy citovaná část se zabývá daní ze zemního plynu a některých dalších plynů], tedy plynu určeného k použití, nabízeného k prodeji nebo používaného pro výrobu tepla. Domovními kotelnami se rozumí decentralizované zdroje tepla umístěné v bytovém domě, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k takovému účelu určena (taková domovní kotelna zpravidla zásobuje teplem více domácností v jednom domě, eventuálně i okolní domy či skupinu domů). Mimo bytových domů určených k běžnému bydlení lze za takové bytové domy považovat například domovy pro seniory či domovy pro osoby se zdravotním postižením, dětské domovy atp. Naopak například věznice, psychiatrické léčebny, nemocnice, ubytovny, hotely, internáty atp. nelze pod uvedenou kategorii subsumovat. Navrhované zrušení daňového osvobození zemního plynu spotřebovaného tzv. domovními kotelnami je argumentováno narovnáním podmínek pro veškeré subjekty dodávající teplo více domácnostem, jakož i zajištění plného souladu s právem Evropské unie, neboť daňové osvobození nesmí být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu, a stejně tak nesmí vést k narušení hospodářské soutěže.

V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, má dojít k omezení daňového osvobození příjmů (výher) z hazardních her provozovaných na základě ohlášení nebo povolení na případy, kdy hodnota výhry nepřesahuje částku ve výši 100 000 Kč. Obdobně se navrhuje omezit daňové osvobození cen (výher) z účtenkové loterie od daně z příjmů v případech, kdy hodnota ceny (výhry) nepřesahuje částku ve výši 100 000 Kč.

Úpravy jsou zamýšleny rovněž v zákoně č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů, kdy má dojít k mírnému navýšení sazby daně z hazardních her ze současných 23 % na novou sazbu 25 % (pro daně z kurzových sázek, tombol a například turnajů malého rozsahu), resp. 30 % (pro daně z loterií a například živých her). Sazba daně ve výši 35 % v případě technických her zůstane zachována v nezměněné výši (viz navrhované znění § 4 zákona o dani z hazardních her).

V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, má dojít k navýšení některých vybraných správních poplatků. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí se má navýšit ze stávajících 1 000 Kč na 2 000 Kč, a to z důvodu pokrytí zvýšených administrativních nákladů.

Článek měl za cíl předložit čtenáři některé, podle názoru autora nejdůležitější a nejzásadnější změny, které jsou zamýšleny v souvislosti s přijetím návrhu zákona.

Návrh zákona lze považovat za pozitivní legislativní počin zvyšující příjmy veřejných rozpočtů, kdy návrh zákona byl dlouhodobě deklarován, a tedy předpokládatelný, neboť zejména daň z lihu již delší dobu nedoznala změn. V tomto ohledu tak proto lze návrh zákona označit za racionální, neboť nelze mít pochybnosti o pozitivním dopadu návrhu zákona na příjmy veřejných rozpočtů.³⁾

Návrh zákona byl po bouřlivém projednávání na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde se stal předmětem obstrukcí opozičních politických stran, dne 6. 11. 2019 ve třetím čtení schválen v původním znění navrženém vládou České republiky usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 770, kdy tento výsledek byl s ohledem na aktuální rozložení politických sil v dolní komoře Parlamentu České republiky předem očekávatelný. Návrh zákona se aktuálně nachází v Senátu Parlamentu České republiky, kde je zařazen na pořad 13. schůze. S ohledem na stávající rozložení politických sil v Senátu však zůstává otázkou, jak bude s předloženou podobou návrhu zákona naloženo v průběhu dalšího legislativního procesu v horní komoře Parlamentu České republiky. S uvedeným souvisí i otázka termínu nabytí účinnosti návrhu zákona. Ministerstvo financí si klade za cíl, aby návrh zákona nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2020, a to z důvodu, aby se zamýšlené změny v oblasti daní pozitivně promítly již v rozpočtovém roce 2020. Novoroční termín nabytí účinnosti by přitom měl být v případě daňových zákonů standardem. Z hlediska legislativního procesu však není zřejmé, zda je vytyčený cíl předkladatele reálný, a to zejména s přihlédnutím k délce legislativního procesu (obzvláště za situace eventuálního veta ze strany Senátu Parlamentu České republiky). Lze proto Ministerstvu financí napříště doporučit, aby budoucí návrhy zákonů v daňové oblasti předkládalo vždy s dostatečným časovým předstihem, aby i v případě legislativních těžkostí byla dána dostatečná legisvakance pro seznámení se adresátů právní normy s návrhem zákona, resp. se změnami, které návrh zákona přináší. Po věcné i formální stránce však lze v ostatním návrh zákona přivítat.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.