Srážky z mezd a příjmů u zaměstnanců a OSVČ - nemocenské pojištění, 2. část

Vydáno: 46 minut čtení

Sociální zabezpečení v České republice (ČR) se skládá ze tří složek. Významná část pojištění připadá na nemocenské pojištění. Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. patří mezi často aktualizované zákony, například jen v roce 2017 byl rozšířen o znění zákonů č. 24/2017 Sb. , č. 99/2017 Sb. , č. 148/2017 Sb. , č. 183/2017 Sb. , č. 195/2017 Sb. , č. 259/2017 Sb. a č. 310/2017 Sb. Obecně bývá spojován víceméně jen s představou úhrad v době přechodné a dočasné nemoci, kdy pojištěnec dostává určitou částku za dobu nemoci. Jeho působnost je však širší, i když se pak týká jen vybraných skupin obyvatelstva nebo specifických případů. V následujícím příspěvku se zaměříme na srážky z mezd na tuto formu povinného pojištění u zaměstnanců, na povinnosti zaměstnavatele a na možnosti pojištění u osob samostatně výdělečně činných.

Srážky z mezd a příjmů u zaměstnanců a OSVČ – nemocenské pojištění – 2. část
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.
 
Nemocenské pojištění
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), rozděluje pojištěnce na dvě kategorie:
fyzické osoby taxativně uvedené v zákoně, které jsou
povinnými plátci
nemocenského pojištění (většina zaměstnanců v ČR),
fyzické osoby, které mohou být
dobrovolnými plátci
nemocenského pojištění, což jsou osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) anebo zahraniční zaměstnanci.
Ad) Zaměstnanci
1.
Zaměstnanci jsou povinnými pojištěnci
, jestliže vykonávají své zaměstnání na území ČR. To se týká i možnosti, že určitou část zaměstnání vykonávají v zahraničí, a mají tak i přechodný výkon své práce mimo území ČR, pokud však mají místo výkonu práce trvale v ČR.
Příklad 1
Pan Ing. Jan Sedláček, zaměstnanec firmy Farmak se sídlem v ČR v Olomouci, jenž má trvalý pobyt v obci Olšany v blízkosti Olomouce, byl dočasně na jeden rok přidělen na funkci obchodního zástupce pro oblast severní Francie s přechodným pobytem v městě Lille.
Zaměstnavatel mu sráží a odvádí jeho nemocenské pojištění v rámci sociálního zabezpečení zaměstnanců v ČR.
2.
Druhou možností pro toto povinné pojištění jsou pak zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině, avšak pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, a to v případě, že místo výkonu jejich práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle právních předpisů toho státu, ve kterém vykonávají své zaměstnání, a přitom mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu Evropské unie.
Příklad 2a
Pan Mgr. Martin Roháček, zaměstnanec firmy Farmak se sídlem v Olomouci, jenž má trvalý pobyt ve městě Lille, pracuje pro tuto firmu trvale ve Francii, avšak není účastníkem důchodového pojištění ve Francii, nýbrž v ČR.
Další podmínkou, kromě výkonu zaměstnání a trvání pracovního poměru, pro povinné pojištění je požadavek, aby sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činila alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění, tzv.
rozhodný příjem.
Ten je v zákoně nyní nově stanoven ve výši
2 000 Kč.
Tato stanovená výše rozhodného příjmu se může měnit, jeho výši pak vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením, a to vždy s účinností od 1. 1. kalendářního roku.
Při výkonu zaměstnání malého rozsahu jsou zaměstnanci pojištěni jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhli částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu. Malý rozsah zaměstnání je dán nedosažením zmíněné částky nebo tím, že nebyl sjednán vůbec. Avšak zaměstnanci mohou mít u téhož zaměstnavatele sjednáno více prací malého rozsahu, a pokud jejich souhrnný příjem z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu, jsou účastni tohoto pojištění po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci, přitom za téhož zaměstnavatele se považuje i jeho právní nástupce.
Příklad 2b
Pan Zdeněk Dvořák vykonává ve firmě Farmak se sídlem v Olomouci dvě činnosti malého rozsahu (školení o bezpečnosti práce a dále kontrolu hasicích přístrojů), v souhrnu za ně pobíral měsíčně částku ve výši 3 500 Kč, a to v měsíci květnu a září. V těchto měsících je účastníkem daného pojištění. Firma Farmak vznikla právním nástupnictvím společnosti Farmakon.
Tato změna neměla na účast na nemocenském pojištění pana Dvořáka žádný vliv.
3.
Zahraniční zaměstnanci jsou pojištěni, pokud jsou podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dobrovolně účastníky důchodového pojištění jako zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a přihlásili se písemně a na předepsaném tiskopisu k tomuto pojištění.
Příklad 3
Jean-Luc Chapelle z firmy Ives Saint Laurent mající pobočku v Olomouci, který již několik roků žije a bydlí v Olomouci a danou firmu zastupuje na území Moravy, je účastníkem nemocenského pojištění, neboť se stal dobrovolným účastníkem důchodového pojištění v ČR tím, že se dobrovolně přihlásil a hradí toto pojištění.
4.
Určitá část zaměstnanců může vykonávat svou činnost na základě
dohody o provedení práce.
Tato forma pracovní činnosti je definována v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Z tohoto paragrafu vyplývá, že dohoda o provedení práce nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává i rozsah doby práce konané pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě i jiné dohody o provedení práce.
V takovémto případě je zaměstnanec účasten nem