Zdanění převodu podílu v obchodní korporaci

Vydáno: 41 minut čtení

Založením obchodní korporace nejsou „rozdány karty“ jednou provždy, ale klidně může dojít ke změně ve složení jejích členů alias společníků. Nejsnazším způsobem je převod podílu stávajícím společníkem na jinou osobu, ať už se jedná o jiného ze stávajících společníků nebo o nově přistupujícího člena obchodní korporace. V naprosté většině případů je v praxi sjednána úplata za tento převod (prodej), na což logicky navazuje otázka, jak se s tímto příjmem správně daňově vypořádat. Případnou mezinárodní daňovou komplikací může být, když je kupujícím nebo prodávajícím zahraniční subjekt, anebo jsou-li převáděny podíly na zahraniční společnosti.

Zdanění převodu podílu v obchodní korporaci
Ing.
Martin
Děrgel
 
Právní shrnutí převodu podílu
Podle § 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“),
podíl představuje účast společníka
v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Nesmí být představován cenným papírem kromě dvou výjimek. Prvním
podílovým cenným papírem jsou akcie
definované jako listinný nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle ZOK a stanov dané akciové společnosti na jejím řízení, zisku a na likvidačním zůstatku. Méně známým druhým podílovým cenným papírem je
kmenový list s. r. o.,
který podle § 137 ZOK může představovat podíl společníka, určí-li tak společenská smlouva. Kmenový list je cenný papír (nikoli ale zaknihovaný) na řad, který lze vydat pouze k podílu,
jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna
a nemůže být obchodován na regulovaném trhu.
Jednoduché je to s převodem podílu společníka ve v. o. s., který totiž § 116 ZOK zakazuje. Naproti tomu nejčastěji převáděným podílem jsou akcie. Přičemž nejsnazší je to s
akciemi na majitele, které jsou ze zákona neomezeně převoditelné
a mohou být vydány jen jako zaknihovaný cenný papír, případně imobilizovaný cenný papír. Naproti tomu
převoditelnost akcií na jméno mohou stanovy a. s. omezit,
nikoliv však zcela vyloučit.
Každý společník s. r. o. může svůj podíl převést na jiného společníka,
což může společenská smlouva podmínit souhlasem orgánu.
Na jinou osobu
– než je stávající společník – lze převést podíl
jen se souhlasem valné hromady,
neurčí-li společenská smlouva jinak, což se ale netýká s. r. o. s jediným společníkem. Jak bylo řečeno, převod podílu reprezentovaného kmenovým listem (cenný papír) nesmí být nijak omezen ani podmíněn.
Převod družstevního podílu
je možný jen na osobu, která se podle ZOK nebo stanov může stát členem družstva. Člen může převést svůj družstevní podíl na jiného člena, pokud to stanovy nezakazují, a na osobu, která není členem, pokud to stanovy připouštějí, což může být podmíněno souhlasem představenstva.
 
Převod podílu daňově
Nejčastěji se v praxi realizuje převod podílu formou jeho prodeje, který může mít čtyři daňové scénáře.
Příjem osvobozený
od daně, pokud jsou splněny podmínky:
1.
daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) stanovené v § 19 ZDP,
2.
daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) stanovené v § 4 ZDP.
Příjem zdanitelný
, který spadá u:
3.
poplatníků DPPO do obecného základu daně podle § 18 ZDP,
4.
poplatníků DPFO do dílčího základu daně ze samostatné činnosti nebo z ostatních příjmů.
Ve výjimečných případech může být převod realizován bezúplatně.
 
Osvobození příjmů z prodeje podílu od DPPO
Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP jsou od daně z příjmů právnických osob
osvobozeny příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti
plynoucí:
poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovému rezidentovi ČR), nebo
společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než ČR.
Definici vztahu mateřská
versus
dceřiná společnost najdeme v § 19 odst. 3 a 4 ZDP (zjednodušeno):
právní forma
podle Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Směrnice EU“); v České republice se jedná o právní formy –
a. s., s. r. o., družstvo,
daňová rezidence:
musí být v některém členském státě EU a současně nikde mimo EU,
subjekt podléhá dani určené Směrnicí EU (v ČR se jedná o DPPO) a