Věcný záměr zákona o účetnictví

Vydáno: 25 minut čtení

Zákonodárci dospěli k závěru, že po 30 letech ekonomického a politického vývoje v naší zemi, se podmínky ve světě a v jednotlivých oblastech podnikání a veřejného sektoru natolik změnily, že je nezbytné vytvořit nové účetní předpisy. Cílem účetnictví je zobrazit majetek a finanční situaci jednotlivých subjektů. Vzhledem k majetkovým a personálním vazbám mezi různými subjekty a ke globalizaci na národní a mezinárodní úrovni je potřeba harmonizovat účetnictví. Nestačí již jen srovnatelnost na národní úrovni, minimálně je nezbytná evropská harmonizace, avšak vzhledem k propojenosti trhu musí být účetnictví prostupné a propojené na celosvětové úrovni. Vláda České republiky schválila věcný záměr zákona o účetnictví a navazujících předpisů. Seznamme se s tímto záměrem a vyhodnoťme, zda úvaha vlády může naplnit celosvětový koncept účetnictví.

Věcný záměr zákona o účetnictví
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
 
Úvod
Když 12. 12. 1991 podepsali pánové Václav Havel, Alexander Dubček a Marián Čalfa zákon o účetnictví ještě v době trvání České a Slovenské Federativní Republiky, byla to pro odbornou účetní veřejnost, vznikající podnikatelské prostředí, nově se vytvářející řízení svobodného státu a následně jeho rozdělení na dvě nezávislé republiky významná událost. Tento zákon vznikal za situace, kdy naprosto nic nebylo jisté. Zákonodárci finišovali na tvorbě daňového systému, a ještě nezaschl podpis obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Teprve jsme se učili, co to je podnikání, podnikatel, soukromý sektor. Jedna věc byla neoddiskutovatelná. Zákon o účetnictví koncipovali vynikající odborníci. Proběhla řada konzultací na mezinárodní i národní úrovni, analyzovaly se principy, zásady a vyhodnocovaly možné účetní metody. Systematicky, krok za krokem vznikala koncepce českých účetních předpisů. Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) byl vytvořen metodicky velmi správně, přehledně, na svoji dobu moderně a v návaznosti na účetní
kodex
Evropského společenství. Neoplýval zbytečnými podrobnostmi, ponechal rozumnou volnost účetním jednotkám při tvorbě jejich individuálních účetních systémů a přitom návazně řešil tehdy pomocí opatření, dnes formou prováděcích vyhlášek a českých účetních standardů, aplikaci ve věcně odlišných subjektech. Než byl zákon o účetnictví schválen a zveřejněn ve Sbírce zákonů, tým tvůrců pod vedením Ing. Františka Havla jej projednával s metodiky účetnictví na ministerstvech, v podnicích, na vysokých školách. Naslouchal, vyhodnocoval náměty a pak, když jsme prostřednictvím šedesáti vyškolených lektorů na Svazu účetních školili všechny zájemce z terénu, trpělivě s námi projednával různé dopady v praxi. Velmi obezřetně a rozumně přistupoval k případným zásahům do platného zákona. Trvalo vlastně 10 let, než došlo k významné změně zákona o účetnictví.
Po třiceti letech zásadních změn v ekonomických procesech ve světě i v České republice, přijetí eura v Evropské unii, opakovaných celosvětových krizích, skandálech s kreativním účetnictvím, harmonizaci daní na evropské úrovni, se výrazně mění i přístupy k účetnictví. Ministerstvo financí rozhodlo vytvořit nové účetní předpisy pro Českou republiku. Záměr je vyhlášen poměrně dlouho. Již několik let probíhají méně či více intenzivní diskuse, konzultace, vznikaly a zanikaly různé komise. Do tvorby věcného záměru zákona o účetnictví mluví všemožné subjekty, které mají protichůdné názory, zájmy, znalosti i sílu prosadit svoje představy.
Jak vytvořit účetní předpisy, aby měly logickou strukturu?
Jak vytvořit účetní předpisy, když Česká republika je součástí celosvětové ekonomiky?
Jak vytvořit účetní předpisy, když účetnictví je informačním systémem nejen v podnikatelském sektoru, ale také ve veřejném sektoru?
Má smysl, aby účetní předpisy měly tisíce ustanovení a vstřebaly do sebe směrnice EU, nařízení EU, mezinárodní účetní standardy pro podnik