Legislativní novinky k 27. 11. 2020

Dne 20. 11. 2020 prošel Poslaneckou sněmovnou návrh dalšího daňového balíčku (sněmovní tisk 910), který obsahuje zásadní změny daňových předpisů, zejména zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). V současné době návrh tohoto komplexního zákona čeká na schválení Senátem. Aktuálně je navržen k projednání na schůzi, která by měla být zahájena 3. 12. 2020. Jelikož schválená verze obsahuje kontroverzní návrhy, které mají významný dopad do veřejných rozpočtů, lze, alespoň podle debat v médiích, očekávat ze strany Senátu určitou korekci. Je tak ve hvězdách, v jaké podobě bude daňový balíček po svém vrácení Poslanecké sněmovně nakonec přijat.

Nejvýznamnějším bodem daňového balíčku je schválení poslaneckého návrhu premiéra Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Počínaje 1. 1. 2021 tak bude po 13 letech pravděpodobně tento institut zrušen. Základem daně ze závislé činnosti opět bude hrubý příjem bez zvýšení o povinné pojistné, které jde k tíži zaměstnavatele.

V rámci návrhu na zrušení superhrubé mzdy dochází zároveň ke změně sazeb daně z příjmů fyzických osob. Namísto 15% sazby daně a solidárního zvýšení daně se zavádí dvě pásma zdanění, a to:

V rámci hlasování byl také přijat poslanecký návrh na zvýšení základní slevy na poplatníka, přičemž nově by nebyla sleva dána pevnou částkou, ale odvíjela by se od výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, a to vždy za dva roky zpět. V roce 2021 by se tak při stanovení základní slevy vycházelo z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v roce 2019 a činila by tak 36 144 Kč.

Pokud bude Senátem akceptován návrh na zrušení superhrubé mzdy, lze ale předpokládat, že návrh na zvýšení základní slevy na dani nebude akceptován.

Vedle zvýšení základní slevy na dani bylo také schváleno zrušení maximální výše daňového bonusu, který je možné vrátit poplatníkovi z titulu daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Nově tak nebude výše daňového bonusu limitována žádnou částkou.

Nově bude možné využít tzv. stravenkový paušál, kdy vedle stávajících možností závodního stravování, bude možné zaměstnanci vyplácet i peněžní příspěvek na stravování. Maximální osvobozená hodnota příspěvku za jednu směnu je omezena částkou ve výši 70 % horní hranice stravného u zaměstnanců v rozpočtové sféře. Do této maximální částky je příspěvek také daňovým nákladem. Vlajková loď ministryně financí tak byla Poslaneckou sněmovnou akceptována navzdory lobbingu stravenkových firem.

V rámci novely dochází k navýšení rozhodující částky pro uznání hmotného majetku. Tato hraniční částka byla naposledy zvýšena v roce 1998 a od té doby stále činí 40 tis. Kč. Nově částka činí 80 tis. Kč, dochází tak k jejímu navýšení na dvojnásobek. Zároveň také dochází k navýšení rozhodné částky pro technické zhodnocení, taktéž na částku 80 tis. Kč.

V této souvislosti je potřeba upozornit na přechodná ustanovení, která umožňují nové limity použít zpětně již pro majetek pořízený od 1. 1. 2020, či zachovat stávající ještě pro roku 2020 a nové použít až pro majetek pořízený od 1. 1. 2021.

V rámci podpůrných opatření byla „reaktivována“ možnost uplatnit mimořádné odpisy majetku, který je zařazený v 1. a 2. odpisové skupině a je pořízen v období počínaje 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. Mimořádné odpisy bylo možné uplatnit již při minulé finanční krizi v letech 2009 a 2010. Právní úprava mimořádných odpisů nedoznala žádné změny, postupuje se tedy stejně jako v minulosti. Majetek zařazený v 1. odpisové skupině tak lze odepsat během 12 měsíců a majetek zařazený ve 2. odpisové skupině za 24 měsíců (60 % pořizovací ceny v prvních 12 měsících a 40 % v dalších 12 měsících).

Zrušením kategorie nehmotného majetku se tak zcela vracíme do roku 2003, kdy zákon o daních z příjmů také oblast nehmotného majetku neupravoval. Pro daňové posouzení a uplatňování odpisů tak bude rozhodují úprava v účetnictví u konkrétního daňového subjektu. Zákon o daních z příjmů tak zcela přejímá interní účetní postupy poplatníka. V této souvislosti nicméně bude existovat tlak na věrné a poctivé zobrazení nehmotného majetku v účetnictví.

Obdobně jako v případě novelizace ustanovení o hmotném majetku, novela obsahuje přechodná ustanovení, kdy si konkrétní daňový subjekt může vybrat, zda „zruší“ nehmotný majetek již od 1. 1. 2020, či až od 1. 1. 2021.

Přímo pirátským návrhem byla do novely zákona propašována změna podmínek pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů u fyzických osob. Je navrhováno, aby v rámci jednoho roku byla omezena výše osvobozených příjmů pouze na částku 20 mil. Kč. Pokud tedy poplatník fyzická osoba prodá akcie po třech letech jejich držby za částku přesahující 20 mil. Kč, bude nově povinen tuto přesahující částku zdanit, přičemž sazba daně se může vyšplhat až na 23 %. Návrh má významné mouchy, v zákoně není mimo jiné například obsaženo žádné přechodné ustanovení. Pro úplnost je potřeba uvést, že podmínky pro osvobození příjmů z prodeje podílů na společnostech s ručením omezeným zůstávají beze změn.

V rámci novely zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) je navrhována další možnost, jak zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin. Pro zaslání účetní závěrky v požadovaném rozsahu příslušnému rejstříkovému soudu se nově nabízí následující způsoby:

V případě „běžných“ účetních jednotek se tak jedná o alternativní možnost, přičemž možnost přímého zaslání účetní závěrky přímo rejstříkovému soudu zůstává zachována. V obou případech se tak jedná o významné zjednodušení administrativy, kdy odpadá duplicitní reportování stejných dat různým institucím. Výše uvedené možnosti budou možné poprvé u účetních závěrek, které budou sestavovány za účetní období začínající nejdříve 1. 1. 2021 a končící nejdříve 31. 12. 2021.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.) reaguje zejména na zrušení kategorie nehmotného majetku pro účely daně z příjmů.

V rámci novely zákona o spotřebních daních dochází k úpravám některých sazeb daně. Mimo jiné dochází k opětovnému zvýšení sazeb daně z tabákových výrobků.

Novela zákona zpřesňuje úpravu daně z pozemků, kdy je pro výpočet daně rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na jeho faktický stav. Skutečný stav pozemku je pak pouze v případech pozemků, které nejsou evidovány v katastru. Zároveň se také rozšiřuje množina koeficientů, které mohou být stanoveny obcí pro její území.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 12/2020.