I když to na první pohled není patrné, v posledních letech se každoročně poměrně výrazně zvyšuje minimální záloha, kterou platí osoby samostatně výdělečně činné (viz tabulka v dalším textu). Zálohy jsou povinny platit ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.
Vývoj výše minimální zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Minimum OSVČ ve zdravotním pojištění
Minimum mají ve zdravotním pojištění nejen zaměstnavatelé (a zaměstnanci), ale i osoby samostatně výdělečně činné. Rozhodným obdobím pro placení pojistného je u OSVČ kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc. Podniká-li tedy pojištěnec pouze po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.
Výše měsíčního (a návazně pak ročního) minima a minimální zálohy OSVČ se odvíjí od parametrů stanovených pro důchodové účely a z průměrné mzdy.
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 činí 32 510 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0715. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2020 ve výši 34 835 Kč.
Pro rok 2020 je tak minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 34 835 Kč, tj. 17 417,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2020 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 417,50 Kč a zvýšila se od ledna 2020 na
2 352 Kč.
Podívejme se na nárůst minimální zálohy OSVČ v průběhu posledních deseti let.
| Rok | Minimální záloha | Meziroční zvýšení |
| 2011 | 1 670 | |
| 2012 | 1 697 | +27 |
| 2013 | 1 748 | +51 |
| 2014 | 1 752 | +4 |
| 2015 | 1 797 | +45 |
| 2016 | 1 823 | +26 |
| 2017 | 1 906 | +83 |
| 2018 | 2 024 | +118 |
| 2019 | 2 208 | +184 |
| 2020 | 2 352 | +144 |
Z údajů zdravotních pojišťoven vyplývá, že minimální zálohu platí většina OSVČ, takže každé zvýšení minimální zálohy se týká několika set tisíc podnikatelů. Jen pro zajímavost uvádím výši minimální zálohy v roce, ve kterém začal fungovat systém veřejného zdravotního pojištění – v roce 1993 činila minimální záloha 297 Kč.
OSVČ bez minima
Na straně druhé je však zapotřebí podotknout, že právní úprava zdravotního pojištění zvýhodňuje jak zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného), tak osoby samostatně výdělečně činné v tom směru, že taxativním výčtem vyjmenovává osoby, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí. A když pro podnikatele neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, tak nemusí platit ani minimální zálohy – to znamená, že tyto osoby mohou platit zálohy i nižší než minimální (což je v roce 2020 již zmíněná částka 2 352 Kč) nebo nemusejí platit žádné zálohy. Výjimku z tohoto pravidla popisuji v závěru.
Podle ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
b)
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
c)
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
d)
která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
e)
za kterou je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období.
Zálohy tak nebude povinen platit v roce 2020 od měsíce podání Přehledu například poživatel některého z důchodů (nebo žena jako příjemce rodičovského příspěvku) v situaci, kdy za rok 2019 vykáže záporný výsledek své podnikatelské činnosti.
Kdy OSVČ neplatí zálohy na pojistné
OSVČ není povinna platit v roce 2020 zálohy na pojistné v případech, kdy:
–
je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,
–
se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát,
–
byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
–
pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok jí v následujícím kalendářním roce nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za předcházející rok byla ve ztrátě,
–
pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v aktuálním roce je průběžně ve ztrátě),
–
má jako autor pouze příjmy zdaňované přímo subjektem, který je vyplácí (maximálně 10 000 Kč měsíčně).
Za těchto podmínek není pojištěnec ve zdravotním pojištění OSVČ.
Určitou výjimku či specifikum přestavují osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby stát platí pojistné pouze tehdy, pokud nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud tyto osoby takové příjmy vykazují, pak stát sice pojistné neplatí, nicméně jsou zvýhodněny v tom smyslu, že pro ně neplatí minimální vyměřovací základ. Zahajuje-li tedy tato osoba podnikatelskou činnost, má příjmy, takže v prvním kalendářním roce musí platit minimální zálohy (zákon dokonce připouští zálohu i vyšší než minimální). Jelikož však pro ni neplatí ve zdravotním pojištění minimum, pak podle dosažených výsledků může při zúčtování reálně dojít k přeplatku na pojistném. A v dalším roce pak už bude výše zálohy záviset na dosažených výsledcích podnikatelské činnosti. Takže pokud taková osoba začne podnikat v roce 2020, bude platit minimální zálohu, může v roce 2021 platit (od měsíce podání Přehledu) zálohu ve výši třeba 500 Kč – tehdy, pokud bude zákonem dané podmínky celodenní osobní a řádné péče nadále splňovat.
Pojistné se vypočte u podnikatelů, pro které minimum neplatí, sazbou 13,5 % z 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 06/2020.