Evidence tržeb od 1. 5. 2020, resp. po ukončení nouzového stavu

Dne 27. 3. 2020 byl vyhlášen samostatný zákon č. 137/2000 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu – tento zákon (přijatý v režimu legislativní nouze) nezměnil zákon o evidenci tržeb, ale zrušil podnikatelům většinu povinností uložených zákonem o evidenci tržeb.

Od 27. 3. 2020 . Toto zrušení evidenční povinnosti se týká jak hotovostních tržeb z 1. a 2. vlny evidence tržeb (viz příklad 1), tak hotovostních tržeb z činností, které zákon o evidenci tržeb do 30. 4. 2020 z evidence tržeb dočasně vylučoval (příklad 2).

I od 1. 5. 2020, resp. po uplynutí 3 měsíců od skončení nouzového stavu, nadále platí základní principy evidence tržeb uplatňované již od 1. 12. 2016 u stravování a ubytování, popř. od 1. 3. 2017 u maloobchodu a velkoobchodu, které byly následně od 1. 3. 2018 pozměněny v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu č. 8/2018 Sb. (např. ani po 1. 5. 2020 nepodléhají evidenci tržeb platby provedené platební kartou). V zásadě je tedy i pro poslední vlnu evidence tržeb použitelná na stránkách Finanční správy www.etrzby.cz/ naposledy zveřejněná (záložka „O projektu“ / „Dokumenty“) ze dne 1. 3. 2018.

Protože však novela 256/2019 Sb. přinesla i některé dílčí změny, byla by bývala více než vhodná včasná aktualizace metodiky k evidenci tržeb. Vzhledem k datu vyhlášení novely ve Sbírce zákonů 9. 10. 2019 byl na aktualizaci metodiky dostatek času, přesto nebyla k datu redakční uzávěrky tohoto článku (3. 4. 2020, tedy téměř 6 měsíců od platnosti novely) provedena.

Od 1. 5. 2020, resp. po uplynutí 3 měsíců od ukončení nouzového stavu, se nic nemění na vymezení tzv. v § 6 zákona o EET:

Rozhodný příjem je tzv. „“ znakem evidované tržby. Pokud tento znak není naplněn, tak příslušná tržba není evidovanou tržbou dle zákona o EET. Podle metodiky Finanční správy není naplněn „materiální“ znak a u fyzických osob se o evidovanou tržbu nejedná:

Např. v případě neziskového sektoru „materiální“ znak není naplněn u (viz např. www.etrzby.cz / záložka „Podnikatel/Firma“ / „Specifické případy“ / „Neziskové subjekty“). Např. spolek se nemusí obávat povinnosti evidovat tržby podle zákona o EET, pokud vybírá členské příspěvky od svých členů, přestože je vybírá v hotovosti. Pokud by však uvedený spolek začal vykonávat, byť omezenou, podnikatelskou činnost, již se zákonem o EET zabývat musí (i když se na něj pravděpodobně bude vztahovat některá z výjimek a tržby evidovat nebude muset).

Rozhodným příjmem nadále nejsou příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, nebo jsou z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělé anebo podléhají srážkové dani; u právnických osob navíc nejsou rozhodným příjmem příjmy zahrnované do samostatného základu daně.

Rozhodným příjmem nadále není (není naplněn „materiální“ znak evidované tržby) příjem, který (§ 6 odst. 1 písm. a) bod 2. a písm. b) bod 2.). Ke znaku „ojedinělosti“ metodika Finanční správy verze 4.0 uvádí:

– pojem „ojedinělý příjem“ patří do kategorie tzv. . Výklad vnitřního obsahu pojmu je nutné provést v daném případě s ohledem na posouzení konkrétních okolností. Přitom kritériem pro definici této vlastnosti příjmu je jednorázovost či výjimečnost příjmu.

Za ojedinělý příjem lze považovat s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem zcela výjimečnou platbu v hotovosti nebo např. platbu za ojedinělý prodej vyřazeného majetku.

Přijímá-li poplatník pravidelně (byť nepříliš často) platby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu (§ 5 zákona o EET), tj. platby uskutečněné v hotovosti nebo obdobným způsobem a současně zakládají rozhodný příjem, tj. příjem z podnikání (§ 6 zákona o EET), je povinen takovéto tržby evidovat, neboť se o ojedinělé příjmy nejedná.

Jako příklad lze uvést činnost poplatníka (zabývajícího se nákupem a prodejem zboží) vykonávanou v provozovně – velkoskladu, který přijímá od svých odběratelů platby primárně bezhotovostně, nicméně v rámci prodeje několikrát za měsíc přijme platbu v hotovosti. Pokud poplatník přijímá hotovost v rámci obchodní činnosti pravidelně, nemůže se jednat o ojedinělý příjem, a má za povinnost takovéto přijaté hotovostní platby evidovat.

Obdobně je potřeba nahlížet na úhradu částek uvedených na vydaných fakturách. Jestliže poplatník přijímá platby částek uvedených na vydaných fakturách bezhotovostně, ale dochází i k zaplacení (doplacení) hotovostně, tak je povinností poplatníka takovéto platby evidovat. Jako ojedinělý příjem lze akceptovat pouze výjimečné přijetí takovéto platby.

Druhým znakem, který zakládá povinnost evidovat příslušný příjem podle zákona o EET, je tzv. „“ znak evidované tržby podle § 5 zákona o EET. Evidenci tržeb pochopitelně podléhají (je naplněn „formální“ znak evidované tržby) v prvé řadě tržby v hotovosti. Vymezení formálního znaku evidované tržby, tj. ustanovení § 5 zákona o EET bylo dílčím způsobem změněno nálezem Ústavního soudu 8/2018 Sb. a od 1. 11. 2019 jej novela 256/2019 Sb. dílčím způsobem opět změnila, změna se týká písm. b):

„Formální“ znak evidované tržby podle se týká jednak , jednak . Jedná se o platební prostředky, jejichž vydávání ani platby prováděné jejich prostřednictvím není považováno za platební službu podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku a jsou tedy vyjmuty z tohoto zákona. Tento „formální“ znak je nepochybně naplněn např. v těchto případech:

Otázkou je, zda náhodou novela „formální“ znak tržby nerozšířila o případy, kdy platební prostředky dle § 5 písm. b) zákona o EET ve znění od 1. 11. 2019 jsou „nabity“ (žeton na kolotoč je uhrazen atd.) bezhotovostně či platební kartou. Tento výklad by sice z doslovného znění mohl plynout, ale ve vazbě na nález Ústavního soudu 8/2018 Sb. jej lze dle mého názoru vcelku bezpečně odmítnout. Nejistota ovšem může být v případech, kdy jsou příslušné platební prostředky nabity jinak – např. bitcoiny. Metodika Finanční správy verze 4.0 uvádí, že platba přes (jako příklady jsou uvedeny Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay) bitcoinem evidenci tržeb podléhá (dokonce i v době před 1. 11. 2019); dále tato metodika v reakci na nález Ústavního soudu doporučovala i po 1. 3. 2018 evidovat platby prostřednictvím elektronické peněženky, čipové karty a podobných instrumentů, jejichž využitím dochází k nabití a čerpání kreditu – podle důvodové zprávy k novele je u těchto plateb naplněn „formální“ znak evidované tržby podle § 5 písm. b) zákona o EET ve znění od 1. 11. 2019. Podle mého názoru by však k přihlédnutím k závěrům Ústavního soudu nemusel být formální znak evidované tržby naplněn v těch případech, kdy lze platbu pomocí tohoto nástroje spolehlivě doložit např. výpisem z bankovního či jiného účtu.

Nadále je „formální“ znak evidované tržby naplněn u plateb uskutečněných šekem či směnkou, stravenkou či započtením . Jestliže např. půjčovna nářadí požaduje při půjčení nářadí složení v hotovosti, tak toto složení není evidovanou tržbou; pokud je však nářadí vráceno poškozené a je započtena na náhradu příslušné škody, tak je u tohoto zápočtu naplněn „formální“ znak evidované tržby. Pokud by ovšem byla uhrazena např. platební kartou, tak ani její zápočet evidovanou tržbou nebude.

Evidovanou tržbou nadále není např. zápočet pohledávek nebo vklad hotovosti na bankovní účet.

Jestliže jsou současně naplněny „materiální“ a „formální“ znaky evidované tržby podmínky popsané v předchozí kapitole (např. platba z podnikání přijatá v hotovosti), ještě to automaticky neznamená, že tržba musí být evidována.

Od uplynutí 3 měsíců od ukončení nouzového stavu je nutno evidovat tržby (jsou-li současně splněny jejich „materiální“ a „formální“ znaky) u všech oborů podnikání – zákona o EET.

Obecně výjimky z povinnosti evidovat tržby nalezneme v § 12 zákona o EET, kde jsou rozděleny do 3 odstavců:

Do 30. 4. 2020 je evidence tržeb možná pouze v – evidovaná tržba je nejpozději při jejím přijetím elektronicky zpracována (o evidované tržbě je vygenerována zpráva v předepsané elektronické podobě) a elektronicky odeslána a zaevidována u Finanční správy. Zatímco k elektronickému zpracování evidované tržby musí dojít nejpozději v okamžiku přijetí evidované tržby, k zaevidování této tržby u Finanční správy může v některých případech dojít i dodatečně (v okamžiku vystavení účtenky pro zákazníka není bezpodmínečně nutné off-line propojení s komunikačním zařízením Finanční správy).

Základním způsobem elektronické evidence tržeb je evidence – stručně popsáno probíhá tato evidence tak, že údaje o konkrétní tržbě jsou elektronicky zpracovány (přitom je např. vygenerován podpisový PKP kód, který se standardně netiskne na vystavovanou účtenku), okamžitě jsou elektronicky odeslány Finanční správě, která je zaeviduje a pošle zpět potvrzení s tzv. FIKem, jenž se tak stane náležitostí účtenky. Skutečnost, že tržba je evidována běžným způsobem a že její zaevidování proběhlo standardním způsobem, se navenek projeví tím, že podnikatel vystaví před přijetím evidované tržby účtenku s FIKem.

(v okamžiku přijetí evidované tržby zařízení bezchybně on-line komunikuje s komunikačním rozhraním Finanční správy):

Správné zaevidování účtenky na technickém zařízení Finanční správy lze ručně ověřit na www.daneelektronicky.cz v sekci elektronická evidence tržeb / pro veřejnost / ověření účtenky.

Pochopitelně se může stát, že komunikace mezi elektronickým zařízením a zařízením Finanční správy (jedním či druhým směrem) z důvodu neproběhne on-line. V tomto případě tedy před přijetím evidované tržby dojde pouze k elektronickému zpracování evidované tržby (je vygenerována příslušná zpráva o evidované tržbě), ale elektronické zařízení podnikatele nedisponuje potvrzením o jejím zpracování Finanční správou a nemůže vygenerovat účtenku s FIKem. V tomto případě je zákazníkovi vystavena účtenka bez FIKu a je opatřena podpisovým kódem (tzv. PKP kódem) a do 48 hodin musí být zaevidována u správce daně. Občasné výpadky internetového připojení tedy nejsou na závadu z hlediska evidence tržeb běžným způsobem – pouze je při takovém výpadku vystavena rozsáhlejší účtenka, protože zatímco příkladem FIKu je např. b3a09b52-7c87-4014-a496-4c7a53cf9125-03, příkladem PKP kódu (ten je v běžném režimu součástí účtenky pouze tehdy, pokud neproběhne do jejího vystavení komunikace se zařízením Finanční správy, a nemůže tudíž být účtenka opatřena FIKem) je např.

Správné zaevidování účtenky na technickém zařízení Finanční správy lze ručně ověřit i v tomto případě, stejně jako je výše uvedeno u základního schématu evidence tržeb v běžném režimu – ověření je pochopitelně možné až v okamžiku přidělení FIKu (v uvedeném případě tedy 5. 5. 2020 ve 12:05). Pokud by byla v uvedeném případě účtenka zaevidována např. 6. 5. 2020 v 18:00, tak by ji nebylo možné až do tohoto okamžiku ověřit, přesto by byla evidence tržeb provedena správným způsobem. Pokud jde o hru účtenkovky, tu lze hrát i s účtenkou bez FIKu a na místo údajů z FIKu se zadají údaje z BKP.

Pokud v místě přijímání evidované tržby není k dispozici internetové připojení, lze tržby evidovat ve . I tento režim je elektronický, neobejde se tedy např. bez vhodného zařízení, které je schopné vygenerovat údaje o evidované tržbě v příslušné elektronické podobě. Jedinou výhodou zjednodušeného režimu je to, že účtenka je rovnou vydána bez FIKu, tedy s PKP. Zjednodušený režim je tedy obdobou běžného režimu při poruše on-line komunikace, jen je nutné příslušnou tržbu zaevidovat na technickém zařízení Finanční správy do 5 dnů (připadne-li poslední den lhůty např. na sobotu, tak lhůta končí až v pondělí o půlnoci).

Zjednodušený režim nelze používat na základě vlastního rozhodnutí, ale je nutné o něj požádat a zdůvodnit, že evidování tržeb běžným způsobem by v daném případě znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti tohoto poplatníka, ze které tato tržba plyne. Na vyřízení této žádosti má finanční úřad 15 dnů od jejího podání.

Pro evidenci tržeb v běžném i zjednodušeném režimu je nutné získat tzv. (uživatelské jméno a heslo pro přístup do EET prostředí Finanční správy). O ty je možné požádat datovou schránkou (měly by být zaslány bez zbytečného odkladu, tedy v řádu několika dnů) nebo je možné je osobně vyzvednout v zapečetěné obálce na Finančním úřadu a od následujícího dne je použít pro vstup do EET prostředí (www.daneelektronicky.cz, sekce elektronická evidence tržeb / pro poplatníky / správa údajů evidence tržeb).

V EET prostředí Finanční správy si podnikatel nastaví příslušné údaje (např. provozovnu) a vygeneruje elektronické certifikáty, které je nutné instalovat do elektronického zařízení pro evidenci tržeb.

Splňuje-li podnikatel níže uvedené podmínky, může požádat o evidenci ve zvláštním režimu, na vyřízení této žádosti má finanční úřad lhůtu 30 dnů.

Evidence tržeb ve zvláštním režimu znamená, že si podnikatel vyzvedne na finančním úřadu (obecně zákon o EET předpokládá jednou ročně) příslušné množství bloku úředně označených účtenek. Tyto účtenky následně musí podnikatel bedlivě střežit (jinak se vystavuje pokutě podle zákona o evidenci tržeb) a vydávat zákazníkům při přijetí „hotovostní“ tržby. Bloky účtenek obsahují propisovací páry účtenek (jedna pro zákazníka, druhou musí poplatník archivovat). Na účtenku je nutno doplnit:

Vystavením účtenky a jejím předáním zákazníkovi ovšem povinnosti nekončí – u zvláštního režimu totiž nebude mít správce daně elektronicky on-line údaje o „hotovostních“ tržbách. Tyto údaje bude mít ve zvláštním režimu podnikatel povinnost čtvrtletně (do 20 dnů od konce čtvrtletí) souhrnně oznámit (elektronicky nebo i podáním papírového formuláře) finančnímu úřadu.

Příslušný formulář, který Finanční správa zveřejnila počátkem února 2020 (formulář 25 5561 MFin 5561 ­ vzor č. 1) vyžadoval podrobný rozpis údajů (např. o evidovaných tržbách a vydaných účtenkách) za jednotlivé dny. Následně byl uvedený formulář stažen a nahrazen úplně jiným formulářem ­ vzorem 25 5253 MFin 5253 ­ vzor č. 1, který již obsahuje např. údaje o přijatých hotovostních tržbách a vydaných účtenkách souhrnně za celé čtvrtletí.

Evidence tržeb ve zvláštním režimu může být povolena pouze fyzickým osobám anebo právnickým osobám – poskytovatelům zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, kteří přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny.

O povolení zvláštního režimu lze žádat pouze při splnění následujících podmínek (všechny podmínky musí být splněny současně):

Podle výkladu Finanční správy se uvedené podmínky vztahují i na provozovatele zdravotních služeb.

Následující příklad ukazuje dopady nouzového stavu na evidenci tržeb ve zvláštním režimu.

Povinnost vystavovat k evidovaným tržbám účtenky s náležitostmi dle zákona o EET nelze zaměňovat s náležitostmi účetního dokladu nebo daňového dokladu pro účely DPH. V mnohých případech je samozřejmě možné a také účelné vystavovat jeden doklad a práce s tímto dokladem může být bezproblémová.

Zákon o evidenci tržeb však umožňuje vystavit (a odeslat do evidence tržeb) evidovanou tržbu kdykoli před jejím přijetím. Potom se může čas evidované tržby lišit od data příjmu, data účetního výnosu či data uskutečnění zdanitelného plnění pro účely DPH.

Čas evidované tržby se může naprosto zásadně lišit jak od data účetního výnosu, tak i od data uskutečnění zdanitelného plnění pro účely DPH.

Ačkoli do data spuštění poslední vlny evidence tržeb ještě může dojít k dílčím změnám (např. by mohl Ústavní soud rozhodnout o zrušení dílčích částí zákona o EET), je vhodné věnovat evidenci tržeb pozornost. V případech, kdy by evidování tržeb přinášelo praktické problémy, které převyšují přínos z obchodů placených v hotovosti, vyřešit věc (je-li to z obchodního hlediska možné) třeba i nepřijímáním plateb v hotovosti – podle některých názorů by však mohlo jít o porušení zákona o oběhu bankovek a mincí (pravděpodobně však bez možnosti udělení sankce).

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 04/2020.