Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2020 oproti roku 2019 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.
Změny v mzdové oblasti od 1. 1. 2020
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se především o změny plynoucí z každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů, a to v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd. K zásadním změnám dojde především při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky.
Změny v oblasti pracovněprávních předpisů
V oblasti pracovního práva došlo od 1. 1. 2020 především ke zvýšení
minimální a zaručené mzdy
. Nařízením vlády č. 347/2019 Sb. došlo k úpravě nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. –
Od 1. 1. 2020 se zvýšila základní sazba
minimální měsíční mzdy
na 14 600 Kč (do 31. 12. 2019: 13 350 Kč) a základní sazba minimální hodinové mzdy
na 87,30 Kč (do 31. 12. 2019: 79,80 Kč).–
Zvýšily se také nejnižší úrovně
zaručené mzdy
pro 8 skupin prací pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin:
Při
jiné délce stanovené týdenní pracovní doby
než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí.
Změny v oblasti zdaňování příjmů
V oblasti zdaňování příjmů došlo především ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2020. Nedošlo k žádným změnám výše slev na dani, daňového zvýhodnění na děti atd.
–
Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2019 tedy maximálně o 13 350 Kč, za rok 2020 to bude maximálně o
14 600 Kč
za každé vyživované dítě.–
Zvýšil se hrubý měsíční příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu na
7 300 Kč
(v roce 2019 to bylo pouze 6 675 Kč).–
–
Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýšil ze 480 600 Kč (rok 2019) na
525 600 Kč
(rok 2020). Tomu v roce 2020 odpovídá důchod 43 800 Kč měsíčně, takže tento limit překročí opravdu jen minimum důchodců. Důchody do této částky jsou od daně z příjmů osvobozeny.–
Zvýšila se hranice pro aplikaci
solidárního zvýšení daně
(sazba 7 %):
Změny v oblasti pojistného za zdravotní pojištění a socíální zabezpečení
V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2020 k následujícím změnám:
–
Jak již bylo zmíněno, od 1. 1. 2020 se zvyšuje minimální mzda na 14 600 Kč, zvyšuje se tak i
minimální měsíční pojistné
na zdravotní pojištění zaměstnanců (týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a osob bez zdanitelných příjmů na 1 971 Kč (dosud 1 803 Kč).–
U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (tj. platí jen pro velmi malý počet zaměstnavatelů), je vyměřovacím základem pro platbu pojistného na zdravotní pojištění pouze částka přesahující
7 903 Kč
(v roce 2019 to bylo 7 540 Kč).–
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení
bude v roce 2020 činit 1 672 080 Kč (v roce 2019 to bylo pouze 1 569 552 Kč).Změny týkající se náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění
K 1. 1. 2020 došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a redukčních hranic pro redukci denního vyměřovacího základu při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělením MPSV č. 270/2019 Sb.).
Došlo opět k poměrně výraznému navýšení
redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (PHV)
při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Upozornění:
Již od 1. 7. 2019 byla
zrušena tzv. karenční doba,
náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se tak od tohoto data vyplácí i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům bylo toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 % na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %, pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem činí i nadále 9 %. Změnil se tak od července 2019 základní způsob stanovení základu daně, tzv. superhrubá mzda:Hrubá mzda (100 % HM) + povinné pojistné placené zaměstnavatelem (33,8 % HM) = Základ daně (zpravidla 133,8 % HM)
–
Mění se i redukční hranice pro
redukci denního vyměřovacího základu (DVZ)
při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Nicméně uvádíme zde i tyto redukční hranice, např. pro případnou kontrolu výše vyplacených nemocenských dávek.
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2020 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) bude činit 42 811 Kč (31 × 1 381 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 40 176 Kč. Na toto maximální nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 106 000 Kč.Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné), které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Působnost MPSV - Nemocenské pojištění.
eNeschopenka
K zásadním změnám od 1. 1. 2020 dojde při zpracování DPN zaměstnanců. Zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od pojištěnce v papírové podobě, ale elektronicky od příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ). Údaje o vzniku, trvání a ukončení DPN si může načíst do svého mzdového software příp. informace získat z ePortálu ČSSZ či ze své datové schránky. Na základě těchto údajů se vypočte náhrada mzdy při DPN, kterou poskytuje zaměstnavatel. I nadále však bude povinností zaměstnance, aby o vzniku DPN svého zaměstnavatele neprodleně informoval (např. telefonicky, mailem, SMS). U ostatních dávek nemocenského pojištění se stávající postupy nemění.
Po 14 dnech trvání DPN bude zaměstnavatel zasílat České správě sociálního zabezpečení, stejně jako nyní, přílohu k žádosti o dávku (v elektronické podobě). Do této přílohy bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, jakým způsobem je zaměstnanci vyplácena mzda (bankovní spojení, adresa – to se dosud uvádělo na IV. díl – Žádost o nemocenské), stejným způsobem se totiž bude zaměstnanci vyplácet i nemocenské. Po skončení DPN bude zaměstnavatel zasílat elektronicky hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského (nástup do zaměstnání, doba odpracovaná při DPN – dosud V. díl – Rozhodnutí o ukončení DPN).
Změny v oblasti cestovních náhrad
–
Stejně jako každý rok dochází i v roce 2020 k úpravám výše
cestovních náhrad
. Změny vychází z vyhlášky MPSV č. 358/2019 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě se zvýšilo o 5 až 11 Kč na 87 Kč (u pracovní cesty v trvání 5 až 12 hodin), 131 Kč (12 až 18 hodin) a 206 Kč (nad 18 hodin).–
Základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy se zvýšila na 4,20 Kč (dosud 4,10 Kč).
–
Touto vyhláškou se snížily stanovené
průměrné ceny PHM
(o 1,10 až 1,80 Kč) na 32,00 Kč (benzin 95), 36,00 Kč (benzin 98) a 31,80 Kč (nafta). To povede v porovnání s rokem 2019 ke snížení vyplácených cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele vlastní vozidlo.–
V souvislosti s rozšiřováním počtu elektromobilů byla vyhláškou stanovena i průměrná cena nové „pohonné hmoty“ –
elektřiny
. Průměrná cena 1 kWh elektřiny činí 4,80 Kč.–
Co se týká
sazeb
zahraničního stravného
,
ty jsou pro rok 2020 upraveny ve vyhlášce ministerstva financí č. 310/2019 Sb. V roce 2020 se oproti roku 2019 zvyšují sazby zahraničního stravného pro 23 zemí, a to o 5 až 10 EUR či 5 až 10 USD. Z evropských zemí došlo ke zvýšení sazeb stravného pro Bosnu a Hercegovinu (z 35 EUR na 40 EUR), Andorru, Španělsko (ze 40 EUR na 45 EUR), Irsko, Itálii, Vatikán, San Marino, Lucembursko, Maltu (ze 45 EUR na 50 EUR), Dánsko (z 50 EUR na 55 EUR), Island a Norsko (z 55 EUR na 60 EUR). U mimoevropských zemí došlo ke zvýšení stravného pro Malajsii (ze 40 USD na 45 USD), Chile (z 50 USD na 55 USD), Austrálii a Oceánii – ostrovní státy, Nový Zéland, USA (z 55 USD na 60 USD), Singapur (z 50 USD na 60 USD), Venezuelu (z 60 USD na 65 USD), Bahrajn, Jordánsko, KLDR (ze 40 EUR na 45 EUR), Omán (ze 40 EUR na 50 EUR), Saúdskou Arábii a Sýrii (ze 45 EUR na 50 EUR).Změny v oblasti srážek ze mzdy
I letos se mění parametry používané při výpočtu
srážek ze mzdy.
Při provádění srážek z mezd se postupuje mimo jiné podle § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).Jako každý rok se vlivem změny normativních nákladů na bydlení změnila základní nezabavitelná částka a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2020, tj. začátkem února 2020.
Upozornění:
V oblasti srážek ze mzdy došlo k výrazné změně již od 1. 6. 2019, kdy se zdvojnásobila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první OSŘ (tj. po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení (nařízení vlády č. 91/2019 Sb.). Tato částka po 1. 6. 2019 činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Tím se zvýšila i maximální možná výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy. Smyslem této změny výrazně snižující srážky ze mzdy je přimět dlužníky, kteří jsou v exekuci nebo insolvenci, k tomu, aby pracovali, hledali si lépe placenou práci, a tím pádem i více spláceli své dluhy.
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení: 19 824 Kč
(po odečtení základní nezabavitelnéčástky)–
jde o dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 2 x 9 912 Kč),
–
v roce 2019 to do 31. 5. 2019 byla částka 9 643 Kč, od 1. 6. 2019 do 31. 12. 2019 pak 19 286 Kč (tato částka se zdvojnásobila).
–
maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 6 608 Kč (v roce 2019 to bylo 6 428 Kč od 1. 6. 2019 do 31. 12. 2019 resp. 3 214 Kč do 31. 5. 2019).
Od 1. 1. 2020 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při stejné čisté mzdě srážet méně než v závěru roku 2019.
Změny v oblasti zaměstnanosti
–
Odvod do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za uplynulý rok 2019, činí 83 572,50 Kč za jednoho zaměstnance (za rok 2018 to bylo 78 062,50 Kč). Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 17. 2. 2020. –
Výše zmíněná částka se odvozuje z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019, která činila 33 429 Kč (viz sdělení MPSV č. 346/2019 Sb.). Z této částky se odvozuje i
maximální výše podpory v nezaměstnanosti,
ta nyní činí 19 389 Kč (v roce 2019 to bylo 18 111 Kč), maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 21 729 Kč (v roce 2019 to bylo 20 297 Kč).–
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 7 300 Kč (dosud 6 675 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv.
nekolidující zaměstnání,
nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce.Změny v oblasti důchodového pojištění
–
Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2020. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvyšuje o 220 Kč – z 3 270 Kč na
3 490 Kč měsíčně.
Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste o 5,2 %
a mimořádně také o konstantní částku 151 Kč pro všechny důchodce. O 5,2 % a 151 Kč se zvyšují rovněž již dříve přiznané příplatky k důchodu. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Od 1. 1. 2020 tak vzrostou důchody průměrně o 900 Kč.–
Zvýšily se dvě
redukční hranice
rozhodné pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky 15 328 Kč a 139 340 Kč (Nařízení vlády č. 260/2019 Sb.).–
Minimální měsíční
pojistné na dobrovolné důchodové
pojištění od 1. 1. 2020 činí 2 439 Kč (v roce 2019 to bylo 2 289 Kč).Každoroční úpravy automatického charakteru (valorizace různých sazeb a parametrů) mají z pohledu zaměstnanců a příjemců různých dávek zpravidla
pozitivní charakter.
Jde např. o zvýšení minimální a zaručené mzdy, náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti, dávek nemocenského pojištění, důchodů, cestovních náhrad, podpory v nezaměstnanosti atd. Pozitivního charakteru je i zvýšení nezabavitelných částek při srážkách ze mzdy (nižší srážky ze mzdy), posun hranice pro solidární zvýšení daně atd.Negativní charakter
naopak může mít zvýšení minimálního měsíčního pojistného na zdravotní pojištění (větší odvody na zdravotní pojištění), zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (větší odvody na pojistné na sociální zabezpečení) a snížení průměrných cen PHM.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 01/2020.