Nejdůležitější daňové změny pro rok 2020 z pohledu příjmů státního rozpočtu přinesl tzv. rozpočtový balíček č. 364/2019 Sb. , který od 1. 1. 2020 např. zvýšil sazby spotřební daně z alkoholu či tabáku; změn týkajících se běžné daňové a účetní praxe tento rozpočtový balíček však příliš neobsahuje. K poměrně zásadním změnám od 1. 1. 2020 došlo v právní úpravě uplatnění DPH u dodávek zboží mezi členskými státy EU, od 1. 1. 2020 došlo také k přeřazení dodání tepla a chladu do 10% sazby daně. Nejprve tento článek připomíná alespoň některé změny, které bude nutné promítnout do přiznání k daním z příjmů za rok 2019.
Daňové a účetní novinky od 1. 1. 2020
Ing.
Pavel
Běhounek
Účetní závěrka 2019 a daně z příjmů za rok 2019
Pokud jde o účetní závěrku za rok 2019, tak v
účetní legislativě
pro podnikatele pro účetní období roku 2019 k žádným změnám nedošlo. Například účetní výkazy za účetní období roku 2019 jsou tedy stejné jako účetní výkazy za účetní období roku 2018.Každoročně je pochopitelně alespoň u těch účetních jednotek, které se příslušnými ukazateli pohybují na hranici jednotlivých kategorií, ověřit
kategorii
, do které účetní jednotka spadá. Pokud by podle údajů z účetní závěrky k 31. 12. 2017 a k 31. 12. 2018 spadala účetní jednotka do jiné kategorie, přeřadila by se do této jiné kategorie počínaje účetním obdobím roku 2019 (§ 1e odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Pokud by podle údajů z účetní závěrky k 31. 12. 2018 a k 31. 12. 2019 spadala účetní jednotka do jiné kategorie, přeřadila by se do této jiné kategorie počínaje účetním obdobím roku 2020.Investiční fondy
pro rok 2019 uplatňují zvýhodněnou 5% sazbu daně z příjmů právnických osob (DPPO) na základě zpřísnění definice základního investičního fondu v § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), které přinesla novela ZDP č. účinná od 1. 1. 2019.
V daňových přiznáních k daním z příjmů za rok 2019 je u
fyzických osob uplatňujících výdaje procentem z příjmů
především nutné zohlednit následující zvýšení limitů pro procentuální výdaje:–
limit 1 600 000 Kč pro výdaje uplatňované ve výši 80 % příjmů (týká se příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného),
–
limit 1 200 000 Kč pro výdaje uplatňované ve výši 60 % příjmů (týká se příjmů z živnostenského podnikání jiného než řemeslného),
–
limit 800 000 Kč pro výdaje uplatňované ve výši 40 % příjmů (týká se např. příjmů z podnikání podle zvláštních právních předpisů nebo autorských honorářů),
–
limit 600 000 Kč pro výdaje uplatňované ve výši 30 % příjmů (týká se např. příjmů z nájmu podle § 9 ZDP).
Ačkoli výše uvedenou změnu limitů pro procentuální výdaje přinesl tzv. daňový balíček 2019, tj. zákon č. 80/2019 Sb., až s účinností od 1. 4. 2019, tak se tato změna použije pro celé zdaňovací období roku 2019 (za rok 2018 platily limity v poloviční výši).
Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2019 se mohou týkat např. dále uvedené změny, které přinesla novelizace ZDP zákonem 80/2019 Sb.
Od 1. 4. 2019 je účinná nová úprava
odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
(§ 34a a násl. ZDP). Přitom u projektů zahájených v průběhu roku 2019 podle informace Finanční správy ze dne 24. 6. 2019 lze za období kalendářního roku 2019 zvolit postup podle nové nebo podle staré úpravy, tj. podle úpravy účinné před 1. 4. 2019 nebo podle úpravy účinné od 1. 4. 2019.Od 1. 4. 2019
se použije odst. 19
nově vložený do , který se týká bank a jiných finančních institucí účtujících podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. Podle IFRS 9 lze o změnách reálné hodnoty finančních nástrojů
účtovat proti vlastnímu kapitálu, nikoli tedy do výsledku hospodaření. Nový odst. 19 řeší dopad do daňového základu v případě prodeje finančního nástroje. Příslušná úprava základu daně se uvede na ř. 62 nebo ř. 162 II. oddílu daňového přiznání (zvláštní řádky pro tuto úpravu základu daně do přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 zavedeny nebyly) s popisem na zvláštní příloze.–
Pro
celé zdaňovací období 2019 lze
použít § 23 odst. 20 ZDP:„V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018.“
§ 23 odstavec 20 ZDP se týká bank a ostatních finančních institucí účtujících podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., u kterých se nové účtování o leasingu podle IFRS 16 (povinně se tento standard používá do 1. 1. 2019) od 1. 1. 2018 považuje za účtování dle českých účetních předpisů.
Úprava účetního výsledku hospodaření podle § 23 odst. 20 ZDP se promítne do řádku 10 daňového přiznání DPPO (uvede se výsledek hospodaření stanovený bez vlivu mezinárodních účetních standardů).
Zdanění mezd od ledna 2020
Daňové sazby zůstaly pro rok 2020 nezměněny a ve zdanění mezd nedošlo pro rok 2020 k žádným změnám.
Srážková daň
se v roce 2020 uplatňuje podle pravidel § 6 odst. 4 ZDP změněného naposledy s použitím od zúčtování mezd za květen 2019, tj. srážková daň se uplatní u zaměstnance, který nemá podepsáno prohlášení k dani:–
u příjmů z dohod o provedení práce nepřesahujících měsíčně 10 000 Kč,
–
u všech dalších příjmů ze závislé činnosti (např. z dohod o pracovní činnosti, doplatku mzdy zúčtované po skončení zaměstnání atd.) nepřesahujících měsíčně 3 000 Kč.
Částky
daňového zvýhodnění na dítě
zůstávají pro rok 2020 beze změny (15 204 Kč
ročně na prvé dítě, 19 404 Kč
ročně na druhé dítě, 24 204 Kč
ročně na třetí a další dítě).Zvýšení
minimální mzdy
od 1. 1. 2020 na 14 600 Kč
znamená, že nárok na měsíční daňový
počínaje bonusem za únor 2020 vzniká dosažením měsíčního příjmu ze závislé činnosti alespoň ve výši bonus
7 300 Kč
. I v roce 2020 se uplatňuje
solidární zvýšení daně
– hranice pro toto 7% navýšení daňové povinnosti v roce 2020 činí 1 672 080 Kč
(za rok 2019 se jednalo o částku 1 569 552 Kč). Stejně jako za rok 2019, tak i za rok 2020 bude muset daňové přiznání podávat také zaměstnanec, který překročí uvedenou hranici příjmů. Hranice pro solidární zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí v roce 2020 139 340 Kč
(v roce 2019 činila 130 796 Kč), ale stejně jako v roce 2019 nezakládá překročení této hranice v některých měsících povinnost podat daňové přiznání (rozhodující je překročení roční hranice příjmů pro solidární zvýšení daně).Pro rok 2020 nebyl vydán nový vzor tiskopisu
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(prohlášení zaměstnance pro účely výpočtu záloh na daň) – stejně jako pro rok 2019 se použije vzor 26 (je ovšem nutné vyplnit další tiskopis, protože tiskopis vzor 26 je využitelný pouze na jedno zdaňovací období). Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení na rok 2019 na uvedeném tiskopisu vzoru 26, nemůže na něm požádat o roční zúčtování daně za rok 2019 – musí využít tiskopisu vydaného poprvé pro rok 2018 „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ (tiskopis 25 5457B, vzor č. 1).Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení na rok 2019 na „starém“ tiskopisu vzoru 25, tak na něm může požádat o roční zúčtování daně za rok 2019. Na „starém“ tiskopisu vzoru 25 lze učinit prohlášení k dani i na rok 2020.
Daně z příjmů 2020 (kromě zdanění mezd)
Na zdaňovací období kalendářního roku 2020 se použijí opatření, která přinesla novela zákonem č. 80/2019 Sb. ve věci opatření ze směrnice
ATAD
(Anti
-tax avoidance directive) – směrnice Rady (EU) 2016/1164, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Tato opatření proti tzv. agresivnímu daňovému plánování by se běžné praxe měla týkat spíše výjimečně.Rozpočtový balíček č. 364/2020 Sb. přinesl důležité změny v tvorbě rezerv v pojišťovnictví podle § 6 zákona o rezervách (zákon č. 593/1992 Sb.). V oblasti tvorby rezerv či opravných položek podle zákona o rezervách k žádným změnám pro rok 2020 (stejně jako tomu bylo pro rok 2019) nedošlo.
Dále rozpočtový balíček č. 364/2020 Sb. přinesl do ZDP:
–
novou úpravu výher podle zákona o hazardních hrách, např. výhry z loterií a tombol nad 1 mil. Kč od 1. 1. 2020 podléhají 15% srážkové dani,
–
za mateřskou společnost se pro účely osvobození od DPPO vedle obcí a dobrovolných svazků obcí od 1. 1. 2020 nově považují i další veřejnoprávní
korporace
v podobě krajů a státu, resp. ČR,–
na úrokový příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z dluhopisu emitovaného před 1. 1. 2013 se vztahuje aktuální úprava § 36 odst. 3 ZDP – tzn. úrokové příjmy z korunových dluhopisů se od roku 2020 zdaňují bez ohledu na okamžik jejich vydání současnou technikou, a proto jsou od roku 2020 zdaněny i úrokové výnosy z korunových dluhopisů emitovaných před 1. 1. 2013.
Daň z přidané hodnoty
Sazby daně u dodání tepla a chladu
Od
1. 1. 2020
se u dodání tepla a chladu
uplatňuje sazba DPH 10 % (změna § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, daňovým balíčkem č. 80/2019 Sb.).Protože u dodání tepla a chladu jsou běžně hrazeny zálohy, a pokud byly tyto zálohy uhrazeny do 31. 12. 2019, tak u nich zůstane zachována 15% sazba DPH. Pokud k odečtu tepla, popř. ke dni zjištění skutečné spotřeby, došlo až počínaje 1. 1. 2020, tak se k tomuto datu uskutečnění zdanitelného plnění uplatní na případný doplatek 10% sazba. Pokud by vznikl k datu uskutečnění přeplatek, tak se u tohoto přeplatku uplatní sazba daně uplatněná u záloh, tj. sazba 15 %.
K uplatnění sazeb daně u tepla a chladu vydala dne 16. 12. 2019 Finanční správa poměrně podrobnou informaci i s řadou příkladů. V informaci je uveden také důležitý názor Finanční správy, že poskytování teplé vody nelze z pohledu DPH řešit jako samostatné dodání vody a samostatné dodání tepla použitého na ohřev vody.
Příklad 1
Plátce pronajímá nemovitost a je povinen nájemci zajistit i dodávku teplé vody do pronajatých prostor. Na základě nájemní smlouvy je nájemce povinen pronajímateli uhradit náklady pronajímatele vynaložené jednak na spotřebovanou vodu, jednak náklady na teplo použité pro ohřev vody. Nájemce hradí pronajímateli zálohy na spotřebovanou vodu a na teplo použité na ohřev vody.
Pokud pronajímatel hradí dodavateli tepla zálohy, tak dodavatel tepla u záloh přijatých od 1. 1. 2020 uplatňuje 10% sazbu daně. Pokud pronajímatel hradí dodavateli vody zálohy, tak u záloh přijatých až do 30. 4. 2020 (od 1. 5. 2020 se dodání teplé vody přeřazuje do 10% sazby daně) bude uplatňovat 15% sazbu daně. Protože podle názoru Finanční správy pronajímatel nedodává nájemci samostatně vodu a samostatně teplo, ale pouze jedno plnění ve formě dodání teplé vody, tak musí i po 1. 1. 2020 uplatňovat 15% sazbu daně i na položku označenou jako „přeúčtování“ tepla.
Poznámka: Zda u uvedeného dodání teplé vody dojde k přeřazení do 10% sazby daně od 1. 5. 2020 bude záležet na výkladu, zda lze pitnou vodu i po jejím ohřátí považovat pro účely DPH stále za pitnou vodu – 10% sazba daně se totiž použije od 1. 5. 2020 pouze na dodání pitné vody, za kterou se pro účely DPH považuje pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). K tomuto problému se Finanční správa prozatím nevyjádřila.
Příklad 2
Plátce pronajímá nemovitost a je povinen nájemci zajistit i dodávku tepla do pronajatých prostor. Pro vytápění pronajatého objektu slouží plynová kotelna. Na základě nájemní smlouvy je nájemce povinen pronajímateli uhradit náklady pronajímatele vynaložené na dodávku plynu spotřebovaného na vytápění pronajatých prostor. Nájemce hradí pronajímateli zálohy na vytápění pronajatých prostor.
Pokud pronajímatel hradí dodavateli plynu zálohy, tak dodavatel plynu bude i v průběhu roku 2020 z přijatých záloh uplatňovat nezměněnou sazbu daně.
Nájemce nehradí pronajímateli zálohy na dodávky plynu, ale zálohy na dodání tepla. U záloh přijatých do konce roku 2019 měl uplatňovat 15% sazbu daně a u záloh přijatých od 1. 1. 2020 bude uplatňovat 10% sazbu daně.
DPH u intrakomunitárních dodání zboží
K 1. 1. 2020 nabyla účinnosti jednak novelizace směrnice 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice“) směrnicí Rady (EU) 2018/1910, jednak novelizace prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. 3. 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES, o společném systému DPH (dále jen „prováděcí nařízení“) nařízením Rady (EU) 2018/1912.
Změny plynoucí ze směrnice byly jednotlivé členské státy povinny k 1. 1. 2020 zapracovat do svých vnitrostátních předpisů upravujících DPH. Například Slovenská republika tuto povinnost splnila, když slovenský zákon o DPH od 1. 1. 2020 novelizovala implementační novelou č. 368/2019 Z. z., kterou vyhlásila 18. 11. 2019. Vláda ČR si se závazky ČR plynoucími z členství v EU hlavu příliš neláme a příslušný návrh implementační novely jednak předložila do Poslanecké sněmovny až 23. 8. 2019, jednak vůbec aktivně neprosazovala jeho projednání. Aktuální situace je tedy taková, že by jej Poslanecká sněmovna mohla schválit nejdříve v únoru a ve Sbírce zákonů by mohla být implementační novela vyhlášena nejdříve v březnu 2020.
Protože osoby povinné k dani nemohou být případné výhody z úpravy DPH ve směrnici od 1. 1. 2020 odepřeny z důvodu neschopnosti příslušného členského státu včas implementovat změny směrnice, tak mohou již od 1. 1. 2020 podle směrnice postupovat nezávisle na vnitrostátní úpravě DPH. Na druhou stranu, pokud směrnice obsahuje od 1. 1. 2020 přísnější úpravu, než stanoví například český zákon o DPH, tak se toto zpřísnění nepoužije (až do účinnosti implementační novely).
Směrnice Rady (EU) 2018/1910 od 1. 1. 2020 přináší do oblasti dodání zboží mezi členskými státy tzv. dočasné záplaty (quick fixes):
–
jednou z nutných podmínek pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu je platné
VAT ID kupujícího
– zákon o DPH tuto podmínku v § 64 obsahuje již z minulosti, takže v ČR se o věcnou změnu nejedná,–
řešení dodání zboží do JČS prostřednictvím
konsignačních skladů
(call-off stock), –
přiřazení přepravy u řetězových obchodů
– týká se pouze případů, pokud přepravu zajišťuje prostřední osoba, –
vykázání obchodu v
souhrnném hlášení
jako podmínka pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu – např. ve SR se tato podmínka použije již od 1. 1. 2020, v ČR se použije až od účinnosti implementační novely.Režim
konsignačních skladů
upravuje směrnice Rady (EU) 2018/1910 v čl. 17a vloženém do směrnice a nazývá jej jako „režim call off stock“, jehož princip ukazuje následující příklad 3.Příklad 3
Slovenský plátce dodává zboží českému plátci. Obchod je organizován tak, že slovenský plátce přemisťuje zboží do skladu v ČR bez převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník na kupujícího a až následně je na kupujícího převáděno právo nakládat se zbožím jako vlastník. Např. v 01/2020 slovenský plátce přemístí ze SR do ČR 1 000ks výrobků X a v 02/2020 prodá a vyfakturuje kupujícímu 100 ks uvedených výrobků, v 03/2020 prodá a vyfakturuje 500 ks a v 04/2020 prodá a vyfakturuje zbývajících 400 ks.
V uvedeném případě, pokud budou splněny podmínky článku 17a dle směrnice Rady (EU) 2018/1910, tak slovenský plátce vykáže ve slovenském súhrnném výkazu za 01/2020, že pro osobu s příslušným DIČ (toto DIČ bude uvedeno v súhrnném výkazu) přemístil do ČR zboží v režimu call-off-stock. Pro uvedené účely byl slovenský formulář súhrnného výkazu doplněn o novou část. Slovenský plátce při vykázání přemístění zboží v režimu call-off-stock nebude v súhrnném výkazu (v daném případě za 01/2020) vykazovat ani hodnotu, ani množství zboží přemísťovaného do ČR pro konkrétního členského plátce.
Český kupující nebude zboží, které je pro něj v 01/2020 přemístěno do ČR oznamovat svému správci dani. Aby však mohl být režim call-off-stock uplatněn, tak musí obě strany vést svojí interní evidenci podle čl. 54a vloženého do prováděcího nařízení nařízením Rady (EU) 2018/1912 – např. slovenský dodavatel v této interní evidenci bude evidovat mimo jiné hodnotu, popis a množství zboží dopraveného do konsignačního skladu v ČR a český odběratel v ní bude mimo jiné evidovat popis a množství pro něj určeného zboží. Obě strany musí při případné kontrole být schopny uvedenou interní evidenci předložit správci daně.
V súhrnných výkazech za další období, ve kterých dojde k fakturaci zboží (za 02/2020 fakturace 100 ks, za 03/2020 fakturace 500 ks, za 04/2020 fakturace 400 ks) slovenský plátce vykáže v súhrnném výkazu standardním způsobem dodání zboží do jiného členského státu. Český kupující za stejné měsíce přizná daň z pořízení zboží a příslušné faktury vykáže v kontrolních hlášeních za jednotlivá období.
Jednou z podmínek pro uplatnění režimu skladu je, že do 12 měsíců od ukončení přepravy dojde k prodeji zboží určenému kupujícímu. Pokud by před uplynutím uvedené lhůty bylo zboží vráceno zpět do členského státu, ze kterého bylo odesláno, tak nevznikne dodavateli povinnost registrovat se v příslušné zemi.
Pokud by český plátce dodával zboží v režimu call-off-stock do jiného členského státu, tak je určitým technickým problémem, že český plátce musí obdobně s principy uvedenými v příkladu 3 vykázat pohyb zboží v souhrnném hlášení (jedná se o nutnou podmínku pro uplatnění režimu call-off-stock). Tzn., že by formulář souhrnného hlášení měl být již pro období 01/2020 upraven, aby v něm bylo možné pohyb zboží v režimu call-off-stock vykázat.
Problematika změny v přiřazení přepravy u řetězových obchodů je vysvětlena na následujícím příkladu č. 4.
Příklad 4
Řetězový obchod (u prvého obchodu plátci ze stejného státu EU)
Český plátce CZ1 dodává zboží jinému českému plátci CZ2 a ten jej následně prodává rakouskému plátci a zboží je přepraveno jednou přepravou ze skladu CZ1 do Rakouska.
Pokud přepravu prostřední osoba (např. je u obchodu CZ1–CZ2 dohodnuta dodací podmínka EXW sklad CZ1 a u obchodu CZ2–AT je dohodnuta dodací podmínka DAP místo v Rakousku), tak dochází k dodání zboží u obchodu CZ2–AT v Rakousku (tento obchod je podle obecných zásad obchodem bez přepravy, obchodem s přepravou je obchod CZ1–CZ2) a:
–
obchod CZ1–CZ2 je sice obchodem s přepravou, ale pokud není CZ2 registrován k dani v jiném členském státě, tak nelze uplatnit osvobození od daně,
–
plátci CZ2 do 31. 12. 2019 vznikala v Rakousku povinnost přiznat přemístění zboží z jiného členského státu a obchod CZ2–AT byl s rakouskou daní (kdo jej přiznával, záleželo na úpravě rakouského ZDPH),
–
od 1. 1. 2020 se obchod CZ1–CZ2 podle směrnice považuje za obchod bez přepravy uskutečněný v ČR a obchod CZ2–AT za obchod s přepravou, který CZ2 vykazuje jako standardní dodání zboží do jiného členského státu a AT jako pořízení zboží z jiného členského státu.
Velice důležitou změnou nařízení od 1. 1. 2020 je, že nařízením Rady (EU) 2018/1912 byl do prováděcího nařízení vložen čl. 45a, který upravuje
prokázání skutečnosti, že zboží bylo skutečně přepraveno do jiného členského státu
.Pokud má plátce k dispozici důkazní prostředky uvedené od 1. 1. 2020 v čl. 45a nařízení, tak je nemůže správce daně odmítnout, pokud neprokáže, že předložené důkazní prostředky neodpovídají skutečnosti.
Například v situaci, kdy přepravu zboží do jiného členské státu zajišťuje prodávající, tak je podle prováděcího nařízení přeprava zboží do jiného členského státu považována za prokázanou, pokud prodávající předloží např. nákladní list CMR potvrzující přepravu zboží do jiného členského státu a výpis z účtu prokazující úhradu za přepravu zboží do jiného členského státu.
Pokud by přepravu zajišťoval kupující, tak se podle prováděcího nařízení považuje přeprava zboží do jiného členského státu také za prokázanou při předložení dvou dokladů uvedených v prováděcím nařízení (tedy splňujícím mimo jiné podmínku, že jsou vystavené nezávislými osobami), avšak navíc ještě v kombinaci s
písemným prohlášením kupujícího
, v němž je uvedeno, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno jím nebo na jeho účet třetí osobou, s uvedením členského státu určení zboží; toto písemné potvrzení obsahuje:–
datum vystavení,
–
jméno a adresu pořizovatele,
–
množství a druh zboží,
–
datum a místo ukončení přepravy zboží,
–
v případě dodání dopravního prostředku identifikační číslo tohoto dopravního prostředku,
–
totožnost fyzické osoby přijímající zboží za pořizovatele.
Prováděcí nařízení např. vůbec neřeší situaci, kdy přepravu zajistí prodávající nebo kupující svým vlastním dopravním prostředkem. To však neznamená, že by nebylo možné v tomto případě přepravu zboží do jiného členského státu prokázat – „pouze“ není oficiálně (alespoň na úrovni EU) pro tento případ stanoveno, kdy se přeprava zboží do jiného členského státu považuje za prokázanou. Nicméně hodnověrné důkazní prostředky musí správce daně akceptovat bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou v prováděcím nařízení uvedeny – na druhou stranu mohla by zde být dána poměrně široká pravomoc správce daně k posouzení hodnověrnosti předložených důkazů.
S obchodem se zbožím v rámci EU souvisí také podávání výkazu Intrastat. Novelizace nařízení vlády č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustavení celního zákona v oblasti statistiky přitom od 1. 1. 2019 změnila výši prahu pro vykazování z 8 mil. Kč na 12 mil. Kč (pro odeslané i přijaté zboží).
Pokud zpravodajská jednotka v roce 2018 dosáhla prahu pro vykazování (8 mil. Kč), musí (dle § 58 odst. 4 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon) vykazovat údaje do Intrastatu nejméně do konce roku 2019. Pokud uvedená zpravodajská jednotka v roce 2019 nedosáhne prahu pro vykazování (12 mil. Kč), povinnost vykazovat Intrastat jí skončila k 31. 12. 2019 a poslední výkaz podávala za referenční období prosinec 2019. Pokud zpravodajská jednotka v roce 2019 dosáhne prahu pro vykazování (12 mil. Kč), má povinnost vykazovat Intrastat nejméně do konce roku 2020.
Další novinky
Od 1. 1. 2020 rozpočtový balíček č. 364/2019 Sb. přinesl dílčí změnu v osvobození některých pozemků, od 1. 1. 2020 jsou podle § 4 odst. 1 písm. k) osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází:
–
„1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně,
–
2. krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad,
pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství
, nebo–
3. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání.“
Pokud vlastník pozemku v minulosti uplatnil např. osvobození pro mez na orné půdě nebo osvobození pro pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat, tak může toto osvobození využívat po dobu dvou let, a pokud v těchto dvou letech např. provede zápis meze do evidence ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, tak u něj bude osvobození zachováno i do budoucna. Pokud např. u meze zapsané k 1. 1. 2020 do evidence ekologicky významných prvků nebylo v minulosti osvobození uplatněno, tak jej lze v daňovém přiznání za rok 2020 uplatnit.
Pro zdaňovací období roku 2020 je při stanovení základu daně u zemědělských pozemků (§ 5 odst. 1 ZDNV) nutné zohlednit novelizaci vyhlášky č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými
průměrnými základními cenami zemědělských pozemků,
vyhláškou č. 319/2019 Sb. Zákon o oceňování majetku novelizován nebyl, k 1. 8. 2019 však byla novelizována prováděcí vyhláška k zákonu o oceňování majetku vyhláškou č. 188/2019 Sb. – poslední novelizací byla novelizace prováděcí vyhlášky k 1. 1. 2018. Prováděcí vyhláška k zákonnému opatření o
dani z nabytí nemovitých věcí
k určení směrné hodnoty
byla naposledy novelizována k 1. 1. 2019 a k 1. 1. 2020 zůstala beze změny.K 1. 1. 2020 platí
dvoutýdenní repo sazba ČNB
ve stejné výši jako k 1. 7. 2019 (2,00 %), což např. znamená:–
úrok z prodlení podle občanského zákoníku, tj. podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., u prodlení vzniklého v období od 1. 7. 2019 nejméně do 30. 6. 2020 činí 10,00 % p.a. (u prodlení vzniklého od 1. 1. do 30. 6. 2019 činí 9,75 %),
–
úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu činí za období od 1. 7. 2019 nejméně do 30. 6. 2020 (pokud nenabude před 30. 6. 2020 účinnosti projednávaná novela daňového řádu) 16,00 % p.a., u prodlení za období od 1. 1. do 30. 6. 2019 činil 15,75 % p.a.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 01/2020.