Legislativní novinky k 26. 7. 2019

Dne 31. 5. 2019 vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) nový Pokyn D-34 – Sdělení k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny. Tento nový pokyn nahrazuje předchozí pokyn D-332 z roku 2011 a byl vydán v návaznosti na aktualizovanou verzi Směrnice o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, kterou v roce 2017 vydala OECD (Směrnice). Současně s tímto pokynem uveřejnilo GFŘ také český překlad této Směrnice.

V pokynu je kromě teoretického popisu principu tržního odstupu, definice spojených osob (jak z pohledu české daňové legislativy, Směrnice, tak smluv o zamezení dvojího zdanění) a metod pro zjištění převodních cen (tradiční transakční a ziskové transakční metody), nově detailněji popsána srovnávací analýza, v rámci které je podrobně charakterizována typologie funkčních profilů podniků a jejich navazujícího ziskového či ztrátového potenciálu. Podnik může být z hlediska funkčního profilu definován v rozmezí smluvní/rutinní (výrobce/distributor), který nese jen omezená rizika proporčně ke svým funkcím a který by měl dosahovat nižší, ale stabilní ziskovosti, až po plnohodnotný subjekt nesoucí veškeré funkce a související rizika a který tím pádem může dosahovat výrazného ziskového či ztrátového potenciálu.

Významnější novinkou je však skutečnost, že jsou v pokynu zakotveny určité správní principy/úvahy správce daně, které dle našich zkušeností byly správcem daně v daňových kontrolách aplikovány, nicméně nebyly nikde zcela explicitně uvedeny.

Mezi takové patří například tzv. příkaz mateřské společnosti, kterým je myšleno ovlivnění nezávislé transakce spojeným podnikem. V praxi je tento „institut“ správcem daně využíván např. v případě, že podnik sice nerealizuje prodej na spojenou osobu (dodává nespojené osobě), nicméně prodejní ceny jsou se zákazníkem sjednávány spojenou osobou. Pokud následně dojde správce daně k závěru, že tyto ceny nejsou tržně obvyklé (rutinní výrobce/distributor nedosahuje tržně obvyklou ziskovost), doměří předmětný rozdíl z této „fiktivní“ transakce.

Dále se správce daně vyjádřil k tzv. startovacím nákladům u podniků s omezeným funkčním profilem (např. smluvní výrobce). Zde došlo k potvrzení správní praxe, kdy správce daně konstatoval, že takové podniky by měly dosahovat stálé odměny (ziskovosti) bez ohledu na to, jaké je jejich postavení na daném trhu, tzn. že náklady tzv. startovací fáze by neměly jít k tíži tohoto smluvního výrobce.

Pokyn také potvrdil v České republice zaběhnutou a soudním rozhodnutím potvrzenou praxi, že převodní cena není jedno číslo, nýbrž tržně obvyklé rozpětí, přičemž je ustálený konsenzus nad mezikvartilovým rozpětím, což je statistická metoda pracující s četností výskytu hodnot, která očistí soubor vybraných dat o extrémně nízké a vysoké hodnoty. V neposlední řadě se správce daně vyjádřil k v praxi často diskutovanému tématu aktualizace vyhledávací strategie (prováděné v rámci srovnávací analýzy), přičemž tu doporučuje obnovovat minimálně každé tři roky a současně každý rok ověřit, zda u vybraných nezávislých podniků nedošlo k významnému posunu v ziskovostech ovlivněných podniků.

Dne 12. 7. 2019 byla na stránkách Finanční správy zveřejněna Informace GFŘ k uplatňování DPH u poukazů. Informace navazuje na novelu zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.), která nabyla účinnosti dne 1. 4. 2019. S účinností od tohoto data byla v rámci přijetí tzv. daňového balíčku (zákon č. 80/2019 Sb.) do zákona o DPH mimo jiné implementována harmonizovaná pravidla Evropské unie, pokud jde o zacházení s poukazy.

Hlavním cílem informace je pak podrobnější seznámení s novou úpravou v oblasti zacházení s poukazy včetně uvedení názorných příkladů. Vedle vymezení pojmu „poukaz“ a navazující definice „jednoúčelového“ a „víceúčelového“ poukazu se informace dále zabývá aplikací pravidel, která jsou zásadní pro správné uplatňování DPH.

Je potřeba si uvědomit, že pravidla pro uplatňování DPH jsou rozdílná v případě jednoúčelových poukazů oproti víceúčelovým poukazům. Zatímco převod jednoúčelového poukazu se považuje z pohledu zákona o DPH za dodání zboží či poskytnutí služby, u víceúčelového poukazu tomu tak není. V návaznosti na to je pak nutné důsledně odlišovat i dopady z hlediska skutečného předání zboží nebo poskytnutí vlastní služby.

V dílčí části informace týkající se jednoúčelových poukazů jsou vedle problematiky převodu poukazu a skutečného dodání zboží a služby řešeny i další otázky:

V další navazující části se informace věnuje obdobným, i když s ohledem na rozdílné daňové dopady ve stručnější podobě, aspektům víceúčelových poukazů.

V souvislosti se zrušením karenční doby (první 3 dny pracovní neschopnosti, za které se neposkytuje náhrada mzdy nebo platu) počínaje 1. 7. 2019 Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje, že s účinností od tohoto data také dochází ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a zahraničních zaměstnanců. Sazba pojistného se snižuje o 0,2 %.

Od 1. 7. 2019 jsou tak sazby pojistného následující:

V důsledku změny sazby pojistného se tak u OSVČ a zahraničních zaměstnanců snižuje minimální výše pojistného na nemocenské pojištění na částku 126 Kč oproti dosavadní platbě ve výši 138 Kč.

V průběhu července dále zveřejnila Finanční správa na svém webu následující informace:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.