Příklady nepeněžního plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (aplikace změn provedených zákonem č. 170/2017 Sb.)

Vydáno: 24 minut čtení

Poskytování zaměstnaneckých benefitů, tedy různých peněžních nebo nepeněžních plnění zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nad rámec sjednané mzdy, přispívá k motivaci zaměstnanců, k jejich spokojenosti s pracovními podmínkami u zaměstnavatele a k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. Při nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. Jaké je daňové řešení této oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se liší u zaměstnance i u zaměstnavatele v návaznosti na skutečnost, zda jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům poskytovány formou nepeněžního nebo peněžního plnění? Na to si s využitím praktických příkladů odpovíme v následujícím textu. Uvedeme si rovněž, k jakým změnám ve znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), došlo zákonem č. 170/2017 Sb.

Příklady nepeněžního plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (aplikace změn provedených zákonem č. 170/2017 Sb.)
Ing.
Ivan
Macháček
 
Daňové řešení u zaměstnance
Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Od daně z příjmů ze závislé činnosti je
osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě:
1.
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
2.
použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.), knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3.
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4.
příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Zákon o daních z příjmů neomezuje výši tohoto nepeněžního plnění zaměstnavatele. Limitující pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti je pouze částka 20 000 Kč nepeněžního plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd.
Z výše uvedeného vyplývá, že
osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele.
Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.
Ve smyslu znění § 6 odst. 3 ZDP se
příjmem zaměstnance rozumí i plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.
V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a