Vypořádací podíl při ukončení účasti společníka ve společnosti

Vydáno: 24 minut čtení

Společnost s ručením omezeným se snadno zakládá, o poznání hůře se „s ní ale končí“. Samozřejmě, můžeme ji nechat „bez činnosti“, ale stále jsme její společníci a máme k ní (i když malé) povinnosti, a ona pak ke státu (podávání daňových přiznání – minimálně k dani z příjmů právnických osob, vedení účetnictví, zveřejňování účetních závěrek ve Sbírce listin apod.). Není proto divu, že častým přáním společníků je opuštění společnosti, vystoupení z ní, její zrušení, prostě krok, který by je od společnosti navždy odstřihl.

Vypořádací podíl při ukončení účasti společníka ve společnosti
Ing.
Ivana
Pilařová
 
1. Ukončení účasti společníka na společnosti zánikem jedné ze stran
Máme dva subjekty svázané společenskou smlouvou – společnost a společníka. Jejich vztah zaniká neexistencí jedné ze dvou stran:
likvidací společnosti nebo
úmrtím společníka v případě fyzické osoby, anebo likvidací společníka v případě právnické osoby.
Po likvidaci společnosti vzniká společníkovi nárok na podíl na likvidačním zůstatku (může být i nulový), tím je vztah definitivně vypořádaný. V případě úmrtí společníka nastane to, co je uvedeno ve společenské smlouvě. Pokud není výslovně vyloučeno dědění podílu, nastoupí do společnosti nový společník (společníci) jako dědic zemřelého společníka. Společnost beze změny svého majetku dále podniká. Pokud je dědění podílu vyloučeno, vzniká dědicům nárok na výplatu vypořádacího podílu.
 
2. Ukončení účasti společníka na společnosti při zachování obou subjektů
Jsou možné dva způsoby se stejným výsledkem – společník se dále neúčastní na podnikání společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) a není jejím společníkem, společnost ale zůstává:
1.
Prodej nebo jiný druh převodu podílu společníkem s. r. o. třetí osobě či stávajícím společníkům s. r. o. za podmínek daných kupní smlouvou (smlouvou o převodu podílu). Prodávající společník pak realizuje
výnos (či příjem) z prodeje podílu
. Kupující se buď stane společníkem, nebo jím již je a nabude další podíl na s. r. o., kterou již z části vlastní.
2.
Ukončení účasti společníka na společnosti ze zákonem stanovených důvodů, a to jiných, než je převod podílu (viz dále). Při splnění zákonem stanovených podmínek je společnost povinna vyplatit společníkovi
vypořádací podíl
. Výše vypořádacího podílu i způsoby jeho výpočtu se s nástupem rekodifikovaného práva liší od podobných případů řešených za platnosti obchodního zákoníku.
Žádná „mezivarianta“ těchto dvou způsobů neexistuje; oba způsoby jsou pak pro obě zúčastněné strany diametrálně odlišné, a to jak z hlediska právního a účetního, tak i z hlediska daňového.
 
3. Co je nejlepší?
Pokud vyloučíme úmrtí společníka, na každém z procesů se musí podílet nejen společnost, ale i společník, a ti musí najít společnou řeč. To je základní předpoklad. Pokud se se společníky shodnete a ostatní nemají nic proti tomu, aby konkrétní společník společnost opustil, a obáváte se pouze složitosti procesu, je namístě zvolit prodej podílu. Z pohledu společnosti dojde pouze ke změně společníků, nedojde k odlivu prostředků a nezmění se výše vlastního kapitálu, nedělá se účetní závěrka ani daňové přiznání. Z pohledu společníka se dořeší pouze daňové posouzení příjmu z prodeje podílu [podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) často bývá i od daně osvobozen – viz § 4 odst. 1 písm. s) ZDP].
Pokud je ale převoditelnost podílu vyloučena, anebo omezena a podmínky splněny nejsou, je tato cesta uzavřena. V případě, že je stále možná dohoda a společníci nekladou překážky, přichází v úvahu dohoda o ukončení účasti ve společnosti (viz níže). Ta už nás ale zavede k našemu dnešnímu úkolu: ke vzniku vypořádacího podílu, jeho zaúčtování a daňovému posouzení. Jedná se bezpochyby vždy o odliv prostředků (peněz či jiného druhu aktiv) ze společnosti směrem ke společníkovi nebo jeho dědicům a obvykle také o snížení vlastního kapitálu společnosti.
Postup bude obvyklý – nejprve prozkoumáme právní pods