Veřejná obchodní společnost z právního, účetního a daňového pohledu

Vydáno: 22 minut čtení

Veřejná obchodní společnost je právnickou osobou. Jedná se o obchodní korporaci typu osobní společnosti upravené v § 95 až 117 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “). Podle § 2 odst. 1 ZOK lze osobní společnost založit jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku.

Veřejná obchodní společnost z právního, účetního a daňového pohledu
Ing.
Jiří
Vychopeň
 
Založení a vznik společnosti
Podle § 95 ZOK je veřejná obchodní společnost společností alespoň dvou osob (společníků), které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníky veřejné obchodní společnosti mohou být fyzické i právnické osoby. V případě, kdy je společníkem veřejné obchodní společnosti právnická osoba, vykonává práva a povinnosti společníka jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.
Veřejná obchodní společnost se
zakládá společenskou smlouvou,
která musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy společníků, avšak nemusí mít podobu notářského zápisu (společenská smlouva v případě veřejné obchodní společnosti nevyžaduje formu veřejné listiny). Společenská smlouva je základním dokumentem veřejné obchodní společnosti, ze kterého vyplývají práva, povinnosti a vzájemné poměry společníků. Kromě náležitostí zakladatelského právního jednání podle § 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), musí společenská smlouva při založení veřejné obchodní společnosti obsahovat také:
a)
firmu společnosti,
b)
předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a
c)
určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení (v případě právnické osoby názvu) a bydliště nebo sídla.
Právní úprava veřejné obchodní společnosti nevyžaduje vytvoření základního kapitálu a společníci této osobní společnosti nemají zákonem stanovenou povinnost vkladu do společnosti. Ve společenské smlouvě však může být i společníkovi veřejné obchodní společnosti uložena
vkladová povinnost,
včetně stanovení výše vkladu společníka, lhůty pro splnění vkladové povinnosti a způsobu splnění vkladové povinnosti. Pokud je vkladová povinnost společníka vymezena ve společenské smlouvě pouze výší vkladu společníka bez určení lhůty, způsobu a rozsahu jejího splnění, splní ji společník v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. Při plnění peněžitého vkladu se v případě veřejné obchodní společnosti nepoužije § 23 ZOK, podle kterého se peněžitý vklad do kapitálových společností splácí na zvláštní účet u banky, který zřídí správce vkladu.
Na rozdíl od kapitálových společností může v případě veřejné obchodní společnosti společenská smlouva připustit za určených podmínek a se souhlasem všech společníků splnění vkladové povinnosti společníka také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. Podle § 103 odst. 1 ZOK musí v takovém případě společenská smlouva obsahovat i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění. Jestliže je společník povinen pro veřejnou obchodní společnost provádět práci nebo j