Ať už se účetní jednotce daří nebo nikoli, ať je velká nebo malá, ať se zabývá tím či oním, vždy a za všech okolností musí platit první účetní přikázání –
bilanční princip (rovnice)
– podle něhož: celková aktiva = celková pasiva. Jde o pravidlo obdobné tomu, že každá mince má dvě strany nebo že každá hůl má dva konce.
Aktiva
totiž nejsou ničím jiným než souhrnem majetku v druhovém členění – neboli odpovídají na otázku:
CO?,
a
pasiva
jsou také pohledem na tentýž majetek, ale z hlediska zdrojů jeho krytí – odpovídají na otázku:
ZA CO?
Když například s. r. o. pořídí auto za 300 000 Kč na úvěr, zvýší se jí nejen aktiva o 300 000 Kč (majetek), ale i pasiva o 300 000 Kč (cizí zdroj); pokud by vůz koupila za vlastní hotovost, snížil by se ji vlastní
kapitál
(vlastní zdroj).
Vnitřní účetní vazby si můžeme přehledně přiblížit pomocí tří již zmíněných účetních výkazů.
Je tedy zřejmé, že účetní výsledek hospodaření – ve schématu pro jednoduchost označen jako „Zisk“ – současně ovlivňuje jak rozvahu (bilanci), tak i výsledovku (výkaz zisku a ztráty). Což je zároveň odpovědí na častý chyták učitelů finančního účetnictví – kde najdeme účetní zisk nebo ztrátu za běžné účetní období?
Nás bude zajímat tučně zvýrazněná kategorie – vlastní zdroje
alias
vlastní
kapitál
. Pro jehož zpodobnění je nově od roku 2016 povinnou součástí účetních závěrek „středních“ a „velkých“ obchodních společností – přehled o změnách vlastního kapitálu. Je otázkou, zda uživatelé účetních závěrek tuto novinku náležitě ocení, zvláště když formu a provedení tohoto přehledu účetní předpisy ponechávají plně v dispozici dotyčných firem.
Účetně vyjadřuje vlastní
kapitál
obchodní společnosti – v. o. s., k. s., s. r. o., a. s. –
rozdíl mezi majetkem a „cizími zdroji“
. Proto může být relativně velký nejen při majetku značné hodnoty, ale i v případě minimálních závazků a jiných cizích zdrojů (například rezerv). A stejně tak může být i poměrně nízký nejen z důvodu malého majetku, ale také kvůli vysokým závazkům. Na rozdíl od stavu majetku a závazků může vlastní
kapitál
dokonce nabývat záporných hodnot, když závazky a jiné cizí zdroje mají navrch.
Přehled o změnách vlastního kapitálu v účetních předpisech
Když jsme výše hovořili o tom, že přehled o změnách vlastního kapitálu je až na výjimky povinnou součástí účetních závěrek obchodních společností, je z
Ústavy České republiky jasné, že tuto povinnost musí ukládat účetním jednotkám zákon, jinak by ji mohly ignorovat. A kde jinde bychom měli tuto zákonnou povinnost najít, nežli ve věcně nejbližším zákoně č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
ZÚ“). A tam ji skutečně najdeme v § 18 odst. 2, do kterého ji zakomponovala s účinností od 1. 1. 2016 novela
ZÚ zákonem č.
221/2015 Sb., kterým se mění
ZÚ a některé další zákony. Přičemž v souladu s přechodným ustanovením této novely se tato nová povinnost použije poprvé v účetních obdobích, která započala v roce 2016 nebo později.
–
„Účetní závěrka obchodních společností
(poznámka autora: Podle
§ 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, sem patří: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení; naopak do této kategorie nepatří družstvo ani evropská družstevní společnost, proto se jich tato povinnost netýká.)
zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
–
Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují
(poznámka autora: Jde o následující subjekty veřejného zájmu – banky, kampeličky, pojišťovny, zajišťovny a penzijní společnosti.).
