Zaměstnanecké benefity z pohledu účetnictví v roce 2017

Vydáno: 20 minut čtení

Zaměstnavatelé, kteří chtějí pozitivně motivovat své zaměstnance, mohou vybírat z mnoha různých zaměstnaneckých benefitů. Poskytování zaměstnaneckých benefitů upravuje nejčastěji kolektivní smlouva, vnitřní předpis zaměstnavatele nebo pracovní či jiná smlouva uzavřená se zaměstnanci, případně toto vyplývá z jiných právních předpisů.

Zaměstnanecké benefity z pohledu účetnictví v roce 2017
Ing.
Pavlína
Orlová
Pojďme se podívat na to, jak si s některými zaměstnaneckými benefity poradit v účetnictví.
Zaměstnanecké benefity se z účetního hlediska zachycují buď jako náklady, nebo jako čerpání příslušných fondů. Pokud účtujeme zaměstnanecký benefit do nákladů, je třeba jej posoudit i z daňového hlediska. Nejprve hledáme v § 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zda je daný benefit vyjmenován mezi daňově neúčinnými náklady. Pokud § 25 ZDP žádnou zmínku neuvádí, vydáme se zkoumat § 24 odst. 1 a 2 ZDP, zda jsou splněny podmínky zde uvedené pro uplatnění zaměstnaneckého benefitu jako daňově účinného nákladu.
Tímto krokem však bádání účetních pracovníků nekončí. Dále je třeba nalistovat § 6 odst. 9 ZDP a zjistit, jestli jsou na straně zaměstnance splněny podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. V opačném případě se zaměstnanecký benefit zahrne do zdanitelných příjmů zaměstnance. V neposlední řadě se příjem posuzuje optikou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálním pojištění“) a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotním pojištění“), tj. zda vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance.
 
Nápoje poskytované na pracovišti
Ne všechny nápoje poskytované zaměstnancům na pracovišti představují zaměstnanecký benefit, tj. plnění dobrovolného či motivačního charakteru. Nicméně zde uvádíme celou problematiku „nápojů“, abychom vystihli rozdíly v účtování nápojů jako povinného plnění a nápojů jako zaměstnaneckých benefitů.
 
Ochranné nápoje
Zaměstnavatel je povinen v určitých situacích specifikovaných v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“), při výkonu určitých povolání poskytnout zaměstnanci na pracovišti tzv. ochranné nápoje. Poskytování ochranných nápojů nepatří mezi zaměstnanecké benefity a náklady na ně vynaložené představují dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP daňově uznatelný výdaj.
U zaměstnance není spotřeba ochranných nápojů na pracovišti dle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP považována za zdanitelný příjem.
Č.
Text
MD
D