Předmětem zájmu (nejenom ve zdravotním pojištění) bývají spíše dluhy plátců a způsoby jejich řešení včetně přímých důsledků pro dlužníky. Opačnou alternativou je existence přeplatku, a to nejenom u pojistného, ale i u penále, jak bude dále popsáno. V souvislosti s řešením přeplatku přicházejí v úvahu různé varianty, při jejichž aplikaci je dosaženo požadovaného stavu, kdy vrácením nebo započtením nepromlčené částky přeplatku je zajištěn postup podle zákona.
Promlčení přeplatku ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Plátci pojistného
Při placení pojistného ve zdravotním pojištění může přeplatek reálně vzniknout u:
–
zaměstnavatele
(například v situaci, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny nebo zaměstnavatel nesprávně vypočte částku pojistného třeba tím způsobem, že zahrne do vyměřovacího základu plnění, které povinnosti placení pojistného nepodléhá),–
osoby samostatně výdělečně činné
(zpravidla po podání Přehledu, kdy úhrn záloh, zaplacených za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, převyšuje výši pojistného, které je OSVČ povinna zaplatit),–
osoby bez zdanitelných příjmů
(například tehdy, kdy zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem neplatně pracovní poměr, zaměstnanec se soudí a soudní spor nakonec vyhraje, přičemž po celé období si tato osoba platí pojistné jako samoplátce, v roce 2021 v částce 2 052 Kč měsíčně).Další důvody vzniku přeplatku
Mohou se vyskytnout případy, kdy plátce – zpravidla neúmyslně – provede určitou úhradu nesprávně, s odstupem času chybu zjistí (tu však může odhalit v rámci výkonu své kontrolní činnosti i zdravotní pojišťovna) a následně pak požaduje po zdravotní pojišťovně buď převedení platby na jiný účel úhrady, nebo její vrácení. Pokud byla platba poukázána zdravotní pojišťovně pod nesprávným variabilním symbolem, ale na její účet, penále se v takovém případě nepředepisuje. Naopak, platba pojistného omylem zaplacená třeba na účet okresní správy sociálního zabezpečení nebo finančního úřadu se považuje za neuhrazenou včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále.
Některé důvody vzniku přeplatku jsou již rozvedeny v předcházejícím textu. U zaměstnavatele či samoplátce může přeplatek na pojistném dále vzniknout kupříkladu:
–
tehdy, když příslušná platba zdravotní pojišťovně vůbec nenáležela,
–
nedopatřením platbou na rodné číslo nebo identifikační číslo zaměstnavatele již neaktivní, kdy této úhradě již zdravotní pojišťovna objektivně nemusí věnovat zvýšenou pozornost atd.
Chyby se dopouštějí například podnikatelé, kteří jsou jako fyzické osoby současně zaměstnavateli, kdy třeba platbu zálohy uhradí zdravotní pojišťovně na účet určený pro hromadné platby pojistného anebo naopak pojistné za zaměstnance zaplatí na účet vyčleněný pro samoplátce.
Nárok na vrácení přeplatku
Ve zdravotním pojištění obecně platí, že přeplatek pojistného se vrací plátci nebo jeho právnímu nástupci za podmínky, že zdravotní pojišťovna vůči příslušnému subjektu neeviduje jiný splatný závazek. Pokud takový závazek existuje, použije se přeplatku pojistného k jeho (úplné či částečné) úhradě. Přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. U OSVČ se za podání žádosti o vrácení přeplatku vždy považuje i předložení Přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného za podmínky, že OSVČ nepožádala o použití přeplatku na úhradu záloh na další období.
Vrácení přeplatku lze uplatňovat například i v rámci insolvenčního či dědického řízení anebo u nástupnického subjektu.
Promlčení nároku na vrácení přeplatku pojistného
Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), se s účinností od 1. 12. 2011 promlčuje nárok na vrácení přeplatku pojistného za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl. Z této zákonné úpravy vyplývá poměrně dlouhé časové období, v jehož průběhu může plátce požádat o vrácení přeplatku. V souvislosti se žádostí zaměstnavatele o vrácení přeplatku však může zdravotní pojišťovna přeplatek vrátit až po provedené kontrole, kdy si prověrkou mzdových dokladů ověří, zda je požadavek zaměstnavatele na vrácení přeplatku
relevantní
. Požádá-li plátce o vrácení přeplatku po uplynutí výše uvedené lhůty, nemůže se divit, že zdravotní pojišťovna přeplatek s odvoláním na promlčení nároku nevrátí. V takovém případě je nabíledni, že zdravotní pojišťovna přijde „zadarmo“ k prostředkům na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb.
Přeplatek vrácený opožděně
Byla-li v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. podána žádost o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále.
Přeplatek vzniklý překročením maximálního vyměřovacího základu
Do konce roku 2007 se ve zdravotním pojištění týkal maximální vyměřovací základ pouze podnikatelské sféry. S účinností od 1. 1. 2008 byla ve zdravotním pojištění tato problematika řešena u zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných, naposled bylo maximum stanoveno v rozhodném období kalendářního roku 2012. V případě souběžných příjmů za rozhodné období kalendářního roku mohlo u pojištěnce dojít například k situaci, kdy úhrn příjmů z více zaměstnání přesáhl maximální vyměřovací základ. V takovém případě vracela zdravotní pojišťovna pojištěnci na základě jeho písemné žádosti pojistné, které jako zaměstnanec nad maximální částku zaplatil. O vrácení takového přeplatku bylo možno požádat do 31. 12. 2014.
Promlčení penále
K promlčení nároku na vrácení přeplatku může dojít nejenom u pojistného, ale i u penále. Tento zákonný postup je zakotven v § 19 zákona č. 592/1992 Sb., kde se hovoří o tom, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.
Přeplatek na penále může vzniknout například tehdy, když zaměstnavatel žádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a ve vlastním zájmu neprodleně uhradí aktuální výši dlužného pojistného včetně penále. Následně se pak kontrolní činností zjistí, že částka penále měla být nižší z důvodu upravené (snížené) pohledávky na pojistném, případně nemělo být předepsáno žádné penále. V předmětné záležitosti podotýkám, že pokud je plátci známa existence přeplatku na penále, může požádat zdravotní pojišťovnu buď o jeho vrácení nebo o převedení na úhradu pojistného.
Plátce dlužníkem
V případě nedoplatku na pojistném nebo penále by měl plátce svůj dluh vůči zdravotní pojišťovně ve vlastním zájmu neprodleně uhradit. Primárně doporučuji řešit pojistné, neboť tento nárok zdravotní pojišťovny je zpravidla nezpochybnitelný a neprovedením úhrady pojistného, resp. zálohy na pojistné nabíhá penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pokud dlužník adekvátně nereaguje, mají zdravotní pojišťovny poměrně značné legislativní nástroje k uplatnění svých pohledávek buď ve správním řízení,a nebo formou výkazu nedoplatků, případně stanovením pravděpodobné výše pojistného anebo uložením pokuty za nesplnění zákonných povinností. Nejsou-li takto vyčíslené pohledávky vyrovnány, nastupuje režim jejich vymáhání, kdy v případě řešení prostřednictvím exekutorských úřadů musí dlužník počítat s dalšími nemalými výdaji.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 9/2021.