Oceňování majetku v účetnictví

Vydáno: 17 minut čtení

Cílem příspěvku je poskytnout základní přehled o oceňování a oceňovacích metodách v případě dlouhodobého majetku u podnikatelských účetních jednotek, tedy účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Protože se jedná o velmi širokou problematiku, soustředíme na některé vybrané problémy této oblasti.

Oceňování majetku v účetnictví
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Základní metody oceňování platné pro všechny účetní jednotky upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v § 24 až 27. Z této úpravy vyplývá, že z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují:
a)
hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností, pořizovacími cenami,
b)
hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností, vlastními náklady,
c)
zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností, pořizovacími cenami,
d)
zásoby vytvořené vlastní činností, vlastními náklady,
e)
peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f)
podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g)
pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,
h)
nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností, pořizovacími cenami,
i)
nehmotný majetek, kromě pohledávek, vytvořený vlastní činností, vlastními náklady,
j)
příchovky zvířat vlastními náklady,
k)
kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa j