Pozemní komunikace ve vlastnictví obcí

Vydáno: 31 minut čtení

Problematika pozemních komunikací, a to zejména místních a účelových, je pro obce trvale aktuálním tématem. Nejenom z důvodu jejich správné kategorizace a práv a povinností spojených s jejich vlastnictvím, ale zejména s ohledem na vlastnictví pozemků, na kterých se pozemní komunikace nachází.

Pozemní komunikace ve vlastnictví obcí
Mgr
Slávka
Kopačková
 
Pojem pozemní komunikace
Pojem pozemní komunikace je definován zákone1) jako dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Obsah tohoto pojmu je pak doplněn výčtem jednotlivých kategorií pozemních komunikací, jejichž podrobnosti a znaky dále upravuje zákon o pozemních komunikacích.
 
Rozhodování o zařazení pozemní komunikace
O zařazení pozemní komunikace do příslušné kategorie rozhoduje příslušný silniční správní úřad, a to na základě zákonem stanovených znaků – určení pozemní komunikace, její dopravní význam a stavebně-technické vybavení2). Z těchto znaků, ač to zákon výslovně nestanoví, lze dopravní význam chápat zřejmě jako nejzásadnější, a to zejména s ohledem na skutečnost, že při zrušení místní pozemní komunikace stanoví zákon pouze podmínku zániku jejího původního dopravního významu. Obsah pojmu „dopravní význam“ nebyl zákonodárcem stanoven ani definičně v textu zákona, ani v důvodové zprávě k zákonu o pozemních komunikacích. Lze tedy vycházet pouze z jazykového významu tohoto slovního spojení. Dopravním významem tedy zřejmě bude důležitost dopravní cesty z hlediska realizace dopravy na daném území. Vycházet lze také z účelu, který zákon vymezuje u jednotlivých kategorií pozemních komunikací, přičemž pro každou z nich lze odvodit kvalitu dopravního významu porovnáním ostatních kategorií pozemních komunikací.
Silniční správní úřad vykonává státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace a je jím dle kategorie pozemní komunikace Ministerstvo dopravy, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad, celní úřad a újezdní úřad3). Každý obecní úřad je silničním správním úřadem ve věci zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací. Ve vztahu k veřejně přístupným účelovým komunikacím rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který se o pravomoc ve vztahu k silnicím II. a III. třídy dělí s krajským úřadem a ministerstvem v rozsahu vymezeném zákonem o pozemních komunikacích (viz poznámka pod čarou č. 3).
 
Vlastnictví pozemních komunikací
Zákon o pozemních komunikacích stanoví vlastníka jednotlivých kategorií pozemních komunikací. Vlast­níkem dálnic a silnic I. třídy je stát, silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví kraje, na jehož území se nacházejí. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Účelové komunikace, a to jak veřejně přístupné, tak neveřejné, jsou ve vlastnictví právnické nebo fyzické osoby. Takovýmto zákonným způsobem stanovené vlastnické právo k věci je specifické. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o pozemních komunikacích4), nový zákon o pozemních komunikacích, zahrnující i stanovení vlastníků jednotlivých kategorií pozemních komunikací, vznikl v důsledku probíhajících změn ve vlastnických vztazích, při transformaci silničního hospodářství i s ohledem na potřebu sladit naši legislativu s předpisy EU. Odstranil dosavadní pojetí socialistického vlastnictví k pozemním komunikacím a zavedl státní vlastnictví k dálnicím a silnicím a vlastnické právo obcí k místním komunikacím a soukromé vlastnictví k účelovým komunik