V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, jehož první část jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 1-2/2022 na s. 3.
Zamezení dvojího nezdanění ve spojitosti s aplikací metody vynětí – dokončení
doc. Mgr. Ing.
Karel
Brychta,
Ph.D.,
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav financí
Několik poznámek k aplikaci metody vynětí
Mnohostranná úmluva
Významným nástrojem vedoucím k hromadné změně pravidel obsažených v již existujících smlouvách o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“) je bezesporu Multilateral Instrument1). V ČR byla tato mezinárodní úmluva zveřejněna pod č. 32/2020 Sb. m. s. ve Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám (dále jen „Mnohostranná úmluva“). Z pohledu řešeného tématu je pak zajímavým čl. 5 Mnohostranné úmluvy, který se týká aplikace metod vyloučení dvojího zdanění (Čl. 5 spadá do části II. Mnohostranné úmluvy [Hybridní nesoulady]). Z pohledu praxe je
relevantní
, že ČR ve vztahu k aplikaci čl. 5 vznesla výhradu následujícího znění: „Česká republika si vyhrazuje podle článku 5 odstavce 8 Úmluvy právo neuplatňovat celý článek 5 v rámci všech svých pokrytých smluv.“
2)Náhledem tohoto ustanovení lze tedy uzavřít, že Mnohostranná úmluva shora uvedené závěry NSS ČR fakticky nemění. Na místě je však stále určitá opatrnost. Mnohostrannou úmluvou došlo ke značným změnám, které explicitně limitují užití výhod SZDZ pro případy jednání, která jsou v rozporu s účelem a smyslem SZDZ.
Možnost užití § 38f odst. 4 zákona č