Protože se blíží období podávání daňových přiznání k dani z příjmů, dnešní příspěvek bychom věnovali oblasti daňových nákladů. A to konkrétně specifické oblasti daňových nákladů, totiž samotným daním a zrekapitulovali bychom podmínky, za kterých jsou daně daňovými náklady.
Daně v daňových nákladech
Ing.
Zdeněk
Morávek
Právní úprava
Kdy jsou daně daňovými náklady vymezuje v prvé řadě ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDP“. Z této úpravy vyplývá, že za daňový výdaj je možné považovat daň z nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25 ZDP. Výslovně je tedy uvedena pouze daň z nemovitých věcí a pro ostatní posouzení je nutné řešit jaké daně ZDP výslovně vylučuje z daňových výdajů v § 25, protož ostatní by tak měly představovat daňový výdaj. Vyloučeny z daňových výdajů tak jsou:
–
daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u) ZDP,
–
daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a d&