Oznamování osoby dle zákona AML
Plné znění otázky
Musí se oznámit kontaktní osoba dle AML zákona i osoba účetní, která je majitelem a zároveň zaměstnancem ve své jednočlenné s. r. o., kde pracuje na základě pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkci jednatele a zpracovává nejen svoje účetnictví, ale vede i účetnictví různým externím s. r. o., SVJ či fyzickým osobám? A pokud ano, jak se to bude oznamovat? To bude podávat 1× oznámení za každý samostatný subjekt, takže pokud bude mít např. 3× SVJ, 2× s. r. o. a 4× fyzické osoby, tak podá celkem 9 oznámení? A pokud skončí vedení účetnictví pro nějaký subjekt, tak zase oznámí skončení?
Odpověď
Zákon č. 253/2008 Sb., (AML) se vztahuje podle § 2 písm. e) na právníky, notáře, vykonavatele jiných nezávislých právních profesí a účetní, což zahrnuje osoby provozující takovou činnost samostatně, ve sdruženích či v pracovněprávním poměru v rámci subjektů, které tuto činnost provozují; tato definice ale nezahrnuje profesionály poskytující služby pouze „interně“, kteří jsou zaměstnanci subjektů, provozující jiný typ činnosti ani profesionály, kteří pracují pro orgány veřejné správy, jež podléhají omezením v rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Paragraf 5 zákona stanoví povinné identifikační údaje za každý subjekt (jednoznačné ztotožnění klienta). Tato povinnost se týká klientů, jimiž jsou fyzické i právnické osoby. Rozsah informací o klientovi určí účetní jednotka na základě vyhodnocení rizika souvisejícího s činností klienta.
Podle § 7 AMLZ jedním z účelů zákona je uchovávání stop po přesunech majetku, včetně záznamu o tom, od koho a ke komu se daný majetek přesouval. Předpokladem pro zmapování a dohledání původu majetku je existence korektních údajů o konkrétní fyzické osobě, která s majetkem v minulosti disponovala nebo stále disponuje. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby povinná osoba, která s majetkem klienta přijde do styku, a mohly by přes ni tudíž být vyprány nelegální výnosy nebo by v souvislosti s prováděním své činnosti mohla jakoukoliv nelegální aktivitu detekovat, své klienty identifikovala v zákonem stanovených případech, stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu.
Podle § 13 AMLZ zákon umožňuje u určité kategorie klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů, zmírnění požadavků na provádění identifikace a kontroly. Zohledňuje tak možnost nižší úrovně kontroly. Předpokladem pro možnost využití tohoto institutu je skutečnost, že je u těchto kategorií stran povinné osoby identifikováno potenciálně nižší riziko zneužití a zároveň jsou kumulativně naplněna níže uvedená zákonná kritéria:
a) nižší rizikovost je řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a AMLZ,
b) takové kategorie nejsou označené jako rizikové v národním hodnocení rizik, a
c) není důvod pro postup podle § 9a AMLZ.
Podle § 16 AMLZ seznam údajů, které je povinná osoba povinna uchovávat, zahrnuje veškeré identifikační a další údaje získané v rámci identifikace klienta, a rovněž ty, které byly získány v rámci kontroly klienta (včetně kopií dokumentů). Vedle informací získaných v rámci identifikace a kontroly klienta podle odstavce 2 ustanovení § 16 povinná osoba uchovává rovněž informace o transakci, jíž se identifikace týká. Zákon vyžaduje rovněž uchovávání informací o všech krocích uskutečněných v rámci identifikace a kontroly klienta (včetně obtíží souvisejících s těmito kroky) - tj. kroky související s vnitřními procesy povinné osoby při provádění identifikace a kontroly [odstavec 1 písm. e) komentovaného ustanovení], a dále proces rizikové kategorizace klienta (pojem rizikový profil klienta znamená vyjádření rizik s klientem spojených, kde podkladem pro takovou kategorizaci má být hodnocení rizik podle § 21a AMLZ). Podle odstavce 3 ustanovení § 16 má být rozsah uchovávaných údajů dostatečný k tomu, aby umožnily rekonstruovat jednotlivé obchody a postupy identifikace a kontroly s nimi spojené.
Ukončení spolupráce s klientem znamená nejen oznámení této skutečnosti, ale také, že budou dále archivovány stanovené informace ve smyslu zákona AMLZ.