Oznamovací povinnost

Rodiče darovali synovi družstevní byt, resp. převedli na něj svůj členský podíl v družstvu. Vztahuje se na tento převod oznamovací povinnost osvobozených příjmů? Pokud ano, z jaké ceny se vychází?

Fyzická osoba dostala v roce 2020 darem pozemek, který měl ke dni nabytí hodnotu přes 5 milionů a byl osvobozen od daně z příjmu. FO nesplnila oznamovací povinnost osvobozeného příjmu. Do kdy je možné uložit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w ZDP? 

V rámci dědictví nabyl dědic majetek v celkové hodnotě 5,5 mil. Kč (nemovitosti 4,5 mil. Kč; osobní automobily 1,0 mil. Kč). Platí v tomto případě, že se u dědictví posuzuje hodnota zděděných věcí dohromady a ne jednotlivě, protože ze řízení o pozůstalosti je vydáno v jeden okamžik jedno usnesení, a je tedy nutné podat Oznámení o osvobozených příjmech?

Rodiče vlastnili bytový dům, 1/2 vlastnila matka a 2/2 vlastnil otec. V roce 2025 svou 1/2 matka darovala dceři. Dcera tutéž polovinu darovala ještě v roce 2025 otci. Otec tedy na konci roku 2025 vlastnil celý bytový dům. Zajímá mě, jak tuto operaci řešit z hlediska daně z příjmů. Dcera je zaměstnaná a v zaměstnání za ní dělají roční zúčtování. Otec zdaňuje příjmy podle § 9 ZDP, a to příjmy z nájmů darovaného bytového domu. Jedná se o darování v linii přímé, jedná se tedy o osvobozený příjem? Je nutné podat v termínu pro podání daňového přiznání Oznámení o osvobozeném příjmu? Pokud ano, jakou hodnotu do tohoto potvrzení uvést? Nemáme znalecký posudek. Podávají oba? 

V roce 2024 jsem podal řádné daňové přiznání fyzických osob elektronicky v březnu roku 2024. Dále jsem podal dne 20. dubna 2025 oznámení o osvobozených příjmech dle § 38vZPD za rok 2024. Na stránkách Finanční správy se konstatuje: „Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjem obdržely, ale lhůta se prodlužuje v případě, že poplatník současně s oznámením má povinnost podat i daňové přiznání, které podává elektronicky (lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období).“ Správce daně mi vyměřil pokutu za nedodržení termínu podání o osvobozených příjmech, které mělo být dle jeho konstatování do 2. 4. 2025. Já se domnívám, že i lhůta pro podání o osvobozených příjmech platí do konce dubna 2025, jelikož daňové přiznání bylo podáno elektronicky, a tím se lhůta prodloužila o 1 měsíc, tedy do konce dubna 2025 pro obě podání. Je vyměřená pokuta od správce daně správná? Správce daně mi oznámil, že jsem měl podat oznámení o osvobozených příjmech do 1. 4. 2025. 

Fyzická osoba dostala darem od příbuzného nemovitost v hodnotě nad 5 mil. Kč. Dne 1. 12. 2025 podala žádost o zápis, resp. vklad do katastru nemovitostí, zápis/vklad v rejstříku nemovitostí byl proveden až v lednu 2026. Je v tomto případě povinnost podat Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP? Pokud ano, chtěla bych se dále zeptat: za jaký rok se má podat, podle jakého paragrafu je osvobozeno (nutné pro vyplnění formuláře) a může být podáno jen v papírové formě na FÚ, i když má tato osoba (jako OSVČ s přerušenou živností) zřízenou datovou schránku? 

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Fyzická osoba dostala družstevní byt od svého otce (byl na ni bezúplatně převeden družstevní podíl). Pokud měl tento byt v době nabytí hodnotu vyšší jak 5 mil. Kč, je povinna tato osoba podat Oznámení o osvobozeném příjmu dle §38 v? Pokud ano a tato osoba podá dobrovolně dodatečně oznámení např. až za 3 roky bez výzvy a hodnota nabytého podílu v okamžiku nabytí bude těsně nad hranicí povinnosti pro oznámení, bude tedy sankce stále v řádu jednotek tisíců korun (0,1%)? Nebudou účtovány žádné další sankce?

Klient daroval byt své manželce a ta byt následně obratem darovala svému bratrovi. Vyplývá z tohoto postupu nějaká daňová povinnost? 

Dcera v září 2025 zdědila po mamince pozemek: zastavěná plocha a nádvoří, součástí je rodinný dům a pozemek-zahrada. V listopadu 2025 oba tyto pozemky a dům prodala za 9 500 000 Kč. Předpokládám, že prodej je osvobozen od daně z příjmu dle § 4 odst. 1 písm. b). Maminka vlastnila dům déle než 10 let. Na dceru se nevztahuje oznamovací povinnost osvobozených příjmů, jelikož tyto skutečnosti byly zapsané do katastru nemovitostí České republiky a nemusí ani podávat daňové přiznání z příjmů fyzických osob a ani přiznání k dani z nemovitostí?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 20 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce postoupit nemovitost dceři A. Lze proto využít status odmítnutí dědictví ve prospěch jen dcery A (dědic má dceru A a dceru B)? Dcera A by provedla finanční vypořádání jak s tetou 50 % ceny, tak se sestrou B 25 % ceny. Jaká jsou rizika u odmítnutí dědictví dědicem ze závěti? Jaké jsou daňové důsledky pro všechny zúčastněné?

Platí nová informační povinnost zaměstnavatele i pro cizí zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni v ČR už několik let, nebo jen pro ty nově nastupující?

Platí limit hotovostních plateb i pro nepodnikající fyzické osoby? Matka hodlá darovat synovi 1 mil Kč, může je darovat hotově jednorázově? Bude mít dar u příjemce nějaké daňové dopady a je nutné ho hlásit u FÚ?

Téma kontroly zaměstnanců, jejich práce a další činnosti je jedním z nejkomplikovanějších témat v pracovněprávní úpravě. Zájem zaměstnavatele na této kontrole se může střetnout s jednotlivými zájmy a právy zaměstnanců, zejména na ochranu soukromí a osobnosti. V tomto článku se věnujeme základním povinnostem ve vztahu k využívání svěřené IT techniky a možnostem kontroly v této oblasti.

Daňový poplatník OSVČ je v režimu paušální daně. Od 1. 1. 2026 u něj dojde ke změně zdravotní pojišťovny. Má povinnost tuto skutečnost hlásit Finančnímu úřadu? Pokud ano, existuje k tomu nějaký formulář?

Společnost (s. r. o.) založená a podnikající v České republice plánuje založit organizační složku v Kanadě, oblast Manitoba. Jaké ohlašovací povinnosti plynou v České republice? Pokud by došlo k investici do nemovitosti, která by byla předmětem nájmu, bude tento příjem zdaňovat v Kanadě a následně daň započítávat v DPPO? 

Finanční analytický úřad (dále jen „FAÚ“) vydává obecné stanovisko k výkladu příslušných ustanovení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) k otázce postupu při zjištění nesrovnalosti v rámci procesu kontroly klienta dle § 9 AML zákona, a to v reakci na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1368/2024-56 ze dne 25. 8. 2025. 

Zaměstnanec pracuje na DPČ a od 17.4.2025 byl v DPN a byla mu vyplacena náhrada mzdy za nemoc. Dne 27.7.2025 přišla do datové schránky informace o stornu DPN a ukončení DPN k 17.4.2025 rozhodnutím OSSZ. Nejsme si jisti, jak danou situaci řešit. Odhlásili jsme ho ze ZP k 30.4.2025 (za duben bylo odvedeno alespoň z min. VZ), ale za předpokladu, že od 17.4.2025 byl v DPN. Máme po něm žádat vrácení náhrady mzdy s tím, že DPN trvala pouze jeden den (17.4.2025) a dopočítat rozdíl zdravotního pojištění? Od samotného zaměstnance nemáme vyjádření proč došlo k ukončení. Na vyjádření OSSZ čekáme.

Zaměstnanec čerpal od pondělí 21. 7. do pátku 25. 7. řádnou dovolenou. V pondělí 28. 7. měl přijít do práce, ale oznámil zaměstnavateli, že je od pátku 25. 7. v pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tento postup nelíbí (nebyl neprodleně zaměstnancem informován o začátku pracovní neschopnosti). Je možné postupovat tak, že první den pracovní neschopnosti, tj. pátek 25. 7. bude vykázán jako den řádné dovolené zaměstnance a náhrada mzdy za pracovní nesch. bude zaměstnanci vyplacena až od pondělí 28. 7.? Nebo jak může zaměstnavatel "potrestat" zaměstnance za pozdní oznámení pracovní neschopnosti? Může mu za pátek 25. 7. náhradu mzdy neposkytnout/pokrátit? Který z navrhovaných postupů je v pořádku?

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.