Oznamovací povinnost

Daňový poplatník OSVČ je v režimu paušální daně. Od 1. 1. 2026 u něj dojde ke změně zdravotní pojišťovny. Má povinnost tuto skutečnost hlásit Finančnímu úřadu? Pokud ano, existuje k tomu nějaký formulář?

Společnost (s. r. o.) založená a podnikající v České republice plánuje založit organizační složku v Kanadě, oblast Manitoba. Jaké ohlašovací povinnosti plynou v České republice? Pokud by došlo k investici do nemovitosti, která by byla předmětem nájmu, bude tento příjem zdaňovat v Kanadě a následně daň započítávat v DPPO? 

Finanční analytický úřad (dále jen „FAÚ“) vydává obecné stanovisko k výkladu příslušných ustanovení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) k otázce postupu při zjištění nesrovnalosti v rámci procesu kontroly klienta dle § 9 AML zákona, a to v reakci na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1368/2024-56 ze dne 25. 8. 2025. 

Zaměstnanec pracuje na DPČ a od 17.4.2025 byl v DPN a byla mu vyplacena náhrada mzdy za nemoc. Dne 27.7.2025 přišla do datové schránky informace o stornu DPN a ukončení DPN k 17.4.2025 rozhodnutím OSSZ. Nejsme si jisti, jak danou situaci řešit. Odhlásili jsme ho ze ZP k 30.4.2025 (za duben bylo odvedeno alespoň z min. VZ), ale za předpokladu, že od 17.4.2025 byl v DPN. Máme po něm žádat vrácení náhrady mzdy s tím, že DPN trvala pouze jeden den (17.4.2025) a dopočítat rozdíl zdravotního pojištění? Od samotného zaměstnance nemáme vyjádření proč došlo k ukončení. Na vyjádření OSSZ čekáme.

Zaměstnanec čerpal od pondělí 21. 7. do pátku 25. 7. řádnou dovolenou. V pondělí 28. 7. měl přijít do práce, ale oznámil zaměstnavateli, že je od pátku 25. 7. v pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tento postup nelíbí (nebyl neprodleně zaměstnancem informován o začátku pracovní neschopnosti). Je možné postupovat tak, že první den pracovní neschopnosti, tj. pátek 25. 7. bude vykázán jako den řádné dovolené zaměstnance a náhrada mzdy za pracovní nesch. bude zaměstnanci vyplacena až od pondělí 28. 7.? Nebo jak může zaměstnavatel "potrestat" zaměstnance za pozdní oznámení pracovní neschopnosti? Může mu za pátek 25. 7. náhradu mzdy neposkytnout/pokrátit? Který z navrhovaných postupů je v pořádku?

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Jak správně postupovat- 3.9. budou dítěti 3roky, dle aplikace Jenda je rodičovská dovolená do 30.9., v původním zaměstnání dala výpověď a 22.9. nastupuje do nové práce, je potřeba něco hlásit úřadům nebo se nemusí hlásit nic? 

Máme zřizovatele a.s. se sídlem v SK podnikající v ČR více jak 20 let pomocí organizační složky se sídlem v Praze, CZ IČ a CZ DIČ. Nyní i díky transakční dani na Slovensku se zřizovatel rozhodl vložit závod do své dceřinné společnosti – a.s. se sídlem v Brně, zřizovatel ji vlastní několik let. Rád bych se zeptal na daňové dopady transakce - vložením části závodu do a.s., přičemž zřizovateli a.s. Slovensko, zbyde v ČR organizační složka s IČ a DIČ a jeden bankovní účet (lze to?). Vklad bude realizován pomocí příplatku k vlastnímu kapitálu Potřebovali bychom pomoci/potvrdit následující: 1. Majetek – pokračuje se v odpisování VC majetku je stejná jako odpisovatele (původní vlastník před vkladem části závodu) - § 30 odst. 10 ZDP a odpisy se uplatní v poloviční výši v roce vkladu § 26 odst. 7 písm. b) ZDP; 2. Opravné položky k pohledávkám – přejímá nabyvatel § 23a ZDP – je toto splněno, když §23a odst. 1 ZDP mluví o …za převedený obchodní závod získá podíl v přijímající obchodní korporaci … Je pravda, že nabývací cena podílu se při příplatku k vlastnímu kapitálu zvyšuje, ale ….? 3. Vklad obchodního závodu (části) nepodléhá DPH a nepodléhá ohlašovací povinnosti na FÚ, lze ale nahlásit nad rámec § 127 odst. 3 písm. c) DŘ. Tuto skutečnost pak využít při žádosti o snížení záloh na DPPO u organizační složky a zároveň zvýšit tyto zálohy na DPPO u nabyvatele? 4. Veřejnoprávní závazky a pohledávky nepřecházejí na nabyvatele, jak je to ale u bonusů, slev požadovaných zákazníky, atp., které se váží k činnosti org. Složky před převodem závodu – dle našeho názoru musí vystavit dobropisy / vrubopisy a popř. je akceptovat tato složka, nikoliv nabyvatel. 

Fyzická osoba, plátce DPH začala poskytovat služby do Německa. Faktury začala vystavovat v eurech, v režimu reverse charge. Nyní si zřídila devizový účet, který bude sloužit na příjem těchto fakturací. Jsme povinni oznámit tento účet Finančnímu úřadu na základě Oznámení o změně registračních údajů? Měl by být tento účet určen ke zveřejnění na DPH?

Novinářka bez živnostenského listu dostávala v minulých letech za své články částky, které nebyly daněny srážkovou daní. Vyhotovovala DPFO a podávala přehledy na SP a ZP. V r. 2024 neměla tato novinářka jiný příjem než rodičovskou, neboť se stará o malé dítě. Má povinnost za r. 2024 povinnost podat nulové DPFO, nulový přehled na SP a ZP, nebo má povinnost zaslat alespoň čestná prohlášení o nulových příjmech?

Firma zaměstnávala v období 2–6/2024 slovenskou studentku na DPP do 10 000 Kč/měsíčně (slovenská rezidentka, které firma vyplnila Potvrzení o příjmech a uvedla ji v příloze k Vyúčtování srážkové daně) a odváděla srážkovou daň. Měla povinnost každý měsíc podat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí? Pokud ano,jak napravit tuto chybu, podat Oznámení dodatečně? Jaký plyne postih?

Fyzická osoba vlastnila 100 % v české s. r. o. v letech 2012 až 2023. V průběhu roku 2023 došlo k prodeji částí podílů jak právnické, tak fyzické osoby. Jedné konkrétní fyzické osobě byl prodán 5% podíl s tím, že dle smlouvy bude kupní cena hrazena ve splátkách. Součástí této smlouvy byla také podmínka, že pokud nedojde k úhradě splátek, má prodávající právo odstoupit od smlouvy. Tato skutečnost nastala - kupující neuhradil první splátku a prodávající v lednu 2025 odstoupil od smlouvy. Od právníků máme vyjádření, že se na toto nahlíží jako by toto právní jednání neproběhlo. Informace o původním prodeji i „vrácení“ podílů byla uvedena také v obchodním rejstříku. Náš dotaz zní, jak na toto bude pohlížet ZDP z hlediska přerušení či nepřerušení časového testu pro osvobození u tohoto konkrétního 5% podílu při dalším případném prodeji.

V 11/2021 dar od babičky, rodinný dům vč zahrady a garáže. V 6/2023 prodej části zahrady, vč. garáže. V 3/2024 podáno oznámení na FÚ, že budou peníze použity na obstarání vlastní bytové potřeby - oprava darovaného domu. Neproinvestované peníze by se danily v DP za rok 2024. Ale vlastní bydlení v darovaném domě bylo již od roku 2020. Nebyl by problém tohle doložit. Chci se zeptat, zda by v tomto případě nemohlo dojít k osvobození příjmů z prodeje zahrady a garáže? A jestli jsme oznámení na FÚ nepodávali zbytecně? Nejsme si jisti, zda se na prodej části zahrady, vč. garáže také může vztahovat dvouletá lhůta bydlení? 

Společnost s r. o. má jako jednu z živností i činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Pokud tuto činnost nevykonává (nezpracovává nikomu účetnictví), tak není povinnou osobou a nemusí tedy hlásit kontaktní osobu? 

Bratr se sestrou jsou spoluvlastníky nemovitosti, kterou jim darovali před šesti roky rodiče. Nemovitost nyní chtějí prodat (nemohou se o ni starat, budova chátrá). V případě, že příjem z prodeje bude např. víc než 5 mil. Kč, bude tento příjem podléhat dani z příjmu a popř. že ano, bude se ten příjem dělit mezi oba sourozence, nebo daní jen jeden za oba?. A dále – bude tento příjem podléhat povinné registraci k DPH? 

V roce 2022 jsem zaplatil za syna zálohu ve výši 100 000 EUR na nákup nemovitosti v zahraničí. V roce 2024 jsem za nemovitost doplatil 200 000 EUR. Mám FÚ oznámit platbu jen za rok 2024, nebo celkovou částku i se zálohou? 

Jsme účetní firma podnikající na základě ŽO, tedy jsme od 1. 2. 2025 do 3. 3. 2025 jako povinné osoby povinni nahlásit kontaktní osoby prostřednictvím formuláře FAÚ. Tzn. že hlásíme za naši firmu, která má jediného společníka, povinnou osobu, kontaktní osobu a to je všechno? A pak máme danou povinnost identifikovat a kontrolovat klienty, vést o tom záznamy, smlouvy atd.? Nebo jsme povinni jako povinné osoby nahlásit kontaktní osobu za naši firmu a pak z každé firmy, pro které vedeme účetnictví, nahlásit i jejich kontaktní osoby? Dle zákona se má vést písemná analýza rizik, četli jsme, že na účetní firmy se toto nevztahuje. Dále školení 1× ročně –´platí to i pro účetní firmy? Kdo má provádět školení a vypracování analýz rizik a další dokumentaci uvedenou v AML zákoně? Můžeme sami? A to my máme školit i naše klienty?

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Je sjednána smlouva o zápůjčce mezi polskou právnickou osobou a českou právnickou osobou. Poskytovatelem je polská právnická osoba. Ve smlouvě z 11/2023 je sjednáno, že půjčka bude vrácena do 30. 11. 2025 společně s úrokem ve výši 6 % z celkové částky. K 31. 12. 2024 byla vytvořena dohadná položka na úroky za rok 2024. Půjčka není průběžně splácena. Bude splacena až 30. 11. 2025. Kdy má česká právnická osoba (příjemce půjčky) povinnost srazit srážkovou daň z úroků a odeslat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí?