Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027. Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)? Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady. 

Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

Může zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daně z příjmů proplatit zaměstnanci daňové zvýhodnění na dítě, když tento zaměstnanec sice měl podepsané prohlášení po celý rok u jednoho zaměstnavatele, ale neměl tam uvedené dítě? 

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

V rámci penzijní reformy vznikla nová povinnost pro zaměstnavatele, která začala platit od 1. ledna 2026. Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jim ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím práce s vybranými rizikovými faktory ve 3. kategorii prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nová úprava navazuje na novelu zákona o důchodovém pojištění, která od ledna 2025 zavedla podporu pro pracovníky ve 4. kategorii. Článek přehledně shrnuje, koho se povinnost týká, jak se stanovuje výše příspěvku a jaký je postup při jeho uplatnění. Věnuje se také informačním a evidenčním povinnostem zaměstnavatelů, kontrolní roli sociální správy a dopadům nové úpravy na možnost čerpání předdůchodu.

Pracuji jako externí mzdová účetní v restauračním zařízení. Doložení nejvyššího dosaženého vzdělání certifikátem, popř. doložení vzdělání závěrečným vysvědčením pro JMHZ platí pro všechny organizace a všechny druhy pracovních poměrů? Je dost nereálné, aby zaměstnanci restauračního zařízení tyto doklady doložili, je zde mimo jiné velká fluktuace atd.). Jak postupovat v případě nedoložení těchto a dalších údajů zaměstnancem?

Do jaké skupiny přiřadit majitele/jednatele právnické osoby, který je v této společnosti zaměstnán na základě DPČ? Zda pod skupinu 12-Zaměstnanci pracující na základě DPČ nebo pod skupinu 22-Zaměstnavatelé, právnické osoby? 

Redakce internetového portálu platí přispěvovatelům honoráře za poskytnutné články, tj. příspěvky. Tyto honoráře řadí do kategorie „příspěvky do novin a časopisů“ a dosud z hrubé částky srážela srážkovou daň, neboť jde o částky cca do 2 000 Kč. hrubého za měsíc. Má v souvislosti s odvody srážkové daně z těchto honorářů nějaké povinnosti vzhledem k JMHZ?

Měli jsme zaměstnankyni z Polska, bydliště měla ale v ČR a pracovala u nás pouze v lednu 2025 (od dubna 2024 se zdržovala taky v ČR a zde taky bydlela i pracovala, pojišťovna VZP, přiděleno RČ). Nyní nevíme, kde se zdržuje a kde pracuje. Je nutné tuto zaměstnankyni uvést v příloze č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti?

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tyto osoby při placení pojistného? Ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? A může například nastat u zaměstnané osoby situace, že v případě poskytnutého neplaceného volna nebude zaměstnavatel platit pojistné?

Nově vzniklá dohoda o provedení práce dne 2. 1. 2026. V roce 2025 byla možnost dohodu o provedení práce nahlásit přes výkaz DPP, tzn. do 20 dne následného měsíce od nástupu. Výkazy DPP se již za leden 2026 podávat nebudou. Je potřeba přihlásit takto zaměstnance pracujícího na DPP (zahájení 2. 1. 2026) přes přihlášku ONZ, i když nebude účasten nemocenského pojištění vlivem částky do 12 000 Kč, nebo se zaměstnanec nebude přihlašovat a přihlásí se až registrací pres JHMZ? Jaký postup bude u DPČ, v případě, že částka nepřesáhne rozhodující částku pro nemocenské pojištění?

Zaměstnavatel (realitní zprostředkování) – s. r. o. jediný jednatel a společník je jedna osoba. Tato osoba chce být nyní v s. r. o. zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako realitní makléř nebo administrativní pracovník na zkrácený úvazek 20 hodin týdně. Státní příslušnost má Slovensko, žije v Čechách s rodinou 20 let, takže daňový rezident je český. Lze tuto pracovní smlouvu udělat? Musím být nahlášen na Úřad práce a dokdy?

Marně hledám přesné formluace informací, které budeme muset od nového roku od zaměstnanců zjišťovat kvůli nového jednotnému hlášení. Zákon jsem sice viděla i s těmi tabulkovými přílohami, kdo si tam bude šahat a pro jaké informace, ale opravdu neexistuje vzorový osobní dotazník, který by obsahoval vše, co bude třeba hlásit? Popřípadě výčet informací, jaké má dotazník obsahovat? 

Zaměstnanec byl na operaci se srdcem (nejde o nemoc z povolání), brzy to bude rok, co je nemocný, zkouší požádat o částečný invalidní důchod. Pokud mu nebude uznán a nastoupí zpět do zaměstnání, kde je na plný úvazek zaměstnán jako montér, manipulační pracovník a stalo by se, že by firemní lékař na pracovnělékařské prohlídce shledal zaměstnance zdravotně způsobilého jen pro práci manipulačního pracovníka a pro práci montéra, která je fyzicky náročnější by nebyl dle firemního lékaře zdravotně způsobilý a existovalo by zde zdravotní riziko. Jaká jsou v takovém případě práva a povinnosti zaměstnavatele, pokud jde o malého zaměstnavatele, kde není prostor zaměstnávat člověka na plný úvazek pouze na práci manipulačního pracovníka? Je možné zkrátit zaměstnanci úvazek na polovinu, kde by pracoval pouze jako manipulační dělník, kde splní zdravotní způsobilost nebo pokud by o to neměl zájem, dát výpověď dle § 52 písm. e) ZP?

Jaký je postup podle zákona č. 324/2025 Sb.? Pokud je zaměstnanec zařazen do 3. kategorie práce, ale: nemá uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS) ani penzijním připojištění, a zároveň nepodá zaměstnavateli písemné oznámení s údaji o penzijní společnosti a číslem smlouvy, je postup zaměstnavatele správný, pokud: příspěvek ve výši 4 % z hrubé mzdy nevyplácí, tento příspěvek nelze vyplatit zaměstnanci v hotovosti, na jeho osobní účet ani jej přičíst ke mzdě, zaměstnavatel splní svou povinnost tím, že zaměstnance o nároku a podmínkách prokazatelně informuje?

Má zaměstanavatel povinnost evidovat rodinný stav zaměstnanců? Pokud se dívám na aktuální formuláře pro ČSSZ a ZP tak údaj rodinný stav nikde nefiguruje. Pokud se dobře dívám na požadavky na JMHZ tak tam údaj rodinný stav také nevidím. Ptám se proto, že evidujeme velký odpor zaměstnanců pokytovat jakékoliv údaje o své osobě, teď například doložit nejvyšší doložené vzdělání a kontatní adresu, které jsou povinnými dohlašovanými údaji za zaměstnance v souvislosti s JMHZ. Máme povinnost nebo můžeme se dotazovat na rodinný stav? Mzdový a personální SW tento údaj stále vyžaduje, ale neradi bychom měli spory se zaměstnaci co to odmítají sdělit. 

Vztahuje se na nás povinnost přispívat zaměstnancům na penzijní spoření dle zákona č. 324/2025 Sb., když zaměstnáváme noční hlídače objektů (sedí v recepci budovy a párkrát za noc obejdou areál) a noční pracovníky třídíren (fyzická práce, třídí různě těžké balíky a pracují výhradně v noci)?

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firmy, s. r. o., které nemají zaměstnance? Je pouze statutární orgán, který si nevyplácí odměnu, nemá žádné cestovné ani auto. Jakmile bude firma ve větším zisku, bude si až potom vyplácet podíly na zisku, ale to bude třeba za dva roky. Opravdu musí vše registrovat a posílat JMHZ? Takhle jsem to pochopila ze školení. Pokud ano, kdy a jak budu muset firmu a statutára přihlásit?I firma, s. r. o., která má přerušenou živnost, se musí registrovat? Podává pouze nulové přiznání a výkazy. To by měla poté náklady a nemohla mít přerušenou živnost. Přiznání – nulové – si dělají sami. Já, jako externí účetní, nemám zřízenou provozovnu, mzdovou účtárnu. Některým firmám odesílám přehledy ze své datovky, jiným z jejich. Nově bych měla mít přiděleno identifikační číslo mzdové účtárny a to také uvádět. Kde vše budu muset toto vyřizovat? Stačí nahlásit na OSSZ?A co živnostenský zákon? Musím tam nějakou mzdovou učtárnu hlásit? Žádní lidé zvenčí ke mně nechodí. Spolupracuji pouze dlouhodobě s několika klienty.