Povinnosti zaměstnavatele

Chápu dobře, že dle zákona č. 324/2025 do rizikové práce nespadají pracovníci zařazené do 3. rizikové skupiny rizika hluku a prachu, tudíž se na ně povinné příspěvky nevztahují? Naše firma má pracovníky jen ve 3. skupině z hlediska hodnoceného fakturu hluk a prach.

Máme zaměstnance ve třetí kategorii pro obsluhu kovoobráběcích strojů, kteří mají stálou noční směnu. Z hygieny máme Rozhodnutí o zařazení do kategorie práce třetí, a to takto: Hluk - 2, Pracovní poloha - 2, Psychická zátěž - 3, Výsledná kategorie práce 3. Domníváme se správně, že v tomto případě se na zaměstnavatele nevztahuje povinný příspěvek na penzijní připojištění? 

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnavatel získá zakázku v zahraničí a rozhodne se ji realizovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance (zaměstnanců). To znamená, že vyslaný zaměstnanec nadále podléhá zaměstnavateli, který jeho práci řídí a zaměstnance odměňuje. Za vyslání se naopak nepovažuje případ, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele v České republice pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno) a v jiném státě pracuje v pracovněprávním vztahu uzavřeném s jiným zaměstnavatelem. Ve kterém státě je pojištěna vyslaná osoba? Může být mimo zaměstnance vyslána i OSVČ? Z jakého důvodu je důležité, aby byla osoba vyslaná z České republiky vybavena českým formulářem A1? Na jaký rozsah zdravotní péče má vyslaná osoba nárok?

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Česká s. r. o. má zaměstnankyni, která je cizinka a má vízum strpění. Šla na mateřskou a po 6 měsících se do zaměstnání nevrací. Má nárok na rodičovskou? Musí jí zaměstnavatel hradit zdravotní a sociální pojištění, pokud chce dál zůstat doma s dítětem? Nebo může jít na rodičovskou a hradit si zdravotní pojištění sama? Musí ji zaměstnavatel někam hlásit? 

Od ledna začne platit vyšší příspěvek pro kategorii 3 - rizikové práce. Co má dělat zaměstnavatel, když tento zaměstnanec nemá penzijní připojištění a ani si ho nehodlá sjednat. Je to jeho povinnost? Jak má tedy postupovat zaměstnavatel? 

Co napsat přesně dle zákona do pracovní smlouvy část pracovní doba? V týdnu pracují zaměstnanci 37,5 hod., ale budou dělat 12hod. směny (třísměnný provoz) a pracovní doba bude nerovnoměrná. Jak to zapsat vše správně?

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Může základní umělecká škola, příspěvková organizace zřizovaná obcí, vytvořit pracovní pozici sociálního, resp. speciálního pedagoga v souladu s novelou Školského zákona (od 1.1.2026)? Je pro toto pracovní místo stanovena i vyučovací povinnost?

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ (tedy včetně započtení všech položek podléhajících povinnosti placení pojistného) a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné plátce pojistného. Z jakého důvodu je ve zdravotním pojištění důležité podávání Přehledů zaměstnavatelem? Jaké lhůty platí pro zdravotní pojišťovnu při uplatňování nedoplatku a pro plátce při nárokování přeplatku? Odvádí se pojistné z příjmů (odměn) po skončení zaměstnání?

Jsme základní škola – příspěvková organizace, která současně řídí 4 mateřské školy ve městě. Každou školku řídí „zástupkyně ředitele školy pro MŠ“, které byly do těchto funkcí jmenovány. Tato skutečnost platí do 31. 8. 2025. Od 1. 9. 2025 vstoupí v platnost „Rozhodnutí zřizovatele (Město) o organizační změně“ obsahující oddělení mateřských škol od ZŠ. Na základě této skutečnosti budou veškerá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů přecházet na nově vzniklé organizace (§ 338 ZP). Tímto rozhodnutím vzniknou z původních čtyř MŠ dvě nové příspěvkové organizace se dvěma ředitelkami. Zbylé dvě dosavadní zástupkyně ředitele školy pro MŠ budou od 1. 9. 2025 pracovat v nově vzniklých MŠ jako učitelky. 1. Jakou formu by mělo mít ukončení jejich jmenování do funkcí zástupkyň a učiní toto odvolání dosavadní ředitel základní školy nebo ředitelky nově vzniklých MŠ? 2. Zařazení do nové funkce učitelky stačí provést dohodou o změně původní pracovní smlouvy? 3. Je zapotřebí učinit ještě nějaké úkony v souvislosti s těmito změnami?

Podle ustanovení § 306 odst. 5 zákoníku práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo vyhlášku č. 263/2007 Sb., kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných např. krajem. Má škola povinnost vydat ještě vnitřní směrnici - vnitřní pracovní řád? Nebo se dá odkázat (v případě kontroly) na tuto vyhlášku a případně na jiné vnitřní předpisy (dokumenty) školy?

Jsme základní škola, která doposud byla hlavním zaměstnavatelem i pro místní dvě mateřské školky. Od 1.9.25 se mateřské školky osamostatní a vznikne nový jeden subjekt přípspěvkové organizace se svým sídlem a novým IČem. Zaměstnanci školek tudíž budou spadat pod tuto novou organizaci a veškeré smluvní dohody a práva přecházejí automaticky na nového zaměstnavetele. My jako původní zaměstnavatelé budeme předávat personální podklady novému subjektu a proto se chci zeptat: zda můžeme složky zaměstnanců MŠ předat novému subjektu kompletně celé v originále od počátku zaměstnaneckých svazků a my si je ponechaly pouze v kopii? Nebo je nutné, abychom (pracovní smlouvy, platové výměry, dotazníky a další podklady) předávali novému subjektu v kopii a my pro případ kontroly měly archivovány všechny originály dokumentů u nás v ZŠ? 

Dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V případě sjednání každého pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel především zabezpečit odvod pojistného alespoň z minima nebo alespoň z poměrné části  tohoto minima (je-li to ze zákona jeho povinností) a také u pracovní smouvy přihlásit, resp. odhlásit osobu jako zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě. Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo pouze formou dohody o provedení práce (DPP), pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až 200 000 Kč.

Zaměstnankyně k nám nastoupila dne 16. 6. 2025. Do 15. 6. 2025 byla zaměstnaná u jiného zaměstnavatele. Předpokládám, že první zaměstnavatel uplatní slevu na poplatníka, tudíž bych se ráda zeptala, jak máme zdanit mzdu my. Je to tak, že v případě, že u nás mzda dosáhne více jak 4 500 Kč, zdaníme normálně 15 % zálohovou daní? Ještě, prosím, dotaz ohledně zdravotního pojištění - budeme dopočítávat do minima za těch 15 dnů, že? 

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Ve vazbě na účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2025 u vybraných skupin zaměstnanců rozhodnými částkami započitatelného příjmu hodnoty 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč. Tyto se bezprostředně dotýkají osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3–6 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), kdy se jedná především o osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Příjmy funkcionářů, uvolněných i neuvolněných, jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP , které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši.

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: – vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), – zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – zaměstnavatel v případě potřeby řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, – z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce na částku nižší než 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena. Pokud je z příjmu ze zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění, pak toto zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

Může zaměstnanec odmítnout odstupné od zaměstnavatele, pokud spolu podepsali dohodu o rozvázání pracovního poměru, ale z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele?

K jakému datu vyplnit přihlášku zaměstnavatele na OSSZ u jednatele, který bez odměny vykonává funkci od 17. 1. 2023? Od května 2025 mu bude vyplácena odměna za výkon funkce jednatele ve výši 20 800 Kč měsíčně. Jednatele přihlásím od 1. 5. 2025 jako u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnavatel by však měl být přihlášen již od ledna 2023?

Je povinnost zaznamenávat na mzdovém listu nepeněžní plnění - školení zaměstnanců? Dle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP je povinnost evidovat typicky odborná školení, související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Musí se tam evidovat veškerá školení - např. jazykové kurzy pro zaměstnance cizince nebo obecně jazykové kurzy apod. nebo jen to, co přímo souvisí s náplní pracovního poměru?