Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Solidární zvýšení daně a maximální vyměřovací základ v roce 2016
Ing.
Ivan
Macháček
Solidární zvýšení daně činí dle § 16a ZDP 7% z kladného rozdílu mezi:
a)
b)
48 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2016 vychází limitní částka z vyhlášky č. 244/2015 Sb., ve které je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2014 ve výši 26 357 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0246, takže průměrná mzda za rok 2014 činí 27 006 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2016 činí 48 x 27 006 Kč = 1 296 288 Kč.
Vývoj limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně
I-------------------------------------I--------------------------------------I IKalendářní rokIČástka pro uplatnění solidárníhoI I Izvýšení daněI I-------------------------------------I--------------------------------------I I 2013 I 1 242 432 Kč I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 2014 I 1 245 216 Kč I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 2015 I 1 277 328 Kč I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 2016 I 1 296 288 Kč I I-------------------------------------I--------------------------------------I
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
Maximální vyměřovací základ u pojistného na sociální pojištění
V ustanovení § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), je pro zaměstnance stanoven
pro účely pojistného na sociální pojištění maximální vyměřovací základ ve výši 48násobku průměrné mzdy
. Rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zaměstnance zjišťuje, je kalendářní rok.V ustanovení § 15a odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. se uvádí, že maximálním vyměřovacím základem OSVČ
pro účely pojistného na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy
. Tato výše maximálního vyměřovacího základu platí bez ohledu na to, jak dlouho byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v kalendářním roce, a bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní či vedlejší výdělečnou činnost osoby samostatně výdělečně činné.Pro rok 2016 se uplatní pro účely pojistného na sociální pojištění u zaměstnance i podnikatele maximální vyměřovací základ ve výši 1 296 288 Kč.
Maximální vyměřovací základ u pojistného na zdravotní pojištění
V ustanovení § 3 odst. 15 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění účinném do 31.12.2014 (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), se uvádělo, že maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro
účely pojistného na zdravotní pojištění je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy.
Obdobně v ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do 31.12.2014, se uvádělo, že maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro účely pojistného na zdravotní pojištění je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy.
Zákon č. 500/2012 Sb. v části páté čl. VIII vložil do zákona č. 592/1992 Sb. nové ustanovení § 3d, na základě kterého se ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 15 až 18 a § 3a odst. 2 zákona nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.
Zákonem č. 267/2014 Sb. část jedenáctá článek XVII pak byly v zákonu č. 592/1992 Sb. s účinností od 1.1.2015 ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3 a 3a zákona zcela zrušeny.
Počínaje rokem
2013 se tedy již neuplatňuje maximální vyměřovací základ pro účely pojistného na zdravotní pojištění.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance a OSVČ v letech 2012 až 2016
I------------------------I-------------------------I-------------------------I IKalendářní rokIMVZ pro účely SPIMVZ pro účely ZPI I------------------------I-------------------------I-------------------------I I 2012 I 1 206 576 Kč I 1 809 864 Kč I I------------------------I-------------------------I-------------------------I I 2013 I 1 242 432 Kč I Nepoužit I I------------------------I-------------------------I-------------------------I I 2014 I 1 245 216 Kč I Nepoužit I I------------------------I-------------------------I-------------------------I I 2015 I 1 277 328 Kč I Nepoužit I I------------------------I-------------------------I-------------------------I I 2016 I 1 296 288 Kč I Nepoužit I I------------------------I-------------------------I-------------------------IVysvětlivky:MVZ - maximální vyměřovací základ SP - sociální pojištění ZP - zdravotní pojištění
UPLATNĚNÍ SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ U OSVČ
Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má výlučně příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 296 288 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu.
PŘÍKLAD
Podnikatel s příjmy ze živnosti dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 4 100 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 60%. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Podnikatel si může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši 1 200 000 Kč dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2016 tak bude činit 2 900 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání
solidární zvýšení daně
ve výši: (2 900 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 = 112 259,84 Kč
.Jeho
výsledná daň
tak činí: 2 900 000 Kč x 0,15 + 112 259,84 Kč = 547 259,84 Kč
.Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani
na poplatníka činí daň 522 420 Kč
.Pojistné na sociální pojištění
odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu, tedy částku: 1 296 288 Kč x 29,2% = 378 517 Kč
.Pojistné na zdravotní pojištění
odvede podnikatel z vyměřovacího základu 0,5 x 2 900 000 Kč = 1 450 000 Kč.Pojistné na zdravotní pojištění tak činí 1 450 000 Kč x 13,5% =
195 750 Kč
.Celkové daňové a pojistné
zatížení podnikatele činí za rok 2016:
522 420 Kč + 378 517 Kč + 195 750 Kč =
1 096 687 Kč
.Pro zajímavost si porovnáme ještě zdanění téhož podnikatele s příjmy 4 100 000 Kč za rok 2015, kdy hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně a výše maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění činila 1 277 328 Kč.
Výše
solidárního zvýšení daně
činí: (2 900 000 Kč - 1 277 328 Kč) x 0,07 = 113 587,04 Kč
.Jeho
výsledná daň
tak činí: 2 900 000 Kč x 0,15 + 113 587,04 Kč = 548 587,04 Kč
.Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani
na poplatníka činí daň 523 748 Kč
.Pojistné na sociální pojištění
odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu, tedy částku: 1 277 328 x 29,2% = 372 980 Kč
.Pojistné na zdravotní pojištění
odvede podnikatel z vyměřovacího základu 0,5 x 2 900 000 Kč = 1 450 000 Kč.Pojistné na zdravotní pojištění tak činí 1 450 000 Kč x 13,5% =
195 750 Kč
.Celkové daňové a pojistné
zatížení podnikatele činí za rok 2015:
523 748 Kč + 372 980 Kč + 195 750 Kč =
1 092 478 Kč
.Z porovnání vidíme, že se sice v roce 2016 u poplatníka snížila odvedená daň z příjmů v důsledku zvýšení hranice pro odvod solidárního zvýšení daně, ale na druhé straně v důsledku zvýšení maximálního vyměřovacího základu se zvýšil odvod pojistného na sociální pojištění a podnikatel tak zaplatí souhrnně na dani a pojistném o 4 209 Kč více.
Poplatník má příjmy ze samostatné činnosti a další příjmy dle § 8 až 10 ZDP
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má kromě příjmů ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) ještě další příjmy zdaňované dle § 8 (příjmy z kapitálového majetku), dle § 9 (příjmy z nájmu) nebo dle § 10 ZDP (ostatní příjmy), pak v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 porovná pouze dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti s částkou 1 296 288 Kč. Pokud je dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti vyšší než tato limitní částka, pak rozdíl mezi dílčím základem daně dle § 7 ZDP převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu. Tento výpočet nikterak neovlivní výše příjmů z kapitálového majetku, výše příjmů z nájmu ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
PŘÍKLAD
Zemědělský podnikatel má v roce 2016 příjmy z podnikání v rostlinné výrobě, z nájmu bytů a příjmy z úplatného převodu cenných papírů. U příjmů z úplatného převodu cenných papírů poplatník nesplnil podmínku pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP a rovněž tak příjmy z úplatného převodu cenných papírů v úhrnu za zdaňovací období roku 2016 překročily limitní částku 100 000 Kč pro jejich osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Za zdaňovací období 2016 dosáhne následující dílčí základy daně:
I-------------------------------------I--------------------------------------I IDílčí základ daněIČástka v KčI I-------------------------------------I--------------------------------------I I Ze samostatné činnosti I 1 120 000 I I-------------------------------------I--------------------------------------I I Z nájmu I 168 000 I I-------------------------------------I--------------------------------------I I Dle § 10 ZDP I 89 500 I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Poplatník má příjmy ze samostatné činnosti a současně příjmy ze závislé činnosti
V případě, že
poplatník daně z příjmů fyzických osob má současně příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a příjmy ze samostatné činnosti
zdaňované dle § 7 ZDP, bude postupovat následovně. Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období roku 2016:-
úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. nevychází se z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem) a
-
dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti
Pokud součet bude vyšší než částka 1 296 288 Kč, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7% z tohoto rozdílu.
Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely stanovení solidárního zvýšení daně snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně ze závislé činnosti zdaňované podle § 6.
Tato možnost vyplývá ze znění ustanovení § 16a odst. 3 ZDP a bylo ji možno použít poprvé již za zdaňovací období roku 2014.PŘÍKLAD
Občan má příjmy ze závislé činnosti a současně podniká na základě živnostenského oprávnění. V průběhu zdaňovacího období roku 2016 se jeho hrubá mzda v jednotlivých měsících pohybuje v rozmezí 32 000 Kč až 54 000 Kč. Z podnikání dosáhne dílčí základ daně z podnikání ve výši 945 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání za rok 2016 dosáhnou jeho příjmy ze závislé činnosti 541 500 Kč.
I když zaměstnavatel v průběhu kalendářního roku 2016 neuplatnil u zaměstnance solidární zvýšení daně při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti, musí poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 k vypočtené dani z příjmů z dílčích základů daně z příjmů dle § 6 a 7 ZDP připočítat solidární zvýšení daně ve výši: (541 500 Kč + 945 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 =
13 314,84 Kč
.PŘÍKLAD
Občan je zaměstnán jako manažer společnosti a současně zahájil od října 2016 podnikání na základě živnostenského oprávnění. V jednotlivých kalendářních měsících roku 2016 pobírá mzdu v rozmezí 98 000 Kč až 142 000 Kč. Z důvodu nezbytného vybavení provozovny pro účely zahájení podnikání převýší jeho daňově uznatelné výdaje dosažené příjmy z podnikání a za zdaňovací období roku 2016 dosáhne daňovou ztrátu ve výši 89 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činily 1 320 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 442 872 Kč (pojistné na sociální pojištění hrazené do výše maximálního vyměřovacího základu, pojistné na zdravotní pojištění hrazené z plného vyměřovacího základu).
Ve smyslu § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částku: 1 320 000 Kč - 89 000 Kč = 1 231 000 Kč.
Tato částka je nižší než limitní výše 1 296 288 Kč pro rok 2016, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 320 000 Kč + 442 872 Kč = 1 762 872 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.
Poplatník při podnikání spolupracuje se spolupracující osobou
Pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 ZDP,
provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby
. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.PŘÍKLAD
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání (řemeslná živnost) dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 3 200 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 80%, a to do výše stanoveného limitu 1 600 000 Kč. Jeho manželka má jednak své zdanitelné příjmy z provozování kadeřnictví ve výši 360 000 Kč za rok 2016, ke kterým uplatňuje prokazatelné výdaje ve výši 240 000 Kč, a jednak vypomáhá manželovi jako spolupracující osoba.
Pokud by s podnikatelem nespolupracovala manželka, byl by jeho základ daně 1 600 000 Kč a podnikatel by musel uplatnit solidární zvýšení daně ve výši: (1 600 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 = 21 259,84 Kč.
V případě spolupráce manželky na ní může převést limitní výši 540 000 Kč z rozdílu příjmů a výdajů, tj. 33,75% svých příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2016 následující:
I-------------------------I------------------------I-------------------------I ISubjektIPříjmy v KčIVýdaje v KčI I-------------------------I------------------------I-------------------------I I Podnikatel I 2 120 000 I 1 060 000 I I-------------------------I------------------------I-------------------------I I Manželka: I I I I - ze spolupráce I 1 080 000 I 540 000 I I - z vlastního podnikání I 360 000 I 240 000 I I - celkem I 1 440 000 I 780 000 I I-------------------------I------------------------I-------------------------I
Ani manžel ani manželka nemusí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně, protože jejich základ daně z podnikání je nižší než 1 296 288 Kč.
Uplatnění solidárního zvýšení daně u zaměstnance
Postup při uplatnění solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti vyplývá z ustanovení § 38ha ZDP. Solidární zvýšení při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí 7% z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2016 je limitní výše 4 x 27 006 Kč = 108 024 Kč.
Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015, vyplývá, že
poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP
. Tudíž tuto povinnost poplatník nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy, zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Ve smyslu bodu 48 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. bylo možno toto opatření použít již pro zdaňovací období roku 2014.Platí tedy závěr, že pokud má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2016 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2016 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2016 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.
Poznámka:
Do konce roku 2013 se postupovalo dle znění ustanovení § 38g odst. 4, ze kterého vyplývalo, že pokud se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, byl povinen poplatník podat daňové přiznání. Pokud tedy bylo u zaměstnance alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, byl povinen poplatník podat za zdaňovací období daňové přiznání a nebylo možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když měl poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.
Postup u zaměstnance, který je zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele
Z ustanovení § 15a odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto kalendářním roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele,
neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel
v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ
. Tento postup platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.PŘÍKLAD
Poplatník má v roce 2016 pouze příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnanci je za červen 2016 zúčtována mzda ve výši 150 000 Kč. V ostatních měsících je mu zúčtována mzda v rozmezí 85 000 až 95 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
V měsíci červnu 2016 přesáhne mzda poplatníka částku 108 024 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíc červen.
Výpočet solidárního zvýšení daně u zálohy: (150 000 Kč - 108 024 Kč) x 0,07 = 2 938,32 Kč.
Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2016 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 296 288 Kč, ve smyslu znění § 38g odst. 4 ZDP, nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc červen 2016.
PŘÍKLAD
Výpočet pojistného a zdanění zaměstnance v roce 2016
Manažer pobírá smluvní mzdu ve výši 115 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
S ohledem na výši zdanitelného příjmu 115 000 Kč bude při výpočtu zálohy na daň v každém měsíci použito solidární zvýšení daně ve výši (115 000 Kč - 108 024 Kč) x 0,07 = 488,32 Kč.
Souhrn vyměřovacích základů za leden až listopad činí 1 265 000 Kč. Pro výpočet pojistného na sociální pojištění zbývá na prosinec částka vyměřovacího základu do výše maximálního vyměřovacího základu 31 288 Kč, takže výpočet pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem a zaměstnancem se vypočítá za měsíc prosinec z vyměřovacího základu 31 288 Kč.
Po celý rok se odvádí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Zaměstnanec nemůže žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně a musí za rok 2016 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z toho důvodu, že se u něho daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
I----------------------------------------------------I-----------I-----------I IVýpočet měsíční zálohy na daň v KčILeden ažIProsinecI I IlistopadI I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Hrubá mzda I 115 000 I 115 000 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pojistné na SP hrazené zaměstnavatelem (25% ) I +28 750 I +7 822 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pojistné na ZP hrazené zaměstnavatelem (9% ) I +10 350 I +10 350 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Základ daně I 154 100 I 133 172 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Záloha na daň (15% ) I 23 115 I 19 980 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Solidární zvýšení zálohy na daň I 488,32 I 488,32 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Záloha na daň celkem (po zaokrouhlení) I 23 604 I 20 469 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Základní sleva na dani na poplatníka I -2 070 I -2 070 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Záloha na daň po slevě I 21 534 I 18 399 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pojistné na SP zaměstnance (6,5% ) I 7 475 I 2 034 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pojistné na ZP zaměstnance (4,5% ) I 5 175 I 5 175 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I IČistá mzdaI80 816I89 392I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I
Výpočet daně v daňovém přiznání za rok 2016, které podává poplatník daně z příjmů do termínu 1.4.2017 na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem:
I--------------------------------------------------------------I-------------I IPoložkaIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Úhrn příjmů I 1 380 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Úhrn povinného pojistného I 448 272 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně podle § 6 zákona I 1 828 272 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Daň podle § 16 zákona I 274 230 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona I 5 859,84 I I [(1 380 000 - 1 296 288) x 0,07] I I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru I 280 090 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Základní sleva na poplatníka I 24 840 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Daň po uplatnění slevy I 255 250 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti I 255 273 I I--------------------------------------------------------------I-------------I IPřeplatek na dani (nižší než 100 Kč, nebude vrácen)I23I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Postup u zaměstnance, který je zaměstnán u více zaměstnavatelů
Z ustanovení § 15a odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za
přeplatek zaměstnance na pojistném.
Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě může zaměstnanec požádat OSSZ o vrácení pojistného odvedeného z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ
. K žádosti musí zaměstnanec doložit potvrzení všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, ze kterých bylo sraženo pojistné. Postup vrácení přeplatku je obsažen v § 17 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.V případě přeplatku na pojistném zaměstnance, který je zaměstnán v tomtéž roce u více zaměstnavatelů, se vrací jen přeplatek pojistného odvedeného za zaměstnance z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ.
Tento postup se však nevztahuje na zaplacené povinné pojistné zaměstnavatelem.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec má v průběhu roku 2016 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A se smluvní mzdou 85 000 Kč měsíčně podepíše zaměstnanec prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. U zaměstnavatele B je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou 45 000 Kč, přičemž u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Zaměstnanec není účasten důchodové spoření.
Zdanění u zaměstnavatele A
I--------------------------------------------------------------I-------------I IVýpočet měsíční zálohy na daň v lednu až prosinciIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Hrubá mzda I 85 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34% ) I +28 900 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) I 113 900 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Záloha na daň (sazba daně 15% ) I 17 085 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I -2 070 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Záloha na daň po slevě na dani I 15 015 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Pojistné zaměstnance (11% ) I 9 350 I I--------------------------------------------------------------I-------------I IČistá mzdaI60 635I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Zdanění u zaměstnavatele B
I--------------------------------------------------------------I-------------I IVýpočet měsíční zálohy na daň v lednu až prosinciIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Hrubá mzda I 45 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34% ) I +15 300 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) I 60 300 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Záloha na daň (sazba daně 15% ) I 9 045 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Pojistné zaměstnance (11% ) I 4 950 I I--------------------------------------------------------------I-------------I IČistá mzdaI31 005I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Vyměřovací základ zaměstnance nedosáhne u žádného zaměstnavatele maximálního vyměřovacího základu pro rok 2016, takže je hrazeno zaměstnancem i oběma zaměstnavateli pojistné na sociální a zdravotní pojištění za všechny kalendářní měsíce roku 2016.
Souhrnně zaměstnanec odvedl pojistné z vyměřovacího základu: 1 020 000 Kč + 540 000 Kč = 1 560 000 Kč, tedy z vyměřovacího základu, který převyšuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění o částku (1 560 000 Kč - 1 296 288 Kč) = 263 712 Kč.
Na základě žádosti zaměstnance mu OSSZ vrátí pojistné ve výši 263 712 Kč x 0,065 = 17 142 Kč.
V daňovém přiznání poplatníka daně z příjmů fyzických osob za rok 2016 bude uplatněno solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP.
I--------------------------------------------------------------I-------------I IPoložkaIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů I 1 560 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Úhrn povinného pojistného u obou zaměstnavatelů I +464 472 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně podle § 6 zákona I 2 024 472 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Daň podle § 16 zákona I 303 660 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona I 18 459,84 I I [(1 560 000 - 1 296 288) x 0,07] I I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru I 322 120 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Základní sleva na poplatníka I -24 840 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Daň po uplatnění slevy I 297 280 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u I 288 720 I I obou zaměstnavatelů I I I--------------------------------------------------------------I-------------I IZbývá doplatit na daniI8 560I I--------------------------------------------------------------I-------------I