Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a zdravotní pojištění

Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy jednatelé a společníci s. r. o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

Každá z těchto variant (stejně jako registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s. r. o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Ustanovení § 5 písm. a) bod 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném do 31.12.2007, určovalo podmínky, za kterých se pro účely zdravotního pojištění považovaly uvedené osoby za zaměstnance v pracovním poměru. Tuto podmínku splňovali společníci a jednatelé s. r. o. (a komanditisté komanditní společnosti), jestliže nebyli v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávali pro ni práci, za kterou byli touto společností odměňováni. Nutnou podmínkou byla skutečnost, že zúčtovaný příjem musel svojí výší zakládat účast na nemocenském pojištění. Touto rozhodnou částkou bylo 400 Kč. To znamená, že byl-li společníkovi nebo jednateli s. r. o. zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce příjem alespoň 400 Kč, považovala se taková osoba ve zdravotním pojištění v příslušném kalendářním měsíci za zaměstnance, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývaly (přihlášení této osoby u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, případné respektování povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu aj.). Tyto podmínky však platily do 31.12.2007.

S účinností od 1.1.2008 (tedy i v roce 2017) nejsou tyto osoby vyjmenovány mezi výjimkami, tedy mezi osobami, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance. Jelikož je vyměřovacím základem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, případně s výjimkou příjmů taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy těchto osob, tedy včetně povinnosti zaměstnavatele (s. r. o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu například ve výši 2 500 Kč nehraje v tomto případě roli, tato „rozhodná“ částka se týká pouze osob – zaměstnanců vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4 až 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti (viz dále).

V rámci kalendářního měsíce přicházejí ve zdravotním pojištění z hlediska výše příjmu společníka nebo jednatele s. r. o. v úvahu následující alternativy:

V tomto případě se společník nebo jednatel s. r. o. na základě výše uvedeného považují ve zdravotním pojištění za „klasického“ zaměstnance s tím, že:

Je-li jednatel s. r. o. současně společníkem společnosti, považuje se za započitatelný příjem pro odvod pojistného úhrn příjmů z obou těchto činností.

Společník nebo jednatel s. r. o. se stávají ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, je-li u dohody o pracovní činnosti zúčtován příjem alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč. V případě více souběžných příjmů platí, že od data 1.1.2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel (s. r. o.) oznámit zdravotní pojišťovně období trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včetně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnání netrvá po celý kalednářní měsíc, přihlíží se k poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb.

Je-li jednatelem s. r. o. občan ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, a je tedy v souladu s koordinačními nařízeními EU č. 883/2004 a 987/2009 osobou výdělečně činnou (zaměstnanou) na území České republiky, je na základě principu jednoho pojištění účasten všech systémů sociálního zabezpečení České republiky, tj. včetně zdravotního pojištění.

Jestliže však má tato osoba současně příjmy ze zaměstnání v některém z výše uvedených států, musí českému zaměstnavateli předložit formulář A1 deklarující skutečnost, že podléhá právním předpisům této země, tedy včetně zdravotního pojištění.

Předloží-li občan s trvalým pobytem na území některého z výše uvedených států českému zaměstnavateli (s. r. o.) formulář A1 a zakládají-li příslušné příjmy povinnost placení pojistného podle tamní právní úpravy zdravotního pojištění, vstoupí s. r. o. neprodleně v kontakt se zdravotní pojišťovnou, u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn. U příslušné (kontaktní) pobočky se s. r. o. přihlásí k placení pojistného a dále bude vůči této pojišťovně plnit všechny zákonné povinnosti vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravotního pojištění, které s. r. o. jako zaměstnavatel na základě dané skutečnosti podléhá. Alternativně lze řešit otázku placení pojistného i prostřednictvím samotného zaměstnance.

Pokud chce podnikat v České republice osoba ze „třetí země“, tedy mimo státy výše uvedené, nepodléhá režimu koordinačních nařízení EU a z titulu výkonu samostatné výdělečné činnosti jí nevzniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Řešením takové situace je uzavření komerčního zdravotního pojištění. Cizinec ze „třetí země“ může být účasten českého systému pouze po dobu zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, například jako jednatel s. r. o. s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP.

Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ pro rozhodná období let 2013 až 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i OSVČ. Přijetí novely ZDP a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. však tuto situaci změnilo. V části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1.1.2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ trvale zrušen.

Vyměřovacím základem zaměstnance je tak v roce 2017 úhrn zúčtovaných příjmů, u OSVČ pak 50% příjmů po odpočtu výdajů – v obou případech bez omezení horní hranicí.

V souvislosti s placením pojistného si s. r. o. a jejich společníci a jednatelé musejí uvědomit, že pojistné musí být vždy odvedeno alespoň v minimální povinné výši buď zaměstnavatelem nebo samoplátcem (jednatelem nebo společníkem s. r. o. jako fyzickou osobou – podnikatelem) za předpokladu, že plátce není od této povinnosti zákonem osvobozen.

Povinností zaměstnavatele (společnosti) je přihlásit tyto osoby u jejich zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě jako zaměstnance, podat za příslušný měsíc Přehled o platbě pojistného a odvádět pojistné podle zákona.