V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.
Ke slevě na manželku (manžela) v ročním zúčtování a daňovém přiznání za rok 2016
Ing.
Ivan
Macháček
je daňovým poradcem
Zásady pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela)
Poplatník může v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit slevu na dani na manželku (manžela) vymezenou v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Slevu na dani na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč ročně lze uplatnit při současném splnění dvou základních podmínek:
-
manželka (manžel) žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
-
manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
Pokud je vlastní příjem manželky (manžela) za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku (manžela) nelze druhým manželem v žádném případě uplatnit. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
Připomínáme, že s účinností od 1. 1. 2014 se podle ustanovení § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství.
Sleva na manželku, vymezená v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se tedy vztahuje i na partnera. Slevu podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Sleva na dani na manželku (manžela) je slevou, kterou lze uplatnit u zaměstnance až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo obecně až při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP, může podle § 38ch odst. 1 ZDP požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení k dani, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění s přihlédnutím ke slevě na dani na manželku (manžela), podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP, že manželka (manžel) žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč. Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně prokazuje poplatník plátci daně podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem.
Co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky?
Vlastními příjmy manželky (manžela) se podle pokynu GFŘ D-22 rozumí úhrn:
-
všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje,
-
včetně příjmů, které podléhají srážkové dani,
-
nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny,
-
nebo nejsou předmětem této daně.
Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:
-
dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,
-
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny
-
dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,
-
příspěvek na péči,
-
sociální služby,
-
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
-
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
-
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
-
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP.
Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:
a)
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu - přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,
b)
ostatní dávky - rodičovský příspěvek, pohřebné.
Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti a vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) do vlastního příjmu manželky (manžela) započítávají.
Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. K tomu poznamenáváme, že v § 4 odst. 1 zákona č. 381/2015 Sb., o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2016, (příspěvek ve výši 1 200 Kč) je stanoveno, že pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. Z toho vyplývá, že částka vyplaceného jednorázového příspěvku důchodci 1 200 Kč v roce 2016 se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky (manžela) pro účely uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů a zdaňuje se jen u jednoho z nich (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů zdaňované dle § 9 odst. 2 zákona u jednoho z manželů, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku se rovněž zdaňuje dle § 10 odst. 2 ZDP jen u jednoho z manželů).
V pokynu D-22 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí:
-
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné vyplacené v lednu 2017 se započítávají do vlastního příjmu manželky (manžela) až ve zdaňovacím období roku 2017, kdy ovlivní posouzení výše příjmů pro účely uplatnění slevy na dani na manželku (manžela).
-
U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené zaměstnanci za prosinec 2016 až v lednu 2017, se zahrnují do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období roku 2016, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky (manžela) pro účely uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v roce 2017.
-
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.
Příklad č. 1:
Podnikatel při svém živnostenském podnikání uplatňuje skutečné výdaje (vede daňovou evidenci). Jeho manželka v roce 2016 pobírala rodičovský příspěvek a následně pobírá od července 2016 podporu v nezaměstnanosti ve výši 9 500 Kč/měsíc. Jiné zdanitelné příjmy nemá.
Postup:
Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že příjem z podpory v nezaměstnanosti nedosáhne za rok 2016 výše 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.
Příklad č. 2:
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2016 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od prosince 2015 do konce ledna 2016 práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 2. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá.
Postup:
Pokud součet nemocenských dávek a dávky peněžité pomoci v mateřství přesáhnou u manželky za rok 2016 výši 68 000 Kč, nemůže manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2016 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a do vlastních příjmů manželky se pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává.
Příklad č. 3:
Podnikatel v rámci svého živnostenského podnikání vede daňovou evidenci a hodlá uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 slevu na dani na manželku. Manželka byla po celý rok 2016 na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek. Za zdaňovací období 2016 dosáhla příjem ve výši 226 000 Kč za prodej chaty nezahrnuté ve společném jmění manželů, přičemž byl dodržen časový test pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Postup:
Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a do vlastních příjmů manželky se pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se do vlastních příjmů manželky zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. V daném případě proto nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2016 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje chaty nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.
Příklad č. 4:
Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a z podnikání, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje. Jeho manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. V průběhu roku 2016 uzavřela se svým zaměstnavatelem postupně 7 krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel podle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice nepodepsala u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Postup:
Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a do vlastních příjmů manželky se pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se však do vlastních příjmů manželky zahrnou příjmy podléhající srážkové dani. Protože souhrn těchto příjmů za zdaňovací období roku 2016 převýšil částku 68 000 Kč, nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 slevu na dani na manželku. V případě, že by měla manželka uzavřeno pouze 6 dohod o provedení práce, za které by obdržela hrubou odměnu 6 x 10 000 Kč Z 60 000 Kč, mohl by pak poplatník uplatnit v daňovém přiznání slevu na dani na manželku ve výši 24 840 Kč.
Příklad č. 5:
Poplatník se počátkem prosince 2016 oženil se svou přítelkyní, se kterou žije již dva roky ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě. Poplatník má příjmy z podnikání a vede daňovou evidenci. Manželka pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné jiné zdanitelné příjmy.
Postup:
Poplatník nemůže uplatnit v daňovém přiznání za rok 2016 slevu na dani na manželku, ale může ji uplatnit až počínaje lednem 2017 v daňovém přiznání za rok 2017. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti.
Příklad č. 6:
Dvě ženy spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti. V září 2016 spolu uzavřely registrované partnerství. Jedna partnerka má příjmy z podnikání a druhá se stará o domácnost a je bez zdanitelných příjmů.
Postup:
V návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP si může poplatník v roce 2016 uplatnit na druhého partnera bez zdanitelných příjmů slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V našem případě lze slevu na manželku (partnerku) uplatnit počínaje měsícem říjen 2016, tedy částku 24 840 Kč: 12 měsíců x x 3 měsíce Z 6 210 Kč. Tuto slevu uplatní registrovaný partner ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.
Sleva na dani na manželku v případě uplatnění paušálních výdajů poplatníkem
Z dosavadního znění ustanovení § 35ca ZDP vyplývá, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník snížit vypočtenou daň za zdaňovací období roku 2016 o slevu na dani na manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ani nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na dítě na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Příklad č. 7:
Poplatník je zaměstnán a současně má příjmy ze živnostenského podnikání, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Za rok 2016 činí dle potvrzení zaměstnavatele jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti 598 000 Kč a dílčí základ daně ze samostatné činnosti 610 000 Kč. Manželka nemá zdanitelné příjmy.
Postup:
Celkový základ daně poplatníka činí za rok 2016:
598 000 Kč + 610 000 Kč = 1 208 000 Kč.
Podíl základu daně z příjmů ze samostatné činnosti činí 50,50 % celkového základu daně, proto poplatník nemůže v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit slevu na dani na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
Příklad č. 8:
Podnikatel provozuje neřemeslnou živnost a současně zdaňuje příjmy z nájmu bytů v činžovním domě, který je ve společném jmění manželů. K příjmům z podnikání uplatňuje paušální výdaje, k příjmům z nájmu uplatňuje výdaje ve skutečné výši. Manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek.
Přehled příjmů a výdajů za rok 2016:
I---------------I-------------I--------------------I I druh činnosti I příjmy v Kč I daňové výdaje v Kč I I---------------I-------------I--------------------I I podnikání I 750 000 I nesledovány I I---------------I-------------I--------------------I I nájem bytů I 510 000 I 200 000 I I---------------I-------------I--------------------I
Postup:
Poplatník uplatní k příjmům z podnikání paušální výdaje ve výši 60 % příjmů, takže jeho dílčí základ daně z podnikání za rok 2016 činí 300 000 Kč. K příjmům z nájmu uplatňuje poplatník prokazatelné výdaje, takže jeho dílčí základ daně z příjmů dle § 9 ZDP činí 310 000 Kč. Celkový základ daně poplatníka činí za rok 2016: 300 000 Kč + 310 000 Kč = 610 000 Kč.
Podíl základu daně z podnikání činí 49,18 % celkového základu daně. Podíl dílčího základu daně podle § 7, u kterého poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, není vyšší než 50 % celkového základu daně, a proto poplatník může v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit slevu na dani na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a do vlastních příjmů manželky se pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává.