OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění

Vydáno: 21 minut čtení

Pokud pojištěnec podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění četné povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2018 v průběhu roku 2019), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu.

OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:
dotýká se pouze OSVČ, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá;
základním podkladem pro toto zúčtování je podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen „Přehled“);
nepředložení Přehledu je pod sankcí (zdravotní pojišťovna může provinilci stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného včetně penále, nezávisle na této formě nárokované pohledávky může také uložit OSVČ pokutu až 50 000 Kč za nepředložení Přehledu).
Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším, zdrojem příjmů.
V následujícím textu se zaměříme na postupy OSVČ při podávání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2018, tedy po jeho skončení.
 
Samostatná výdělečná činnost jako jediný zdroj příjmů
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2018 byl určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 29 979 Kč, tj. 14 989,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2018 se vypočetla jako 13,5 % z hodnoty 14 989,50 Kč, a činila tak od ledna 2018 částku 2 024 Kč.
Pokud byl výkon podnikatelské činnosti jediným zdrojem příjmů pojištěnce, pak musel platit alespoň minimální zálohy, což byla v roce 2018 zmíněná částka 2 024 Kč měsíčně. Pokud by pro tuto osobu neplatila povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), mohla být výše zálohy i nižší než minimální, případně mohla být nulová.
 
Samostatná výdělečná činnost – hlavní nebo vedlejší zdroj příjmů
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) se považuje za hlavní zdroj příjmů. V podstatě rozhoduje dle prohlášení pojištěnce faktická výše příjmů s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí na titulní straně podávaného Přehledu.
Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí za rozhodné období kalendářního roku stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).
Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, pak musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. V zaměstnání nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně OSVČ, musí za této situace doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce.
 
Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů
Pojistné alespoň z minimálního měsíčního vyměřovacího základu 14 989,50 Kč musí být zaplaceno za každý (i necelý) kalendářní měsíc podnikání, což případně může vyřešit měsíční platba zálohy nejméně v částce 2 024 Kč za předpokladu, že podle výsledků podnikatelské činnosti za rok 2018 nevznikne OSVČ povinnost provést doplatek pojistného. Pro rok 2018 nebyla ve zdravotním pojištění účinná ustanovení o maximálním vyměřovacím základu, proto se pojistné odvádí sazbou 13,5 % z 50 % dosažených příjmů po odpočtu výdajů bez omezení horní hranicí, případně s ohledem na minimum platné pro OSVČ.
 
Samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním jako vedlejší zdroj příjmů
U podnikání jako vedlejšího zdroje příjmů platí, že:
není povinností OSVČ platit zálohy,
při odvodu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a
doplatek (při kladném výsledku podnikatelské činnosti) se hradí do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled.
 
Kdo se považuje za OSVČ ve zdravotním pojištění
Za OSVČ se ve zdravotním pojištění nepovažují pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina), ale okruh těchto osob je daleko širší. Jejich
taxativní
výčet je uveden v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Podle tohoto ustanovení patří ve zdravotním pojištění mezi OSVČ:
osoby podnikající v zemědělství ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
osoby provozující živnost [zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)],
osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů (např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů), s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,
společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností (ve smyslu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích),
osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – dále jen „ZDP“],
osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy, s účinností od 1. 1. 2014 ve smyslu § 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník),
osoby spolupracující s OSVČ, pokud lze podle ZDP na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Na všechny tyto osoby se ve zdravotním pojištění vztahují obecně platné podmínky pro činnost OSVČ, tedy zejména plnění oznamovací povinnosti, placení záloh na pojistné (a případného doplatku pojistného), podávání zmiňovaného Přehledu apod. Přehled odevzdává zdravotní pojišťovně i OSVČ:
která má daň stanovenou paušální částkou,
na kterou byl prohlášen konkurz,
která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ale nepodává daňové přiznání (nízké příjmy).
 
Identifikační a kontaktní údaje
Základním identifikačním údajem OSVČ (pojištěnce) je jeho rodné číslo, pod kterým jsou prováděny veškeré platby záloh, případně doplatků pojistného. Kontaktní údaje jsou důležité především v případě, kdy (dodatečně) vznikne určitá nesrovnalost, kterou musí zdravotní pojišťovna ve spolupráci s OSVČ řešit, například se může jednat o přiřazování plateb, jejich identifikaci či převody apod.
 
Vyměřovací základ
Strohá dikce § 3a zákona č. 592/1992 Sb. hovoří o tom, že do vyměřovacího základu pro placení pojistného se u OSVČ zahrnují příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP. Do vyměřovacího základu OSVČ se zahrnují veškeré příjmy za rok 2018. Výše ztráty za předcházející zdaňovací období, uplatňovaná pro daňové účely, se do vyměřovacího základu nezahrnuje. U osoby, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů z této činnosti (tzv. dílčí základ daně).
 
Spolupracující osoba
Podle § 13 ZDP mohou být příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) rozděleny mezi poplatníka a spolupracující osoby. Spolupracujícími osobami se rozumí:
a)
spolupracující manžel a podle § 21e odst. 3 ZDP také registrovaný partner;
b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Protože občanský zákoník společnou domácnost žádným způsobem nedefinuje, obsahuje ZDP v § 21e odst. 4 definici vlastní. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby;
c)
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. V této souvislosti je podstatné, že v případě rodinného závodu není nutné splnit podmínku společné domácnosti. Takže pokud třeba otec se synem nemají společnou domácnost, mohou spolupracovat v rámci rodinného závodu, ale nemohou spolupracovat ve smyslu § 13 odst. 1 písm. b) ZDP.
U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. V této souvislosti je zapotřebí mít na zřeteli, že tyto spolupracující osoby (na které OSVČ převádí část svých příjmů a výdajů) mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí například:
oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení spolupráce (výkonu samostatné výdělečné činnosti),
platit měsíční zálohy na pojistné, pokud nejsou od placení těchto záloh zákonem osvobozeny,
podat po odevzdání daňového přiznání Přehled atd.
 
Změna zdravotní pojišťovny
Jedním z práv pojištěnce (a v této souvislosti i OSVČ) je ve zdravotním pojištění právo na změnu zdravotní pojišťovny. Pokud OSVČ změnila v průběhu rozhodného období (kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, což bylo možné učinit k datu 1. 7. 2018, je povinna předložit Přehled oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v uplynulém roce zdravotně pojištěna, příjmy a výdaje se rozdělí na polovinu.
 
Druh Přehledu
V zákonem stanovené lhůtě (tedy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání – viz dále) je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled. Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto Přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny (viz výše) se podává opravný Přehled příslušným zdravotním pojišťovnám. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci úřední spolupráce a předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).
 
Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2018
Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2018 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2018 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2019,
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2019, a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2019.
Do 8. 4. 2019 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy). Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz.
 
Termíny pro úhradu případného doplatku pojistného
Porovnáním vypočtené výše pojistného a zaplacených záloh za rok 2018 dochází z finančního hlediska u OSVČ po podání Přehledu v zásadě k těmto situacím:
placením minimálních záloh je zajištěn postup podle zákona (doplatek se neprovádí),
zálohy (v různé výši) jsou placeny, nicméně je zapotřebí ještě provést úhradu doplatku pojistného,
porovnáním zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti vznikne za rozhodné období kalendářního roku 2018 přeplatek na pojistném,
v důsledku neplacení záloh vznikne povinnost uhradit příslušné pojistné (například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů),
zálohy nejsou placeny a povinnost úhrady doplatku nevznikne – OSVČ není povinna platit zálohy (neplatí pro ni ve zdravotním pojištění minimum) a za rok 2018 je „v minusu“.
Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je
splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled.
Nejzazší základní termín pro podání Přehledu je 2. 5. 2019, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději do 10. 5. 2019.
U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný nejpozději dne 16. 4. 2019.
Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 9. 8. 2019.
Ovšem pozor: Pokud Přehled podáte dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.
Dnem úhrady doplatku pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, určený pro tzv. samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů.
Vyplývá-li z Přehledu naopak přeplatek na pojistném, považuje se podání Přehledu automaticky za žádost o jeho vrácení, pokud plátce nepožádal o použití této částky na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období. Vykázaný přeplatek zdravotní pojišťovna vrátí do jednoho měsíce, OSVČ však nesmí mít vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Má-li takový závazek, použije se přeplatek pojistného k jeho úplné či částečné úhradě.
 
Roční vyúčtování záloh
Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2018, provedené až do 8. 1. 2019 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:
doplatky pojistného za rok 2017, případně za dřívější období,
platby penále či pokut,
platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2018 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.
 
Platba záloh
Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné, a to při splnění podmínek daných § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.
Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2018 je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahovala ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení minimální výše zálohy (od ledna 2018 tedy ve výši alespoň 2 024 Kč) jsou ve smyslu § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., osvobozeny:
osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
osoby, které jsou současně zaměstnanci, a v zaměstnání je za ně zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,
osoby, za které je plátcem pojistného stát,
za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:
provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši,
samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.
Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.
 
Doplatky OSVČ
Pokud OSVČ:
není povinna platit zálohy na pojistné (při samostatné výdělečné činnosti jako vedlejším zdroji příjmů nebo v prvním roce podnikání, jedná-li se o osobu, za kterou platí pojistné stát) a pojistné doplácí jednorázovou úhradou nebo
je na základě úhrnu zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti povinna provést ještě doplatek pojistného,
pak úhradu doplatku za rok 2018 provede v roce 2019 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled za rok 2018, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.
 
Nová minimální záloha od 1. 1. 2019
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na
2 208 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:
zálohu za prosinec 2018 ve výši 2 024 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2019,
zálohu za leden 2019 ve výši 2 208 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2019.
Od měsíce podání Přehledu za rok 2018 (tedy například od dubna 2019) platí OSVČ nadále zálohu 2 208 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2018 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 208 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není omezena.
Částka 2 208 Kč také představuje v roce 2019 nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.
Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 208 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2019 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.
 
OSVČ, za které platí pojistné stát
Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců. Na základě vlastních zkušeností mohu konstatovat, že právě tyto osoby se hůře orientují v různorodé spleti právních norem, proto dochází v takových případech k problémům či nejasnostem, což má přímý dopad jak na tyto samostatně výdělečně činné osoby, tak na jejich zdravotní pojišťovny.
V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:
řádné a včasné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto neučinil případný zaměstnavatel;
placení záloh na pojistné ve druhém a v dalších letech samostatné výdělečné činnosti, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplývá. Ze zákona není povinností platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti u osob, za které současně hradí pojistné stát;
každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní rok ve stanovených termínech – viz výše;
s účinností od 1. 8. 2004 již nemají tyto osoby nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu;
v roce 2018 (i 2019) platí při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného za rozhodné období kalendářního roku včetně stanovení výše zálohy na pojistné sazba 50 % příjmů po odpočtu výdajů bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ, obecně platný pro OSVČ.
Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní.
 
Řešení přeplatku
Pokud vznikne OSVČ (tedy nejen osobě, za kterou platí pojistné stát) za rozhodné období kalendářního roku přeplatek na pojistném, má tato v podstatě dvojí volbu:
buď požádá o vrácení vzniklého přeplatku a zdravotní pojišťovna tento přeplatek v zákonné lhůtě vrátí za podmínky, že neeviduje vůči plátci pojistného splatný závazek, kdy za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu, nebo
bude výše přeplatku s jejím souhlasem použita na úhradu záloh(y) na pojistné na další období. V takovém případě pak musí OSVČ sledovat, dokdy vzniklý přeplatek pokrývá placení záloh v dalším období.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.