Pandemie a postupy OSVČ ve zdravotním pojištění v letech 2020 a 2021

Zúčtování kalendářního roku jako rozhodného období pro placení pojistného se provádí podáním formuláře „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“ (dále jen „Přehled“). Tento formulář jsou v letošním roce povinni podat za rok 2019 ti pojištěnci, kteří byli v průběhu roku 2019, byť jen po jeho část, evidováni u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Není přitom rozhodující, zda byla jejich samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným rozhodným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50 % příjmů po odpočtu výdajů s povinností dodržet minimální vyměřovací základ u těch OSVČ, na které se tato povinnost vztahuje. Placením alespoň minimálních záloh, nebude-li podle výsledků kalendářního roku 2019 povinností OSVČ platit v roce 2020 zálohy vyšší, je tato povinnost splněna. Bereme přitom v úvahu i odpuštění plateb záloh až do minimální výše 2 352 Kč za březen 2020–srpen 2020, jak je dále uvedeno.

Počínaje rozhodným obdobím kalendářních roku 2013 již neplatí ve zdravotním pojištění pro OSVČ (a ani pro zaměstnance a zaměstnavatele) maximální vyměřovací základ. To znamená, že pro OSVČ již není omezena horní hranicí ani výše zálohy, ani výše ročního pojistného.

Ve Sbírce zákonů byla pod číslem 134/2020 Sb. publikována novela zákona č. 592/1992 Sb., která nabyla účinnosti dnem vyhlášení 27. 3. 2020. V novém ustanovení § 28c jsou řešeny dvě oblasti, které se bezprostředně dotýkají povinností a postupů OSVČ ve zdravotním pojištění, a to jak v průběhu roku 2020, tak i v roce 2021.

V ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. jsou OSVČ stanoveny lhůty pro podání Přehledu, kdy se tyto lhůty primárně odvíjejí od podání daňového přiznání. Lhůty zde uvedené se pro podání Přehledu za rok 2019 nepoužijí. Podle ustanovení § 28c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je výše uvedenou novelou umožněno OSVČ podat zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu loňského roku) Přehled za rok 2019 nejpozději dne 3. 8. 2020. Pro podání Přehledu za rok 2019 tak fakticky není důležité, zda daňové přiznání zpracovává nebo nezpracovává daňový poradce.

Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být podán Přehled. Novou výši záloh je třeba v Přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem.

Základním smyslem tohoto opatření je z časového hlediska rozložit podávání Přehledů a minimalizovat tak v nadcházejícím období koncentraci osob na zdravotních pojišťovnách a na poštách, nehledě na skutečnost, že zdravotní pojišťovny, stejně jako další instituce, výrazně omezily styk s klienty. Rovněž se doporučuje zasílat Přehledy buď elektronicky, nebo poštovní zásilkou.

Dalším vstřícným opatřením je nevyměřování penále v případech vztahujících se k pojistnému, resp. k záloze na pojistné, které vzniklo v období od začátku března 2020 do konce srpna 2020. Období těchto šesti měsíců můžeme kvalifikovat i jako tzv. ochrannou dobu. Tímto je OSVČ umožněno alespoň částečně překlenout období, v němž hrozí, že nebudou mít potřebné příjmy s tím, že dlužné pojistné bude po uplynutí této ochranné doby uhrazeno. Penále, které je příslušenstvím pojistného původně splatného v této ochranné době, tak začíná vznikat nejdříve od 22. 9. 2020, tedy jeden den po splatnosti pojistného za zaměstnance za měsíc srpen 2020.

Provedenou změnou zákona však nejsou prominuty platby pojistného zaměstnavatelům a osobám bez zdanitelných příjmů. Za měsíce březen–srpen 2020 mohou tito plátci uhradit platby pojistného později. Pokud budou tyto platby uhrazeny do 21. 9. 2020, nebude vyměřeno žádné penále. To znamená, že úleva spočívající v nevyměřování penále z důvodu opožděných (nebo nižších) úhrad pojistného za kalendářní měsíce březen–srpen 2020 se vztahuje nejen na OSVČ, ale i na zaměstnavatele a osoby bez zdanitelných příjmů.

Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a ani se nepřipočítává k případnému penále vzniklému v dalších letech.

Úprava zákona se netýká Přehledů o platbách pojistného za zaměstnance, ty jsou zaměstnavatelé povinni podávat ve standardních termínech, tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

V ustanovení § 28c v odstavcích 3–7 je řešeno placení záloh OSVČ za kalendářní měsíce březen–srpen 2020. Ustanovením odstavce 3 jsou OSVČ v podstatě plošně odpuštěny zálohy až do minimální výše. Minimální záloha OSVČ činí v roce 2020 částku 2 352 Kč. OSVČ zálohy až do minimální výše za těchto šest kalendářních měsíců neplatí.

V odstavci 4 je deklarována povinnost OSVČ zaplatit za období březen–srpen 2020 rozdíl mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou. Avšak následující odstavec 5 poskytuje podnikateli další výhodu v tom směru, že umožňuje OSVČ uhradit tyto platby formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude, nebo měl být podán Přehled za rok 2020.

Z uvedeného také plyne, že OSVČ, které nejsou zásadní měrou postiženy opatřeními souvisejícími s vyhlášením nouzového stavu, budou pojistné nad rámec pojistného vypočteného z minimálního vyměřovacího základu nadále platit prostřednictvím záloh ve standardním termínu. Tímto postupem předejdou tomu, aby musely v příštím roce po dni podání Přehledu jednorázově uhradit vysoký doplatek pojistného.

Jestliže OSVČ provedla platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.

Další informace k výše uvedenému naleznete i na stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven.

Přeplatek vznikne u OSVČ typicky tím způsobem, že OSVČ platila v roce 2019 zálohy v zákonem stanovené výši, avšak podle dosažených výsledků musí zaplatit pojistné nižší, než je celkový úhrn záloh zaplacených za tento rok. Naopak v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů není povinností OSVČ zálohy platit. Jestliže nejsou zálohy placeny, nemůže ani dojít k přeplatku na pojistném – výjimkou by mohla být existence nevyrovnaného (a nepromlčeného) přeplatku z dřívějších období.

Při řešení přeplatku, vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

Podle změny přijaté zákonem č. 134/2020 Sb. není tedy povinností OSVČ platit zálohy na pojistné v období březen–srpen 2020. Nicméně toto opatření nezbavuje OSVČ povinnosti zaplatit zálohy za zbývající kalendářní měsíce, tedy za období leden–únor 2020 a za září–prosinec 2020. Přesto nalezneme situace, kdy OSVČ nemusejí platit zálohy ani v tomto „neosvobozeném“ období.

Ve zdravotním pojištění registrujeme několik případů (situací), kdy není povinností OSVČ zálohy na zdravotní pojištění platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do 8 dnů po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán Přehled za předcházející kalendářní rok za podmínky, že tato povinnost vznikne.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2020 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce 2021 platit budou, a to podle výše dosažených příjmů (po odpočtu výdajů), tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Zálohy v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti jsou však povinny platit osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku z toho důvodu, že mají příjem, a tudíž za ně není plátcem pojistného stát.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení pojištěnce. V měsících, ve kterých je OSVČ současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2020 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 14 600 Kč a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ.

I když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení a z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

V životě podnikatele může nastat situace, kdy po zvážení všech okolností buď trvale nebo dočasně přestane vykonávat svoji podnikatelskou činnost. V případě ukončení samostatné výdělečné činnosti je povinností OSVČ oznámit zdravotní pojišťovně ukončení podnikání, za porušení této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 10 000 Kč.

Naproti tomu přerušení samostatné výdělečné činnosti znamená, že OSVČ danou činnost po nějakou dobu nevykonává, resp. z ní nemá příjmy. Zdravotní pojišťovně se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Ovšem pokud to podnikatel neučiní, bude nadále veden v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější i přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.

Ukončení nebo dočasné přerušení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ ukončí nebo přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí příslušnou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah relevantně vyřešen po dobu celého tohoto měsíce. Ukončením nebo přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, tedy od následujícího kalendářního měsíce, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

Pokud občan nevyužije ani jednu z těchto možností, bude mít v informačním systému zdravotní pojišťovny v příslušném kalendářním měsíci (resp. měsících) „mezeru“ neboli pojištěním nepokryté období. Takovým situacím se zdravotní pojišťovny věnují přednostně a vyzývají pojištěnce, aby si svůj pojistný vztah dořešili.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.