Systém nemocenského pojištění představuje formu ochrany výdělečně činných osob tím způsobem, že je zabezpečuje v případě ztráty příjmu u tzv. krátkodobých sociálních událostí, kterými jsou zejména nemoc, úraz, ošetřování člena domácnosti, těhotenství, mateřství a péče o dítě. Je pravdou, že aplikace těchto prvků systému nemocenského pojištění návazně ovlivňuje i postupy ve zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé jako subjekty platící pojistné za sebe a za své zaměstnance a plnící oznamovací povinnost musejí být velmi obezřetní, pokud taková situace nastane, aby postupovali v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění. Ta jim mimo jiné ukládá nutnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část a řádně plnit oznamovací povinnost, tedy oznamovat zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to tehdy, jsou-li zaměstnavateli tyto skutečnosti známy, tedy zaměstnancem sděleny a doloženy.
Dávky nemocenského pojištění v souvislostech zdravotního pojištění
Vydáno:
19 minut čtení
Dávky nemocenského pojištění v souvislostech zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Z nemocenského pojištění se poskytuje těchto šest dávek:
–
nemocenské,
–
peněžitá pomoc v mateřství,
–
ošetřovné,
–
dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská),
–
dlouhodobé ošetřovné,
–
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Zdrojem pro tyto dávky jsou příjmy z pojistného.
Dávky se vyplácejí za kalendářní dny a poskytují je základní články systému, typicky okresní správy sociálního zabezpečení.
Podívejme se nyní blíže na charakteristiku některých dávek a postupů zaměstnavatele ve zdravotním pojištění.
Nemocenské
Smyslem nemocenského je hmotně, tj. finančně, zabezpečit ekonomicky aktivní osoby v období, kdy kvůli nemoci (přesněji dočasné pracovní neschopnosti) ztratí na určitou dobu příjem proto, že nemohou vykonávat práci. Účast zaměstnanců povinně vzniká ze zákona, jsou-li splněny stanovené podmínky, plátcem nemocenského pojištění je zaměstnavatel. OSVČ platí nemocenské pojištění dobrovolně.
Na nemocenské má v případě nemoci nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným (nebo mu byla nařízena karanténa), a pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Nemocensky pojištěnému zaměstnanci náleží za prvních 14 kalendářních dnů nemoci náhrada mzdy za pracovní dny, tzv. karenční doba byla zrušena s účinností od 1. 7. 2019.
Pokud je zaměstnanec lékařem uznán dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání nemoci do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů, počítaných od vzniku doč