Zdravotní pojištění po 1. lednu 2011

Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0269. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2011 ve výši 24 740 Kč. pro rok 2011 je tímto určen sazbou 50 % z částky 24 740 Kč, tj. se vypočte jako 13,5 % z částky 12 370 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2011 z dosavadních 1 601 Kč na Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden ve výši 1 670 Kč je 8. únor 2011.

V roce 2011 činí vyměřovací základ pro platbu pojistného státem částku 5 355 Kč a pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak 723 Kč měsíčně. Částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve výši 5 355 Kč je možno použít pouze v případě, kdy jsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Od roku 2008 je podmínkou účasti konkrétně vyjmenovaných skupin osob - zaměstnanců na zdravotním pojištění (viz dále) dosažení příjmu, který je současně podmínkou pro jejich účast na nemocenském pojištění. Po datu 1. 1. 2011 je tato problematika řešena hlavně u osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, kompletní výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 5 písm. a) body 4.-7. zákona č. 48/1997 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). V roce 2008 bylo touto „rozhodnou“ částkou 400 Kč, zúčtovaných zaměstnanci za příslušný kalendářní měsíc. Od 1. 1. 2009 došlo k jejímu zvýšení na 2 000 Kč a tato částka se nemění (nezvyšuje) ani po datu 1. 1. 2011. Je-li osobám (zaměstnancům) uvedeným ve výše citovaném ustanovení § 5 písm. a) body 4.-7. zákona č. 48/1997 Sb. zúčtován v kalendářním měsíci příjem alespoň 2 000 Kč, považují se tyto osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, případně i s potřebou dodržení odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Naopak, pokud hrubý příjem (vyměřovací základ) těchto osob nedosáhne částky 2 000 Kč, nejedná se ve zdravotním pojištění o zaměstnání a tyto osoby si musí v příslušném měsíci řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem (OSVČ, „státní“ kategorie, osoba bez zdanitelných příjmů, případně vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění).

V oblasti nemocenského pojištění dochází k podstatné změně, kdy se v období od prodlužuje poskytování náhrady mzdy za pracovní dny při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě ze a nemocenské tak bude náležet až od 22. kalendářního dne nemoci. Náhrada mzdy však nepřísluší za první tři směny (pracovní dny), nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.

Pokud je zaměstnanec nemocen také po skončení zaměstnání, může být za něj plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Tuto platbu státu řeší § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. a (bývalý) zaměstnavatel může provést oznámení o této skutečnost kódem „N“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele (ukončení se oznamuje kódem „K“). Trvání platby státu je vázáno na faktickou výplatu dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání. K tomu dochází až od 22. kalendářního dne nemoci. Zaměstnavatel tak provádí (resp. může provést) oznámení kódem „N“ až ke dni, kdy začíná výplata dávek nemocenského pojištění.

Pokud se na zaměstnavatele (a současně i na zaměstnance) vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, jsou zaměstnavatelé povinni tuto skutečnost respektovat a pojistné musí být za takového zaměstnance odvedeno v příslušném kalendářním měsíci nejméně z vyměřovacího základu 8 000 Kč, tj. alespoň v částce 1 080 Kč. Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. však taxativně vyjmenovává situace (například nemoc), kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů.

Z hlediska úhrady pojistného (zálohy na pojistné u OSVČ) rozhoduje datum připsání na účet zdravotní pojišťovny. Platba OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů musí být za daný měsíc uskutečněna Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem těchto lhůt nejblíže následující pracovní den.

U OSVČ je snahou prosadit, aby doplatek pojistného (rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného) byl splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled o příjmech a výdajích podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Právní úprava platná v roce 2010 ukládá povinnost úhrady tohoto doplatku do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

V roce 2011 se nemění konstrukce výpočtu maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ, který je stanoven na úrovni 72násobku průměrné mzdy. To znamená, že zaměstnavatelé budou řešit v tomto kalendářním roce odvod pojistného do maxima 1 781 280 Kč (72 x 24 740). Maximální výše zálohy OSVČ v roce 2011 činí 20 040 Kč [(1 781 280/12) x 0,135] a je splatná od měsíce, ve kterém OSVČ podá v roce 2011 Přehled za rok 2010.

Po datu 1. 1. 2011 zůstávají beze změny například ustanovení, týkající se:

Pokud budou ještě přijaty některé další změny, účinné ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2011, bude na dané téma zpracován samostatný příspěvek.