Pokud se osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) rozhodne zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2011 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.
OSVČ zaměstnavatelem a zdravotní pojištění v roce 2011
Ing.
Antonín
Daněk
Zahájení činnosti
Rozhodne-li se OSVČ zaměstnávat zaměstnance, je povinna sdělit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, obchodní název, právní formu, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Jelikož je zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplní zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“.
Další zákonné povinnosti
V praxi stále zaznamenávám spoustu případů, kdy zaměstnavatelé zapomínají oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, změnu údajů uvedených v předchozím odstavci. Mimoto jsou rovněž zaměstnavatelé povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel - hromadný plátce povinen všechny výše uvedené skutečnosti doložit. V případě porušení stanovených povinností je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit nesvědomitému plátci pojistného pokutu, a to až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností.
Oznamovací povinnost
Další povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí potřebné změnové informace o jejích pojištěncích. Ve smyslu zákona je
zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti,
která se oznamuje, následující:a)
Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení.
b)
Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval. Stává se, že zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny během zaměstnání a zaměstnavatel tudíž následně neohlásí tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. V důsledku tohoto zaměstnancova pochybení vzniká zaměstnavateli, neodvádějícímu pojistné na zdravotní pojištění správné (tj. nové) zdravotní pojišťovně, nedoplatek na pojistném, zakládající dále nárok na penále. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále z dlužné částky pojistného, je zaměstnavatel podle zákona oprávněn požadovat úhradu tohoto penále po zaměstnanci (a to i po bývalém), který svým jednáním porušil zákon.
c)
Oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného za tyto „státní“ pojištěnce. Na plnění této oznamovací povinnosti nemá vliv obecné zrušení odpočtu od dosaženého příjmu u osob, za které platí pojistné stát, ke kterému došlo s účinností od 1. 8. 2004 novelou zákonů o zdravotním pojištění č. 438/2004 Sb. (Dle aktuálně platné právní úpravy mohou nárok na odpočet uplatnit za stanovených kritérií pouze zaměstnavatelé a zaměstnanci, splňující podmínky uvedené v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“]).
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může výše postihu činit až dvojnásobek uložené pokuty.
Vyměřovací základ
Základní povinností zaměstnavatele je odvádění pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které jsou jeho zaměstnanci pojištěni. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu, vždy zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru. Pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatné nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním na účet zdravotní pojišťovny.
Placení pojistného
Jak OSVČ, tak zaměstnavatelé musí poukazovat pojistné (zálohy na pojistné):
*
na správný účet,
*
pod správným variabilním symbolem,
*
včas,
*
ve správné výši.
Placení pojistného buď na nesprávný účet nebo pod chybným variabilním symbolem způsobuje zbytečné komplikace jak plátcům pojistného, tak zaměstnancům zdravotních pojišťoven. Neplacení pojistného, jeho odvádění opožděně či v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zapříčiňuje vznik dlužného pojistného a současně i penále, jehož aktuální výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.
Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele
Do 20. dne následujícího kalendářního měsíce jsou zaměstnavatelé rovněž povinni přeložit všem zdravotním pojišťovnám, jejíž pojištěnce zaměstnávají, formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele. Tento Přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují. Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého pojištěnce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaměstnavatelé povinni doložit.
Kontrola zdravotní pojišťovny
Kontrolní pracovníci zdravotních pojišťoven jsou oprávněni podle § 22 zákona č. 592/1992 Sb. provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé jsou pak povinni předložit na vyžádání potřebné účetní a jiné doklady, jenž jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Jedná se především o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běžného účtu, vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je současně povinen podat k těmto písemnostem ústní či písemné vysvětlení, pokud mají kontrolní pracovníci pochybnosti o správnosti, úplnosti a pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí. V případě nedodání Přehledu o platbě pojistného nebo při porušení povinností v souvislosti s prováděnou kontrolou může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.