Změny v zákoně o DPH od 1.1.2015, 3. část

Úvodem k této novele, tzv. řádné, bych chtěl uvést, že její projednání z důvodu vrácení návrhu Senátem do Poslanecké sněmovny (s pozměňovacími návrhy) skončilo hlasováním Poslanecké sněmovny až 22.12.2014, takže v částce 143 Sbírky zákonů byla tato novela publikována dne 31.12.2014. U této novely zákona o DPH je třeba upozornit na to, že část změn má odloženu účinnost na 1.1.2016, a to buď úmyslně již od počátku zpracování a projednávání návrhu novely, toto se týká ustanovení o kontrolním hlášení, nebo na základě pozměňovacího návrhu Senátu, což je případ § 56 a 56a zákona o DPH (dodání a nájem nemovitých věcí) a také některých souvisejících ustanovení. Z těchto důvodů je komentář ke změnám obsaženým v tzv. řádné novele rozdělen podle účinnosti, tj. samostatně na změny účinné od 1.1.2015 a samostatně na změny účinné od 1.1.2016.

V části první zákona č. 360/2014 Sb. jsou prakticky obsaženy všechny změny účinné od 1.1.2015, tato část představuje vlastní změny zákona o DPH (na rozdíl od ostatních částí zákona č. 360/2014 Sb. - viz komentář na konci textu).

Po formální i obsahové stránce je důležité odstranění dosavadní duplicity v § 48 a 48a u stavebních nebo montážních prací prováděných na dokončené stavbě, po novele je úprava jednoznačná a jednodušší. Text § 48 po novele obsahuje uplatnění první snížené sazby daně (15%) u stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě jak pro bydlení, tak i u staveb pro sociální bydlení (přístavby, nástavby, rekonstrukce, opravy). Nový § 49 pak řeší uplatnění první snížené sazby daně (15%) u stavebních nebo montážních prací provedených v souvislosti s novou výstavbou stavby pro sociální bydlení a při dodání stavby pro sociální bydlení.

Pokud jde o věcné změny, smyslem a výsledkem úprav v § 48 a 49 je zachování snížené sazby daně u stavebních a montážních prací, jak na dokončených stavbách pro bydlení, stejně jako na dokončených stavbách pro sociální bydlení, a to včetně „příslušenství“ (pojem používaný před přijetím nového občanského zákoníku), tak i při výstavbě stavby pro sociální bydlení (rovněž včetně „příslušenství“) a při dodání stavby pro sociální bydlení. Za stavební nebo montážní práce, prováděné na dokončené stavbě se i nadále považují například výměna podlahových krytin, údržba, stavební opravy apod.

Uplatnění první snížené sazby daně (15%) při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení řeší v § 48 odst. 1.

V odstavci 2 je definována stavba pro bydlení, přitom nedošlo k žádné věcné změně. Pojmy stavba bytového domu a stavba rodinného domu jsou uvedeny s odkazem přímo v textu na právní předpisy upravující katastr nemovitostí. V písm. c) odstavce 2 je nově definována stavba, která slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu. Tímto způsobem je v souladu s novým občanským zákoníkem, ale bez věcné změny, definována stavba, která byla podle právní úpravy obsažené v dosavadních předpisech příslušenstvím bytového nebo rodinného domu. Cílem této úpravy bylo ponechat uplatnění první snížené sazby (15%) u dřívějšího příslušenství, i když pojem „příslušenství“ použit již není.

K definování takové stavby je využita definice pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou spojenou se zemí pevným základem. Tento pozemek plní roli přiléhajícího pozemku, což je pojem se směrnice o DPH, který dosud nebyl a není v zákoně o DPH samostatně definován. Přitom se jedná o zastavěný pozemek, přiléhající ke stavbě. U tohoto pozemku se vždy uplatní stejná sazba daně jako u stavby, se kterou tento pozemek tvoří funkční celek, tedy jedná-li se o stavbu pro bydlení nebo pro sociální bydlení, uplatní se první snížená sazba daně (15%). Stavbou, která slouží k využití stavby bytového domu nebo rodinného domu a je zřízena na pozemku, který s touto stavbou tvoří funkční celek, je například oplocení, studna, garáž. Takovou stavbou není inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku. Při dodání pozemku, na kterém není jiná stavba než inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, se jedná o dodání pozemku osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně (inženýrská síť ve vlastnictví třetí osoby nezpůsobuje zastavěnost pozemku).

Byt byl v dosud platném znění zákona o DPH definován odlišně od obecného pojmu „byt“, v definici bytu nebyla stanovena podmínka „a je k tomu účelu určen“. Aby bylo možné zachovat stejný obsah definice beze změny, byl nově pro účely zákona o DPH použit pojem „obytný prostor“, přičemž obsah této definice plně odpovídá dosavadní definici bytu.

Stavbou pro bydlení je také místnost užívaná spolu s obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí. Takovou místností může být například garáž, která se nachází v bytovém domě, ve kterém je obytný prostor. V odst. 5 jsou uvedeny definice staveb pro sociální bydlení, které jsou v podstatě bez věcné změny, pouze došlo k legislativně technické úpravě tím, že jednotlivé zákony, kterými jsou definovány tyto stavby, jsou uvedeny přímo v textu vždy u příslušné stavby pro sociální bydlení. V odst. 6 je definován obytný prostor pro sociální bydlení (doposud „byt pro sociální bydlení“), který zahrnuje obytný prostor s výměrou podlahové plochy do 120 m2 a jakoukoliv jinou místnost, která je s tímto obytným prostorem do 120 m2 užívána a nachází se přitom ve stejné stavbě jako tento obytný prostor (komora, sklep...). U obytného prostoru s podlahovou plochou do 120 m2 a místnosti užívané s tímto obytným prostorem, se uplatní, stejně jako za současné právní úpravy, první snížená sazba daně. Významnou změnou je změna výpočtu podlahové plochy obytného prostoru, a to s ohledem na nařízení vlády č. 366 ze dne 30.10.2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, které je účinné od 1.1.2014. Podle tohoto nařízení je pro účely výpočtu podlahové plochy byt definován, jako prostorově ohraničená část domu, který je ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově ohraničené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt, obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor. Nově se do podlahové plochy bytu (obytného prostoru) započítává podlahová plocha, která je zastavěna vnitřními stěnami (podle dosud platné právní úpravy se podlahová plocha místností a prostorů pro účely DPH posuzovala podle jejich vnitřní nášlapné plochy mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu).

Do výpočtu podlahové plochy obytného prostoru do 120 m2 (dosud „byt pro sociální bydlení“) se podle nové právní úpravy zákona o DPH nezahrnuje podlahová plocha místnosti, která je užívána s obytným prostorem a nachází se ve stejné stavbě, jako tento obytný prostor (zejména podlahová plocha sklepa a komory).

V tomto paragrafu je bez věcné změny řešena problematika nové výstavby staveb pro sociální bydlení a dodání stavby pro sociální bydlení.

V odstavci 1 je stanoveno, že první snížená sazba daně (15%) se uplatní u dodání stavby pro sociální bydlení, pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, nebo jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení.

Podle odstavce 2 se také beze změny uplatní první snížená sazba daně (15%) se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení.

Uplatnění první snížené sazby daně (15%) je řešeno v odstavci 3 při dodání stavby pro sociální bydlení, u pozemku, jehož součástí je pouze stavba pro sociální bydlení, u práva stavby, jehož součástí je pouze stavba pro sociální bydlení a u jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení.

Pokud jde o dodání a nájem nemovité věci, od 1.1.2015 se vzhledem k pozměňovacím návrhům Senátu a odložení účinnosti nové úpravy oproti roku 2014 nic v zákoně o DPH nemění.

K problematice DPH při uplatnění sazby DPH u stavebních a montážních prací na stavbách pro bydlení a stavbách pro sociální bydlení a u dodání staveb pro sociální bydlení (§ 48 a 49 zákona o DPH) a při dodání a nájmu nemovitých věcí (§ 56 a 56a zákona o DPH) vydá GFŘ metodickou informaci.

Změny provedené v části zákona týkajícího se režimu reverse charge vycházejí ze schválené právní úpravy pro členské státy EU.

Samostatně jsou uvedeny případy dodání zboží a poskytnutí služeb, u kterých jsou členské státy oprávněny uplatňovat reverse charge bez časového omezení. Tento režim se rozšiřuje na případy, kdy se plátce rozhodne využít možnost podle § 56 zákona o DPH a při dodání nemovité věci jinému plátci uplatňuje daň. S ohledem na pozměňovací návrhy Senátu a konečné znění zákona se však toto opatření posouvá na 1.1.2016.

Zůstává zachována povinnost uplatňovat režim reverse charge při převodu povolenek na skleníkových plynů, novelou došlo ke zrušení dosavadního časového omezení do 30.6.2015.

Samostatně je také upraveno uplatnění režimu reverse charge pro případy dodání zboží a poskytnutí služeb, u kterých jsou členské státy oprávněny uplatňovat tento režim po dočasnou dobu. Tato úprava je nově uvedena v § 92f a 92g. V § 92f je v odstavci 1 uvedeno zmocnění pro vládu stanovit nařízením, že režim reverse charge se použije i při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6.

Množina plnění, z nichž je možné nařízením vlády vybrat ta, na která se režim reverse charge použije, je stanovena zákonem, a to v příloze č. 6 (položky 1 až 9), přitom tento seznam vychází ze směrnice k DPH. Tato příloha zahrnuje taková dodání zboží nebo poskytnutí služby, u nichž hrozí zvýšené riziko podvodů na dani z přidané hodnoty, a u nichž je členským státům svěřena pravomoc v případě potřeby použít režim reverse charge.

V § 92g je uveden tzv. mechanismus rychlé reakce, tj. možnost použití režimu reverse charge při dodání zboží nebo poskytnutí služby, pokud Evropská komise za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým daňovým podvodům potvrdila, že nemá námitek proti použití režimu reverse charge a vláda tak stanoví nařízením. Režim reverse charge se použije po dobu nepřesahující 9 měsíců, členský stát může podat žádost o trvalejší výjimku. V příloze č. 6 k zákonu o DPH je tento mechanismus uveden jako položka č. 10.

Vláda vydala nařízení, kterým stanovila konkrétní položky, u nichž se použije po 1.1.2015 reverse charge pod č. 361/2014 Sb. (ve znění Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby uveřejněné ve Sbírce zákonů v částce 3 dne 5.1.2015) spolu s tzv. řádnou novelou zákona o DPH v částce 143 Sbírky zákonů. Účinnost nařízení je rozdělena takto:

Při dodání níže uvedeného zboží bude použit reverse charge, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí částku 100 000 Kč:

Novelou došlo k opravě chyby, když v roce 2014 v definici obratu chyběl odkaz na nájem nemovitých věcí, co se týkalo zahrnutí nájmu do obratu. Tento odkaz byl doplněn do definice s tím, že nájem nemovitých věcí, který je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně se do obratu zahrnuje za kalendářní měsíce roku 2015, ale nikoliv za kalendářní měsíce roku 2014. Poprvé tak bude osvobozený nájem nemovitých věcí zahrnut do obratu za maximálně 12 kalendářních měsíců za celý rok 2015.

Snížení výše obratu z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč, které bylo schváleno se stejnou účinností jako zákon o jednom inkasním místě, je k datu 31.12.2014 zrušeno. Po 1.1.2015 je tedy zachována výše obratu pro povinnou registraci k DPH v částce 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Byla upravena definice investičního zlata. Dále byla plátci, který má při výrobě investičního zlata nebo při přeměně zlata na investiční zlato nárok na odpočet daně, uložena další evidenční povinnost (obchodní firma, DIČ, evidenční číslo dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení, den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, celkovou částku za plnění, hmotnost a ryzost zlata, jméno, datum narození a místo pobytu fyzické osoby) a také uchovávat tento doklad po dobu 10 let.

Výrobce investičního zlata, který dodává investiční zlato osvobozené od daně a který má nárok na odpočet daně u přijaté zprostředkovatelské služby, při nákupu zlata, které není investičním zlatem, nebo který má nárok na odpočet daně při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato, je povinen vystavit doklad osobě nepovinné k dani.

Na daňovém dokladu vystaveném plátci nebo osobě povinné k dani je výrobce investičního zlata mimo běžných údajů povinen uvést hmotnost a ryzost zlata. Výrobce je dále povinen vést v evidenci pro daňové účely za každé zdaňovací období u svých kupujících daňové identifikační číslo plátce, u osob povinných k dani neregistrovaných za plátce jejich obchodní firmu nebo jméno a u osob nepovinných k dani jejich jméno, datum narození a bydliště. U všech těchto osob je povinen vést v evidenci pro účely DPH hmotnost a ryzost zlata a den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty.

Dražebník nebo orgán veřejné moci budou povinni namísto plátce, kterému je dražen obchodní majetek nebo při prodeji mimo dražbu, vystavit daňový doklad a předat ho jak nabyvateli, tak i plátci, jehož obchodní majetek byl takto prodán.

U dílčího plnění bude nyní možnost opravit základ daně a výši daně ve lhůtě 3 let od převzetí celkového díla, pokud bylo předáváno nebo přebíráno po částech (např. dílčí plnění u staveb). Bude tedy možnost u dílčích dodávek díla, které byly dodány před více než třemi lety, a jsou např. částečně vráceny, upravit odpočet daně a výši daně, pokud byly součástí celkového díla, které bylo převzato.

Skupina je rozšířena o některé výrobky pro osoby s nesnášenlivostí lepku a fenylaninu, týká se to mouk a směsí mouk k výrobě potravin pro celiaky a fenylketonuriky. Ostatní produkty jsou zahrnuty v první snížené sazbě daně (15%).

Od 1.1.2016 je zavedena povinnost předkládat kontrolní hlášení. Pro právnické osoby je zavedena povinnost předkládat kontrolní hlášení měsíčně (tj. bez zřetele na zdaňovací období), fyzické osoby mají povinnost předkládat kontrolní hlášení v termínu pro podání daňového přiznání k DPH (tj. měsíčně nebo čtvrtletně). V kontrolním hlášení bude plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně, tyto údaje budou stanoveny správcem daně obdobně jako v daňovém přiznání, tj. ve vydaném formuláři. Kontrolní hlášení bude možné podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Ke kontrolnímu hlášení bude vydán metodický materiál GFŘ, předpokládaný termín je na přelomu I. a II. čtvrtletí tohoto roku.

Od 1.1.2016 budou platit změny týkající se dodání a nájmu nemovitých věcí (§ 56 a 56a ve znění od 1.1.2016) včetně povinnosti použít režim reverse charge při dodání nemovité věci plátci DPH, pokud po lhůtě pro osvobození od daně uplatní prodejce (plátce DPH).

Podle znění § 56 od 1.1.2016 bude od daně osvobozeno dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem. Jedná se o nezastavěný pozemek (pole, louka).

Podstatná je změna u stavebního pozemku, který bude mít opět samostatnou definici, širší než byla do 31.12.2013. Stavebním pozemkem bude pozemek, na kterém:

Cílem změn je, aby byl zdaněn jako stavební pozemek, který je určen k zastavění stavbou spojenou se zemí. Proto byl rozšířen okruh pozemků, které budou zdaněny jako stavební i o ty pozemky, u nichž nejen byly provedeny stavební práce, ale i o ty, v jejichž okolí byly takové práce provedeny. Do definice stavebních pozemků budou spadat i pozemky, které jsou předmětem správních úkonů, vše s cílem zřídit na takovém pozemku stavbu.

Pokud jde o dodání vybrané nemovité věci, je stanovena lhůta pro osvobození od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, nebo ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby, jednotky nebo inženýrské sítě podle stavebního zákona v souladu:

Pokud jde o vybranou nemovitou věc, bude se jí pro účely daně z přidané hodnoty rozumět:

Závěrem pro informaci uvádím přehled obsahu jednotlivých částí zákona č. 360/2014 Sb.: