Expertní odpovědi - strana 13

Pojistná událost vznikla v 12/2023. Pojišťovna oznámila, že bude plnit v 2/2024. Účtuji v roce 2023: 385/648 nebo účtuji o výnosu z plnění od pojišťovny až k okamžiku, kdy oznámila, že bude plnit, byť pojistná událost začala v 12/2023?

Jaký má naše zaměstnankyně nárok na dovolenou bezprostředně navazující na mateřskou dovolenou? Naše zaměstnankyně má plný úvazek 40 hod./týden, rovnoměrné rozvržení pracovní doby 5 dní v týdnu, roční nárok na dovolenou 200 hod. Nevyčerpaná dovolená z roku 2023 je 19 hod. Peněžitou podporu v mateřství čerpá od 13. 8. 2023 do 27. 4. 2024 (má dvojčata). Po vyčerpání dovolené nastupuje na rodičovskou dovolenou. 

Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   

Účtujeme společnost A. Je to samostatný subjekt, který má své zaměstnance. K 1. 4. bude část zaměstnanců společnosti A „odštěpena“ do existující společnosti B (ta nemá dosud žádné zaměstnance). Z této společnosti B si následně společnost C koupí k 2. 4. (možná k 3. 4. – záleží, jak rychle bude zveřejněno v obchodním rejstříku) část závodu, který představuje vyštěpené jmění ze společnosti A (všichni zaměstnanci a vymezený majetek). Tzn. že cca od 2. 4. přecházejí zaměstnanci A, přes společnost B do společnosti C. Prohlášení k dani z příjmu:  – společnost A odštěpením včetně části zaměstnanců nezaniká, – společnost B – přestože při prodeji závodu „přecházejí“ všichni zaměstnanci – také nezaniká.  Je nutné, aby zaměstnanci pro každou společnost podepsali znovu prohlášení k dani z příjmu? Pro společnost A na období 01–03/2024, pro společnost B na 1. 4. a případně 2. 4., pro společnost C na následující část měsíce dubna až zbytek roku? Může se společnost B dohodnout se zaměstnanci, že sice prohlášení podepíšou, ale slevy na dani bude uplatňovat až společnost C – druhá v pořadí v měsíci dubnu? 1 % za používání soukromého a služebního vozidla: Někteří zaměstnanci používají vozidlo pro soukromé a služební účely. Protože se jedná o přechod práv na následné společnosti, smlouva o přidělení vozidla bude tedy „zachována“ jak ve společnosti B, tak i C. Znamená to tedy, že v měsíci dubnu bude 1 % zahrnuto dvakrát – jednou společností B za 1.4. případně i 2. 4. a následně společností C za užívání ve zbytku měsíce? Potvrzení o zdanitelných příjmech: – mají jednotlivé společnosti A, B i C povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušné měsíce samostatně, nebo toto potvrzení má povinnost vystavit až společnost C za období 01–12/2024?

Když česká s. r. o. koupí zboží v Čině, doveze na sklad do Polska, pak zboží prodá na Ukrajinu. 1. Společnost není plátce DPH. 2. Společnost je identifikovaná osoba. Vznikne povinnost zaplatit DPH, nebo ne? 

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Fyzická osoba koupila v roce 2016 pozemek. Tento pozemek byl v tomto roce rozparcelován na menší části - parcely. Druh pozemku i po rozdělení zůstává stále stejný. V roce 2023 došlo k prodeji několika parcel. Bude prodej těchto pozemků od daně z příjmu osvobozen dle § 4 ZDP (lhůta 5 let od nabytí pozemku)? Dle sdělení majitele nebylo od data jeho pořízení s pozemkem (trvalý travní porost) vůbec nijak nakládáno, nebylo provedeno žádné zasíťování, přivedení cesty či jiné dodatečné úpravy. Pozemek byl pouze rozdělen z jedné na několik parcel. Jinak je ve stejném stavu jako při původním pořízení.

Slovák s trvalým pobytem v ČR nastoupí do zaměstnání, týká se těchto osob také povinnost podávat na úřad práce hlášení „Informace o nástupu občana EU“?

OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?

Společnost (s. r. o.) je částečně provozovatelem veřejné kanalizace v průmyslovém areálu (odpadní voda se předává k čištění dalšímu provozovatel). Dle zákona o vodovodech a kanalizacích má tedy povinnost zpracovávat plán obnovy. Společnost dle tohoto plánu vypočetla, že by ročně měla do plánu obnovy vkládat částku 100 tisíc. Kč. Společnost však ročně vynaložila a vynakládá na údržbu a opravu kanalizace ještě více finančních prostředků než je požadovaných 100.000  Kč ročně. Vzhledem k tomu se domnívá, že již nemusí ukládat finanční prostředky ve výši 100 000 Kč ročně. Chtěli bychom požádat o stanovisko, zda je možno takto postupovat – zda takto bude dodržen požadavek podle § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.v platném znění -– tzn. společnost nebude evidovat finanční prostředky prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým, ale bude finanční prostředky vynakládat na jejich obnovu. Případně jak by mělo vypadat účtování o tvorbě takovéto rezervy (vést speciální bankovní účet pro odkládání fin. prostředků nepřipadá v úvahu). 

Je možné, aby FO1 půjčila FO2 peníze na investici, kterou zprostředkuje FO1 pro FO2? FO1 bude mít z toho příjem za zprostředkování investice. Byla by to pravidelná činnost. Jaká oprávnění by na takovou činnost byla potřeba? Jak by to bylo v případě, kdyby naopak FO1 přijímala půjčky od jiných osob za účelem investice. Fyzickým osobám by FO1 vracela peníze se ziskem. Jaká by tady byla potřeba oprávnění? 

Firma zrealizovala zakázku se zárukou 3 roky. V průběhu této záruky bude nutné stroje servisovat, opravovat a náhradní díly v rámci záruky půjdou k tíži našich nákladů, nebudou se fakturovat zákazníkovi. Je tento postup z pohledu finančního úřadu obhajitelný? Můžeme do nákladů uplatnit díly, které budou použity pro servis/opravu/údržbu dle délky záruky? Vedeme sklad způsobem B – je nutné díly naskladňovat a poté ze skladu odpisovat do spotřeby na danou zakázku nebo můžeme tyto díly dávat do spotřeby přímo mimo sklad? Je zde nějaké úskalí, které je nutné vzít v potaz – na co se v případě kontroly připravit?

Právnická osoba vlastní a dlouhodobě pronajímá byt. V roce 2023 uzavřena novou nájemní smlouvu, v níž je stanovena kauce, kterou nájemce uhradil. Vzhledem k aktuálně vysokým úrokovým sazbám reálně hrozí, že nájemce bude v případě ukončení nájmu požadovat úroky z kauce, tj. uplatní svůj zákonný nárok. Musí vlastník účtovat minimálně 1x ročně (z důvodu akruálnosti) úroky do nákladů, i když neví, zda úroky nájemce bude někdy požadovat a navíc by jejich výši jen odhadoval (úroková sazba není ve smlouvě stanovena). Pokud ano, bude se jednat o úroky daňové? Pokud ne, jak se z hlediska daně z příjmů a účetnictví vypořádat s úroky, které budou stanoveny za několik let zpětně? 

Nezisková organizace - identifikovaná osoba k DPH zakoupila zboží od polské firmy. Zboží obdrží poštou. Na faktuře je uvedeno u dodavatele polské VAT a u odběratele české VAT. Dodavatel na faktuře vyčíslil polskou sazbu DPH 23 %, celková částka k úhradě je tedy vč. polské DPH. Jaký vliv na daňové přiznání k DPH bude mít tato situace u odběratele? V případě, že by došlo ke stejné situaci, ovšem odběratelem by byl plátce DPH, jaký by to mělo na přiznání DPH u něj?

Klient je zaměstnancem v běžném pracovním poměru. V r. 2023 si zřídil živn. list a na dobu 1 měsíce odjel do Německa jako OSVČ (v zaměstnání vyřízeno neplac. volno) na montážní práce na nemovitosti v Německu. Jaké veškeré povinnosti pro něj z této akce jako pro OSVČ vyplývají? 1/ Z hlediska DPH - fakturoval jako neplátce jiné české firmě, také neplátci DPH - měl z hlediska DPH nějaké registr. povinnosti? 2/ Z hlediska daně z příjmů - tento příjem zahrne v rámci § 7 (nárok na paušální výdaje 60 %) spolu s příjmy dle § 6 do daňového přiznání (fakturu vystavil v EUR, přijatá platba také v EUR, přepočet kurzem ČNB k datu přijetí platby)? 3/ Z hlediska soc. a zdr. poj. - podá běžné přehledy za r. 2023, a odvede vypočtené pojistné z tohoto příjmu (tady si nejsem jistá jak je řešeno soc a zdr. poj v zaměstnání po dobu neplac. volna)?  

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

 Malá s. r. o. nakupuje podíly na nemovitostech (např. byty nebo rodinné domy). Udělá za rok např. 2 obchody. Nakoupí podíl 1/8 za 100 000 Kč a prodá ho za 150 000 Kč. Protože se jedná o zboží, tak vede skladovou evidenci a nakládá s podíly jako se zbožím. Nerozlišuje hodnotu nemovitosti a pozemku, který k tomu patří, protože to není pro účely zboží potřeba. Je nutné do hodnoty podílu započíst 2 000 Kč poplatek návrh na řízení o povolení vkladu: Jelikož se jedná o malé částky, tak by firma radši do pořizovací ceny zásob tento poplatek nedávala. Pokud je podíl (např. byt a související část pozemku patřící k bytu) evidován účetně jako zásoba, tak to znamená, že pro účely daně z příjmů nemá hmotný majetek, ale 1× zásobu - je to tak? Pro účely DPH nemá v tomto případě dlouhodobý majetek, protože pro účely DPH se dlouhodobý majetek definuje u staveb (jednotek) jako hmotný majetek z DPPO a pozemky jako pozemky dle zákona o účetnictví. To znamená, pokud podíl (byt + související pozemek) prodá, tak je to pro účely DPH dodání nemovité věci. Ale tyto nemovité věci pro účely zákona o DPH nedisponovala nikdy dlouhodobým majetkem pro účely jiných ustanovení. Pokud v DPH neudělá jinou ekonomickou činnost než prodej takových podílu, tak se nikdy nestane plátcem i za předpokladu, že překročí obrat 2 mil. Kč, protože uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Je navrhovaný postup správný? 

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?