Expertní odpovědi - strana 2

Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?

Splečnost s r. o. byla založena v listopadu 2022. Její činností je maloobchod. V roce 2022 nenakoupila žádné zásoby, nerealizovala tedy žádné tržby. Nákup a prodej zboží započal až v r. 2023, po dokončení všech potřebných smluv a nastěhování do pronajatých prostor. V roce 2022 tedy společnosti nabíhaly pouze náklady na mzdu zaměstnance a drobné výdaje. Vše daňově uznatelné v r. 2022. Společnost tedy vykázala hospodářský výsledek –66 000 Kč před zdaněním. Protože by ráda ztrátu v daňovém přiznání PO nevykazovala, aby neprodlužovala možnost kontrol ze strany FÚ, lze vyloučit v ř. 40 veškeré náklady jako daňově neuznatelné a takto dostat společnost na základ daně rovný nule? Máme za to, že uplatnit daňový náklad je právo, nikoli povinnost. Uvažujeme správně? Stát nijak nepoškodíme, naopak, v následujících letech ziskových bude hradit daň bez odpočtů ztrát. Pokud nelze na ř. 40, lze v jiném řádku DPPO?

Za zdaňovací období 2022 společnost vykáže daňovou ztrátu. V roce 2021 proběhla fúze, předmětná společnost byla nástupnickou organizací, rozhodný den byl stanoven na 1. 8. 2021, fúze schválena a zaps. do OR v prosinci 2021. Za období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 byla zpracována mimořádná účetní závěrka a podáno přizání k dani z příjmu PO (typ 1J), za období od rozhodného dne fúze k rozvahovému dni (1. 8. 2021 do 31. 12. 2021) byla zpracována účetní závěrka a též podáno přiznání k DPPO. Za obě tato zdaňovací období byl společností vykázán zisk Dotaz: V případě využití § 34 odst. 1 o využití daňové ztráty ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání se v případě využití ztráty u naší společnosti týká období pouze za rok 2021, z čehož zdaňovací období 1 je od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021 a zdaňovací období 2 je od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2021 ? Daňovou ztrátu můžeme využít zpětně celou,a to pro zdaňovací období od 1. 1. 2021 do 31. 7. 2021, a proto by bylo pro společnost výhodné zároveň vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty pro příští období. Je zde nějaké riziko tohoto nevratného kroku, když už tuto ztrátu chceme uplatnit jednorázově v předešlém období?

Podnikatel-FO neodpisoval daňově automobil. Pořizovací cena 400 000 Kč a prodejní cena je 100 000 Kč. Jak postupovat v případě vyřazení prodejem, je-li zůstatková cena daňová (ZCD) rovna pořizovací ceně? Lze ZCD odečíst od prodejní ceny? Vznikne daňová ztráta? 

Pokud poplatník v roce 2020 vykázal daňovou ztrátu a přiznání měl podat do 31. 3. 2022, pak lhůta pro stanovení a doměření daně plyne až do 31. 3. 2029 pro zdaňovací období rok 2020? A jak je to s dalšími roky - pokud poplatník může uplatnit ztrátu v následujících 5 letech, tj. v roce 2021, 2022, 2023, 2024, 2025 - pak i těmto rokům se „posouvá“ lhůta pro doměření daně na + 9 let, tj. zdaňovací období roku 2025 budeme moci správce daně doměřit ještě v roce 2034, nebo takto už to neplatí? 

V roce 2022 se ve společnosti změnil jediný společník. Došlo tedy k podstatně změně v podílu na základním kapitálu. Společnost měla v roce 2021 daňovou ztrátu ve výši 738.021,- Kč. Na výsledkových účtech roku 2021 jsou zachyceny tržby z vlastní činnosti ve výši 9 648,20 Kč za přepravní služby (33,08 % na tržbách) a 19 517,31 Kč za pronájem automobilu (66,92 % na tržbách). V roce 2022 společnost měla tržby pouze za pronájem automobilu ve výši 5.000 Kč. Pak byl automobil prodán a vznikl celkový zisk 343.752 Kč. Je možné uplatnit ztrátu z roku 2021? V zákoně o dani z příjmu v § 38na odst. 3 je uveden pojem „stejná činnost“. Je možné chápat tento pojem jako (v našem případě) celkové poskytování služeb zaúčtovaných na účtě 602 nebo je třeba detailně zkoumat druhy činnosti např. dle klasifikace produkce CZ-CPA? 

Majitel společnosti, jeden společník, půjčoval společnosti s r. o. peníze. Účtováno to bylo na MD 221(211)/D 365. Na účtě 429 neuhrazená ztráta je zůstatek. Může společník ztrátu uhradit zápočtem za svou půjčku? Pokud ano, účtování by pak bylo MD 365/D 429?

Máme klienta, který vyvíjí nový produkt. Je zatím pořád ve ztrátě a nemá prozatím žádné prodeje, pouze peníze od investora. Jedná se o vývoj a nemá žádnou skladovou zásobu těchto nových výrobků. Měla bych jej nějak vykazovat či vyjímat náklady na tento vývoj v účetní závěrce za rok 2022? Myšleno třeba jako nehmotný majetek nebo nevím. Nebo to mohu ponechat vše v nákladech? 

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci vykazuje k 31. 12. 2023 ztrátu. Je možné některé evidované výdaje zaplacené z běžného účtu (např. pojistné za zaměstnance) daňově neuplatnit tak, aby byl ke konci roku vykázán zisk?

Firma - právnická osoba - za rok 2021 nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob v zákonném termínu. Správce daně zaslal výzvu k podání přiznání se lhůtou 15 dní od převzetí výzvy. Firma přiznání podala, ale nedodržela lhůtu 15. denní lhůtu stanovenou výzvou správce daně, přiznání podala až po dvou měsících od převzetí výzvy. V přiznání byla stanovena daňová ztráta ve výši 50 000 Kč. Nyní firma dostala platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 5% z daňové ztráty - tedy pokutu ve výši 2 500 Kč. Prosím je postup správce správný? Pokuta je vypočtena podle § 250 daňového řádu, kde je uvedeno c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.  

Za rok 2021 v daňovém přiznání jsem byl v dílčím základu daně podle § 7 na příloze č. 1 řádek 104 ve ztrátě, a v oddílu 2, řádek 37 vyčíslena ztráta. Měl jsem však řádku 39 dílčí základ daně dle § 9, takže na řádku 45 byl základ daně kladná položka, takže ve výsledku jsem měl daň řádek 60 - 120 360 Kč. Uplatní se nějakým způsobem ztráta z podnikaní za rok 2021 v přiznání za rok 2022?

Příspěvková organizace (základní škola) v roce 2021 skončila se ztrátovým hospodářským výsledkem (i po použití rezervního fondu). Musí v roce 2022 skončit se ziskovým hospodařením minimálně v hodnotě předchozí ztráty a to pak zaúčovat (např. po schválení zřizovatele převedením do rezervního fondu a pak úhradou ztráty z předchozích let)? Nebo je to jinak? Nebo lze tuto ztrátu účtovat už přímo v průběhu roku 2022? V případě, že škola vytvoří zisk a překročí hodnotu 300 000 Kč musí platit daň (zisk nebude z povolené doplňkové činnosti)?

Je možné podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za hospodářský rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019 v listopadu 2022? Jedná se o tuto situaci: - Za hospodářský rok 1. 8. 2017 – 31. 7. 2018 byla vykázána daňová ztráta - Za hospodářský rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019 byl vykázán daňový základ, který byl částečně snížen o daňovou ztrátu předchozího hospodářského roku. Ze zbylého daňového základu byla zaplacena daň. Přiznání bylo podáno v 5 denní toleranční lhůtě 7. 11. 2019. - Za hospodářský rok 1. 8. 2019 – 31. 7. 2020 byl vykázán daňový základ a uhrazena daň. - Za hospodářský rok 1. 8. 2020 – 31. 7. 2021 byla vykázána daňová ztráta Až nyní si společnost uvědomila, že zapomněla daňovou ztrátu za hosp. rok 1. 8. 2020 – 31. 7. 2021 uplatnit zpětně za předchozí 2 hospodářské roky. Otázka kterou řeším je, zda ještě v listopadu 2022 bude moci společnost podat dodatečné daň. přiznání za hosp. rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019? Uplynula již tříletá lhůta pro tuto možnost dnem 1. 11. 2022 podle § 148 odst. 1 DŘ a § 141 odst. 1 a 2 DŘ nebo zde platí lhůta dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů a lhůta končí až 1. 11. 2026, protože za předchozí hosp. rok (1. 8. 2017 – 31. 7. 18) byla vykázána daňová ztráta? 

Při uplatnění ztráty platí pravidlo 3 + 5 pro kontrolu FÚ. Domníváme se, že vyšlo stanovisko Nejvyššího soudu, nebo jiné závazné instituce k výkladu daňového řádu. V zájmu standardního podnikatelského prostředí je i právní jistota. Pro uplatnění ztráty platí až 5 let, tedy 1 - 5. Uplatněním celé ztráty v daném horizontu 1 - 5 znamená uplatnění práva a nastupuje pravidlo + 3. Tedy výklad je 3 + (1 až 5). FÚ není krácen na právech kontrolu + 3. V neprospěch poplatníka a právní nejistoty je, že pokud uplatní ztrátu zcela v dalším roce, je uzavřeno účetní období a dle daňového řádu jsou 3 roky na provedení kontroly, takto by se doba prodloužila navíc o 4 roky a to jen z titulu, že mohl a měl právo uplatnit až 5 let, ale tím se staví nad povinnost + 3 ?

Společnost v roce 2016 vykázala daňovou ztrátu, na rok 2017 má daňovou kontrolu, která skončí s doměrkem nyní v roce 2022. Lze uplatnit v rámci kontroly nebo v odvolacím řízení ztrátu z roku 2016 v kontrolovaném období 2017 v letošním roce 2022, kdy bude ukončena kontrola.

Právnická osoba (s. r. o.) s povinným auditem podala řádné daňové přiznání za rok 2017 ve lhůtě do 1. 7. 2018. Protože neměla v roce 2017 ani v letech předchozích daňovou ztrátu, není pro ni ustanovení § 38r ZDP relevantní a lhůta pro stanovení daně uplyne 1. 7. 2021 (§ 148 odst. 1 DŘ). V listopadu 2020 podala dodatečné daňové přiznání ("DODAP") na nižší daň (§ 141 odst. 2 DŘ). Protože k podání DODAP došlo v posledních 12 měsících, mělo by dojít k prodlužení dosavadní lhůty o 1 rok, tj. do 1. 7. 2022 (§ 148 odst. 2 písm. a) DŘ). Správce daně však rozhodnutím řízení o DODAP zastavil a to z důvodu nedodržení lhůty pro podání DODAP - do konce měsíce následujícího od zjištění důvodu. Zůstává v tomto případě lhůta pro stanovení daně 1. 7. 2022 nebo se v důsledku zastaveného řízení DODAP "anuluje" a lhůta se navrací na původní 1. 7. 2021?

Prosím o potvrzení správnosti postupu: s.r.o., plátce DPH koupila nový firemní automobil, na který si vzala úvěr financovaný v EUR. Po úhradě zálohy na vozidlo zůstala k úhradě vozidla částka 1.936.434 Kč, kterou platila dodavateli vozidla úvěrová společnost. úvěrová smlouva (jistina) zní na částku 80.684,76 euro. Společnost používá denní kurzy dne ČNB. úvěrová smlouva byla zaúčtována: 1.936.434 Kč (nedoplatek faktury vozidla) MD 321/D 461, 38.325,- Kč (kurzová ztráta) MD 563/D 461. Celkem součet těchto dvou částek je po přepočtení kurzem cena úvěru, t.j. 80.684,76 euro. Účet 321 byl vynulován, na účtu 461 je zůstatek cena úvěru 80.684,76 euro (1.974.759 Kč). Je uvedený postup správný?

Společnost s r. o., mikro účetní jednotka, neauditovaná. V roce 2015 jsem vykázali ztrátu 250 000 Kč, v roce 2016 jsme vykázali ztrátu 180 000 Kč. Za rok 2017 společnost vykáže zisk 400 000 Kč. Je možné odečíst ztrátu roku 2015 i 2016 ze zisku v daňovém přiznání za rok 2017? Jsou zde nějaké podmínky, omezení? Jak je to s odloženou daňovou pohledávkou? S tím souvisí ještě jeden můj dotaz. V roce 2016 společnost měla 2 společníky = 2 jednatele, každý měl podíl 50 %. V dubnu 2017 došlo ke změně, jeden společník (= jednatel) odešel, tzn. že společnost má momentálně jednoho majitele, podíl 100 %. Oblast podnikání se nemění. Můžeme i v tomto případě ztrátu z obou let bez problému odečíst?

Společnost využila zpětné uplatnění daňové ztráty vyčíslené za rok 2020 a podala dodatečné přiznání za rok 2018. V roce 2021 jí byla na bankovní účet vrácena část daně z příjmu za rok 2018. Jak zaúčtovat (předkontace) a vykázat tuto vrácenou daň? 

S. r. o. s jedním společníkem, který je zároveň jednatel, byla založena před 4 roky a nevykonávala doposud žádnou činnost. Ve své rozvaze eviduje pouze základní kapitál ve výši 5 000 Kč a hotovost v pokladně v této výši. Roky zpětně podávala daňové přiznání s touto rozvahou, výsledovkou a přílohou. Ale bohužel se zapomněl zaúčtovat soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, který v roce založení platil jednatel a společník v jedné osobě ze svých soukromých prostředků. Je to velká chyba? Může nyní s. r. o. rozvahu opravit o tento poplatek a případně jak jej má vykázat, nebo to již řešit nemusí, protože to není podstatné? Jiné poplatky společník při založení neplatil. S. r. o. činnost vykonávat nebude ani v roce 2022.