Expertní odpovědi - strana 4

V novele DŘ je v §21b odst. 2 a 3 obsaženo toto: (2) Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nejsou účetními jednotkami podle odstavce 1, mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů. (3) Podání podle odstavce 2 musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu... Jakým způsobem má s.r.o. docílit, aby FÚ na VR zaslal poplatníkem požadované dokumenty (např. pouze rozvahu a textovou přílohu)? a) Musí zaslat samostatně žádost a přiložit konkrétní dokumenty k odeslání do VR? Předpokládáme, že rozvaha a textová příloha by měly být v pdf? b) Musí zaslat samostatně žádost s uvedením konkrétních dokumentů a již nemusí zasílat samostatně tyto dokumenty, neboť je FÚ již obdržel v xml. souboru společně s DPPO, rozvahou, výsledovkou a textovou přílohou? c) V případě, že FÚ na VR dokumenty neodešle a VR uloží s.r.o. pokutu za nezveřejnění, může se této pokuty zprostit doložením žádosti na FÚ uvedením ID zprávy či doručenkou z datové schránky? Tzn. kdo ručí za uložení dokumentů na VR v tomto případě.

Jsme střední škola, zřízená krajem, který požaduje provedení auditu účetní závěrky. Musíme mít ověřenu závěrku za rok 2021 auditorem. Kdy oslovit nějakou firmu, kdy v průběhu roku? Stačí třeba v druhém pololetí 2021?

Právnické osoby dosud odesílaly závěrku na veřejný rejstřík. V případě, že tak neučinily, vystavovaly se hrozbě, že je soud nejprve vyzve k doplnění do určité lhůty, a pokud tuto lhůtu nesplní, vyměří jim pokutu. Slyšeli jsme, že nyní bude závěrky odesílat do veřejného rejstříku FÚ. Zároveň jsme slyšeli, že může zveřejnění závěrky kontrolovat i správce daně a ten může bez jakékoliv výzvy rovnou udělit pokutu. Spojení těchto dvou informací nám nedává smysl. Co je tedy na těchto dvou tvrzeních pravda?

Přebírám účtování společnosti jednočlenné s. r. o., MIKRO účetní jednotka, kde je ve sbírce listin pravidelně uložena pouze účetní závěrka. Rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky a rozhodnutí a rozdělení zisku / úhrady ztráty uveřejněno není. Účetní jednotka tyto rozhodnutí má v listinné podobě "Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady", bez notářského zápisu, ale to by mělo být v pořádku pokud se nepletu. Pokud vím, tak žádná výjimka pro MIKRO účetní jednotky není a mělo by to být zveřejněno ve Sbírce listin. Má to společnost doplnit zpětně? A od jakého účetního roku? Od závěrky roku 2014 nebo od kdy? 

Jednatel právnické osoby uložil do Sbírky listin za rok 2015 - 20188 Rozvahu a VZZ v plném rozsahu, bez přílohy. Naopak za rok 2019 vložil do Sbírky listin správně rozvahu ve zkrácené versi, VZZ v plném rozsahu, opět bez přílohy a naopak zaslal do Sbírky listin celé daňové přiznání k DPPO. Když si to uvědomil, položil účetnímu otázku, jak by měl postupovat, aby daňové přiznání nebylo do Sbírky listin uloženo (nebo aby bylo vyjmuto?). Dále ho zajímá, když jsou výkazy uloženy bez přílohy, zda je možné, resp. povinné přílohu uložit dodatečně nebo zda se v takovém případě musí ukládat celá účetní závěrka, i když po termínu, znovu.

Jednatel společnosti s r. o., svolal řádným způsobem valnou hromadu společnosti (společnost má 3 společníky z toho 2 jednatelé a 1 společník). Podíly ve společnosti mají rozděleny: jeden společník 33%, druhý společník 33%, třetí společník 34% tento je jednatelem a odeslal pozvánky. Programem VH bylo schválení účetní závěrky roku 2019. Pozvánky byly odeslány do vlastních rukou Českou poštou 20 dní před konáním valné hromady. Na VH se dostavil pouze jednatel (34 %) a zbývající dva společníci se bez omluvy nedostavili. Jak má společnost s r. o. řešit situaci, když se nepodařilo svolat VH (ani v jiných termínech), která by rozhodla o účetní závěrce roku 2019, a tudíž nemohou být zaslány listiny k založení do sbírky listin. Jaké postihy hrozní společnosti s r. o., když neuloží listiny do sbírky listin?

Jsme mikro účetní jednotka a zveřejňujeme každoročně účetní závěrku pomocí datové schránky. Nyní jsem se dočetla, že pokud účetní závěrka není podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o účetní závěrku. Pokud elektronická verze účetní závěrky není elektronicky podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o závěrku. Jak zasílat, pokud elektronický podpis vůbec nepoužíváme?

Dle § 39 odst. 1 písm. f) vyhlášky č.500/2002 Sb. je nutné v příloze k účetní závěrce uvádět mimo jiné poskytnutá zajištění a ostatní plnění členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů. Patří mezi tyto ostatní plnění plnění i peněžní odměny jednatele, příspěvky na životní pojištění či možnost používat služební auta pro soukromé účely poskytovaná jednatelům v s. r. o.? Pokud ano, postačí ocenit poskytnutí vozidla pro soukromé účely stejným způsobem, jakým se oceňuje nepeněžní příjem pro účely daně ze závislé činnosti dle § 6 odst. 6 ZDP?  

Firma má nesoulad na účtu 321, v rozvaze je částka cca o 40 000 Kč nižší než v odsouhlasené knize závazků. Bohužel se nedaří částku dohledat. Je možné částku 40 000 Kč nějak účetně vyřešit, aby se srovnala kniha závazků se stavem rozvahy? Jaká by byla účetní osnova, účet 321 na straně dal 40 000 a na straně MD? Taktéž je nesoulad na účtu 343 DPH. Zde nesouhlasí koncový stav účtu s posledním daňovým přiznáním za prosinec na účtu je 50 000 na straně D, ale daň k prosinci je 80 000 Kč. Rozdíl je 30 000 Kč. Tento rozdíl by bylo potřeba zaúčtovat na stranu Dal. Jaká by byla účetní osnova pro tento případ, strana MD? Bohužel se částky nepodařilo dohledat, kde se stala chyba a vzhledem k časové tísni pro podání uzávěrky se obávám, že se již nepodaří. Prosím o radu, jak účetně lze tyto nesoulady na účtech vyřešit? Zda bude položka na straně MD daňová či nedaňová?

Jsme církevní organizace. V rámci rozdělení zisku, tj. po účetní závěrce tvoříme fondy z vlastních zdrojů: 1. Fond ze zisku - 931/911x 2. FRIM (Fond reprodukce investičního majetku) - ve výši odpisů (účet 551x) sníženého případně o část, která připadá na pořízení majetku z darů či dotací tzv. "rozpuštění do provozu" (účet 649x) , účetní zápis 901x/911x. Fondy jsou kryty peněžními prostředky. Dle toku položek v hlavní činnosti již v momentě tvoření fondů je zřejmé i splnění Uplatnění případného odpočtu podle § 20 odst. 7 ZDP. Postup: 3. Čerpání fondu při pořízení inv. majetku - účetní zápis 911x/901x. Neovlivňuje základ daně z příjmu. 4. Čerpání fondů na opravy a údržbu majetku vynaložených nákladů zaúčtovaných na účtu 5x - účetní zápis 911x/64x. Ovlivňuje základ daně z příjmu Jedná se o čistý zisk již zdaněný o daň z příjmů a proto částku v daň. přiznání vyloučím dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Děkuji za konzultaci postupu.

Fyzická osoba - OSVČ vkládá svůj podnik jakožto nepeněžní vklad do základního kapitálu existující s. r. o., kde je jediným společníkem, a to k datu 1. 5. 2020. Obchodní závod byl zatímto účelem oceněn znalcem. OSVČ vede rovněž podvojné účetnictví. Obě zúčastněné strany účtují v kalednářním roce. Musí některá ze zúčastněných stran sestavovat mimořádnou či jinou zákonem stanovenou účetní závěrku k datu 30. 4. 2020?

Spolenčost s r. o. která zatím nevykazuje činnost, má jednoho společníka a jednoho zaměstnavatele. Mzdové náklady nebyly vypláceny, odměny společníkovi a jednateli také ne. Uvedu do přílohy k účetní závěrce počet zaměstnanců 0? Jednatel se do zaměstnanců nepočítá pokud nedostává odměnu? A dále uvedenu do přílohy obecné informace + účetní metody, kterými se řídí, resp. bude řídit s.r.o. v budoucnu? Mohu tam vše uvést ačkoliv zatím činnost s.r.o. nevykonává? Musíme zveřejnit v obch. rejstříku a odeslat na FÚ, tak abychom v příloze neudělali nějakou chybu.

Ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., zákon o obecně prospěšných společnostech, stanoví případy, kdy obecně prospěšná společnosti musí mít řádnou a mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem. Ačkoliv zákon č. 248/1995 Sb. byl k 1. 1. 2014 zrušený, podle přechodných ustanovení, § 3050 občanského zákoníku se práva i povinnosti obecně prospěšných společností řídí dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 248/1995 Sb. Podle ustanovení § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se podává daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ve věci výše uvedeného ustanovení daňového řádu není u pojmu účetní závěrky ověřené auditorem odkaz na příslušný zákon a zároveň není v daňovém řádu vymezený pojem "účetní závěrka ověřená auditorem". Je možné podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob obecně prospěšné společnosti, která má povinnost auditu na základě ustanovení § 19 odst. 2 zákona o obecně prospěšných společnostech, ve lhůtě stanovené v § 136 odst. 2 daňového řádu, tj. do 30. 6. následujícího roku, ačkoliv tato obecně prospěšná společnost nemá povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem dle § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví? Jinými slovy, zákonem uložená povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, stanovená v § 136 odst. 2 daňového řádu se vztahuje též na zákon č. 248/1995 Sb.?

Společnost s r. o. vznikla v roce 2019, ale zatím žádnou činnost nevykonávala. Pro s. r. o. budeme sestavovat účetní rozvahu ve zkráceném rozsahu - je tento postup správný? U Aktiv tedy uvedeme pouze čtyři řádky A-D a u oběžných aktiv uvedeme 100 000 ve sloupci brutto a netto a minulé období bude nulové. A v pasivech uvedeme A, B, B+, C a D. U A Vlastního kapitálu uvedeme Běžné období 100 000 a ve sloupci min.účetní období 0. Ve výsledovce uvedu všechny řádku nulové. Dále ačkoliv zatím s.r.o. činnost nevykonávala lze do přílohy k účetní závěrce uvést informace ohledně ocenění, metodách atd.? Je to možné - předpokládám, že přílohu k účetní závěrce také musíme sestavit?

Co znamená pojem v příloze G.II. Tvorba fondu, G.II.1 Přebytky hospodaření z minulých let?

Společnost s. r. o. byla založena 2 společníky - A měl 51% a B měl 49% podíl. Takto podnikali a po 2 letech měli nerozdělený zisk ke konci roku např. 600 000 Kč. V dubnu se společníci rozhodli společnost částečně prodat. Vznikla nová struktura - společník C má 70% a původní společník A má jen 30% podíl. Společník B již nemá nic. Jak správně tuto skutečnost zaúčtovat - pouze nové rozdělení účtu 411-Základní kapitál? Měla společnost sestavit účetní závěrku k datu změny společníka? Jak se vypořádat s nerozděleným ziskem původních společníků? 

Fyzická osoba bude podnikající fyzickou osobou v oblasti poradenství mimo živnostenský zákon (předmětem bude vojenský obchod). Bude zapsána v obchodním rejstříku, a tudíž bude muset vést účetnictví. Je možné i v tomto případě, i přesto, že je základem daně při vedení účetnictví rozdíl mezi výnosy a náklady, uplatňovat výdaje výdajovým paušálem? Jestli ano, prosím o napsání na základě jakého zákona nebo předpisu je tato varianta možná a jak je poté prováděno v praxi? A dále jaký to bude mít dopad, stane-li se v budoucnu plátcem DPH? Doplňující dotaz: Fyzická osoba má další souběžné příjmy, a to z autorské činnosti. Ty nejsou zapsané do obchodního rejstříku jako předmět činnosti a fyzická osoba je bude vykonávat v režimu „podnikající FO mimo živnostenské oprávnění“. Myslíme si správně, že vzhledem k tomu, že tato činnost není zapsaná v obchodním rejstříku, nespadá ani do vedení účetnictví? Příjmy z této činnosti budou pro daň z příjmů vykazovány zvlášť.   

Formou finančního leasingu jsme financovali tahač, po splacení všech splátek přišla faktura na odkupní cenu leasingu. Omylem jsem ji v roce 2016 zaúčtoval na účet 381, místo 501 048. Je možné to opravit v roce 2017 přeúčtováním z účtu 381 na účet 501 048? Nebo už je pozdě? 

•Mají příspěvkové organizace (ZŠ) povinnost vkládat do OR účetní závěrky? (já jsem přesvědčen, že ANO) •Platí na příspěvkové organizace (ZŠ) zákon o rozpočtové odpovědnosti v tom smyslu, že se musí řídit strukturou svého rozpočtu, nebo mají volnost hospodařit se svěřeným obnosem na rok dle „libosti“ tak, aby jej pouze nepřekročili? •Naše ZŠ má povinnost vést podvojné účetnictví. Může to vůbec účetní dělat tak, že doručenou fakturu odloží a zaúčtuje její úhradu až ve chvíli, kdy je den splatnosti? Nevede knihu faktur přijatých. 

Od roku 1993 podnikáme s manželem (SJM) jako sdružení dvou fyzických osob - IČ a DIČ - příjmy a výdaje dělíme ke zdanění 50:50, jsme měsíční plátci DPH - manžel vede za sdružení podvojné účetnictví a podává za sdružení měsíční hlášení k DPH. Já podávám hlášení "nulová". Koncem roku dělíme příjmy a výdaje na polovinu a daníme. Oba plníme své povinnosti k platbám SZ a ZP. Žádné další podnikatelské aktivity jako OSVČ mimo sdružení (společnost) nemáme. Za dlouholetou činnost ve sdružení jsme z prostředků sdružení pořídili komerční budovu a jiný hmotný majetek a v současné době máme též vysoký bankovní úvěr. Veškeré smluvní vztahy jsou "psány" na osobu manžela (nájemní smlouvy, dodavatelské smlouvy, úvěrová smlouva atd.) Od 1. 1. 2019 budeme pokračovat v podnikání i nadále formou sdružení, a to i za předpokladu, že já budu nucena splnit povinnost měsíčních přiznání k DPH, a to vč. kontrolního hlášení a daňové evidence. Ráda bych se nyní dotázala, zda jsou správné mé úvahy o "metodice" realizace této povinnosti: Koncem měsíce já za svoji osobu přefakturuji manželovi 50 % zdanitelných příjmů a manžel naopak přefakturuje mně 50 % zdanitelných výdajů. U fakturace zdanitelných příjmů by neměl nastat problém s datem DZP - je prováděna v jednom dni a se stejným DZP. U zdanitelných výdajů budou data DZP různá, ale vždy se budou dotýkat příslušného měsíce, v němž se bude podávat přiznání k DPH. Bude možné provést přefakturaci zdanitelných výdajů jediným dokladem? Nebo bude nutné provádět přefakturaci zd.výdajů přesně dle data DZP z dodavatelské faktury? Dále bych se chtěla dotázat, zda je třeba i za mou osobu vést úplné účetnictví v hodnotě 50% podílu za sdružení? Myslím si, že ne - úprava se dotýká pouze evidence DPH. V případě, že ano, tak bych se dostávala do situace, kdy bych si musela založit další bankovní účet, musela bych absurdně manželovi uhradit jeho faktury a on by mně hradil mé faktury atd. Myslím si, že vše bude fungovat tak jako doposud - tzn., že výsledovku a rozvahu k daňovému přiznání podával manžel za sdružení a já budu ve svém přiznání danit 50% podíl P a V z § 7. Účetní evidenci povedu pouze pro potřeby zpracování přiznání k DPH.