Další oblasti - strana 426

Jsem ředitelka ZŠ a MŠ, celkem 8 oddělení (5 tříd, 1 oddělení škol. družiny, 2 oddělení MŠ). Dle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. mám povinnost odučit 10 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že jsme malá škola, jsem zároveň metodik ICT. Jaké školení či studium musí absolvovat metodik ICT a zda 2 hodiny práce metodika ICT mohou být hodinami nadúvazkovými (škola do 150 žáků), pokud budu učit 10 hodin týdně.
Vydáno: 22. 05. 2006
Ráda bych se zeptala na výklad § 32 odst. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. V něm se uvádí, že „Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) nejdéle po dobu pěti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá a toto studium úspěšně ukončí..“ Byla jsem na školení, kde nám bylo sděleno, že od 1. 1. 2010 nesmí na škole působit pedagogický pracovník bez potřebné kvalifikace, bez ohledu na to, kdy do pracovního poměru nastoupil, tedy že dnem 31. 12. 2009 uplyne ona pětiletá lhůta. Jinde jsem se setkala s názorem, že je možné zaměstnat pedagogického pracovníka bez potřebné kvalifikace kdykoliv v průběhu 5 let od nabytí účinnosti zákona, takže nejzazší hranice, kdy bude možné pedagoga bez potřebné kvalifikace ještě zaměstnat, s tím, že zahájí do pěti let studium, je 31. 12. 2009.
Vydáno: 22. 05. 2006
Vystudovala jsem střední školu s maturitou - obor veřejná správa. Pracuji jako personalistka. Chtěla bych ale vyučovat na umělecké škole - obor tanec. Skončila jsem první i druhý cyklus jako žákyně na tanečním oboru ZUŠ s nejlepšími výsledky, dále jsem studovala 2letý program celoživotního vzdělávání na AMU v Praze - obor pedagogiky, psychologie a metodiky tance v rozsahu cca 400 hodin. Jaké vzdělání je potřeba si dodělat a na jaké škole, abych splnila podmínky nového zákona? Mohu studovat jen dálkově a obor tanec nebo umění dálkově na žádné škole studovat nelze. Pokud bych začala studovat obor „Speciální pedagogika se zaměřením na vzdělávání“ na pedagogické fakultě, budu moci následně vyučovat na tanečním oboru?
Vydáno: 22. 05. 2006
1. Zákonný zástupce podá žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání na celodenní docházku, ve správním řízení je vydáno Rozhodnutí o přijetí dítěte. 2. V září zákonný zástupce chce docházku změnit nejvýše na 4 hodiny. Protože by mělo o docházku zájem dítě pracujících rodičů, lze toto vyřešit následovně? Rodiče podají Žádost o změnu typu docházku - z celodenní na 4 hodiny. Ředitelka školy žádost přijme, poté zažádají opět o přijetí k předškolnímu vzdělávání na docházku na 4 hodiny. Zahajuji nové správní řízení a v případě, že místo není, nemusím dítě přijmout a dát přednost dítěti zaměstnaných rodičů. Toto poučení vložím i do všech Rozhodnutí o přijetí k předškolnímu vzdělávání, takže zákonní zástupci budou o této možnosti předem vědět.
Vydáno: 22. 05. 2006
Odstupujícím zaměstnancům jsme vyplatili po dohodě odstupné 30 000 Kč v hotovosti. Částka nebyla zadána do mzdového účetnictví a nebyla z ní odvedena daň. Jakým způsobem toto odstupné dodanit, abychom vyhověli požadavkům finančního úřadu?
Vydáno: 22. 05. 2006
Kontrolní orgán rozporuje výši příplatku u třídního učitele, který jsem stanovil na základě rozsahu práce na 600 Kč, z toho důvodu, že tento pracovník má pouze poloviční pracovní poměr jako učitel (další polovinu má jako trenér). Kontrola tvrdí, že veškeré hodnoty jsou v předpisech vázány na plný pracovní úvazek, a že tedy při polovičním úvazku je maximální výše příplatku za třídnické práce 400 Kč. Výklad, který zastávám já (a celá řada kolegů) je, že zvláštní příplatek je vázán na činnost a není rozhodující velikost úvazku. Není přece možné, aby odváděl jen polovinu třídnických povinností.
Vydáno: 22. 05. 2006
Může organizace pracovníkům zaměstnaných na Dohodu o pracovní činnosti vyplácet kromě mzdy za odpracované hodiny také mimořádné nebo cílové odměny?
Vydáno: 21. 05. 2006
Příspěvková kulturní organizace zřizovaná krajem - postupuje organizace v uvedených případech správně? a) Pracovník má pevnou pracovní dobu, podle § 10 zákona o platu mu za přesčas náleží hodinová část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku (v tomto případě pondělí a úterý) příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatel preferuje přednostně poskytnout náhradní volno - jak postupovat, jestliže se zaměstnanec nechce dohodnout na čerpání náhradního volna, jestliže je zaměstnavatel nabízí? Platí zde přednost proplacení před náhradním volnem? b) Jak postupovat v případě, že pracovník má 4 týdenní pružnou pracovní dobu, práce přesčas je mu nařízena na sobotu - je správný postup zaměstnavatele, že poskytuje náhradní volno a příspěvek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku? Je správné poskytnout náhradní volno i vedoucímu oddělení (bere příplatek za vedení) nebo nemá nárok na náhradní volno, protože v jeho platu je již přihlédnuto k přesčasové práci v rozsahu 150 hodin a náleží mu jen příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku?
Vydáno: 21. 05. 2006
Ve firmě byl zaměstnán důchodce, který v průběhu roku 2005 ukončil pracovní poměr dohodou. Nyní při Ročním zúčtování záloh nám program vygeneroval pokladní výdajový doklad pro tohoto bývalého zaměstnance s určitým obnosem. Jsme povinni ze zákona mu tuto částku vrátit nebo pouze když o ni dotyčný písemně požádá? Dotyčná osoba se zřejmě odstěhovala, neboť na námi známé adrese si nepřebírá poštu. Jak, či co upravuje účtování právnické osoby - občanské sdružení?
Vydáno: 19. 05. 2006
Je možné, aby předseda dozorčí rady daného podniku vedl i účetnictví tohoto podniku? Nedochází tam ke střetu zájmů?
Vydáno: 19. 05. 2006
Za jakých podmínek může docházet ke kapitalizace cizích zdrojů?
Vydáno: 19. 05. 2006
PO, plátce DPH převádí 1. Kupní smlouvou, 2. Darovací smlouvou obci p. p. - ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace (zapsáno do kat. nemovitosti po kolaudaci ost. komunikace) včetně dále uvedených VB. Na těchto p. p. váznou VB, k nimž je převládající PO osobou povinnou. VB právo chůze a přejezdu je pro vlastníky přiléhajících p. p. a vzniklo při stav. řízení, tedy ze zákona. K bezúpl. VB byly uzavřeny písemné smlouvy s oprávněnými osobami a zapsány post. v kat. nem. PO vypořádala dle ocenění znal. posudků (151/1997) přiznáním k DPH – zákon č. 588/1992 Sb.§ 9/1j). Jaké vyplývají povinnosti z převodu VB v obou smlouvách PO ve vztahu k současnému zákonu o DPH?
Vydáno: 19. 05. 2006
Co se týká cestovních náhrad je nám jasné, ale ve vykazování pro odměňování máme neustále spory. Pracovníci jedou na pracovní cestu - začátek cesty ve 3 hod., konec cesty ve 23 hod. téhož dne, pravidelná pracovní doba od 6 do 14,30 hod. Cesta na místo výkonu trvá 3 hod. a zpět rovněž. Řidič se podílí i na vlastním výkonu práce stejně jako ostatní pracovníci. Jde mi o čas strávený cestou, tzn. „jinak“, před začátkem výkonu a po skončení, tj. 3 až 6 hod. ráno a 20 až 23 hod. u ostatních pracovníků, kteří se „vezou“. Jsou vyslání organizací a práci provádějí na příkaz organizace. Je to práce přesčas?
Vydáno: 17. 05. 2006
Jsme společnost s r. o. a zaměstnáváme účetní a administrativní pracovnice, je naší povinností je posílat na řadové lékařské prohlídky (nebo periodické?)? Pokud ano, který zákon to ukládá a v jakém časovém rozpětí?
Vydáno: 16. 05. 2006
V naší firmě chceme všechny zaměstnance aktivně zapojit do procesu systematického zlepšování v oblasti výrobních procesů, produktivity práce, kvality, bezpečnosti práce, pracovního prostředí atp. V této souvislosti kterýkoliv zaměstnanec, který má nápad na drobné zlepšení v jakékoli oblasti a tento nápad popíše a předloží svému nadřízenému a nadřízený pracovník jej schválí, obdrží ihned určitý obnos peněz. Po schválení tohoto nápadu odbornými útvary zaměstnanec obdrží další obnos peněz. Po skončení čtvrtletí se všechny nápady vyhodnotí a jednotlivec, který podal nejvíce drobných zlepšení nebo který svými nápady dosáhl nejvyšších úspor nebo který bude vylosován, obdrží další obnos peněz. Jsme firma, na kterou se vztahuje zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě. Tyto odměny podléhají daní z příjmů fyzických osob. Dotaz: 1. Lze tyto odměny považovat za odměny vyplacené dle zákona č. 527/1990 Sb. část čtvrtá - zlepšovací návrhy? Pokud tyto odměny nelze považovat za odměny vyplacené dle zákona č. 527/1990 Sb., 1. Budou všechny druhy odměn započitatelné do vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění? 2. Lze všechny tyto odměny považovat za hrubou mzdu, ze které se zjišťuje průměrný výdělek pro prac. právní účely? - § 17 odst. 1 zákona 1/1992 Sb.
Vydáno: 16. 05. 2006
V měsíčníku Účetnictví v praxi č. 5/2005 v článku RNDr. Ivana Brychty - Zavedení registračních pokladen - autor uvádí, že povinnost zavedení těchto pokladen se zřejmě bude týkat i podnikatelů, kteří mají vystavený živnostenský list na koupi zboží za účelem jeho prodeje a prodej, pokud nebudou schopni prokázat, že prodávají jen k další podnikatelské činnosti, tj. provozují výhradně velkoobchod. Protože toto je přesně případ naší firmy (podnikatel fyzická osoba, vede DE, náplní živnosti je nákup a prodej kovoobráběcích strojů), žádáme o Váš názor, jakou formou by bylo možné prokázat, že provozujeme pouze velkoobchod. Domníváme se, že by to bylo možné uvedením IČ, případně DIČ odběratele na vystaveném dokladu. Místně příslušný finanční úřad se k tomu v současné době nedokázal jednoznačně vyjádřit.
Vydáno: 16. 05. 2006
Pracovníci jsou odměňování smíšenou mzdou. První složka je měsíční mzda ve výši 8 000 Kč a k ní se připočítává úkolová mzda dle vyrobeného množství. Pokud pracovník nepracuje ve svátek, má nárok na proplacení mzdy za tento den? Pokud ano v jaké výši (tj. základní měsíční mzda nebo základní měsíční mzda + průměrná úkolová mzda nebo jinak)?
Vydáno: 14. 05. 2006
Zaměstnanci společnosti jsou v rámci přijímacího řízení a podpisu pracovní smlouvy informováni, že nesmí být instalovány, kopírovány a nebo stahovány žádné cizí programy do počítačové sítě a nebo na pevné disky počítačů poskytnutých pracovníkům. S ohledem na obchodně-právní a trestně-právní hlediska používání nelegálního softwaru vycházíme z toho, že porušení výše uvedených zásad lze považovat za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v souladu s § 53 zákoníku práce. Jaké je Vaše stanovisko k tomuto našemu názoru.
Vydáno: 14. 05. 2006
Ve vnitřním mzdovém předpise máme stanovenou dobu doprovodu rodinného příslušníka k místnímu lékaři v rozsahu max. 3 hodin. Jak postupovat u zaměstnankyně, která má pracovní dobu od 6.00 hod. a byla s dítětem u místního lékaře, který ordinuje od 8.00 hod.? Do práce nastoupila v 9.30 hod., příchod a odchod jí lékař na potvrzení neoznačil.
Vydáno: 14. 05. 2006
Stavební a montážní firma má zakázky po celém území ČR. Naši zaměstnanci každodenně vyjíždějí na pracovní místa jiná než je sídlo firmy čímž jim vzniká nárok na cestovní náhrady. Dle zákona č. 119/1992 Sb. § 2 odst. 3 o cestovních náhradách se píše, že u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (což naše firma splňuje), je možno jako pravidelné pracoviště dohodnout i místo pobytu. Jakým způsobem by tato místa měla být vyjádřena a ošetřena v pracovní smlouvě zaměstnance pro co nejsnadnější následný výpočet cestovních náhrad? V současné době dostávají stravenky za každý odpracovaný den.
Vydáno: 12. 05. 2006