Daně a pojištění - strana 498

V panelovém domě ve správě SVJ se množí počet uživatelů bytů, kteří jsou v nájmu (smlouva s vlastníkem jednotky) a mají v bytě psa. Má SVJ možnost zakázat pronajímání bytu nájemníkovi, který drží psa v bytě, když pes zjevně používá i společné části domu jako chodba, schodiště nebo výtah? Pokud takové právo SVJ nemá, může se souhlasem schůze SVJ vybírat poplatek na úhradu úklidu prostor a užívání výtahů? 

Firma nakupuje stravenky v několika hodnotách se zdůvodněním, že zaměstnanec použije část nároků na obě a část nároku využívá na nákup svačiny. Pracovní doba zaměstnance je 8-9 hodin/den. Je možné uznat jako daňový náklad ve výši 55 %, i když chce firma dát zaměstnanci stravenku na 120 Kč jako 2 poukázky např. za 80 + 40 Kč? Může firma sjednat přidělení stravenky i zaměstnanci na DPP, když je to v dohodě sjednáno?

Dvě rodiny se dohodly o výměně bytu v rámci jednoho domu. Kupní smlouvy byly podloženy znaleckým posudkem a tyto ceny (1,6 mil. a 2,4 mil) byly proti sobě započteny s tím, že vyšší cena byla ve výši 800 000 Kč druhému vlastníkovi jednotky vyplacena. Vlastník, jehož cena jednotky je dle znalce 2,4 mil., byt v roce 2019 začal pronajímat. Výdaje související s příjmy z § 9 ZDP chce uplatňovat ve skutečné výši, minimálně z důvodu odpisů a hypotéky na byt. Z jaké ceny bude odpisovat? Daň z převodu nemovitých věcí byla vypočítána dle znaleckých posudků, protože byty měli vlastníci od roku 2011. Je to správně?

Manželé vlastní 2 byty, každý podílem 50 %. Mají zrušené BSM v roce 1992. Jeden z bytů pronajímají. Je možné, aby výdaje vynaložené pro získání příjmů uplatňovali každý jinak? Manželka by chtěla uplatnit výdaje paušálně 30 % a druhý z manželů skutečnými výdaji (např. rekonstrukci bytu ve výši 50 % z celku, odpisy atd). Je případně možné, aby podával přiznání k DPFO - § 9 zákolna o daních z příjmů jen jeden z manželů, i když nemají SJM?

Co vše potřebujeme k prokázání osvobození od DPH při přemístění zboží do jiného členského státu? První varianta, dopravu zajišťujeme my jako dodavatel, a to u externího přepravce. Druhá varianta, odběratel má vlastního přepravce, dopravu si platí sám.

Setkala jsem se s tím, že v jedné místnosti velkého bytu má sídlo firma, jejíž jednatel je vlastníkem jednotky. Mezi vlastníkem a firmou je nájemní smlouva, cena stanovena ve výši obvyklé, u vlastníka zdaňována v § 9 ZDP, u firmy uplatněný výdaj v účetnictví. Je možné stanovit v nájemní smlouvě kromě nájmu úhradu části elektřiny, topení ... paušálem např. podle podlahové plochy? Musí firma vyčlenit své odpadky jako odpad firmy, a tedy odvážet na sběrný dvůr pro podnikatele?

Fyzická osoba od bytového družstva koupila dva nebytové prostory s tím, že bude přijata za člena družstva. Bohužel se během měsíce dnes již bývalé družstvo rozhádalo a rozjelo akci SVJ. Bytové a nebytové jednotky byly vydány. Fyzická osoba v domnění, že převod bytů a nebytových jednotek procesem prohlášení vlastníka je osvobozen od daně z nabytí, nic neřešila. Po roce přišla výzva FÚ k podání daně z nabytí a následně docela slušná penalizace za pozdní podání přiznání daně k nabytí a zaplacení 4% daně. Stále se domníváme, že převod bytových a nebytových jednotek z družstva do vlastnictví nového SVJ není klasickým převodem, ale jen změnou podstaty domu. Dům byl a je, družstevníci přešli na statut vlastníka, ale nic nepřibylo, nic neubylo?

Mám po 1. 2. 2020 (Brexit) vykazovat služby poskytnuté do UK jako služby do třetích zemí na řádku 26? 

Německá společnost vyvinula pro naši českou společnost speciální SW. Pokud dojde k technickému vylepšení (zhodnocení) uvedeného programu, je nutné odvést srážkovou daň i z tohoto zhodnocení?

Český plátce DPH nakupuje zboží od slovenského plátce DPH. Toto zboží je českým plátce prodáno chorvatskému plátci DPH. Zboží je dopraveno ze Slovenska přímo ke konečnému odběrateli do Chorvatska. 1) Dopravu zajišťuje vlastními kamiony buď český, nebo slovenský plátce. V tomto případě je od slovenského dodavatele faktura bez slovenské DPH a český plátce vykazuje toto pořízení v řádku 30 přiznání k DPH – třístranný obchod. Následný prodej zboží chorvatskému plátci uvede prostředník v řádku 31 přiznání k DPH a vystavená faktura bude bez českého DPH s poznámkou, že se jedná o třístranný obchod. 2) Dopravu zajistí chorvatský plátce, tj. naloží zboží na Slovensku a odveze do Chorvatska. V tomto případě slovenský plátce vystaví fakturu pro Čecha se slovenskou DPH. Český plátce si bude nárokovat slovenskou DPH prostřednictvím portálu slovenského finančního úřadu. Nevzniká mu dle zákona o DPH na Slovensku povinnost registrace. V přiznání k DPH nákup zboží od slovenské firmy neuvádí. Prodej chorvatské firmě uvede v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Dotaz : A) K bodu 2 : Prodej chorvatské firmě uvede český plátce v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Nebo vzniká českému plátci povinnost registrace v Chorvatsku. Nebo musí fakturovat s českou DPH ? B) K bodu 1 - je uvedený postup českého plátce správný?

Zaměstnanec měl podepsáno oranžové prohlášení - učinil prohlášení u jednoho zaměstnavatele na tyto měsíce 6-9 a na ř. 3 zaúčtováno v měsících má uvedeno 6-9. Od druhého zaměstnavatele má potvrzení, kde má uvedeno - učinil prohlášení na tyto měsíce 1-5 a na ř. 3 zaúčtováno v měsících 1-5 a 9-12. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání? Pokud měl podepsáno prohlášení pouze na měsíce 1-5 a 6-9, ale příjem zúčtován ve všech měsících? V zákoně o daních z příjmů je v § 38g uvedeno, ze není povinen podat přiznání ten, kdo měl postupně příjmy od více plátců - což on měl ačkoliv „na přeskáčku“ a učinil u obou prohlášení, ale neučinil na všechny měsíce. Je povinnost podat přiznání, nebo nikoliv?

Občan Slovenska pracuje a studuje převážnou část roku v ČR. Má zde byt, své koníčky, práci, studium. Svou vlastní rodinu zatím nemá, ale svou matku a otce má na Slovenku a jezdí tam několikrát ročně. Bude tento student považován za rezidenta ČR? Práci má pouze v ČR a jiné příjmy ze zahraničí ani ze Slovenska nemá.

Nákup a následný prodej pozemku proběhl v roce 2019, tj. příjem z prodeje pozemku osvobozen dle § 4 ZDP nebude. Bude zdaněn dle § 10 ZDP v ostatních příjmech. V jaké výši? V kupní smlouvě uvedeno, pozemek 1 000 000 Kč, rezervační poplatek 100 000 Kč + 200 000 za projekt k příjezdové cesta k pozemku. Celkem tedy 1 300 000 Kč. Pozemek byl kupován dvěma osobami (nejsou manželé) do spoluvlastnického podílu 50 a 50 %. Osoba A uhradila poplatek 100 000 Kč, a 200 000 na část kupní ceny pozemku + 100 000 za cestu + za 100 000 Kč za cestu uhradila osoba B. Zbytek kupní ceny pozemku - měla zaplatit hypotéka, která byla vedena na osoby A a B, ale platila jí další osoby - příbuzní. Celkový peněžní vklad osoby A byl tedy 100 000 poplatek + 200 část kupní ceny + 100 dokumentace pro příjezdovou cestu. Hypotéka byla nakonec zrušena a osoba A přišli po několika právních krocích na účet 500 000 Kč. Tj. osoba A má výdaje s nákupem pozemku 400 000 Kč a konečné vyúčtování, konečný příjem na účtu ve výši 500 000 Kč. Prodej pozemku v kupní smlouvě byl oceněn na 1500 000 Kč. Jaký příjem poplatník A zdaní? Pokud vložil do nákupu nějaké své peníze, konkrétně 400 000 Kč a jeho následný příjem po veškerém vypořádáním hypotéky atd. byl 500 000 Kč? Hypotéka byla nakonec zrušena, zaplaceny nějaké poplatky atd. Má nějaký vliv na zdanění příjmů z pozemku hypotéka, rezervační poplatek, projekt k cestě a zaplacené, resp. nezaplacené částky, které poplatník A v souvislosti s nákupem a prodej vydal? Jak správně postupovat, abychom se dostali ke správné částce zdanění příjmů a výdajů u poplatníka A?

Jsou společníci české s. r. o. zároveň mezi sebou navzájem tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve vztahu, když dochází mezi nimi k prodeji obchodního podílu na této společnosti? Mění na tomto závěru něco, pokud jsou společníci zároveň i jednateli? Nejsme si jisti, zda totiž v situaci, kdy je prodán obchodní podíl (nesplňuje časový test) a cena by byla nižší než obvyklá, hrozilo nějaké riziko - např. zvýšení základu daně u prodávajícího. 

Fyzická osoba OSVČ plátce DPH v roce 2011 koupila podle technického průkazu starší osobní automobil, datum první registrace vozu je 1. 10. 2007, faktura na nákup vozu byla s DPH 20 %, klient chtěl nárokovat odpočet DPH. Bylo to správně, když se jednalo o osobní automobil a odpočet DPH byl u osobních automobilů až od 1. 4. 2009? V roce 2019 klient osobní automobil prodal, mám odvést DPH z prodejní ceny?

Nakoupili jsme zboží z Koreje, následně plulo do Hamburku. Celní úřad v Praze nám vystavil JSD a platební výměr. V předešlé době naše společnost neobchodovala se zahraničními dodavateli, proto jsem se nesetkala s JSD doklady. Když jsem posílala DPH za 12/2019 na finanční úřad,tak si se obratem ozvali, že nemám přiznané dovezené zboží ze zahraničí a paní z finančího úřadu mi i řekla jakou částku nemám přiznanou. Tak jsem našla vystavený celní výměr a JSD od celního úřadu. Na platebním výměru jsem našla základ, ze kterého se spočítalo clo a základ, ze kterého se se spočítalo DPH, ale tato částka nesouhlasila s částkou kterou jsem měla uvést v přiznání. Paní z finančního úřadu mi řekla, že se uvádí částka která je uvedena v kolence jako statistická hodnota + clo, ale důvod neví. Já stále nerozumím z jakého důvodu mám uvádět do daňového přiznání statistickou hodnotu zboží + clo, které je bez daně. Ani na celním úřadě, ani na finančním úřadě mi nebylo vysvětleno z jakého důvodu, proto se obracím na Vás.

Občanské sdružení M+W, pan M a pan W vlastní společně několik nemovitostí, které pronajímají převážně plátcům DPH, oba jsou plátci DPH, i když nepodnikají jako OSVČ, před několika lety uzavřeli dohodu o založení občanského sdružení a dohodli se, že o společných nemovitostech povede účetnictví pan M, navíc každý z nich pronajímá i své vlastní nemovitosti. Z hlediska DPH: pan M přiznával v přiznání k DPH všechny příjmy a uplatňoval DPH ze všech výdajů, za pana W jsme zasílali nulová hlášení. Z hlediska daně z příjmů: po ukončení roku mezi nimi proběhlo vyúčtování pouze formou excelovské tabulky, ve které byl vyčíslen součet všech nákladů, součet příjmů a jejich rozdělení (každý z nich polovinu); tato tabulka sloužila pro oba jako podklad pro Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (každý z nich uvedl do svého přiznání polovinu z příjmů a polovinu výdajů změna legislativy. Od začátku roku 2019 platí údajně nařízení, že vyrovnání mezi společníky sdružení by mělo být zahrnuto do jejich účetnictví. 1. Který předpis nově upravuje tyto vztahy? 2. Můžeme účtovat pouze o převodu podílu na zisku? 3. Pokud ano, jak to bude z pohledu DPH?

Firma přispěla zaměstnanci na penzijní připojištění celkově částku 60 000 Kč. Jelikož je 10 000 Kč nad zákonnou možnost příspěvku 50 000 Kč, zdanila mu 10 000 Kč ve mzdě za prosinec. Může si dát firma do daňově uznatelných nákladů celých 60 000 Kč?

Zaměstnanec v lednu 2020 předložil, že v roce 2018 splňoval podmínky pro slevu na dani na manželku. V roce 2019 bylo roční zúčtování provedeno bez této slevy a teď v lednu chci toto opravit. Rozdíl v zúčtování bychom mu poslali v lednové výplatě, ale nevím, jak to udělat ve vyúčtování daně. Podání pro rok 2019, kde se zaznamenává vyúčtování 2018, jsme ještě neposílali.

Firma vlastní budovu, ve které pronajímá kanceláře a pronajímá prostory k ubytování. K budově patří kotelna, kterou vytápí celý objekt. Topí plynem. Plynárně platí každý měsíc dle skutečného vyúčtování spotřebu plynu + 21% DPH Teplo nájemcům fakturuje měsíčně paušálem + 10 % DPH od (1. 1. 2020) Firma si pronajala obchod, který se vytápí z vlastní kotelny peletami. Zde ji nájemce ale fakturuje teplo s 21 % DPH, kde přílohou je nákup pelet a mzda topiče. Jaká sazba DPH je správně? Má se fakturovat teplo s 10% DPH, nebo 21% DPH jako přeúčtování nákladů plynu, pelet?