Daně a pojištění - strana 500

Mezi nejčastější právní úkony zaměstnanců ve všech odvětvích národního hospodářství patří nepochybně jejich pracovní cesty, a to jak tuzemské, tak zahraniční. Platná právní úprava přiznává všem zaměstnancům při jejich pracovních cestách ze strany zaměstnavatele náhradu výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem práce v rozsahu a za podmínek stanovených v sedmé části zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), a to na základě principu prokazatelnosti.

Čas od času se objeví názory, že postupy ve zdravotním a sociálním pojištění jsou v podstatě obdobné a žádné výraznější rozdíly mezi nimi nespatřujeme. I když s účinností od 1. 1. 2008 (tedy před více než deseti lety) došlo u obou druhů pojištění k poměrně výraznému sblížení zejména v oblasti podmínek pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, naopak platí, že: - stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění již není vázáno na účast na nemocenském pojištění a - pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců má zdravotní pojištění svoji specifickou úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, tedy bez vazby na účast na nemocenském pojištění.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může uplatnit jak nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), tak položky odčitatelné od základu daně, které jsou obsahem § 34 ZDP . Podle § 34 ZDP může postupovat i poplatník daně z příjmů právnických osob.

Do skupiny majetkových daní patří především daň z nemovitých věcí, dobře známá všem vlastníkům nemovitostí, ale i daň z nabytí nemovitých věcí, která je spojena se změnami vlastnického práva k nemovitostem. Daň z nemovitých věcí má oproti jiným daním poměrně stabilní právní úpravu, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí prošla častějšími změnami. Daň z nemovitých věcí je každoroční povinností, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí přichází ojediněle v průběhu času a vypořádává se každý případ změny vlastnického práva jednotlivě, jednorázově.

V obecné mluvě představuje pohledávka nárok věřitele požadovat od dlužníka peníze, z čehož plyne hlavní problém a riziko tohoto „papíru na peníze“ – že tím „papírem“ to také skončí a věřitel za něj žádné peníze nedostane. Obvykle se v ekonomických publikacích pohledávky řeší hlavně z právního a účetního hlediska, aby byly dostatečně zajištěny a zvýšily výnosy ve správný čas. V daních z příjmů jde totiž o jednoduchou, až nudnou záležitost – u věřitele se zpravidla přejímá účetní stav, resp. u toho neúčtujícího se čeká na úhradu. Rovněž pro DPH nebývají pohledávky nijak zajímavé, vše podstatné se odehraje ihned při dodání zboží či poskytnutí služby. Jenže... Někdy pohledávky nestandardně potrápí i obě zmíněné daně, zejména když dlužník neplatí a neplatí.

Jak prodat nový osobní vůz diplomatovi do Turecka - s DPH nebo bez DPH (osvobozeno)? Jaké doklady musí kupující předložit? Podle jakého ustanovení zákona o DPH postupovat, když kupující chce auto koupit bez DPH?

Fyzická osoba (řemeslník) překročil k 30. 11. 2019 obrat a stal se od 1. 12. 2019 plátcem DPH. Lze v prvním DAP k DPH uplatnit nárok DPH ze zásob materiálu k 30. 11. 2019 a drobného majetku pořízeného v předchozích 12 měsících, pokud FO nevedla daňovou evidenci, tudíž nemá záznamy o pořízení tohoto majetku. Má pouze doklady a účtenky. Vedla pouze evidenci příjmů. Dlouhodobý majetek nemá. 

Pokud je určena výše stravného za pracovní cestu, která trvá 12-18 hodin 150 Kč, při poskytnutí 1 jídla dojde ke krácení o 35%, výše stravného je tedy 97,50 Kč. Lze tuto částku za stravné rovnou zaokrouhlit na 98 Kč, nebo je nutné počítat s částkou 97,50 až do konečného vyúčtování cestovních náhrad a na celou korunu nahoru zaokrouhlit až konečnou částku, která se vyplácí zaměstnanci?

Právnická osoba se sídlem mimo ČR, nepovinná k dani, kompenzuje náklady na pracovní cestu české firmě, která ji na základě uzavřené smlouvy poskytuje služby. Myslím, že by bylo možné aplikovat § 36 odst. 13, kdy se do základu daně se nezahrne částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet ... Je zde ale problém, že zaslaná částka na úhradu nákladů je jiná než vzniklé náklady, jelikož je stanovena na základě počtu osob, dní a vzdálenosti od místa konání. Může tedy nastat situace, kdy náklady jsou plně pokryty a vznikne zisk, nebo je nutné dofinancovat pracovní cestu z vlastních zdrojů. Lze tuto situaci pojmout tak, že lze postupovat podle § 36 odst. 13 takto: Pokud kompenzovaná částka nepřevýší skutečné náklady, tak DPH nepodléhá, a pokud tyto náklady převýší, tak DPH podléhá rozdíl?

OSVČ vede daňovou evidenci a má příjmy za rok 1 800 000 Kč a výdaje 2 700 000 Kč (dle skutečnosti). Jak rozdělí příjmy a výdaje mezi spolupracující manželku a syna, když každému přidělí 15 %? Je nějaký limit u rozdělující osoby mezi příjmy a výdaji? Není mi jasné, jak to udělá v DPFO. Doplňující otázka: Není mi jasné, co znamená rozdělění příjmů a výdajů nejvýše 30 % ,maximálně 180 000 Kč. OSVČ má přijmy 1 800 000 Kč a výdaje 2 700 000 Kč. Může rozělující osoba použít 30 % z 1 800 000 Kč a 30 % z 2 700 000 Kč? 

Firma účtuje o zásobách - zboží metodou B. Dne 15. 12. 2019 došla faktura i fyzicky zboží od zahraničního dodavatele (účetnictví: MD 504/D 321 a příjemka zásob). Dne 25. 12. 2019 firma zjistila, že v dodávce byly nějaké vadné kusy, tento den zboží poslala zpět zahraničnímu dodavateli. (neúčtováno,udělána výdejka na skladové kartě zásob). U této firmy se tyto vratky dějí běžně a reklamace na 95 % v pořádku proběhne. Zahraniční dodavatel pošle dobropis až v průběhu ledna (na dobropisu není napsáno žádné uskutečnění v 2019). Firma zaúčtuje tento dobropis  MD -504/D 321 do ledna dle data z dokladu. K 31. 12. 2019 udělá inventuru skladu a narovná sklad, kde zásoba není. Je tento postup správný? Dále je případ, že zahraniční dodavatel zašle dobropis s „invoice date“ opět až leden 2020, ale firma má e-mailovou korespondenci se zahraničním dodavatelem, kde jim potvrdil, že reklamaci přijímá. Dobropis ovšem zašle s lednovým datem v lednu 2020. Jelikož v tomto případě firma ví, že reklamace proběhne, má účtovat k 31. 12. 2019 něco - např. MD 388/D 504, nebo opět nic neúčtuje?

Firmě SRO1 vznikl 25% podíl v nově založené firmě SRO2 v lednu 2019. V srpnu 2019 poskytla firma SRO1 příplatek mimo vlastní kapitál do firmy SRO2. Firma SRO2 si za tento příplatek koupila pozemky a její hodnota výrazně vzrostla. V únoru 2020 firma SRO1 prodá obchodní podíl na firmě SRO2. Bude tento prodej osvobozený, jelikož jsou dodrženy podmínky podíl déle než 1 rok a podíl víc než 10% ? Resp. příplatek mimo základní kapitál nenarušeje roční lhůtu pro osvobození? Platí pro firmu nějaké pravidlo vyloučení režijních (nepřímých) nákladů související s držbou podílu v dceřiné společnosti jako u dividendy, nebo při prodeji obchodního podílu takové pravidlo není a firma nemusí nic vylučovat?

Fyzická osoba - OSVČ, vede daňovou evidenci - provozuje autodopravu. K podnikání využívá i několik soukromých automobilů (dodávek - které má v TP průkazu zapsaná na rodné číslo, tyto dodávky nikdy nebyly součástí obchodního majetku OSVČ, nikdy nebyl uplatněn odpočet DPH při pořízení automobilu). OSVČ má několik zaměstnanců, kteří v rámci výkonu své práce jezdí jednak firemními automobily (automobily na IČO, vložené v obchodním majetku OSVČ) a jednak jezdí soukromými automobily OSVČ (automobily na RČ, nevložená do obchodního majetku OSVČ). Z hlediska pojištění, bezpečnosti práce apod. s tímto není problém. V automobilu je vedena kniha jízd, na konci měsíce se spočítá počet ujetých firemních kilometrů a to se vynásobí náhradou za 1 km a zahrne do daňové evidence. Lze z hlediska daně z příjmů, cestovného - do výdajů uplatnit základní náhradu a náhradu za PHM za ujeté kilometry při použití soukromého automobilu pro firmu a mohou těmito automobily z hlediska daně z příjmů a cestovného mohou opravdu jezdit i zaměstnanci OSVČ?

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o. 1)     Ordinace je v nájmu. Řešení převod nájemní smlouvy, bez v účetnictví. Je to tak? 2)     Majetek jednoduchý - stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů … sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty? 3)     Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování. Je to tak? 4)      Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci, 24. 12. 2019 uhradil převodem zálohu na nákup zboží z Číny ve výši 100 000 Kč (nebude žádný doplatek, protože záloha pokryje celý nákup zboží). Fakturu za zboží obdrží spolu se zbožím v lednu 2020. Uplatní si OSVČ částku 100 000 Kč (úhrada prosinec 2019) za nákup zboží z Číny jako výdaj roku 2019? DPH se vypořádá v lednu 2020, po obdržení faktury a zboží?

Tuzemský podnikatel, OSVČ, vykonává stavební práce na zemí Rakouska a Německa, za své služby obdrží platby svých faktur hotovostně. Podléhají tyto úhrady na území Rakouska a Německa režimu EET?

Fyzická osoba má hlavní příjem ze zaměstnání. V roce 2019 má nově příjem ještě z pronájmu domu. U pronájmu domu bude uplatňovat skutečné náklady (odpisy, opravy, náklady na auto) a dostane se z pronájmu do ztráty v roce 2019. Jakým způsobem se ztráta z nájmu promítne do přiznání fyzické osoby? Započte se ztráza z nájmu na příjem ze zaměstnání? Za jakých podmínek je možné ztrátu z nájmu převést do následujících let? 

Společnost nakoupila nemovité věci (pozemky, staré budovy) z důvodu plánované rezidenční výstavby ve které budou k dispozici i komerční části. V průběhu výstavby vznikají společnosti náklady od různých subdodavatelů, které souvisejí s výstavbou daného projektu (např. architektonické práce, právní služby, výkopové práce, položení základní desky apod.). Někteří subdodavatelé nejsou plátci DPH a některé práce jsou vykonané i zaměstnanci společnosti. Většina nákladů je účtováno na účet 042, protože vstupují do pořizovací ceny, nicméně některé náklady mohou být zaúčtovány i přímo do nákladů, protože dle zákona o účetnictví tyto náklady nevstupují do pořizovací ceny. Společnost kromě této výstavby má další činnosti zdanitelné i osvobozené, tj. používá zálohový koeficient na vstupy, které spadají do kráceného nároku na odpočet DPH. Z důvodu, že tyto náklady jsou vynaloženy k výstavbě rezidenční a komerčních prostorů, tj. bude pronajímáno, jak neplátcům DPH, tak plátcům DPH), tak se bude jednat o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, kde dochází k fikci dodání dle § 13 odst. 4 písm. b). Naše otázky jsou následující: a) Může společnost uplatňovat plný nárok na odpočet DPH u těch vstupů, které souvisejí s výstavbou tohoto projektu bez rozlišení, zda je účtováno na účet 042 či do nákladů? Nebo u těch vstupů, které neskončí na účtu 042 musí rovnou dát do kráceného nároku na odpočet DPH a zkrátit aktuálním zálohovým koeficientem? b) V roce, kdy dojde k zařazení výstavby do užívání dle § 13 odst. 4 písm. b) dojde k fiktivnímu dodání zboží , kde základ daně se určí dle § 36 odst. 6. písm. a)prostřednictvím kterého se odvede státu DPH na řádku 1 daňového přiznání (A.5. kontrolní hlášení). Jelikož u tohoto projektu nelze zjistit cenu obdobného zboží, tak by měl být základ daně dle zákona stanoven ve výši celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP. Vstupují do základu daně i ty náklady u kterých nebylo DPH účtováno ani samovyměřeno? Jsou to náklady od neplátců DPH a mzdové náklady společnosti, takže tam není žádný titul pro krácení, neboť nebyl uplatněn původně žádný nárok na odpočet DPH a tudíž by byla porušena neutralita DPH. Ve podobné logice funguje i § 13 odst. 5, kdy se jedná o dodání zboží pouze v případě, že byl nárok na odpočet DPH uplatněn. c) současně při fiktivním dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm.a) vzniká společnosti nárok na odpočet DPH v krácené výší, který uvede na řádku 47 a na řádku 40 do sloupečku pro krácený nárok na odpočet DPH. V jaké hodnotě bude uveden tento majetek na řádek 47? Bude to součet nákladů, kde byl uplatněn nárok na odpočet DPH, které podléhají 10 letému období pro úpravu odpočtu DPH či pořizovací cena z účetnictví, která zahrnuje i náklady od neplátců či mzdové náklady? V případě, že budu mít daný rok zálohová koeficient 20%, tak bude toto zdaňovací období uplatněna pouze 20% část DPH, která je odvedena na řádku 1 prostřednictvím fiktivního dodání zboží i kdyby v dané budově bylo 90% prostoru určeno plátcům DPH a 10 % neplátcům? d) Desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu DPH by měla běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do užívání. Pokud první rok jsem majetek vypořádal v prosinci vypořádacím koeficientem 25 %, tak následující rok vždy porovnávám s tímto původním číslem a to na celkový koeficient celé společnosti bez ohledu na situaci pronájmů v tomto konkrétním projektu? Pokud je rozdíl vyšší nebo nižší 0 10 %, tak dělám úpravu odpočtu DPH a jinak nikoliv?

Neplátce DPH přijme službu a zboží z EU. Jak to bude z pohledu DPH? Musí se české s. r. o. (neplátce) registrovat k DPH vůči zahraničí?

Otec daroval v 5/2019 svým dvěma synům svůj obchodní podíl v s. r. o., každému 50 %. Vlastní kapitál s. r. o. k 31.12.2018 činil 24 mil. Kč. Ke dni darování nebyl proveden žádný znalecký posudek hodnoty obchodního podílu. Synové jsou nyní oba v s. r. o. společníci, jednatelé a zaměstnanci – řidiči nákladních aut. Jaké povinnosti mají synové z hlediska daně z příjmu za rok 2019 z titulu nabytí obchodního podílu darem? Je to příjem podléhající zdanění, pokud ano, podle jakého ustanovení? Nebo je to příjem osvobozený od daně podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů, a je tedy povinnost podle ustanovení § 38v zákona o dani z příjmu oznámit tento osvobozený příjem, pak jak se určí jeho výše?