Daně a pojištění - strana 2

Společnost s r. o. (chráněná dílna) vznikla 30. 11. 2022. Daňové přiznání budeme podávat nyní za období 30. 11. 2022 do 31. 12. 2023, tzn. delší než kalendářní rok. Zaměstnanci se zdravotním postižením většinou nastoupili do pracovního poměru během roku 2023. Jak správně vypočítat slevu dle § 35 ZDP do daňového přiznání? Když např. nastoupil 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 odpracoval 1000 hodin, tak koeficient bude 1000/2000 = 0,5. Jak by to bylo v případě, když nastoupil 1. 12. 2022 - opět zkrácený 20hodinový týdenní úvazek? Předpokládáme, že u zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří měli např. 3 měsíce neplacené volno se tyto hodiny do celkového počtu nezapočítávají. Je naše úvaha správná?

Firma nám dodala nejdříve fotovoltaické panely z důvodu rychlé reakci na dostupnosti tohoto zboží v danou chvíli a dala nám daňový doklad na uhrazenou zálohu se sazbou 21 %, protože ještě nevěděla, zda bude taky celou FVE taky montovat. pak za 3 měsíce naše firma nakonec podepsala smlouvu o dílo s původním dodavatelem panelů na celou zakázku FVE. Zaplatili jsme další zálohu a na ní se již vztahuje přenesená daňová povinnost podle § 92. Ptám se zda může být konečná faktura na celou zakázku vyúčtovaná se zálohou na dodání panelů s 21% a další práce a materiál podle § 92 dohromady až po předání díla? Nebo měla být na dodávku panelů v den dodání UZDP a vystaven daňový doklad do 15 dnů? nebo může být první záloha součástí díla? My jsem si bohužel nárokovali DPH z první zálohy 21 %, ale stavba FVE celá patří do režimu přenesené daňové povinnosti a dodavatel tvrdí že to má správně.

S. r. o. podávala za rok 2022 přiznání k dani z příjmů s.r.o., kde uvedla ve výsledovce ** Výsledek hospodaření před zdaněním 1 500 Kč v tis. Kč. Tento výsledek přenesla do daňového přiznání řádku 10. 1) Platí tento vztah vždy, tj. měly by se vždy tyto dvě položky rovnat bez výjimky? 2) ** Výsledek hospodaření po zdanění pak byl 1 200 Kč - měl by se tento výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022, pak když otevřeme v novém roce 2023 knihy, zobrazit v pasivech na DAL (byl zisk) v počátečním zůstatku k 1. 1. 2023 na účtu 431 (výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení) mělo by to být stejné číslo bez výjimky, tj. ve výsledovce výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022 = počáteční zůstatek následujícího r. 2023 účtu 431? Nebo se vždy tyty dvě položky rovnat nemusejí a případně kdy, v jakém případě?

Koupili jsme pozemek - ornou půdu. Dne 8. 3. 2024 podepsána kupní smlouva a zaplaceno. Návrh na vklad do katastru dne 15. 3. 2024. Vyrozumění o vkladu doručeno do datové schránky 12. 4. 2024. Na doručeném vyrozumění je uvedeno „Vklad byl proveden dne 11. 4. 2024 s právními účinky k 15. 3. 2024“. K jakému datu můžeme zařadit do majetku?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

OSVČ vedla do roku 2022 daňovou evidenci. Měla příjmy z řemeslné živnosti a z pronájmu nemovitostí a věcí movitých, které byly (a jsou) zařazeny do jejího obchodního majetku. Vše tedy zdaňovala v daňovém základu dle § 7 ZDP. Pokud by v r. 2023 přešla OSVČ na uplatňování výdajů ve výši paušálních výdajů (samozřejmě s podáním dodatečného DP na dodanění zásob a pohledávek r. 2022), zdanila by v r. 2023 příjmy z řemeslné živnosti v daňovém základu z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu nemovitých a movitých věcí v § 9 ZDP (i když v nájemní smlouvě je podnikatel, pronajímatel uvedený vč. svého IČ? Nezahrnou se příjmy z nájmu také do ZD dle § 7 ZDP (paušální výdaj 30 %), když předchozí roky to byl příjem dle § 7 ZDP? A pokud bude nájemné při použití paušálních výdajů součástí § 9 ZDP, jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti při této změně, na co je třeba pamatovat?

Společnost (s. r. o). koupila budovu s pozemkem. V kupní smlouvě je uvedena jedna kupní cena za celý objekt. Dle informací, které jsem se dočetla, by si společnost měla nechat udělat znalecký posudek, ve kterém ocení budovu a pozemek a v tomto poměru rozdělit pořizovací cenu. 1) K jakému datu má být znalecký posudek proveden? Mohu nechat udělat znalecký posudek nyní, když prodej byl v roce 2023, případně použít znalecký posudek 2 roky starý, který máme k dispozici? 2) Je jiný způsob ocenění než znaleckým posudkem, např. cenová mapa?

Občan dostal darem od vzdáleného příbuzného nemovitost a pozemky (cena dle znaleckého posudku je nižší než 5 mil. Kč). Jelikož tento dar nespadá do osvobození dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP je potřeba tento dar zahrnout do daňového přiznání. V § 10 odst. 5 ZDP je uvedeno, že u příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, je výdajem cena určená podle právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Chápu to tak, že příjmem bude v tomto případě cena stanovená dle znaleckého posudku ke dni nabytí a jako výdaj mohu uplatnit taktéž cenu určenou dle znaleckého posudku? Nebo musím postupovat podle § 10 odst. 1, písm. n a výdajem bude pouze cena související s vypracováním darovací smlouvy, poplatky spojené s katastrem nemovitostí atd.? Jaký je rozdíl mezi § 10 odst. 1 písm. b) ZDP – příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci – jde-li o věc nabytou bezúplatně a § 10 odst. 1 písm. n) ZDP – bezúplatný příjem?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Může zaměstnavatel zakoupit jednateli společenský oblek a boty např. 1× za rok, který jednatel používá při výkonu práce? Se zaměstnavatelem má „smlouvu o výkonu jednatele" s pravidelnou měsíční mzdou. Jednalo by se o daňový náklad a u jednatele by se zakoupená hodnota nezdaňovala, případně jak s DPH? Jednatel se účastní četných obchodních schůzek, reprezentuje společnost atd.

Kupujeme brusku na nástroje k vysekávacímu lisu za cca 400 000 Kč. Můžu zařadit tuto brusku do odpisové sk. 2 (28.9 (2-59)) - odpis 5 let?

Pohřební firma uskutečňuje službu zápůjčky věnců. Věnec na pohřeb zapůjčí, ozdobí stuhou, kterou popíše, popř. dozdobí květinami. Tato služba je doplňková, není součástí faktury za pohřeb. Je fakturována ostatním mimo objednatele pohřbu. Objednávají si tuto službu různé firmy, popř. fyzické osoby. Jaká zde bude sazba DPH? Předpokládáme, že se již nejedná o pohřební službu, ale o samostatné zdanitelné plnění, kde by se mělo fakturovat v 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Tuzemská společnost s ručením omezeným nakoupila postupně v letech 2020, 2021 a 2022 bytové jednotky a u všech uplatňovala na vstupu plný nárok na odpočet DPH, po provedeném místní šetření finanční úřad vždy odpočty vrátil. V některých bytech bylo v roce 2021 poskytnuto ubytování. U některých bytů pořízených v roce 2021 i 2022, po nějakou dobu probíhalo dovybavení bytů a drobné stavební opravy, takže po tuto dobu byty nebyly pronajaty ani zde nebyly poskytovány ubytovací služby. Poté společnost začala postupně v roce 2022 a 2023 uzavírat smlouvy na pronájem, tudíž na výstupu se jedná osvobozená plnění. Jak má společnost správně postupovat ohledně úpravy odpočtu DPH? Jak je tomu, pokud pronájem byl zahájen např. až koncem roku 2022, tudíž pronájem netrval celý rok?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

V s. r. o. sponzorujeme jednotlivé sportovce a také klub, který se zabývá tréninkem mladých sportovců. S. r. o. jim dodává vybavení, případně i přímo finance a oni za to firmu reprezentují v mediálních výstupech a na sociálních sítích, mají loga na autech, oblečení atd. Co vše k tomu bude potřeba doložit, aby se jednalo o daňově uznatelné náklady? Je nějaký rozdíl, když poskytnu fyzickou věc, nebo finance? Je nějaký rozdíl, když dar poskytnu fyzické osobě, nebo klubu? A to z pohledu s. r. o., tak fyzické osoby a klubu? 

Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?

OSVČ uplatňovala v r. 2023 výdaje paušálem, od r. 2024 přešla na uplatňování skutečných výdajů. Na konci r. 2023 měla pohledávky ve výši 1 mil. Kč, které jí byly uhrazeny v 01/2024 (o nutnosti podat dodatečné přiznání i přehled na soc. poj. OSVČ ví, podá až po skončení r. 2024). Vzhledem k poklesu příjmů po odpočtu výdajů v 1. čtvrtletí r. 2024 (je to zejména díky změně uplatňování výdajů) chce požádat o snížení zálohy na soc. pojištění. Předpokládám, že příjmy za pohledávky z r. 2023, které byly uhrazeny v 01/2024 se v žádosti pro sociálku neuvádějí, tj. uvádějí se pouze příjmy z pohledávek vzniklých v r. 2024. 

Prosím o radu ohledně výkonu vedlejší OSVČ při kombinovaném vysokoškolském studiu. U zdravotního pojištění není pochyb, že se jedná o vedlejší OSVČ. Ale u sociálního pojištění si nejsem jistá. Dle § 21 zákona č. 155/1995 Sb. se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje mj.studium na vysokých školách vyjma dálkového studia. Z telefonické informace od OSSZ ovšem vyplývá, že tyto studenty považují za vedlejší OSVČ. Bohužel mi nedokázali sdělit, z jakého paragrafu zákona toto vyplývá. 

Vedeme účetnictví cestovní kanceláři. Jde nám o správné stavení základu daně z příjmů. V listopadu 2023 jsme vybrali od klientů zálohy na zájezd realizovaný v březnu 2024 a zároveň zaplatili v listopadu 2023 svým dodavatelů v zahraničí za pronájem lodě. V kterém okamžiku budeme účtovat nákladově a výnosově zájezd. Až v roce 2024, kdy se zájezd uskuteční nebo v roce 2023, kdy došlo k zaplacení.